Příloha |
Civilní ochrana v Evropské unii stále narůstá na významu. Děje se tak především ze dvou hlavních důvodů. Tím prvním je, že na území Unie došlo v posledních letech k několika katastrofám, jejichž rozsah přesáhl možnosti reagovat pouze na národní úrovni a bylo zapotřebí mezinárodní pomoci. Druhý důvod sleduje nezbytnost zakotvení solidarity mezi členskými státy EU do Evropské ústavy pro případy, že se členský stát stane obětí teroristického útoku nebo je postižen přírodní nebo člověkem způsobenou katastrofou. Ve čl. III-184 se přímo uvádí “Unie bude podporovat spolupráci mezi členskými státy, aby zvýšila účinnost systémů sloužících k prevenci a ochraně proti přírodním a člověkem způsobeným katastrofám v rámci Unie”.
Cílem spolupráce v civilní ochraně na úrovni EU je zajištění lepší ochrany občanů, životního prostředí a majetku v případě přírodních a antropogenních katastrof, a to především:
Interreg III-Regionální partnerství pro Evropu je jeden z programů Společenství EU zřízených Evropskou komisí k podpoře projektových partnerství mezi městy, regiony a jinými subjekty činnými v městském nebo regionálním rozvoji. K řízení programu bylo území EU rozděleno do čtyř programových zón: Sever, Východ, Jih a Západ). Cílem programu je iniciovat intenzivnější výměnu zkušeností a vypracování společných strategií a aktivit v regionálním rozvoji. Interreg IIIC je jednou ze tří větví iniciativy Společenství Interreg III, jejímž úkolem je posilování kapacit a know-how jednotlivých regionů jak v rámci EU, tak za jejími hranicemi. Program je financován Evropským fondem regionálního rozvoje (ERDF) jako součást strukturálních fondů s tím, že vyžaduje spolufinancování národních projektových partnerů (viz také Veřejná správa 1-2/2007, str. 18 a 47).
Projekt SI.PRO.CI. je mezinárodním projektem, jenž naplňuje cíle EU o spolupráci, ucelení a sjednocení činností při ochraně obyvatelstva mezi členskými zeměmi EU a zeměmi střední a východní Evropy s ohledem na jejich nedávný vstup. Projekt byl iniciován italskou provincií Macerata vzhledem k neštěstím, kterými bylo její území v minulých letech postiženo (září 1997 rozsáhlé zemětřesení, 1998 a 2002 povodně, poměrně časté sesuvy půdy). Projekt sloužil k vytváření a předávání metod a praktických dovedností ke zkvalitnění odezvy na přírodní katastrofy a havárie v zemích EU s využitím zkušeností a znalostí jednotlivých partnerských zemí při ochraně obyvatelstva. Zapojilo se do něho třináct partnerů ze sedmi zemí - Itálie, Německa, Řecka, Maďarska, Polska, Španělska a České republiky. Byl odstartován na jaře 2004 a probíhal do poloviny roku 2007. Za Českou republiku se na něm podílel Jihočeský kraj společně s Hasičským záchranným sborem kraje. Projekt se zaměřil na:
Informace o projektu a jeho partnerech je možné získat také na webových stránkách http://www.siproci.net.
Cílem “Zjišťovací zprávy"(Factfinding report) byla výměna informací a znalostí na ochranu obyvatelstva v jednotlivých partnerských zemích v následujících oblastech:
Zprávu zpracovaly všechny partnerské země. V případě, že bylo z jedné země více partnerů, vypracovali zprávu společnou.
Na vypracování Příručky (Final product) se podíleli přizvaní odborníci z jednotlivých partnerských zemí. Byly vytvořeny čtyři pracovní skupiny, každá se zabývala jednou z oblastí, na které je projekt zaměřen. Na rozdíl od Zjišťovací zprávy, kterou musely zpracovat všechny partnerské země, byla účast v pracovních skupinách odvozena od zájmu každého z partnerů. Členové pracovních skupin se v průběhu zpracování Příručky scházeli na workshopech, které se konaly v jednotlivých partnerských zemích.
Měla za cíl vytvoření a zlepšení metod a praktických dovedností ke vzniku organizačního modelu systému řízení schopného koordinovat, řídit a optimalizovat informace, lidské a materiální zdroje. Zjišťovací zpráva obsahuje:
Pracovní skupina sdílela své znalosti a zkušenosti z různých evropských zemí vzhledem k již existujícím organizačním modelům na místní úrovni. Cílem skupiny bylo určit základní rysy a aktivity spojené s územním plánem ochrany obyvatelstva. Tento plán představuje důležitý organizačně řídící nástroj a zahrnuje všechny fáze ochrany obyvatelstva (monitoring a předpověď, prevenci a ochranu). Úkolem pracovní skupiny bylo analyzovat všechny důsledky a omezení vyplývající z rozdílných administrativních a právních systémů. V důsledku analýzy bylo nezbytné vytvořit užitečný nástroj, který by sjednotil co nejvíce místních orgánů veřejné správy. Při vytváření minimálních standardů ve vztahu k územnímu plánu ochrany obyvatelstva byla též brána v potaz významná úloha přenosu potenciálu mezi partnerskými zeměmi. Tento plán představuje základní článek ve všech moderních systémech zabývajících se ochranou obyvatelstva, aniž by byl omezován administrativními a právními systémy jednotlivých zemí. Návrh představený v příručce demonstruje základní články, které by územní plán ochrany obyvatelstva měl obsahovat. Ke sjednocení odborné terminologie v EU byl navržen Terminologický slovník, pro společnou komunikaci orgánů krizového řízení ve státech EU, jako důležitý činitel k optimalizaci předávaných informací. Terminologický slovník obsahuje 25 vybraných pojmů z krizového řízení a byl vydán Krajským úřadem Jihočeského kraje v roce 2006 ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje jako součást příručky “Zásady chování při úniku nebezpečné látky”. K vydání příručky bylo využito finančních prostředků z fondů EU, text je zveřejněn na internetových stránkách krajského úřadu.
Aplikace na místní úrovni
Simulační den v Itálii, provincie Macerata v červenci 2006. Tématem cvičení byl rozsáhlý požár v těžko přístupném terénu.
Zaměřovala se na využití nových informačních a komunikačních technologií. Členy skupiny tvořili zástupci regionů
Všichni členové této pracovní skupiny se podíleli na tvorbě vstupního dokumentu, Zjišťovací zprávy, kde byl popsán stav využití informačních a komunikačních technologií (ICT) v jednotlivých regionech. Zjišťovací zpráva obsahuje:
Na prvním setkání této skupiny v Řecku v roce 2004 byla tématika skupiny rozdělena do dvou oblastí:
Těmto oblastem byl přizpůsoben i plán práce skupiny číslo 2, kdy v oblasti a) bylo rozhodnuto zpracovat dokumenty v zájmových bodech:
V oblasti b) se jednalo o témata:
Práce na jednotlivých částech dokumentu, jejich vzájemná výměna, odsouhlasení a v neposlední řadě pravidelné schůzky pracovní skupiny byly základním obsahem druhé fáze projektu. Pracovní skupina se setkala celkem pětkrát, v Řecku, Polsku, České republice, Maďarsku a Itálii. I mimo schůzky byli členové pracovní skupiny v permanentním kontaktu prostřednictvím elektronické pošty a webových stránek projektu. Na schůzkách byly dolaďovány jednotlivé detaily práce a probíhaly konzultace se členy ostatních skupin. Skupina č. 2 vždy prezentovala svou činnost jako podporu prací v oboru ochrany obyvatelstva při prevenci, přípravě i samotných záchranných a likvidačních pracech. Dokumenty vzniklé na základě stanoveného plánu práce a časového harmonogramu byly dány k dispozici všem partnerům projektu a byly zveřejněny na webových stránkách projektu.
Mezi nejzajímavější dokumenty patří:
Aplikace na místní úrovni
Třetí fáze projektu je určena k přenosu dobrých praktik a zkušeností do jiných evropských regionů. Jelikož ICT nejsou kategorií, která by šla mechanicky přenést, neboť je příliš svázána autorským právem a návazností na technologie, zvolili členové pracovní skupiny č. 2 pro určování směru vývoje ICT formu informačních dnů.
Jako nejkomplexnější informační systém, který byl členskými státy projektu prezentován, byl zhodnocen Informační systém Výjezd (ISV), který užívají operační a informační střediska hasičských záchranných sborů v České republice. ISV tvoří jakési operativní centrum, kterému předchází technologie TCTV 112, na něž je navázaný projekt krizových mobilních telefonů a jejich wapových portálů a další projekty.
Systém (ISV) byl také obsahem Informačních a simulačních dnů pracovní skupiny č. 2, které se konaly v říjnu roku 2006 v Českých Budějovicích a organizoval je Krajský úřad Jihočeského kraje společně s Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje. Podstatnou náplň programu smluvně zajistila dodavatelská firma ISV.
Zabývala se metodami, technikami a nástroji mapování a monitorování rizik, jejími členy byli partneři z Německa, Řecka, Itálie, Polska a Maďarska. Zjišťovací zpráva obsahuje:
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 33/2007.