Příloha |
Politika soudržnosti prokazatelně pomohla rozvoji regionů Evropské unie, v příštích letech však bude čelit některým novým výzvám. To jsou závěry nejnovější zprávy Evropské komise o hospodářské a sociální soudržnosti. Tato čtvrtá zpráva, již Komise zveřejnila 30. května, poprvé uvádí hospodářskou, sociální a územní situaci rozšířené Unie o 27 členských státech a 268 regionech.
Zpráva obsahuje podrobnou analýzu postavení regionů, pokud jde o HDP, produktivitu a zaměstnanost. Uvádí řadu problémů, jimž budou členské státy a regiony v příštích letech čelit. Součástí zprávy je první posouzení dopadu evropské politiky soudržnosti v programovém období 2000-2006, jakož i hodnocení přípravy na nové období 2007-2013. Obsahuje rovněž deset otázek, jimiž se má nastartovat debata v evropských orgánech i mimo ně o budoucnosti této významné oblasti politik.
Komisařka odpovědná za regionální politiku Danuta Hübnerová při prezentaci zprávy uvedla: „Politika soudržnosti prokázala, že je schopná přizpůsobit se měnícím se okolnostem. Pomohla naprosto nezbytným investicím do infrastruktury a lidských zdrojů a modernizaci a diverzifikaci regionálních ekonomik. Díky ní se struktura veřejných investic členských států přiblížila prioritám Unie“.
Uvedla rovněž, že „cílem politiky soudržnosti je především dát příležitost všem občanům Evropské unie, bez ohledu na to, kde žijí, a to omezováním nerovnosti mezi regiony, mobilizací nevyužitého potenciálu a soustředěním zdrojů do investic vedoucích k růstu. V nejbližší době bude Unie čelit mnoha výzvám: okolo roku 2020 začne úbytek obyvatelstva, k němuž v mnoha regionech dochází již nyní, globální konkurenti budou zvyšovat hospodářský tlak, porostou ceny energií, může dojít ke změně klimatu a k sociální polarizaci. Evropa musí na tyto výzvy reagovat. K tomu je zapotřebí, aby se na tvorbě blahobytu, na zaměstnanosti a růstu podíleli všechny regiony a všichni občané.“
Komisař Evropské unie pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla řekl: „Tato politika pomohla zmírnit sociální vyloučení a chudobu a zlepšit veřejnou správu zejména na regionální a místní úrovni. Tím tato politika přispěla k růstu HDP a k omezení rozdílů v Unii.“
Dále dodal: „Evropský sociální fond (ESF) hodlá dalších sedm let každý rok investovat více než 10 miliard EUR do lidí a pomoci tak zlepšit jejich dovednosti a zaměstnatelnost. Vzhledem k výzvám technologického pokroku a globalizace je obzvláště důležité zajistit, aby lidé měli schopnosti vypořádat se se změnami - pracovníci musí mít schopnost přizpůsobit se". Dodal, že "ESF je základní nástroj, který pomáhá členským státům zavést do praxe flexikuritu - kombinaci aktivních politik na trhu práce, flexibilních smluvních ujednání a celoživotního učení. Hraje rovněž významnou úlohu při podpoře a provádění politik týkajících se sladění pracovního a soukromého života, které jsou důležité zejména pro úsilí Evropské unie zvýšit počet žen a mužů v zaměstnání“.
Komisařka Hübnerová připravuje diskusi o tom, co dělat v této strategické oblasti po skončení stávajícího období financování, jímž jsou roky 2007-2013. „Můžeme udělat ještě více", říká Danuta Hübnerová. Navrhuji k diskusi deset otázek o budoucnosti politiky soudržnosti a doufám, že tato debata bude rozsáhlá a zapojí se do ní co nejvíce subjektů. O jejích výsledcích podám zprávu v příštím roce“.
Zjištění zprávy
Zpráva se skládá ze čtyř částí:
1. Hospodářská, sociální a územní situace a tendence v členských státech a regionech EU-27: z analýzy vyplývá, že rozdíly v příjmech a zaměstnanosti v Evropské unii se v minulém desetiletí zmenšily. Stále je však třeba vyrovnat velké rozdíly mezi nejchudšími regiony a zbytkem, což si vyžádá dlouhodobé úsilí.
2. Dopad politiky soudržnosti: evropské programy soudržnosti přímo pomohly podpořit regionální konvergenci a zaměstnanost. Například mezi lety 2000 a 2006 se díky této politice zvýšil HDP o 2,8 % v Řecku a o 2 % v Portugalsku. Podle předběžných odhadů pomůže v letech 2007-2013 zvýšit HDP v Litvě, Lotyšsku a České republice přibližně o 8,5 %, v Polsku přibližně o 5,5 % a v Řecku zřejmě o 3,5 %. Politika soudržnosti pomohla rovněž omezit sociální vyloučení a chudobu: spolufinancuje se z ní vzdělávání 9 milionů lidí ročně (více než polovinu z nich tvoří ženy), což vede k lepším podmínkám pro zaměstnanost a k vyššímu příjmu; mezi lety 2000 a 2005 bylo v šesti zemích vytvořeno více než 450 000 pracovních míst, což představuje dvě třetiny finančních prostředků určených na cíl 2.
3. Vnitrostátní politiky a soudržnost: veřejné investice v minulých letech klesaly, neboť rozpočty musí čelit důsledkům stárnutí populace (penzijní reformy, nákladnější vzdělávací a zdravotní systémy) a dopadům hospodářské reformy vedoucí ke konsolidaci veřejných financí. V roce 1993 vzrostly veřejné investice přibližně na 2,9 % HDP. O dvanáct let později poklesly na 2,4 % HDP. Ve stejné době jsme byli svědky procesu, v němž se rozhodování o veřejných investicích a jejich řízení pomalu, ale jistě přesouvá na regionální a místní úroveň. Mezi lety 2000 a 2005 rostly veřejné výdaje na těchto úrovních ročně o 3,6 %, což bylo více než růst HDP (1,7 %) a růst celkových veřejných výdajů (2,4 %).
4. Politiky Společenství a soudržnost: různé politiky Společenství - výzkum, vývoj a inovace, zemědělství, hospodářská soutěž a státní podpora - mohou zvýšit účinek politiky soudržnosti, a to například viditelným zohledněním hospodářských, sociálních a územních okolností. Zpráva ukazuje, že tomu tak je čím dál častěji, avšak stále zůstávají nevyužité možnosti součinnosti.
Klíčové otázky
Ve zprávě jsou navrženy následující otázky určené k širší debatě o budoucnosti politiky soudržnosti.
1. Jaké poučení můžete vyvodit ze zkušeností s přípravou programů na období 2007-2013? Do jaké míry je v této souvislosti a s ohledem na analýzu uvedenou v této zprávě politika soudržnosti přizpůsobena novým výzvám, jimž budou v příštích letech čelit evropské regiony? Například:
1.1. Jak mohou regiony reagovat na restrukturalizační tlak dynamických konkurentů v odvětvích s nízkou nebo střední technickou náročností?
1.2. Jakou úlohu má politika soudržnosti v reakci na demografickou změnu vzhledem k velkým rozdílům v porodnosti, úmrtnosti a v migračních tocích na regionální úrovni?
1.3. Do jaké míry je změna klimatu výzvou pro politiku soudržnosti?
2. Jak může politika soudržnosti dále rozvíjet integrovaný a flexibilnější přístup k rozvoji/růstu a zaměstnanosti v tomto novém kontextu?
2.1. Jak může politika soudržnosti lépe podpořit harmonický, vyrovnaný a udržitelný rozvoj s přihlédnutím k rozdílům mezi územími EU, jako jsou znevýhodněné oblasti, ostrovy, venkovské a pobřežní oblasti, ale rovněž města, upadající průmyslové regiony, jiné oblasti se zvláštními zeměpisnými rysy?
2.2. Jaké dopady mají výzvy uvedené ve zprávě na klíčové prvky sociální soudržnosti, jako je začlenění, integrace a příležitosti pro všechny? Je třeba vyvinout další úsilí k tomu, abychom se na tyto dopady připravili nebo abychom jim zabránili?
2.3. Jaké klíčové dovednosti budou pro naše občany nezbytné, aby mohli čelit novým výzvám?
2.4. Jaké jsou klíčové schopnosti, které by bylo třeba rozvinout na regionální úrovni, aby byly regiony konkurenceschopné na celosvětové úrovni?
3. Po úvaze nad předchozími otázkami, jak hodnotíte systém řízení politiky na období 2007-2013?
3.1. Jaké je optimální rozdělení zodpovědnosti mezi úrovní Společenství, vnitrostátní a regionální úrovní v rámci víceúrovňového systému správy vzhledem k potřebě účinného řízení programů politiky soudržnosti?
3.2. Jak může politika soudržnosti účinněji podporovat veřejné politiky v členských státech a regionech? Jaké prováděcí mechanismy by mohly politiku více orientovat na výkon a na uživatele?
3.3. Jak můžeme dále posílit vztah mezi politikou soudržnosti a jinými vnitrostátními politikami a politikami Společenství, abychom dosáhli větší a lepší součinnosti a doplňkovosti?
3.4. Jaké jsou nové příležitosti spolupráce mezi regiony, a to jak v EU, tak mimo ni?
4. Jaké je optimální rozdělení odpovědnosti mezi úrovní Společenství, vnitrostátní a regionální úrovní v rámci víceúrovňového systému správy? Jak tomuto rozdělení odpovídá systém řízení politiky soudržnosti po čtyřech generacích programů a po značných změnách v jeho fungování?
5. Jaké nové prováděcí mechanismy, které by zvýšily přizpůsobivost politiky soudržnosti rychle se měnícímu prostředí a umožnily by další součinnost mezi rozvojovými strategiemi prováděnými na úrovni Společenství a na vnitrostátní a regionální úrovni, lze vypracovat?
6. Je třeba dále posílit vztah mezi politikou soudržnosti a jinými vnitrostátními politikami a politikami Společenství, abychom dosáhli větší a lepší součinnosti a doplňkovosti? Jak moc potřebují být jiné vnitrostátní politiky a politiky Společenství zaměřeny na otázky území, aby přispěly k vyrovnanějšímu a udržitelnějšímu rozvoji EU?
Poznámky
Nábor vedoucích pracovníků - tabulka
pdf, doc