Zahraničí
"Šťávnice, Báňská Š. (něm. Schemnitz, maď. Selmecz-és Bélabánya), král. svobodné horní město a hl. město uher. stolice hontské, na trati Ostřihom-Březnice-Š. (23 km) uherských stát. drah. Leží 570 m. n. m. terasovitě rozloženo v hluboké, příkrými horskými stěnami obklopené kotlině na potoce t. jm. a má 16375 obyv (1900), z nichž 3253 Maďarů, 918 Němců, 12.661 Slováků, většinou horníci a úředníci. Podle vyznání jsou katolíci, jen 2224 evang. Š. jest sídlem okr. soudu a horního ředitelství pro dolnouherský horní okres, má tři katol. a jeden evang. kostel, piaristskou kollej, starý zámek ze XIII. stol., nyní téměř úplně rozbořený, nový zámek (nyní hasičská strážnice), radnici, novou budovu horního ředitelství a horní akademie, proslulou lesnickou a hornickou akademii založenou r. 1760 od Marie Terezie... Jsou tu však zejména bohaté státní doly na zlato a stříbro a doluje se tu do roka si 120 kg zlata a 6000 kg stříbra v ceně 3 mill. K. Š. jest nejstarší hornické město uherské, neboť dolovalo se tu již za dob římských, značněji od stol. VIII. Ve stol. XII. usadili se zde flanderští a dolnosaští kolonisté a král Béla povýšil Š-ci na král. svobodné město. Kolonisté němečtí fedrovali tu germanisaci, ale od konce XVI. stol. Š. zúplna se poslovanila a teprv od r. 1848 počal působiti vliv maďarský, který čím dál více nabývá půdy."
Dobré i těžké časy
Tolik Ottův slovník naučný v roce 1906. Po stu letech taková charakteristika již zcela neplatí, hlavně díky tomu, že město prošlo ve 20. století mnoha dramatickými peripetiemi. Ve druhé polovině století se tu pohyb zastavil a historické budovy začaly chátrat, město bylo zachráněno díky obětavosti lidí, kteří odtud ani v nejtěžších dobách neodešli. Podle mnoha neobydlených domů v centru je na první pohled patrné, že má dnes mnohem méně obyvatel, kolem jedenácti tisíc. Přesto je Banská Štiavnica od roku 1993 zapsána do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a dvakrát získala v Japonsku a Spojených státech cenu ve světové soutěži v enviromentálním rozvoji měst. Město je dnes součástí speciální trasy zahraničních turistů, kteří objíždějí starobylá hornická města. V počtu zahraničních návštěvníků vedou díky historické paměti Maďaři, čeští turisté jsou na druhém místě.
Srovnáme-li kvalitu života a turistické náplně s českými městy, musíme říci, že Banská Štiavnica neměla na počátku 90. let minulého století tak výhodnou startovní čáru jako Český Krumlov nebo jiná města, která prosperují díky rozvoji zahraničního cestovního ruchu a státní podpory při obnově památek. Na malé ploše je zde koncentrované v městské památkové rezervaci ohromné množství historických budov, ne všechny však jsou opraveny a rekonstrukce města jako celku bude jistě několik let trvat. Problémem je tu, podobně jako třeba ve staré hornické Kutné Hoře, restituce majetku, ale ve specificky slovenské podobě. Zejména evangelická a katolická církev získaly velké množství starých domů a chybí jim finance na jejich rekonstrukci. Také židovské památky, například hřbitov, jsou tu méně opravené než tomu bývá v českých městech. Evangelíkům například patří lyceum, kde podle výrazných pamětních desek na chátrající budově poznáte, že tu studovali Sándor Petöfi a Andrej Sládkovič. Katolická církev zatím nenašla peníze na opravu křížové cesty, která vede nádhernou zvlněnou krajinou Štiavnických hor ke kapli, která tvoří jednu z dominant města.
Nový památkový zákon přitom podle slov primátora Mariána Lechnera dbá na městské kulturní dědictví. Památkáři působí na krajské úrovni v Banské Bystrici a díky množství chráněných objektů ve zdejší městské památkové rezervaci mají ve Štiavnici svoji pobočku. Primátor zdůrazňuje nutnost finanční kompenzace pro majitele památky, aby náročný návrat do původní historické podoby pod vedením odborníků neohrožoval nynější funkčnost a tedy také ekonomickou návratnost mnoha restaurací a penzionů, které jsou v centru Banské Štiavnice na každém kroku. V létě město ožívá mnoha kulturními a sportovními akcemi, které kromě profesionálů zajišťují také místní spolky a zájmová sdružení.
Nový systém financování
Dlouholetý primátor Banské Štiavnice Marián Lichner si jako jiní jeho kolegové na radnicích vcelku pochvaluje fiskální decentralizaci, která byla součástí slovenské decentralizační reformy. Nový systém financování jim umožňuje - přes některé dětské choroby, které budou postupně napraveny novelami - získat více zdrojů pro samosprávu. Zatímco dříve mělo město peníze pouze na provozní výdaje, nyní může uvažovat o některých potřebných investicích, navíc s využitím dotací ze státních podpůrných fondů.
Z celkových příjmů přes 111 milionů slovenských korun tvoří daňové příjmy 74 a půl milionu a z nich výnosy z daně pro územní samosprávu 56 a půl milionu. Největší výdajovou položkou jsou peníze na údržbu cest, bydlení, životní prostředí a rozvoj kultury a sportu. Nepodstatnou položkou není ani splácení dluhu.
Technické služby zdejší samospráva nezprivatizovala, vědoma si špatných zkušeností z privatizace na Slovensku. Organizace o 40 zaměstnancích řízená přímo městem je operativnější a levnější. Koneckonců zdejší složitý terén a po léta zanedbaná infrastruktura vyžadují souvislou péči. Zimní období je tu náročné pro udržení normálního chodu města. Likvidace odpadů je intenzivní v turistické sezóně a vzhledem k tomu, že je ve městě velké množství rekreačních, jen sezónně využívaných objektů.
Okres Banská Štiavnica je regionem s průměrnou nezaměstnaností kolem 15 procent. 3 200 pracovních míst tu zmizelo po roce 1990 při útlumu neefektivní průmyslové výroby. Dnes se tu lidé zabývají především stavebnictvím, obchodem, službami a cestovním ruchem. Aby se zamezilo závislosti na sezónních návštěvách turistů, plánuje město výstavbu lyžařského areálu pro zimní sporty. Nový systém financování samosprávy má umožnit, aby se část rozpočtu věnovala investicím.
Tradice je zárukou budoucnosti
V městské památkové rezervaci je 360 objektů umělecko-historických památek. Jejich počet není překvapením, když si uvědomíme, že archeologické nálezy dokazují, že se tu s hornictvím začalo už v keltských dobách, že již v roce 1283 obdržela Banská Štiavnica privilegia královského horního města, ve 14. století byla členem svazku středoslovenských hornických měst a že tu roku 1762 byla založena hornická akademie, první vysoká škola tohoto druhu na světě. Ministerstvo vnitra, vědomo si významu města, v němž vznikla nejstarší hornická akademie v Evropě, a jeho odborného zázemí, sem umístilo celoslovenský Hornický archiv.
Štola Glanzenberg je pověstná návštěvami významných osob. V její pamětní knize jsou podpisy Marie Terezie, monackého prince Alberta, prezidentů několika států nebo generálního tajemníka UNESCO. Přes menší početnost obyvatel si Banská Štiavnica buduje renomé města s bohatou multikulturní tradicí, která se může stát základem pro rozvoj turistiky, včetně kongresové. Například 20. června tu proběhlo celosvětové setkání profesorů hornických škol. Propagace města může být spojena se jmény několika slavných rodáků (pocházejí odtud sestry Emília a Magda Vašáryovy, spisovatel Anton Hykisch) a dalších osobností. Kromě připomenutých obrozenců Sándora Petöfiho a Andreje Sládkoviče (pamětní deska na jednom z domů vypovídá o tom, že v něm bydlela jeho legendární milenka Marína) tu v různých dobách působili významné vědecké osobnosti: učil zde teoretický fyzik a astronom Christian Doppler nebo objevitel teluru Reinenstein Muller.
Marián Lichner spolupracuje se Sdružením historických sídel ČR, město Banská Štiavnica udržuje partnerské vztahy s Moravskou Třebovou, Svitavami i Kutnou Horou, která je rovněž zapsána do seznamu památek UNESCO. Jako předseda slovenského sdružení historických měst Marián Lichner lituje, že se na Slovensku nevyhlašuje jako u nás každoroční soutěž o nejlepší město v ochraně památek. S povzdechem srovnává českou odměnu za hlavní cenu, pro niž na Slovensku nejsou peníze.
Zdejší turistická lákadla však nesouvisí pouze s městskou památkovou rezervací, ale také s 55 technickými památkami v okolních obcích. V rámci prohlídky hornického muzea zde můžete navštívit podzemní štoly. Stále se tu udržují vodní nádrže (tajchy), které sloužily k dolování kovů. V 18. století byly vzájemně propojeny a zpevněny sypanými hrázemi, svého druhu nejstaršími v Evropě (podobné tajchy vznikly později v německém Harzu) a byly budovány na sto let. Technické památky bohužel zatím nejsou v centru zájmu památkářů a jejich správu bude třeba dořešit, protože zatím patří Rudným dolům, které jsou v likvidaci. Z šedesáti bývalých tajchů se jich 23 zachovalo a slouží rekreačním účelům. Mezi technické památky ve městě a v okolních obcích bylo zařazeno přes třicet štol a šachet.
Upomínkami na slavnou hornickou minulost hýří i další města a obce v Banskobystrickém kraji: Banská Bystrica, Kremnica s proslulou mincovnou, Handlová a Nováky s modernější architekturou, připomínající ucelenou zástavbu Havířova.
Kodex městského a horního práva Banské Štiavnice, 1572 Na základě zvláštního příkazu našeho nejmilostivějšího pana krále mají konšelé společně se staršími obce každý rok na Hromnice zvolit a ustanovit úctyhodného muže, který byl rok členem rady, za městského rychtáře. Potom rychtář společně se čtyřmi členy staré rady podle svého výběru dosadí a potvrdí celou radu. Rychtář má brzy po převzetí pravomocí složit přísahu, že neporuší práva, spravedlnosti ani ze zaujatosti, ani z náklonnosti, ani ze strachu, ani kvůli podplacení, ale že bude soudit stejně chudé i bohaté podle práva. Taktéž to mají učinit konšelé. Když konšelé někoho obviní a sejde se rychtář a soud, z něhož vzejde křivda, konšelé budou bez viny, ale rychtář ponese zodpovědnost. Když rychtář bude podruhé upozorněn konšely a potom také potřetí a rychtář nebude soudit, takže vznikne z toho někomu škoda, má ji rychtář nahradit jako sám viník. Když někdo kritizuje rozhodnutí konšela a tvrdí, že on by učinil lépe, avšak neučiní tak hned, musí hradit všechny výdaje z toho vzniklé a kromě toho zaplatit pokutu rychtáři a radě podle jejich rozhodnutí. |