Týdeník Veřejná správa


 Rozhovor

s Dr. Gregorem Virantem
ministrem pro veřejnou správu, Slovinsko

E-government je nástroj pro lepší veřejnou správu

Vyšlo v čísle 31/2007
Dr. Gregor Virant, ministr pro veřejnou správu, Slovinsko, foto: Ministerstvo pro veřejnou správu Slovinsko

Pane ministře, mohl byste definovat roli e-governmentu v moderním státě?

E-government umožňuje použít informační a komunikační technologie k usnadnění činností vlády a veřejné správy. Jeho cílem je zvýšit výkonnost, spokojenost zákazníků a kvalitu služby a zajistit větší otevřenost a průhlednost. E-government je spojen s projektem zaměřeným na zjednodušení správních postupů a odstraňování administrativních překážek, prováděným jak Evropskou komisí, tak národními vládami prostřednictvím zvyšování kvality služeb a schopnosti reagovat na podněty ve veřejné správě. Evropské instituce a národní vlády musí usilovat o to, aby se veřejná správa stala uživatelsky vstřícným a efektivním poskytovatelem služeb, zajistit, aby občané a firmy měli co možná nejmenší kontakt s byrokracií. Potřebujeme se zbavit veškeré nadměrné byrokratické zátěže, která se v uplynulých desetiletích nashromáždila v evropských i národních předpisech a směrnicích a neúměrně zatěžuje finanční prostředky, které firmy vynakládají na služby veřejné správy. Za projekt bude do značné míry odpovědná Evropská komise, ale velká část práce bude také muset být vykonána národními vládami.

Mohl byste popsat podstatu změn?

Nu, řekněme, že žádný správní orgán nebude moci požadovat od uživatelů certifikáty nebo další dokumenty spjaté s informacemi, které už jsou obsaženy v oficiálních záznamech. To představuje skutečnou revoluci v dosavadních postupech. Sledujeme zásadu, že od instituce k instituci mají cestovat data, nikoliv občané. Naše kvalitně vytvořené databáze umožňují jednoduché a rychlé splnění úkolů jak pro veřejnou správu, tak pro uživatele jejích služeb.

Dokonce i ty nejlepší projekty a myšlenky může nepříznivě ovlivnit kvalita zaměstnanců. Mám tím na mysli skutečnost, že právě ve veřejné správě pracuje spousta lidí starších padesáti let. Mají nedostatečné jazykové znalosti, nízkou počítačovou gramotnost...

Moje zkušenosti ukazují, že ve veřejné správě nemají lidé ve věku nad padesát let příliš problémů získat potřebné počítačové dovednosti a pokud jde o jazykové znalosti, jsem si jist, že v naší ústřední veřejné správě to nepředstavuje žádné větší obtíže. Mnohem důležitější problém je otázka mentality a organizační kultury těchto lidí, kteří ve veřejné správě pracují dvacet i více roků. Někdy mají problém přijmout nezbytné změny, existují četné překonané formy myšlení. Chceme zavést novou filozofii, orientovanou na uživatele - občany a podnikatelské vrstvy. Potřebujeme tedy ve veřejné správě zaměstnance, kteří na prvním místě uvažují, jak úkoly splnit a nepoužívají negativní vysvětlování jako obranu. Samozřejmě, překonávat takové návyky je mnohem snadnější s příslušníky mladších generací. Ale s nezbytnými změnami myšlení si dovedou poradit i mnozí dříve narození zaměstnanci.

Existuje ve Slovinsku systém specializované přípravy úředníků?

Nemáme kariérní systém s jedinou institucí, která by připravovala zaměstnance pro vyšší úroveň veřejné správy, takže uchazeči o zaměstnání přicházejí z různých fakult. Po přijetí do zaměstnaneckého poměru si pak musí doplnit některé znalosti a dovednosti pro správní činnost nezbytné. Máme velmi dobrý vnitřní vzdělávací systém založený na Správní akademii. Ta je součástí našeho ministerstva a jejím hlavním posláním je právě příprava úředníků nastupujících do zaměstnání ve veřejné správě.

Máme za sebou téměř dvě desetiletí změn, přesto však - jak jste se vyrovnávali se skutečností, že nové vlády zdědily státní aparát, který spolupracoval s předchozím režimem?

Ačkoliv patřím k mladší generaci, nedomnívám se, že naše veřejná správa byla nějak výrazněji politizovaná. Většinou ji tvořili odborníci, profesionálové. Větším problémem je otázka byrokratické mentality. Ano, tohle dědictví rakousko-uherské monarchie - mimochodem společné oběma našim zemím! - má svoje kladné prvky. Středoevropský správní systém je založený na právním řádu, na pravidlech, ale na druhé straně potřebujeme také do managementu veřejné správy zavést nové přístupy. Domnívám se, že bychom se měli poučit ze zkušeností Spojeného království a Spojených států, zejména v technikách veřejného managementu.

Existuje pohyb talentovaných managerů mezi veřejnou správou a soukromým sektorem? Jak techniky firemního řízení ovlivňují veřejnou správu?

Obvyklé je začít kariéru ve veřejné správě a po deseti až patnácti letech přejít do privátní sféry. Snažíme se ovšem také motivovat managery, zvláště ty mladé, aby přešli do veřejné správy ze soukromého sektoru. Podle mne je velmi prospěšné získat lidi s takovou zkušeností, právě proto, že mohou velmi urychlit modernizaci řízení ve veřejné správě. Takže na našem ministerstvu máme několik úředníků, kteří už byli úspěšní v privátní sféře, a zdokonalení činností je tím pozitivně ovlivňováno. Z firemního řízení může být implementováno mnoho metod, v první řadě je významné měření výsledků. Techniky měření spokojenosti zákazníků i zaměstnanců mohou proměny veřejné správy určitě urychlit. Ve Slovinsku používáme různé nástroje k měření a zlepšování kvality, například ESO standardy, TQM nebo CAF. Zavedli jsme měření spokojenosti uživatelů služeb, takže každý správní úřad, který přichází do kontaktu se zákazníky - občany, musí jim dát možnost hodnotit kvalitu služeb. Výsledky hodnocení jsou publikovány na internetu a podrobeny veřejné diskusi. Pravidelně se na jedné straně třeba premiér, na straně druhé každý občan mohou seznámit s úrovní kvality té které administrativní jednotky, nahlížené z perspektivy občana jako zákazníka.

Nové techniky jdou často ruku v ruce se snahou zjednodušit dosavadní správní postupy...

Ke zjednodušování správních činností dochází ve Slovinsku systematicky, což by podle mého názoru mohlo sloužit jako celoevropská dobrá praxe. Navrhli jsme a zřídili antibyrokratický filtr, ve spolupráci s obchodní komorou a dalšími komerčními reprezentacemi. Speciální tým ministerstva pro veřejnou zprávu zkoumá všechny nové předpisy před tím, než jsou odeslány vládě a odstraňuje z nich byrokratické překážky. Kdykoliv ministerstva trvají na dodržení určitých rozhodnutí, která podle našeho názoru přinášejí zbytečnou byrokracii, mým úkolem je upozornit na to vládu během zasedání a postarat se, aby takové překážky byly odstraněny.

Dostává se veřejnosti příležitosti podílet se na procesu přípravy a přijímání nových právních předpisů?

Klademe velký důraz na aspekty nové regulace. Nejprve na odbornou přípravu předpisu, později na účast veřejnosti. Každé ministerstvo, když navrhuje nový předpis, musí předložit stanovisko k administrativní zátěži. Jestliže se v souvislosti s předpisem má objevit nová administrativní zátěž, pak musejí prokázat, že je to skutečně nezbytné a že zátěž bude redukována na minimum. A také musejí podat vládě zprávu o procesu veřejné konzultace a participace. Zájmové skupiny a organizace, například komory a svazy, musí dostat příležitost dát připomínky. Příslušný sektor, připravující nový předpis, musí s nimi vést diskusi a pokud nelze přijmout jejich připomínky, je nezbytné vypracovat zprávu - o názoru oné organizace a o názoru ministerstva - pro vládu. Takže vláda přesně ví, o čem se rozhoduje. Na doplnění preventivních opatření máme speciální webové stránky, na nichž občané, obchodní společnosti nebo komory je zastupující, podobně pak manageři a další pracovníci ve veřejné správě, mohou nabídnout efektivní a inovativní návrhy ke zjednodušení a zlepšení regulace. Na jejich základě přijímá vláda každý rok program na odstranění administrativních překážek, včetně jasně definovaného rozsahu, odpovědných osob a termínů. V praxi mají už některá ministerstva velmi dobré výsledky, některým se ještě zapojení do zmíněných procesů příliš nedaří. Připravili jsme vládní návrh s přesnou metodologií veřejné participace. E-government se musí přiblížit k občanům a firmám a představit jako atraktivní možnost, jak ušetřit čas a finanční prostředky. Rovněž e-participace, jako důležitá část e-demokracie, nemůže být úspěšná, pokud nemá podporu v jasných normách pro zapojení veřejnosti do procesů rozhodování. Nepěkná praxe vyřazování veřejnosti z procesů přípravy a přijímání rozhodnutí je založena na hrozném omylu, že vláda a správní orgány mají k dispozici všechny nezbytné informace a znalosti. Veřejné participace a konzultace redukují demokratický deficit a současně pomáhají vládě přesněji vymezit optimální rozhodování o problému. Jako doplněk k odstraňování byrokratické zátěže jsou veřejné konzultace jedním ze základních kamenů lepší regulace v Evropě. Vedou se ještě diskuse, jestli to bude zahrnovat možnost každého občana uvádět poznámky a komentáře. Domníváme se, že na počátku procesu veřejných konzultací je velice důležité poskytnout významným organizacím možnost vytvářet skupiny. Jestliže jsme schopni dát podobnou možnost každému občanovi, musíme být také schopni na jeho připomínky reagovat.

Jakou roli v posilování vztahu mezi občanem a vládou hrají webové stránky?

Informační a komunikační technologie, a obzvláště internet, otvírají nesmírné možnosti pro takový dialog. Nicméně, takové možnosti musejí být uchopeny odpovídajícím způsobem. Vláda musí jasně definovat pravidla procesu zapojování veřejnosti do rozhodovacího procesu. Prvním krokem je přístup k informacím. Jen dobře informovaný občan bude angažovaným občanem. Návrhy předpisů a další resortní dokumenty musí být přístupné dostatečně brzy, tak aby zainteresovaná veřejnost mohla upozornit na problémy a nedostatky a navrhnout řešení. Ve Slovinsku jsme už v roce 2001, kdy vláda důsledně přešla k systému "bezpapírových" zasedání, tedy s podklady v elektronické podobě, začali publikovat na internetu všechny návrhy předložené vládě ministry. To znamená, že prakticky každý občan má přístup ke stejným dokumentům jako premiér nebo ministr, přinejmenším do okamžiku, kdy je dokument předložen k projednání.

Postačuje to?

Podle mne to nepostačuje. Pravidla veřejné participace musí také obsahovat dostatečný konečný termín pro připomínky a návrhy, pro přímé vyjasnění otevřených otázek a pro debatu, proč se případně klade důraz na nekoordinovaná rozhodnutí. Samozřejmě, veřejnou konzultaci a participaci musíme chápat jako součást procesu přípravy předpisu, nikoliv jako požadavek, že musí být přijaty všechny poznámky a návrhy předložené zájmovými skupinami. Dokonce ani ta nejvíce participativní demokracie nemůže vyhovět všem dílčím zájmům ve společnosti. Veřejné konzultace a participace vyzývají vládu, aby naslouchala argumentům, reagovala na ně a přijímala odpovědná rozhodnutí. Jestliže s našimi prostředky nejsme schopni patřičně reagovat, pak budou poznámky a návrhy zainteresovaných občanů promarněny. Občan, který věnoval svůj čas zkoumání návrhu předpisu a přispěl svým návrhem, oprávněně na e-participaci zanevře, jestliže nedostane přijatelnou a zdůvodněnou odpověď. Řekne si, že jsme podvodníci, zatímco nám se dostane lekce, jak elektronická správa může zkazit občanovi dojem z vlády, když nenabízí nic jiného než pěknou fasádu. Musíme dovést e-participaci na úroveň, kdy ji budeme za všech okolností profesionálně zvládat.

Jak se daří Slovinsku procházet džunglí starších zákonů, jejich novel a předpisů?

Před několika měsíci jsme měli hodnocení SIGMA v oblasti RIA a lepší regulace. S výsledkem jsme vcelku spokojeni, pokud jde o odstraňování administrativní zátěže a úspěšnou veřejnou participaci. Horší to bylo s měřením ekonomického dopadu nové regulace. Zaměřujeme se teď, a docela úspěšně, na odstraňování administrativní zátěže a rozvíjíme další aspekty RIA. Dokonce shromažďujeme - od firem, občanů i od obchodních komor a svazů - návrhy, jak zjednodušit legislativu, jak ji zlepšit tak, abychom vytvořili lepší správní prostředí pro podnikání. Na základě těchto návrhů připravujeme každý rok akční plán a předkládáme jej vládě. Dává konkrétní úkoly všem ministerstvům, jejichž předpisy musí být změněny, aby se zjednodušily procesy a odstranila administrativní zátěž.

Slyšel jsem, že vaše země má velmi dobré zkušenosti se soustředěním elektronických služeb do jednoho uživatelsky vstřícného místa...

Je tomu tak! Naší strategií je soustředit všechny elektronické správní služby a informace do jednoho e-governmentového portálu. Za jeho základ jsme stanovili životní a podnikatelské situace. Je také založen na společné metodologii, připravené naším ministerstvem. Máme tedy společný nástroj pro každý správní úřad, který chce nabídnout svoje služby a informace na webových stránkách. Vše je na tomto portálu k dispozici. Neobejde se to však bez značné koordinace, která je v gesci našeho ministerstva. Jsme těmi, kdo založili portál, vytvořili veškerou horizontální infrastrukturu, řekněme nástroje, jako informační systém pro elektronický podpis a pro ověřování. Vytvořili jsme také metodologii pro portál a zřídili síť editorů pro každou oblast, například pro osobní dokumenty, pro stavební řízení, školství. Na nižší úrovni, pod každým ze zmíněných odvětvových editorů, je zase několik editorů pro různé správní služby. Vždycky říkám, že portál je takovým druhem elektronické vitríny, kam každý může vložit svoje služby. Většina služeb je na úrovni informací. Informací o tom, kde se dostanete ke konkrétní službě, kolik za ni zaplatíte, jaký dokument máte předložit, která data shromáždí správní úřad. Ale je přibližně 180 služeb, které jsou dostupné online.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 31/2007.

Jiří Chum


Curriculum vitae

Dr. Gregor Virant (1969), ministr pro veřejnou správu, vystudoval Právnickou fakultu Lublaňské univerzity, pokračoval pak ve studiu na Caledonian University v Glasgow. Je profesorem na Správní fakultě Lublaňské univerzity. Byl právním poradcem Ústavního soudu (1995-1999), pak zastával funkci státního tajemníka pro veřejnou správu (2000-2004). Působil také jako člen Státní volební komise, člen Rady zaměstnanců státní správy, reprezentující odborníky, a zastupoval Slovinsko ve výboru pro veřejné vládnutí OECD. V Evropské koordinaci generálních ředitelů odpovídal za oblast veřejného vládnutí (2000-2004). Dr. Virant je autorem četných odborných a vědeckých pojednání o ústavním a správním právu, i o veřejné správě. Napsal rovněž vysokoškolskou učebnici Regulace veřejné správy. Hovoří anglicky a francouzsky.

Slovinsko

Slovinsko má 2 011 070 obyvatel (2005), hlavní město Lublaň 330 tisíc. Přibližně polovina obyvatel žije ve městech. Hlavou státu je prezident republiky, zvolený přímou volbou maximálně na dvě následná pětiletá období. Národní shromáždění tvoří 90 poslanců. Slovinsko má 210 obcí, z toho 11 se statutem města. Země byla součástí Svaté říše římské a rakouské monarchie do roku 1918, kdy Slovinci společně se Srby a Chorvaty vytvořili nový mnohonárodní stát, od roku 1929 známý jako Jugoslávie. Po druhé světové válce zůstala země v obnovené Jugoslávii až do roku 1991, kdy se po krátké desetidenní válce stala samostatnou republikou. Historické svazky se západní Evropou, silná ekonomika a stabilní demokracie napomohly přeměně Slovinska v moderní stát. Na jaře 2004 země vstoupila do NATO a do Evropské unie. Slovinský HDP na hlavu tvoří 85 % průměru EU, ekonomický růst dosahoval 5,6 % (2006). Se 47 % uživatelů internetu ve věku 16-74 let (2006), odpovídá země evropskému průměru. Jako první z nových členských států splnilo Slovinsko konvergenční kritéria Eurozóny, na jejichž základě přijalo jednotnou měnu k l. lednu letošního roku. V první polovině roku 2008 bude Slovinsko předsedat Evropské unii, opět jako první z nových členských zemí.