Týdeník Veřejná správa


Konzultace

JUDr. Petra Gronwaldtová Wagnerová

Novela zákona o užívání státních symbolů

Vyšlo v čísle 32/2006

Foto Radoslav BernatPřed časem byl ukončen legislativní proces, kterým byla přijata novela zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, tedy norma doposud nenovelizovaná. Jak už to bývá, v souvislosti s touto novelou proběhla médii řada více či méně zasvěcených komentářů, a proto považuji za žádoucí shrnout zde v několika bodech, jaká nova vlastně daná novela oproti stávajícímu právnímu stavu přináší a od kterého data.

Příslušná novela byla uveřejněna pod č. 213/2006 Sb., a to v částce 71, která byla rozeslána dne 19. května 2006. Účinnosti nabyla 30 dnů od svého uveřejnění, 19. června 2006. Ke změně samotného výčtu ani vymezení státních symbolů účinností novely nedochází (v této otázce nadále platí čl. 14 Ústavy ČR a zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění zákona č. 154/1998 Sb.).

Hlavní příčinou novely bylo přijetí Koncepce jednotné prezentace České republiky, která byla schválena vládou České republiky v roce 2005. Tou bylo reagováno na přinejmenším rozpačité vnímání roztříštěného způsobu prezentace pracovníků veřejného sektoru České republiky, a to zejména v zahraničí. V průběhu přípravy novely však nezůstalo pouze u úpravy problematiky prezentace (ať již na vizitkách nebo na webových stránkách oprávněných osob), jistých změn doznala i některá další ustanovení.

Věcné změny, které novela přináší, lze rozdělit do následujících okruhů:

1) rozšíření možnosti užití velkého státního znaku oprávněnými osobami

Nejen oprávněné osoby, taxativně vymezené v § 2 odst. 1 písm. a) až t) nového znění zákona o užívání státních symbolů, ale i fyzické osoby, které jednají z jejich pověření (ať již paušálního, vyplývajícího z vnitřních právních předpisů takové oprávněné osoby, nebo individuálního, daného formou pověření ad personam vedoucím oprávněné osoby), mohou do budoucna používat v souvislosti s výkonem působnosti oprávněné osoby, která je k tomu pověřila. To znamená, že takové fyzické osoby budou moci používat státního znaku na pracovních vizitkách. Do určité míry tím vlastně dochází k legalizaci faktického stavu, kdy osoby vykonávající státní správu cítily oprávnění používat při této své činnosti státních symbolů i tam, kde to zákon výslovně nestanovil. Velký státní znak byl pro prezentaci zvolen z pochopitelných důvodů. Malý státní znak by mohl vzbuzovat zbytečné pochybnosti nad tím, proč je pro prezentaci volen pouze historický symbol Čech, velký státní znak obsahující symboliku i Moravy a Slezska je tedy jednoznačně pro prezentaci oprávněných osob a těch, kteří je zastupují, vhodnější.

Výslovně dále novela doplňuje ustanovení, že velký státní znak se vyobrazuje na sbírkách rozhodnutí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu vydávanými těmito soudy.

2) umožnění užití jednobarevné napodobeniny velkého státního znaku

Z právního hlediska se připouští, aby tam, kde zákon ukládá nebo umožňuje užití velkého státního znaku, bylo možno namísto velkého státního znaku (tj. symbolu odpovídajícímu popisu a vyobrazení podle zákona č. 3/1993 Sb.), použít jeho jednobarevné napodobeniny z kovu, kamene, skla, keramiky nebo jiného materiálu. Jde o podobnou úpravu, jaká již v minulosti existovala, viz § 2 odst. 3 zákona ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních symbolů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, avšak s tím rozdílem, že předchozí právní úprava napodobeninu přímo označovala za velký státní znak, kdežto právní úprava po novele pouze umožňuje rovnocenné použití napodobeniny a velkého státního znaku, napodobeninu však výslovně za státní symbol nepovažuje. I tato změna vyšla do určité míry vstříc praxi, když bylo ze strany oprávněných osob opakovaně namítáno, že jsou nuceny vynakládat další finanční prostředky na označení budov, případně jejich částí (například obřadní síň pro uzavírání manželství), přestože již státní symboliku mají architektonicky vyjádřenu, a to dostatečně důstojným způsobem. Na místě je tak třeba jen podtrhnout, co bylo již výše řečeno, že napodobenina velkého státního znaku může být z hlediska právního rovnocenně s velkým státním znakem užita, není však z hlediska heraldického vůči velkému státnímu znaku rovnocenným státním symbolem.

3) zakotvení vlajkové výzdoby při vyhlášení dne smutku nebo dne státního smutku

4) zakotvení nových pravidel společného vyvěšování státní vlajky a jakýchkoliv jiných vlajek, změna postupu u vyvěšování více než pěti vlajek současně

Nová pravidla nejčestnějšího místa pro umístění státní vlajky České republiky při vyvěšování většího počtu vlajek spolu se státní vlajkou České republiky je rovněž záležitostí praktickou. Příslušná pasáž vychází z poslaneckého pozměňovacího návrhu, pro nějž však podklady poskytli odborníci na vlajky – vexilologové. Ti jsou zárukou toho, že při volbě daného řešení byla v plné míře vedle praktičnosti respektována také vexilologická pravidla. Nová právní úprava se týká všech vlajek bez rozlišení, bude tedy upravovat nejen současné vyvěšení vlajky Evropské unie se státní vlajkou České republiky, ale i vyvěšení dalších vlajek, ať již vlajek mezinárodních organizací, firem nebo územních samospráv. Až do počtu pěti vlajek zůstává pravidlo nejčestnějšího místa pro umístění státní vlajky stejné jako doposud, u vyššího počtu vlajek se od “výpočtu” umístění uprostřed při lichém počtu vlajek, nebo vlevo v prostřední dvojici při sudém počtu vlajek, upouští a státní vlajku je třeba umístit vždy první zleva, případně jako poslední v řadě.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 32/2006.