Týdeník Veřejná správa


 Konzultace

Ing. Jana Zelinková
oddělení metodik, koordinace a evaluace programu
odbor fondů EU, Ministerstvo dopravy ČR

Komunitární programy jako nástroj rozvoje členských států EU


Vyšlo v čísle 37/2007

Komunitární programy, na rozdíl od ostatních fondů Evropské unie, jsou na okraji zájmů nejen státní správy České republiky, ale také soukromých subjektů v oblasti poradenství, vědců i akademických pracovníků. Toto tvrzení dokládá mimo jiné i to, že v České republice neexistuje jednotné koordinační místo, které by poskytovalo souhrnné informace o tomto tématu a získávání jakýchkoli informací je v této oblasti mimořádně náročné.

Předložená studie má za cíl představit komunitární programy jako jeden z nástrojů, které vytvořilo Evropské společenství za účelem podpořit kooperaci mezi členskými státy v různých specifických oblastech souvisejících s politikami Společenství po určité delší časové období. Na rozdíl od strukturálních fondů Evropské unie však mají komunitární nástroje úžeji specifikovány prioritní oblasti. Komunitární programy tak představují specificky zaměřenou skupinu programů, která slouží k prohloubení spolupráce a řešení společných problémů členských i kandidátských států Evropské unie v oblastech, které přímo souvisí s politikami Společenství.

Česká republika získala možnost účastnit se komunitárních programů na základě Dodatkového protokolu Evropské dohody mezi Společenstvím a Českou republikou, který vstoupil v platnost dne 1.2.1996. Podmínkou účasti v jednotlivých programech bylo schválení Memoranda o porozumění mezi vládou České republiky a Evropskou komisí a zaplacení vstupního poplatku českou stranou. U některých komunitárních programů byla zvolena metoda postupného zapojování s postupným zvyšováním účastnického poplatku a současně rozsahu aktivit programu, do kterých se země mohla zapojit. Ode dne přistoupení České republiky k Evropské unie, tj. od 1. května 2004, je Česká republika oprávněna účastnit se všech komunitárních programů v plném rozsahu bez nutnosti platit účastnický poplatek. Komunitární programy jsou pro členské státy financovány ze všeobecného rozpočtu Evropské unie.

Navíc přestavují jednu z možností, jak získat finanční prostředky na následující aktivity:

Finanční prostředky alokované v komunitárních programech jsou ve většině případů přidělovány na základě zhodnocení kvality předložených projektů včetně formální stránky návrhu projektu a to bez ohledu na státní příslušnost navrhovatele/ů. Vzhledem k tomu, že se do komunitárních programů mohou zpravidla přihlásit i subjekty z jiných než členských států, čerpají členské státy Evropské unie z celkového objemu prostředků zhruba z 90 procent. Při podávání návrhů projektů mezi sebou konkurují nejen nabídky členských států, ale i jiných států v mnoha případech z třetích zemí.

Konečnými příjemci finančních prostředků z komunitárních programů mohou být veřejné i soukromé subjekty. Konkrétně se může jednat o členské i nečlenské státy Evropské unie, ústřední orgány státní správy, místní a regionální orgány, sociální partnery, neziskové organizace, univerzity a výzkumné instituce, národní statistické úřady, média a mnohé další.

Ministerstvo financí vytvořilo v souvislosti s implementací komunitárních programů v České republice „Obecné zásady pro hospodaření s finančními prostředky EU při realizaci komunitárních programů“ (dále jen „Zásady“), které jsou nejen metodickým vodítkem pro všechny subjekty, které zodpovídají za řádnou realizaci komunitárních programů, ale i obecně stanovují společné podmínky, které je nutné při realizaci komunitárních programů splnit. V této souvislosti je nezbytné zmínit, že z hlediska způsobu čerpání lze komunitární programy rozdělit v zásadě do tří skupin (způsoby jejich realizace vyplývají z obecných zásad stanovených zejména v čl. 48 – 56 nařízení Rady č. 1605/2002, o finančním nařízení, platném na všeobecný rozpočet Evropských společenství a z čl. 35 – 41 nařízení Komise č. 2342/2002, kterým se stanovují podrobná pravidla pro realizaci finančních nařízení):

Programy fungující na principu volné soutěže (centralizované), které lze dále dělit na:

  1. komunitární programy řízené přímo, tj. Evropskou komisí
  2. komunitární programy řízené nepřímo, tj. prostřednictvím subjektu určeného Evropskou komisí (agentur, které se řídí právem Společenství; subjektů založených Společenstvím; vnitrostátních subjektů veřejného nebo soukromého práva, které vykonávají činnosti ve veřejném zájmu)

Projekty, které obdrží podporu z evropských prostředků, vybírá Evropská komise (popřípadě subjekt jím určený) a finanční prostředky plynou úspěšným žadatelům přímo z rozpočtu Evropské unie. Státní administrativa není do implementace přímo zapojena plní pouze roli informátora.

Programy realizované na principu sdíleného řízení (decentralizované)

Jedná se o nový způsob finančního řízení programů, který nebyl v předcházejícím období uplatňován. Odpovědný orgán (ministerstvo), který je ustaven pro řízení daného programu, poskytuje finanční prostředky a sleduje příslušnými finančními nástroji stav programu a to jak na straně příjmů, tak i ve výdajích příslušné rozpočtové kapitoly. Za účelem sledování čisté pozice České republiky vůči rozpočtu Evropské unie je gestorovi programu navíc stanovena povinnost informovat každoročně Ministerstvo financí ČR o skutečném objemu vyčerpaných prostředků.

Odpovědnost za provádění komunitárních programů nese ve většině případů Evropská komise. Pouze u vybraných programů (programy s nepřímým centralizovaným řízením nebo programy se sdíleným řízením) je část odpovědnosti přenesena i na vnitrostátní orgány.

Cílem České republiky je zapojit do všech komunitárních programů co největší počet českých subjektů a to především vytvořením kvalitní implementační struktury (u decentralizovaných programů), popřípadě poskytování informací potenciálním konečným příjemcům. Splnění tohoto cíle lze ovšem vzhledem k složité implementaci komunitárních programů zpochybnit.

Hodnocení úspěšnosti České republiky na poli zapojení se do komunitárních programů je velmi obtížné. Vzhledem k složité implementaci komunitárních programů jsou jediným typem programů, u kterých lze průběžně monitorovat výši čerpání, programy centralizované. Mezi centralizované programy patří například vzdělávací programy, u kterých se pravidelně daří díky oblíbenosti studentských mobilit, atraktivnosti studia cizích jazyků a podobně pravidelně vyčerpat celou alokaci. Jako pozitivní lze v této souvislosti uvést, že se díky cílené spolupráci členských států Evropské unie podařilo například u programu Erasmus uznávat kredity získané v zahraničí jako ekvivalent domácího studia. To samozřejmě přispělo ke zvýšení zájmu o studium v zahraničí.

U centralizovaných projektů je průběžný monitoring téměř vyloučený. Evropská komise nekoordinovaně uveřejňuje výsledky výzev, na internetu jsou data velmi špatně dohledatelná. Evropská komise vydává souhrnnou zprávu o alokovaných výdajích (Allocated expenditure report), která reflektuje výdaje Evropské unie souhrnně i na úrovni jednotlivých členských států. Zpráva je uveřejňována s dvouletým zpožděním, její relevance je tím výrazně snížena.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 37/2007.