Týdeník Veřejná správa


 Památky

Doc. RNDr. Jan Vítek

Na kopcích a v „dolcích“ Vraclavském hřbetu


Vyšlo v čísle 37/2007

Opukový svah s přírodní rezervací Střemosická stráň.Poslední terénní vlnou na jihovýchodních okrajích České tabule, za kterou krajina už přechází do „hrbolaté“ Českomoravské vrchoviny, je Vraclavský hřbet. Pojmenování mu dala obec Vraclav, ležící v severní, nejčlenitější části hřbetu, asi pět kilometrů severozápadně od Vysokého Mýta. Vraclav vešla do povědomí širší veřejnosti zejména díky dávnému hradisku Vratislav, které už v jedenáctém století střežilo důležitou Trstenickou stezku z Čech na Moravu. V roce 1108 zde byl na příkaz knížete Svatopluka usmrcen předák Vršovců Mutina a následně došlo k vyvraždění příslušníků rodu Vršovců v celých Čechách. Upomínkou na tuto událost je pomníček na místě někdejšího hradiště. Přímo ve Vraclavi a v blízkém okolí je Vraclavský hřbet rozčleněn údolními zářezy – místně zvanými „doly“ či „dolce“ – do několika výběžků a návrší. Například mělké sedlo se silnicí č. 17 vyčleňuje samostatný vrch, přiléhavě zvaný Homole (307 m), jehož opuková stráň a přilehlá mokřinová niva řeky Loučné jsou stanovištěm vzácných druhů rostlin i živočichů. Rozlehlejší severní partie hřbetu se jmenuje Kamenec (338 m) a od ostrohu již zmíněného hradiště ji odděluje údolíčko s osadou Svatý Mikuláš, pojmenovanou podle zdejšího kostela. Ten je rovněž významnou pamětihodností Vraclavi. Postaven byl ve třináctém století (původně v gotickém slohu) nad vydatným pramenem „léčivé“ vody a spolu s přilehlou budovou někdejších lázní a poustevnou je nyní součástí expozice Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Do kostela byly umístěny restaurované sochy z křížové cesty u města Králíky a Dolní Hedče.

Také západní svahy Vraclavského hřbetu jsou rozčleněny několika roklemi, hluboko zaříznutými do křídových opuk. Zajímavostí údolí Sedleckého potoka, zvaného též Hurychův dolec, je vrstva sypké vápnité horniny travertinu, vysrážená z vody nasycené uhličitanem vápenatým. Ještě výraznějším údolím je Domoradický důl, směřující k obci Vinary. Protéká jím Bětnický potok, napájený dvěma údolními větvemi. Pravou vyhloubil potok přitékající Zadním dolem pod Pustinou, levému hlubokému zářezu od Předního dolu u Řepníků se říká též Broučí důl. Jeho lesnaté stráně jsou porostlé hodnotnou dubohabřinou, řada zajímavých míst se skrývá především nad levým údolním svahem poblíž obce Popovec. Patří k nim ostroh Na hradisku, pojmenovaný podle stop po středověké tvrzi, v lese asi kilometr severně od Popovce se zase otevírá malý vstup do strmé, přes třicet metrů dlouhé a převážně velice úzké jeskynní chodby, klesající do hloubky asi dvacet metrů. Tato rozsedlinová jeskyně, vzniklá pohybem opukových bloků v blízkosti svahu, bývá uváděna pod názvem Bětník (podle nedaleké údolní osady) nebo jeskyně U Ouhlířů (v okolí kdysi uhlíři pálili dřevěné uhlí). Veřejnosti samozřejmě přístupná není a vzhledem k bohatému výskytu letounů (zejména vrápence malého a několika druhů netopýrů) byla zařazena mezi tzv. evropsky významné lokality.

Dvě významná chráněná území vyplňují také západní svah Vraclavského hřbetu. K proslulým botanickým lokalitám patří především přírodní rezervace Střemošická stráň - strmý, asi padesát metrů vysoký svah pod zdaleka nápadnou sochou Poklonou a nad obcí Střemošice. V severní části navazuje na tuto „bílou stráň“ rozsáhlejší přírodní památka Kusá hora, vrcholící nad obcí Rvasice. Také zde je hlavním důvodem ochrany hodnotná skladba rostlin i živočichů v lesním podrostu, součástí chráněného území je též Štěnecký rybník s okolními mokřinami. Členitý terén s řadou stupňovitých svahů a návrší (odborně zvaných kuesty) je typický i pro okolí Bílého Koně, Doubravic, Dvořiště, Leštiny, Nových Hradů a Podhořan, kde táhlý Vraclavský hřbet dosahuje kótou Na chlumku (496 m) své největší nadmořské výšky.