Přírodní památky
K nejvydatnějším pravým přítokům řeky Svitavy patří Křetínka, jejíž malebné údolí představuje několikeré rozmezí. Napříč údolím prochází nejen historická zemská hranice Čech a Moravy, ale také současná hranice Pardubického a Jihomoravského kraje, říčka odděluje také rozlehlou Českou tabuli (zde konkrétně Svitavskou pahorkatinu) od neméně rozsáhlé Českomoravské vrchoviny (její zdejší celek se nazývá Hornosvratecká vrchovina).
Křetínce dala pojmenování obec Křetín, od které podstatnou část údolí dolního toku vyplňuje vodní nádrž Letovice. K nejvyhledávanějším partiím při horním toku patří hrad Svojanov a jeho romantické okolí při silnicích od Svitav, Poličky, Bystrého nebo z Letovic. Tyto partie leží v ústřední části Přírodního parku Údolí Křetínky, vyhlášeného před deseti lety (na ploše 5570 ha) a zahrnujícího nejen vlastní říčku a její hluboko zaříznuté údolí, ale také širší okolí. Na severu zabíhá až na horní konec obce Stašov s pramennou partií pod Poličským vrchem (672 m), na západní straně sleduje Zlatý potok, jeho přítok od Bystrého a posléze horní tok Hodonínky, na východě zasahuje přes Starý Svojanov až k Rohozné, Vítějevsi a Bohuňovu. K posledně jmenované obci se Křetínka od Svojanova vine půvabným údolím s řadou pozoruhodných míst. K nim patří i Zemská (neboli Moravská či Česká) brána, což je skalnatá soutěska, vyhloubená Křetínkou přímo na českomoravském pomezí. Bystřina se zde prodírá mezi amfibolitovými útesy Bohuňovských skal a na úseku asi čtvrt kilometru dlouhém vytváří temnou rokli, opředenou dávnými pověstmi.
Nejznámější vypráví o čertovi, který chtěl údolí zavalit skalami a zamezit tak přístupu věrozvěstů Cyrila a Metoděje z Moravy do Čech. Roklí prochází silnice, spojující Svojanov s Letovicemi. Řadou pověstí – například o tajemných chodbách, hladomornách a ukrytých pokladech – je opředen také hrad Svojanov, dominující poněkud rozšířené části údolí Křetínky. Hrad (původně zvaný Fürstenberg) založil ve druhé polovině třináctého století Přemysl Otakar II. k ochraně Trstenické stezky - kdysi významné “dopravní tepně” z Čech na Moravu. K prvním “uživatelům” původní gotické pevnosti patřil Záviš z Falkenštejna, který na Svojanově strávil poslední roky života, než jej dal roku 1290 popravit král Václav II. Z patnáctého století pochází vnější opevnění hradu, jehož podoba se pak ještě několikrát změnila (např. po požárech v roce 1569 a v první polovině devatenáctého století). Hrad Svojanov je dnes oblíbeným cílem výletníků, kteří si zde mohou vybrat ze dvou prohlídkových tras.
Naopak k málo známým partiím přírodního parku patří boční údolí Křetínky, místně zvaná “žleby”. Nejvýraznější se jmenuje Kaviny a zčásti jím prochází značená cesta do Kněževsi a Olešnice. V dolní částí tohoto údolí je chráněná přírodní zajímavost - úzký travertinový “proud”, sestupující levým údolním svahem. Bělavá hornina travertin se zde sráží v soustavě miniaturních kaskád a jezírek z vody vyvěrající z podzemích vrstev vápenců. Okolní partie temné rokle jsou jen obtížně prostupné a váží se k nim dávné lidové zkazky. Pověstmi opředené je i prameniště jedné ze zdrojnic Křetínky - Zlatého potoka, vyvěrajícího ze Zlaté studny v osadě Balda, už za severozápadní hranicí přírodního parku. Při vývěrech “léčivé” vody bývaly lázně (od roku 1740 až do dvacátých let minulého století), vyhledávané i řadou významných osobností (včetně básníka Vrchlického). Nad studánkou stojí poutní kaple Panny Marie, okolní areál nyní slouží hlavně k rekreačním účelům. Nedaleko Baldy míjí silnice z Poličky odpočívadlo, jehož pojmenování “Vyhlídka do kraje Smetany a Martinů” jistě nepotřebuje dalšího komentáře.