Týdeník Veřejná správa


Evropská unie

Ing. Jiří Zukal,
Brusel

Současnost a budoucnost Evropy očima občanů

Vyšlo v čísle 32/2006

Foto: HASANeúspěch v referendu o Evropské ústavě ve Francii a Nizozemsku v loňském roce otevřel diskusi na téma, kam směřuje Evropa a jaký bude další integrační vývoj Evropské unie. Jako reakce na vzniklou situaci byl v roce 2005 vypracován tzv. “Plán D pro Demokracii, Diskusi a Debatu”, jehož cílem bylo povzbudit výměnu názorů s občany členských států EU, aby se zjistily jejich názory, myšlenky a naděje, které vkládají do budoucnosti Evropy. Evropská komise, výkonný orgán EU, v tomto kontextu vydala letos v únoru “Bílou knihu o evropské komunikační politice”, která by měla být výzvou pro překonání bariéry mezi Evropskou unií a občany, kteří v ní žijí.

Následně se Generální ředitelství Evropské komise pro styk s veřejností rozhodlo uskutečnit mezi občany rozsáhlý průzkum na téma budoucnosti Evropy. Průzkum se uskutečnil v únoru a březnu letošního roku a výsledkem bylo zvláštní vydání Eurobarometeru, ve kterém byly zachyceny odpovědi 25 tisíc občanů 25 členských států EU, kteří dosáhli 15 let věku.

Cíle průzkumu lze shrnout do následujících základních oblastí:

Vyváženost osobního a pracovního života občanů Unie

Je logické, že názory na budoucnost Evropy jsou do značné míry ovlivněny prostředím, ve kterém občané žijí a pracují. Proto se první dotazy týkaly sociálně ekonomického klimatu, ve kterém se občané pohybují. Navzdory určitým pochmurným obrazům, prezentovaným v některý médiích, lze souhrnně konstatovat, že občané Unie považují svůj život za šťastný. Se svým rodinným životem je spokojeno devět z deseti dotázaných občanů (90 %) a se svou současnou situací v zaměstnání vyjádřilo spokojenost 84 % respondentů. Rozdíly mezi jednotlivými státy jsou poměrně malé, i když je možné pozorovat odlišnosti mezi názory občanů v původních patnácti členských státech a v názorech občanů deseti členských států, které rozšířily Unii k 1.5.2004. Se svým rodinným životem je spokojeno 84 % občanů EU-10, kdežto v EU-15 činí tento podíl 91 %. Z hlediska sociodemografického byly názory občanů EU-25 na šťastný život poměrně homogenní. Nicméně je nutno poukázat, že starší lidé jsou se svým osobním životem méně spokojeni než příslušníci mladších generací. Také lidé žijící samostatně jsou méně spokojeni (76 %) než osoby žijící v páru (93 %). Největší míru spokojenosti prezentovali občané z rodin, které mají alespoň čtyři členy (95 %). Je logické, že nezaměstnaní občané projevili se svým rodinným životem podstatně menší míru spokojenosti (83 %) než ostatní obyvatelstvo. Z hlediska zaměstnání jsou se svým životem spokojenější lidé zastávající vyšší funkce a manažeři (90 %) než občané pracující v dělnických profesích (80 %). Také se potvrdilo, že lidé s vyšším vzděláním jsou spokojenější se svou prací než lidé s nižším dosaženým vzděláním. Kromě osobní spokojenosti došel průzkum k jednoznačnému závěru, že občané jsou spokojeni také s životem ve své vlasti. Přes polovinu dotázaných dokonce prohlásilo, že jsou s životem ve své vlasti velice spokojeni. Rozdíly mezi jednotlivými členskými státy EU jsou velmi malé. Nejvíce spokojených občanů je podle výzkumu ve skandinávských státech, kde tento názor vyjádřilo shodným poměrem 98 % Dánů, Finů a Švédů. Na druhé straně žebříčku spokojenosti se ocitli Maďaři (59 %), Slováci (83 %) a Němci (84 %). Hned před nimi figurují na žebříčku spokojenosti Češi (85 %). Poměrně velmi malé rozdíly v míře spokojenosti jsou mezi obyvateli měst a venkovských oblastí. Rozdíly v odpovědích však byly zaznamenány mezi občany, jejichž rodiče se přistěhovali do Unie z nečlenských států a občany, kteří pocházejí ze států EU. U nich je spokojenost s jejich současným životem vyšší. V průzkumu se tazatelé zajímali též o finanční situaci občanů, respektive o schopnost “splácení veškerých účtů na konci měsíce”. Takřka čtyři z deseti dotázaných občanů mají se zaplacením značné potíže. Nejvíce problémů uvedli občané jižního křídla EU, konkrétně Portugalci (61 %), Řekové a Italové (58 %). Nejmenší problémy se zaplacením účtů na konci měsíce mají občané Švédska (12 %), Dánska (13 %) a Lucemburska (15 %). V České republice se z tohoto důvodu obává konce měsíce necelá třetina občanů (28 %).

Nejvíce cestují do zahraničí Lucemburčané, nejméně Řekové

Část otázek měla za cíl zjistit, jakou roli hraje Evropa v běžném životě občanů členských států Unie; zda občané cestují do zahraničí, čtou noviny a knihy v cizích jazycích a zda mají přátele mezi cizinci. Odpovědi ukázaly, že necelá polovina občanů (43 %) má přátele v některém z jiných členských států EU. Nejvíce mají přátele v zahraničí občané Lucemburska (84 %). Zde také žije relativně nejvyšší počet cizinců ze všech členských států EU. Přátele ve státech EU mají také ve velké míře občané Nizozemska (74 %), Německa a Finska (58 %). Nejméně přátel ve státech Unie mají občané Maďarska (19 %), u kterých to může být částečně zdůvodněno specifikou jejich jazyka. Poměrně málo přátel ve státech Unie mají také občané Portugalska (22 %) a Španělska (24 %), což lze v obou případech částečně vysvětlit geografickou polohou. Podle průzkumu má přesně třetina Čechů (33 %) ve státech EU přátele. Nejvíce známých v zahraničí mají mladí lidé ve věkové kategorii od 15 do 24 let (50 %), dále lidé s vyšším vzděláním a vedoucí pracovníci a manažeři. Občanům byla položena též otázka, zda v posledním roce (12 měsících) navštívili nějaký stát Evropské unie. V tomto směru je možno pozorovat silnou korelaci s odpověďmi na dotaz o přátelích v některém z členských států EU. V průměru celkem 37 % občanů EU v uplynulém roce navštívilo některý stát EU. Jednoznačně se potvrdilo, že občané severní Evropy cestují do zahraničí častěji než obyvatelé Evropy jižní. Nejvíce cestují Lucemburčané (85 %), Nizozemci (75 %), Dánové a Rakušané (68 %). Nejméně se věnují turistice občané Řecka (10 %), Španělska (17 %) a Litvy (19 %). Potvrdilo se, že podstatně více se věnují cestování občané hospodářsky vyspělejších států než občané ze států s nižší životní úrovní. O tom svědčí fakt, že mezi občany států EU-10 nejvíce cestují Slovinci (53 %) a Češi (48 %). Ze Slovenska vycestovalo za poslední rok do zahraničí pouze 42 % občanů. Celkově nejčastěji cestuje skupina občanů ve věku od 15 do 24 let (38 %), dále občané s dokončeným alespoň středním vzděláním (53 %) a velmi často cestují manažeři a výše postavení zaměstnanci (61 %). Zajímavé zjištění je, že do zahraničí vycestovala též více než polovina (54 %) pravidelných uživatelů internetu. Více než každý pátý občan EU (23 %) čte pravidelně knihy, noviny nebo časopisy v jiném než mateřském jazyce. V tomto směru bezkonkurenčně vynikají občané Lucemburska, kde více než devět z deseti dotázaných (91 %) čte zahraniční tisk nebo literaturu. To souvisí s jazykovým vybavením Lucemburčanů, kteří se ve škole kromě domácího jazyka povinně učí též francouzsky a německy a většina z nich se také učila angličtinu. Na druhém místě žebříčku skončili občané Malty (66 %), u nichž je jazyková vybavenost výsledkem historického vývoje, kdy tento ostrovní stát byl dlouho kolonií Velké Británie. Na opačném konci pořadí skončili Irové, Portugalci, Španělé, Maďaři a Britové. U Irů a Britů lze jejich postavení do jisté míry omluvit faktem, že angličtina je v posledních letech nejpoužívanějším a nejrozšířenějším světovým jazykem, což přináší pro tyto národy poměrně nízkou motivaci studovat cizí jazyky.

Jaký je zájem Evropanů o politiku?

Dříve než autoři průzkumu zjišťovali, jakých úspěchů či nezdarů dosáhla EU, položili respondentům otázky, zjišťující jejich zájem o národní a evropskou politickou problematiku. Výsledky průzkumu potvrdily to, co signalizovaly poslední volby do Evropského parlamentu (Tabulka 1). Podstatně více občanů členských států (63 %) se zajímá spíše o domácí politické záležitosti než o evropské dění (47 %). Bylo zjištěno, že 30 % občanů, kteří projevili zájem o domácí politiku, se o evropské záležitosti nezajímá. Více než třetina respondentů (34 %) se domnívá, že celkový vývoj v jejich zemi se ubírá správným směrem. Nejvíce jsou o tom přesvědčeni Irové, Litevci, Dánové a Estonci. Naopak nejvíce pochybností o správnosti domácího vývoje mají občané Francie, kde pouze každý pátý z dotázaných (19 %) považuje domácí vývoj za pozitivní. Podobně skeptické názory prezentovali též občané Itálie, Maďarska a Slovenska. Česká republika se umístila v horní polovině žebříčku, neboť začátkem letošního roku považovalo 47 % občanů současný vývoj ČR za správný. Co se týká vývoje Evropské unie, jsou občané EU-25 o něco více optimisticky naladěni. Takřka dva z pěti dotázaných občanů (39 %) zastávají pozitivní názor, i když jsou mezi členskými státy značné rozdíly. Za celkově negativní vývoj v EU považuje 27 % občanů. Podle očekávání jsou s vývojem v EU spokojeni především občané EU-10, nejvíce však Litevci (60 %), Lotyši a Poláci (vždy 58 %). Největší míru nespokojenosti s vývojem v Unii projevili Rakušané, Francouzi a Italové. Mezi Čechy je spokojena s evropským vývojem více než polovina občanů (52 %).

Co znamená pro občany pojem EU?

Součástí průzkumu byla též otázka, jaké bezprostřední představy a pocity v občanech vyvolává termín “Evropská unie”. Respondentům bylo nabídnuto pět skupin pojmů, z nichž první dvě se týkaly fungování evropských institucí, kdežto zbývající tři souvisely s jednotlivými komunitárními politikami (Tabulka 2). Relativně největší skupina respondentů (22 %) si spojuje pojem EU s procesem spolupráce, společného rozhodování a legislativy. Naopak každý dvacátý respondent (5 %) spojuje EU s názorem, že to je špatná myšlenka, další tři procenta spojují EU se ztrátou národní identity. Dvacetina z dotázaných (5 %) považuje členství v EU za “ztrátu času” a zároveň vyjádřila lítost nad členstvím svého státu v Unii. V odpovědích si občané také mohli vybrat z různých přívlastků, které by podle jejich názoru nejvíce korespondovaly s pojmem EU. V tomto směru nejvíce volili občané přívlastek demokratický (67 %), dále moderní (67 %), ochranářský (54 %), technokratický (49 %) a neefektivní (43 %). Zatímco první dva přívlastky mají jednoznačně pozitivní význam, poslední vyjadřuje nespokojenost občanů s fungováním Unie. Nejvíce občanů považuje fungování Unie za neefektivní ve Švédsku (67 %), Nizozemsku (61 %), Finsku (60 %) a Dánsku (59 %). Na druhé straně nejméně pochybují o výkonnosti EU občané Malty a Litvy (25 %), Polska (27 %) a Estonska (30 %). Celkově lze konstatovat, že občané EU-10 vidí Unii v podstatně lepším světle než občané EU-15. Průzkum také ukázal, že občané s vyšším vzděláním považují EU za příliš technokratickou a také více se přiklánějí k názoru, že nefunguje příliš efektivně. Na otázku, zda je členství v EU pro občany daného státu “dobrá věc”, dosahují odpovědi od roku 1995, kdy byl obdobný průzkum poprvé prováděn, téměř stejný výsledek. Zhruba polovina dotázaných (v roce 2006 49 %) považuje členství v Unii za “dobrou věc”, kdežto opačný názor sdílí šest procent respondentů (Tabulka 3). Zbytek občanů zastává názor, že členství v Unii není “ani dobrá, ani špatná věc” nebo nebylo schopno poskytnout odpověď. Nejvíce kladně jsou k členství nakloněni občané Lucemburska a Nizozemska (vždy 71 %), Irové (68 %) a Španělé (62 %). Je zajímavé, že nejméně považují členství v EU za “dobrou věc” Lotyši (29 %), jejichž stát, jako nejchudší člen Unie, získává každoročně ze strukturálních fondů a kohezního fondu značné prostředky. Na dolním konci žebříčku se před Lotyši umístili Rakušané (31 %) a Britové (33 %). Pouze 44 % Čechů považuje členství v EU za “dobrou věc”, což znamená umístění ve druhé polovině zemí. Lze také konstatovat, že muži (53 %) jsou s členstvím více spokojeni než ženy (44 %) a také mladá generace od 15 do 24 let vnímá členství v EU pozitivněji (59 %) než příslušníci generace nad 55 let (43 %). Též občané s vyšším vzděláním oceňují členství příznivěji (63 %) než občané s nižším vzděláním (35 %).

Jaké jsou největší přínosy evropské integrace?

Poměrně rozdílné názory občanů přetrvávají na vyhodnocení politického, hospodářského a kulturního sjednocování Evropy. I když v průměru každý druhý z respondentů uznává, že byla učiněna řada pozitivních kroků, přesto zůstává mnoho nedořešených úkolů, především v oblasti politické integrace. V ní připouští pokrok pouze necelá polovina občanů EU, kdežto v oblasti ekonomické integrace to byla více než polovina. Podstatně více si pokrok v oblasti politického sjednocování uvědomují občané EU-10 (54 %) nežli občané EU-15 (42 %). Pokrok v této oblasti nezaregistrovali především Nizozemci (62 %), dále Francouzi (56 %) a Švédové a Belgičané (52 %).

Jednoznačně nejvíce občanů považuje za největší přínos evropské integrace (respondenti měli možnost z nabízených variant uvést dvě pozitiva) dlouhodobé zachování míru mezi členskými státy (60 %). Na druhém místě občané ocenili volný pohyb osob, zboží a služeb (56 %). Zavedení společné měnové jednotky vidí jako nejvíce pozitivní výsledek 27 % respondentů. Příslušníci mladé generace oceňují především studentské výměnné programy, především program pro vysokoškoláky Erasmus (18 %). Každý devátý z respondentů vidí jako hlavní přínos evropské integrace společnou zemědělskou politiku. Dále byli občané postaveni před volbu, zda by byli pro nebo proti posílení rozhodovací pravomoci Evropské unie ve třinácti vybraných oblastech (Tabulka 4).

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 32/2006.

Tabulka 1: 0bčané a současný vývoj

Stát

Pozitivní vývoj (v %)

 

v domovském státu

v Evropské unii

Belgie

38

44

Česká republika

47

52

Dánsko

59

50

Estonsko

54

53

Finsko

43

38

Francie

19

29

Irsko

65

56

Itálie

21

33

Kypr

40

47

Litva

60

60

Lotyšsko

49

58

Lucembursko

49

37

Maďarsko

23

37

Malta

37

40

Německo

36

38

Nizozemsko

39

42

Polsko

37

58

Portugalsko

28

41

Rakousko

29

24

Řecko

33

41

Slovensko

24

42

Slovinsko

47

56

Španělsko

41

39

Švédsko

43

40

Velká Británie

38

34

EU 25

34

39

Tabulka 2: Co se vám bezprostředně vybaví pod slovy Evropská unie?

Skupiny pojmů

Odpovědi (v %)

Spolupráce, jednota, rovnost, společné rozhodování a pravidla, legislativa

22

Evropa, evropské instituce, členství v EU

19

Euro, jednotná evropská měna

15

Turistika, práce a studia v zahraničí, zrušení hranic, volný pohyb osob

11

Společný trh, obchod. smlouvy, globalizace, možnosti podnikání

9

Tabulka 3: Názory občanů EU (odpovědi v %)

Stát

Členství v EU = dobrá věc

Podpora politickému

sjednocování Evropy

Belgie

60

44

ČR

44

59

Dánsko

61

59

Estonsko

43

57

Finsko

36

44

Francie

44

32

Irsko

68

62

Itálie

49

46

Kypr

43

40

Litva

52

50

Lotyšsko

29

42

Lucembursko

71

65

Maďarsko

40

41

Malta

42

50

Německo

52

55

Nizozemsko

71

35

Polsko

52

56

Portugalsko

47

51

Rakousko

31

47

Řecko

50

46

Slovensko

54

61

Slovinsko

44

74

Španělsko

62

38

Švédsko

42

40

Velká Británie

33

33

EU 25

49

45

Tabulka 4: Zvýšení či zmenšení rozhodovací pravomoci na úrovni EU (v %)

Oblast integrace

Méně rozhodování

Více rozhodování

Boj proti terorismu

12

80

Podpora demokracie a míru ve světě

12

77

Boj proti organizovanému zločinu

16

75

Spolupráce ve výzkumu a inovacích

14

74

Ochrana životního prostředí

18

72

Prevence závažných onemocnění

20

70

Pokračování v energetických opatřeních

18

69

Zajišťování bezpečnosti potravin

23

66

Rovnost mezi muži a ženami

20

65

Posílení ekonomického růstu

28

60

Ochrana zemědělství

30

57

Ochrana sociálních práv

32

56

Boj proti nezaměstnanosti

37

51