Památky |
Poslední
terénní vlnou na jihovýchodních okrajích
České tabule, za kterou krajina už přechází do
„hrbolaté“ Českomoravské vrchoviny, je
Vraclavský hřbet. Pojmenování mu dala obec
Vraclav, ležící v severní, nejčlenitější
části hřbetu, asi pět kilometrů severozápadně od
Vysokého Mýta. Vraclav
vešla do povědomí širší veřejnosti
zejména díky dávnému hradisku Vratislav,
které už v jedenáctém století
střežilo důležitou Trstenickou stezku z Čech na Moravu. V roce
1108 zde byl na příkaz knížete Svatopluka usmrcen
předák Vršovců Mutina a následně došlo
k vyvraždění příslušníků rodu
Vršovců v celých Čechách. Upomínkou
na tuto událost je pomníček na místě někdejšího
hradiště. Přímo ve Vraclavi a v blízkém
okolí je Vraclavský hřbet rozčleněn údolními
zářezy – místně zvanými „doly“
či „dolce“ – do několika výběžků a návrší.
Například mělké sedlo se silnicí č. 17 vyčleňuje
samostatný vrch, přiléhavě zvaný Homole
(307 m), jehož opuková
stráň a přilehlá mokřinová niva řeky Loučné
jsou stanovištěm vzácných druhů rostlin i
živočichů. Rozlehlejší severní partie hřbetu se
jmenuje Kamenec (338 m) a od ostrohu již zmíněného
hradiště ji odděluje údolíčko s osadou
Svatý Mikuláš, pojmenovanou podle zdejšího
kostela. Ten je rovněž významnou pamětihodností
Vraclavi. Postaven byl ve třináctém století
(původně v gotickém slohu) nad vydatným pramenem
„léčivé“ vody a spolu s přilehlou
budovou někdejších lázní a poustevnou je
nyní součástí expozice Regionálního
muzea ve Vysokém Mýtě. Do kostela byly umístěny
restaurované sochy z křížové cesty u města
Králíky a Dolní Hedče.
Také západní svahy Vraclavského hřbetu jsou rozčleněny několika roklemi, hluboko zaříznutými do křídových opuk. Zajímavostí údolí Sedleckého potoka, zvaného též Hurychův dolec, je vrstva sypké vápnité horniny travertinu, vysrážená z vody nasycené uhličitanem vápenatým. Ještě výraznějším údolím je Domoradický důl, směřující k obci Vinary. Protéká jím Bětnický potok, napájený dvěma údolními větvemi. Pravou vyhloubil potok přitékající Zadním dolem pod Pustinou, levému hlubokému zářezu od Předního dolu u Řepníků se říká též Broučí důl. Jeho lesnaté stráně jsou porostlé hodnotnou dubohabřinou, řada zajímavých míst se skrývá především nad levým údolním svahem poblíž obce Popovec. Patří k nim ostroh Na hradisku, pojmenovaný podle stop po středověké tvrzi, v lese asi kilometr severně od Popovce se zase otevírá malý vstup do strmé, přes třicet metrů dlouhé a převážně velice úzké jeskynní chodby, klesající do hloubky asi dvacet metrů. Tato rozsedlinová jeskyně, vzniklá pohybem opukových bloků v blízkosti svahu, bývá uváděna pod názvem Bětník (podle nedaleké údolní osady) nebo jeskyně U Ouhlířů (v okolí kdysi uhlíři pálili dřevěné uhlí). Veřejnosti samozřejmě přístupná není a vzhledem k bohatému výskytu letounů (zejména vrápence malého a několika druhů netopýrů) byla zařazena mezi tzv. evropsky významné lokality.
Dvě významná chráněná území vyplňují také západní svah Vraclavského hřbetu. K proslulým botanickým lokalitám patří především přírodní rezervace Střemošická stráň - strmý, asi padesát metrů vysoký svah pod zdaleka nápadnou sochou Poklonou a nad obcí Střemošice. V severní části navazuje na tuto „bílou stráň“ rozsáhlejší přírodní památka Kusá hora, vrcholící nad obcí Rvasice. Také zde je hlavním důvodem ochrany hodnotná skladba rostlin i živočichů v lesním podrostu, součástí chráněného území je též Štěnecký rybník s okolními mokřinami. Členitý terén s řadou stupňovitých svahů a návrší (odborně zvaných kuesty) je typický i pro okolí Bílého Koně, Doubravic, Dvořiště, Leštiny, Nových Hradů a Podhořan, kde táhlý Vraclavský hřbet dosahuje kótou Na chlumku (496 m) své největší nadmořské výšky.