Týdeník Veřejná správa


Zahraničí

Projev předsedy Svazu měst a obcí Slovenska Michala Sýkory
na XVI. sněmu ZMOS

Obce jsou stabilizátorem veřejného života

Vyšlo v čísle 32/2006

Projev předsedy Svazu měst a obcí Slovenska Michala Sýkory na XVI. sněmu ZMOSOd počátku 90. let byla hlavním tématem Sdružení měst a obcí Slovenska reforma veřejné správy. Dnes můžeme konstatovat, že se pomalu chýlí ke svému závěru, protože decentralizace kompetencí a politické zodpovědnosti byla završená také decentralizací financí. Právě fiskální decentralizace, která se začala realizovat v minulém roce, byla poslední velkou etapou reformy. Přes všechny problémy, které s sebou reforma přinesla, můžeme konstatovat, že nebylo marné celá léta se o její realizaci snažit.

Byli jsme svědky a účastníky velikých změn, nyní přichází doba, kdy se už také začínají projevovat v životě měst a obcí a jejich občanů. To, co nás čeká ve správě věcí veřejných, už bude mít jinou podobu, zaměřenou spíše dovnitř, na kvalitu výkonu, na hledání nového vnitřního potenciálu místní samosprávy, na hledání nových přístupů k občanům, na využívání možností, které nám nabízí členství naší země v Evropské unii. To bude ona vnitřní přeměna místní samosprávy, něco, co se musí udát v každém z nás, v každém městě, každé obci.

Fiskální decentralizace

Během přípravy fiskální decentralizace se na žádost ZMOS Ministerstvo financí SR na rok 2005 zavázalo, že podíl měst a obcí na výnosu daně z příjmů fyzických osob bude minimálně 23,5 miliardy korun, bez ohledu na skutečný případný nižší výběr daně. V případě pozitivního vývoje však podíl měst a obcí neměl být omezený a měl dosáhnout 70,3 procenta celkového výnosu daně podle zákona. Naplnil se druhý, pozitivnější scénář, podíl měst a obcí na této klíčové dani za minulý rok nakonec nebyl předpokládaných 23,5, ale 26,6 miliard korun. Takové zvýšení jsme při předcházejícím způsobu vyjednávání nepředpokládali a tato skutečnost nás příjemně potěšila.

Státní rozpočet počítá letos s meziročním nárůstem podílu měst a obcí na dani z příjmů fyzických osob a měl by představovat objem 27,6 miliardy korun. Pozitivně jsme přijali také březnové doúčtování na dani z příjmů za minulý rok. Je dobré, že nadále pokračujeme v permanentním korektním a věcném dialogu s ministrem financí a jeho spolupracovníky.

Negativním zásahem do fiskální decentralizace se však již v prvním roce její existence staly dvě novely zákona o místních daních a novela zákona o dani z příjmu, která snížila podíl z výnosu daně také pro města a obce.

První novela z minulého roku zavedla v rozporu s principy fiskální decentralizace limitování horních sazeb daně z nemovitostí, přičemž podnětem k tomu byla situace ve třinácti obcích. Podkladem pro změny byla nespokojenost některých skupin daňových poplatníků. Touto novelou se zároveň ustoupilo od přechodu na spravedlivý hodnotový princip zdaňování nemovitostí.

ZMOS striktně odmítlo poslaneckou novelu zákona o místních daních z února tohoto roku, která schválila pro některé zřizovatele středních a vysokých škol osvobození od placení daní z nemovitosti. Tento nesystémový krok se zásadně dotkne od 1. ledna budoucího roku daňových pravomocí měst a obcí a principů nového systému financování.

Ani zavádění výjimek ze všeobecné daňové povinnosti není odrazem spravedlnosti a přehlednosti daňového systému.

Na druhé straně toto osvobození nijak nepřispělo k systémovému řešení finančních problémů školství.

Pokud jde o budoucnost fiskální decentralizace, považujeme za potřebné zmapovat a posoudit všechny skutečně decentralizované kompetence a nové úkoly měst a obcí, kvantifikovat jejich vliv na rozpočty obcí a měst a promítnout jej do finančního vztahu státu k rozpočtům obcí.

Přes zaznamenaný celkový pozitivní přínos fiskální decentralizace by bylo potřebné vyhodnotit její první rok a pokračovat v decentralizaci financí a posilování daňových příjmů měst a obcí. Dosažený stav fiskální decentralizace a fiskální stability obcí a měst by měly vláda a parlament vyjádřit tím, že nebudou v budoucnu zasahovat do daně z příjmů fyzických osob bez adekvátní finanční náhrady.

To je jeden z našich zásadních požadavků. V případě, že by náš požadavek nebyl respektovaný, bude místní samospráva nucená žádat kompenzace z výnosů jiných daní.

V případě zavedení připravované ekologické daně budeme požadovat, aby jejím příjemcem byla i města a obce, což by mělo přispět ke zlepšování životního prostředí.

Při tématu financí považuji za potřebné vrátit se k doplatku kompenzace za majetek měst a obcí, vložený do energetiky. První část, 75 procent, byla vyplacená více než 600 dotčeným městům a obcím v roce 2004. Zbývající doplatek 25 procent ve výši přibližně 130 milionů korun, o který usilujeme, by dořešil oprávněný nárok měst a obcí. Už v minulosti vláda dořešila vyplacení kompenzace vkladů měst a obcí do plynárenství k naší spokojenosti. Věříme, že tomu tak bude i tentokrát.

Legislativní požadavky

Kromě zásahu do zákona o místních daních byly od posledního sněmu ZMOS schváleny také další legislativní normy bez zohlednění připomínek ZMOS. Připomenu dvě z nich: novelu Ústavy SR, kterou se rozšířila kompetence NKÚ SR nad hospodařením měst a obcí, a novelu zákona o obecním zřízení.

ZMOS setrvává na svém stanovisku, že základnímu principu budování samosprávnosti měst a obcí musí odpovídat i systém kontroly. Jedinou aktuální a každodenní kontrolou je vnitřní kontrola samosprávy, v reálném čase a průběžně během celého roku.

Jenom ta může posoudit efektivnost a účelnost vynakládání finančních prostředků. Podle nás by se NKÚ měl soustředit na kontrolu dodržování zákonnosti.

Za mimořádně nevhodnou považuje ZMOS také poslední poslaneckou novelu zákona o obecním zřízení, kterou NR SR schválila nejen přes nesouhlas ZMOS, ale také přes nesouhlas prezidenta SR.

Nová úprava, která umožnila rozdělit konkrétní obce i bez jejich souhlasu, je podle ZMOS zásahem do základních práv územní samosprávy, popřením Evropské charty místní samosprávy a nerespektováním Ústavy SR, která obec charakterizuje jako samostatný územní samosprávný a správní celek SR. Je politováníhodné, že NR SR dala přednost dílčím zájmům konkrétních skupin v konkrétních obcích před základními pravidly legislativního systému. Takovými negativními zásahy do práva na místní územní samosprávu se zároveň narušují principy právního státu. Podle našeho názoru je přijatá novela velmi těžko vykonatelná.

Oba příklady poukazují na problémy či dokonce nekvalitu v legislativním procesu, což rozhodně nepomáhá praxi měst a obcí, která naopak potřebuje jednoduché, účinné, dobré a spravedlivé zákony.

ZMOS chce nadále sehrávat důležitou roli ve vztahu k legislativě, týkající se měst a obcí. Proto s potěšením přijalo nedávné schválení svého zastoupení v Legislativní radě vlády SR. Věříme, že to bude trvalý jev a že se novými legislativními úpravami najde způsob jak respektovat ZMOS jako připomínkové místo pro všechny, tedy také při poslaneckých návrzích zákonů.

Zároveň opětovně žádáme zakotvit do systému zákonodárství SR legislativní iniciativu územní samosprávy, tedy místní i regionální. Tento požadavek zdůvodňujeme tím, že na města, obce a regiony přešly významné povinnosti a zodpovědnosti a potřebují iniciovat také návrhy na změny v legislativě, která se jich bytostně týká. Uvědomujeme si, že naše požadavky v legislativní oblasti bude potřebné řešit v Ústavě SR.

Další priority

Kromě fiskální decentralizace a legislativy vidí ZMOS budoucí priority následovně:

Ve sféře rozsahu kompetencí v následujícím čtyřletém období zachování v zásadě současného rozsahu a místo přesunu dalších kompetencí preferuje vytvoření prostoru na jejich stabilizaci z kvalitativního, finančního i organizačního hlediska.

Z našeho pohledu je potřebné některé právní normy, přijaté v minulosti, zpětně přehodnotit podle původních požadavků ZMOS. Na mysli máme například zákon o sociálně právní ochraně dětí a o sociální kuratele. Vyplácení sociálních dávek městy a obcemi, které by měly města a obce vyplácet s účinností od 1. ledna 2008, by si měl nadále ponechat stát.

Naopak oceňujeme, že ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny, s nímž máme dobré pracovní vztahy na úrovni paní ministryně, ale také jejího předchůdce, akceptovalo většinu požadavků ZMOS při projektu ministerstva pro malé zaměstnavatele ve vybraných regionech a postupné dolaďování systému aktivačních prací.

V oblasti přeneseného výkonu státní správy by se měla začít diskuse o přiměřeném normativním financování a měl by podle nás být přijat zákon o výkonu a financování přeneseného výkonu státní správy.

Společné obecní úřady, které vznikly v přirozených hranicích a je jich již téměř 220, by se měly institucionalizovat a finančně podporovat jako centra pro efektivní zabezpečování přeneseného výkonu státní správy.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 32/2006.

Bratislava 17. května 2006
kráceno, redakční mezititulky
překlad –her-