Týdeník Veřejná správa


 Evropská unie

Přestávka na střední škole v centru Barcelony, foto: JAHAIng. Jiří Zukal

Jaká je dnešní evropská mládež?


Vyšlo v čísle 37/2007


V organizační struktuře Evropské komise figuruje Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu, v jehož rámci působí též jednotka, která se zabývá problematikou mládeže. Z její iniciativy se od roku 1982 uskutečňují průzkumy Eurobarometru, ve kterých jsou mladým lidem členských států EU ve věku od 15 do 24 let kladeny otázky souvisejí nejen s problematikou EU, ale také týkající se jejich životního stylu a náplně života. Poslední z těchto průzkumů se uskutečnil v 27 členských státech Unie v lednu a únoru letošního roku. Tentokráte se průzkumu podrobilo 19 000 náhodně vybraných mladých lidé ve věku od 15 do 30 let, kterým byly prostřednictvím telefonu pokládány otázky z různých oblastí. Při vyhodnocování odpovědí byly členské státy rozděleny na původních 15 států (EU 15) a zbývajících 12 států (EU 12), které vstoupily do EU v roce 2004 a v roce 2007.

Svobodně cestovat, studovat a pracovat

První skupina otázek se týkala názorů mladých lidí na Evropskou unii a její perspektivu. Nejvíce se mladí lidé shodují v názoru, že jim členství v EU přináší svobodu cestovat, studovat a pracovat kdekoli v Unii. Nejvíce si této výhody váží mladí občané Polska (95 %) a Slovenska, Litvy a Kypru (94 %). V nejmenším měřítku uvedli tuto svobodu mladí Britové (80%) a Řekové (88 %). Mezi mladými Čechy zastává tento názor devět z deseti respondentů (90 %). Podle očekávání se ukázalo, že svobodu cestování, studia a práce na území EU ocenilo více mladých lidí v nových členských státech (93 %) nežli v původní EU 15 (89 %). Tento jev je stále ještě následkem bývalého systému v nových členských státech, kdy režim potlačoval základní lidské svobody včetně cestování a studia mladých lidí v zahraničí, které jsou dnes naprostou samozřejmostí.

Na druhém místě podle četnosti odpovědí se jako projev členství v EU umístila ochrana lidských práv občanů. Nejvíce jsou si této hodnoty vědomi Irové (86 %), Kypřané a Portugalci (83 %). Nejméně přičítají ochranu lidských práv členství v EU mladí Češi, z nichž zastávají tento názor tři z pěti dotázaných (60 %). Tři čtvrtiny mladých lidí z nových členských států EU (75%) a 69 procent z EU 15 spojuje členství v Unii se zlepšením ekonomické situace. Nejvíce zastávají tento názor mladí Irové (85%), neboť jejich stát dokázal vytěžit z členství v EU maximum. Irsko v roce 1973, kdy společně s Dánskem a Velkou Británií rozšířilo tehdejší Evropské hospodářské společenství na devět členů, patřilo jednoznačně k nejchudším státům. Díky spolupráci s ostatními členskými státy a čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Kohezního fondu se za třicet let vyšvihlo do popředí evropského žebříčku. Podle údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat) patřilo v roce 2006 Irsku podle parity kupní síly v žebříčku EU druhé místo hned za Lucemburskem. Podle tohoto ukazatele dosáhlo Irsko v loňském roce 144 procenty průměru EU (Pro zajímavost Česku patřilo v EU 17. místo se 79 procenty průměru EU).

Mladí Češi nejskeptičtější

Pro 42 procent mladých občanů z EU 15 a 35 procent z EU 12 je členství v Unii synonymem pro přemíru byrokracie, ztráty času a peněz. Nejvíce jsou o tom přesvědčeni mladí občané ve skandinávských státech, především ve Finsku (59%) a Švédsku (55%). Přibližně 35 procent mladých Evropanů spojuje pojem EU s rizikem ztráty kulturní identity a různorodosti. Nejvíce obav v tomto směru projevili Kypřané (66%) a Řekové (55%). Na druhé straně nejméně se obávají ztráty identity Španělé (25%), Maďaři (26%) a Poláci (27%). Mladí občané EU se také vyjadřovali k otázce, co očekávají, že jim členství v EU přinese v nadcházejících deseti letech. Nejčastěji (92%) respondenti uváděli snazší cestování, studium a možnost žít kdekoliv v Evropě. Takřka tři ze čtyř dotázaných věří, že se vyskytne více příležitostí pro nalezení práce v zahraničí, 71 procent zastává názor, že dojde k většímu zrovnoprávnění žen a mužů a 68 procent je přesvědčeno, že se bude vyskytovat méně diskriminace vůči cizincům a lidem odlišných etnických skupin a kultur. Čtyři z deseti respondentů uvedli, že Evropskou unii čeká v nadcházejícím desetiletí více sociálních problémů, především vyšších nezaměstnanost a více stávek.

Extrémní názor prezentovalo třináct procent dotázaných mladých Evropanů když uvedlo, že za deset let již Evropská unie nebude vůbec existovat. Nejvíce skeptičtí jsou v tomto směru mladí Češi (23%), Rumuni (20%) a Švédové (19%). Na druhé straně nejméně jsou o konci EU přesvědčeni Maďaři (5%) a Portugalci (7%). Ze sociodemografického hlediska lze konstatovat, že není příliš velký rozdíl v odpovědích mezi mladými muži a ženami a také rozdíly mezi občany žijícími ve městech a na vesnici nejsou nijak dramatické. Lze konstatovat, že respondenti, kteří stále ještě studují, občané s vyšším dosaženým vzděláním a občané žijících ve městech vidí perspektivu EU pozitivněji než ostatní.

Jak tráví volný čas?

V rámci průzkumu mladí Evropané odpovídali na otázku, co pravidelně dělají v rámci svého volného času. Nejčastěji (45%) v odpovědích zaznělo, že se mladí lidé věnují procházkám, jízdě na kole nebo sportovní činnosti. Dva z pěti dotázaných (40%) uvedli, že se ve volném čase věnují schůzkám s přáteli, jdou si zatančit, zajdou si na drink nebo do restaurace se najíst. Každý čtvrtý upřednostňuje čtení a jeden z pěti respondentů využívá ve volném čase výhody internetu nebo si hraje video hry. Devatenáct procent respondentů tráví svůj volný čas sledováním televize a 17 procent má zálibu v poslechu hudby. Takřka stejný počet mladých lidí navštěvuje ve volném čase kina, divadla nebo koncerty. Desetina mladých lidí vypomáhá v domácnosti, sedm procent se zabývá nakupováním a čtyři procenta hrají ve volném čase na hudební nástroj. Stejný počet mladých se ve volném čase věnuje placené pracovní činnosti a každý padesátý se věnuje dobročinným aktivitám. Největší rozdíl ve využití volného času mezi státy EU 15 a EU 12 je v oblasti pravidelného vynakládání práce v domácnosti. V nových členských státech se věnuje této činnosti dvojnásobek mladých lidí než v původních členských státech. Nejvíce se hlásí k domácím pracím Lotyši, Rumuni (26%), Estonci a Slováci (25%), nejméně Němci, Irové (4%) a Nizozemci (5%). Průzkum také ukázal, že mladé ženy čtou podstatně více nežli mladí muži, na druhé straně muži se podstatně více věnují sportu a tráví více času stráví u internetu a hraním videoher. Pro mladé lidi věkové kategorie od 25 do 30 let je příznačnější, že tráví více času četbou, návštěvou kina, divadel a koncertů a také výpomocí v péči o domácnost. Pro generaci „teenagerů“ je typické, že se častěji scházejí s kamarády, se kterými chodí též na drink, navštěvují diskotéky a různé taneční akce, tráví více hodin u internetu a také poslechem moderní hudby.

Celkově nízká organizovanost mládeže v EU

Souhrnně lze konstatovat, že mladí lidé z členských států EU jsou málo organizováni. Pouze 22 procent je členem některé organizace, přičemž organizovanost je podstatně vyšší ve státech EU 15 nežli EU 12. Celkově největší podíl mladých lidí, kteří jsou organizováni, je v Dánsku (47%), Německu (46%) a Švédsku (45%), nejmenší organizovanost prezentovali Řekové (11%), Španělé (12%), Italové (13%) a Portugalci (14%). Z nových členských států je nejvyšší organizovanost mladých lidí na Maltě (25%), nejméně jsou organizováni Bulhaři, Rumuni (7%) a Poláci (9%). V České republice je členem některé organizace takřka každý šestý mladý občan (16%). Jednoznačně nejvíce jsou mladí lidé členy sportovních klubů. V tomto směru patří prvenství Němcům, Francouzům a Belgičanům, relativně nejméně jsou ve sportovních klubech registrováni mladí Rumuni, Britové, Litevci a Finové.

Nejvyšší stranická příslušnost mezi organizovanou mládeží je u Rumunů, nejmenší zájem o členství v politických stranách mají mladí Belgičané a Francouzi. V odborových organizacích je registrováno nejvíce mladých Dánů, Finů a Švédů, nejméně mladých odborářů je v Belgii, Maltě, Portugalsku a Česku. Podle průzkumu je v těchto státech z organizovaných mladých lidí každý stý občan členem odborové organizace (Tabulka).

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 37/2007.