Informace |
Národní ústav odborného vzdělávání vydal publikaci Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2006, která přináší podrobné informace o nárocích zaměstnavatelů na nově přijímané pracovníky, o přechodu absolventů do praxe i do terciárního vzdělávání, o nezaměstnanosti absolventů škol v různých skupinách oborů i o tom, zda absolventi pracují v oboru, který vystudovali. Pozornost je věnována také předčasným odchodům mladých lidí ze vzdělání.
Publikace byla vytvořena v rámci systémového projektu VIP Kariéra, který je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem. Shrnuje výsledky šetření a analýz, které byly provedeny v průběhu roku 2006 jako součást vznikajícího Informačního systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce (ISA). Zaměstnavatelům již dnes nestačí, když má absolvent požadovanou odbornost. Velkou roli pro ně hraje ochota pracovníků dále se vzdělávat a stále častěji chtějí lidi, kteří ovládají cizí jazyky, umějí pracovat s počítačem, jsou adaptabilní, schopni nést zodpovědnost a rozhodovat se. Vyplývá to nejenom z analýzy inzertní nabídky zaměstnání a ze šetření mezi pracovníky personálních agentur, ale především ze šetření mezi zaměstnavateli ze sféry služeb.
Velký význam má také předchozí praxe, přičemž výhodou je, když ji žák provádí přímo v dané firmě. Oceňována je ale zpravidla každá předchozí pracovní aktivita, protože vypovídá o ochotě pracovat. Je tedy zřejmé, že si zaměstnavatelé velice dobře uvědomují důležitost klíčových kompetencí a přisuzují jim prakticky stejný význam jako dovednostem profesním (52 procent dalo na první místo profesní a 48 procent klíčové kompetence). Obzvlášť výrazná orientace na klíčové kompetence se projevuje u malých podniků, protože jejich pracovníci musejí být ve větší míře schopni vykonávat různorodé činnosti.
Velká část absolventů tříletých učebních oborů není spokojena s oborem, který si původně zvolila. Ukázaly to výsledky dlouhodobého šetření, které probíhalo v letech 2000 – 2006 na stejném vzorku respondentů. Po zkušenostech z praxe by si stejný obor znovu vybralo jen padesát šest procent z nich. Jako důvod uvádějí nespokojenost s finančním ohodnocením či problémy s hledáním zaměstnání. Navíc čtyřicet pět procent vyučených ze sledovaného vzorku by dalo přednost maturitnímu oboru. Tomu odpovídá i uplatnění vyučených absolventů v pracovní sféře: přímo v oboru jich zůstalo jen třicet sedm procent, v příbuzném oboru dvacet tři procenta dotázaných. Zcela mimo obor se uplatňuje plných třicet devět procent, přitom devatenáct procent vyučených uvedlo, že své vzdělání nikdy nevyužilo. Vzhledem k tomu, že práce v jiném oboru je u vyučených absolventů poměrně častá, je zřejmé, že ani regulace při přijímání na střední školy by nepřinesla zlepšení situace. Analýza spíš potvrzuje, že je třeba i na středních odborných učilištích rozšiřovat přípravu v klíčových dovednostech, které je možné využít v různých oborech a profesích, a vychovávat žáky tak, aby byli ochotni se i v dospělosti dále učit. Snaha podstatné části vyučených získat maturitu (a také názor, že měli raději studovat maturitní obor) dokládá touhu mladých lidí dosáhnout vyšší úrovně vzdělání, což (v souladu se zvyšujícími se kvalifikačními požadavky) vede ke zlepšení jejich pozic na trhu práce. Stále větší část maturantů ze středních škol všech typů se hlásí na vysoké a vyšší odborné školy. Vzhledem k tomu, že se v posledních letech rozšířila nabídka bakalářských programů, zvyšuje se i jejich úspěšnost při přijímání. Zatímco v roce 2002 se ke studiu na vysokých školách hlásilo padesát devět procent absolventů maturitních oborů, v roce 2005 to bylo již téměř sedmdesát sedm procent. Podíl přijatých absolventů škol se zvýšil ze čtyřiceti na padesát tři procenta. Existují však dosti podstatné rozdíly mezi jednotlivými typy středních škol. Absolventi gymnázií se prakticky všichni hlásí na vysoké školy, vyšší odborné školy vnímají velmi často pouze jako druhou volbu pro případ neúspěchu. Ve školním roce 2005/2006 se do terciárního vzdělání dostalo devadesát dvě procenta z celkového počtu absolventů gymnázií (oproti 84 procentům v roce 2001/2002).
V posledních letech se také zvyšuje počet absolventů maturitních oborů středních odborných škol, kteří chtějí pokračovat ve vzdělávání. Na vysoké a vyšší odborné školy si jich podává přihlášku sedmdesát pět procent. Celkově je přijato ke studiu na vysoké školy a vyšší odborné školy zhruba jedenapadesát procent absolventů maturitních oborů SOŠ (ve školním roce 2001/2 to byly jen třicet tři procenta). Velmi podobné to je s absolventy lyceálních oborů. Ty jsou koncipovány tak, aby jejich absolventi mohli pokračovat ve studiu a osmdesát procent se jich do terciárního vzdělávání opravdu hlásí.
Zájem dále studovat projevují i absolventi maturitních oborů středních odborných učilišť, z nichž se na vysokou nebo vyšší odbornou školu dostane třicet osm procent. Přístup k terciárnímu vzdělávání není uzavřený ani pro absolventy nástavbového studia, tedy ty, kteří se původně vyučili. Z nich je ke studiu na vysoké nebo vyšší odborné škole přijato osmnáct procent.
Velmi složitou pozici na trhu práce mají lidé, kteří získali pouze základní vzdělání, případně ho ani nedokončili. Podstatná část z nich sice začala nějakou střední školu studovat, ale ukončila ji předčasně. Podle pracovníků úřadů práce je nejčastější příčinou odchodu ze střední školy nezájem žáků o vzdělání (jedenadvacet procent), nedostatečná motivace (dvacet pět procent), přílišná náročnost studia (sedmnáct procent) a nevhodný obor (třináct procent) či špatná rodinná situace (dvanáct procent). Vzdělávací problémy mají častěji žáci, jejichž rodiče dosáhli jen minimální úrovně vzdělání a potýkají se s dlouhodobou nezaměstnaností. Dochází tak k přebírání nevhodných vzorů chování. Publikace uvádí také různé projekty a programy na pomoc mladým lidem, kteří předčasně opustili vzdělávání.
V roce 2006 pokračoval trend ke snižování nezaměstnanosti absolventů škol, který začal před třemi lety, pokles však byl pomalejší. V dubnu 2006 činil podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti v ČR 6,8 procenta a oproti roku 2005 klesl o půl procenta. Nezaměstnaných absolventů byly třicet tři tisíce a meziročně se jejich počet snížil o 4,4 tisíce.
Největší nezaměstnanost zaznamenávají stále absolventi učebních oborů (15,7 procenta), nejnižší je u absolventů vysokých škol (4,8 procenta). Výrazné zlepšení již druhým rokem zaznamenaly strojírenské obory a nízkou nezaměstnanost absolventů si udržují také elektrotechnické obory. Naopak vysoká míra nezaměstnanosti již několik let přetrvává u stavebních a zemědělských oborů.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 37/2007.
VIP Kariéra je systémový projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jeho partnery jsou Národní ústav odborného vzdělávání a Institut pedagogicko psychologického poradenství ČR |
---|