Příloha |
Aktualizovaný přehled výsledků z jara 2007, který právě schválila Evropská komise, vede k závěru, že protiprávní státní podpora obecně poškozuje hospodářskou soutěž a obchod více než podpora předem oznámená. Daný rozbor vychází přibližně z šesti set rozhodnutí Evropské komise o protiprávní státní podpoře, která byla přijata v uplynulých sedmi letech.
Protiprávní podpora je taková podpora, jež byla poskytnuta členskými státy bez předchozího oznámení Komisi nebo předtím, než Komise přijala své rozhodnutí. Přehled výsledků naznačuje, že protiprávní podpora je problémem ve velkých členských státech (73 % případů protiprávní podpory se týká Francie, Německa, Itálie, Španělska či Spojeného království) a v odvětví průmyslu a služeb. Přehled také ukazuje, že v posledních letech významně vzrostla částka, jež byla v případě neslučitelných podpor skutečně navrácena; přesto je k zajištění okamžitého a účinného výkonu rozhodnutí o navrácení podpory třeba vyvinout další úsilí.
Komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová k tomu uvedla: „Protiprávní podpora vážně poškozuje evropskou hospodářskou soutěž a řádné fungování jednotného trhu. Je třeba, aby členské státy zajistily oznamování veškerých podpor i urychlené provádění rozhodnutí o navrácení podpory“.
Protiprávní podpora
Pravidla upravující státní podpory ve Smlouvě o ES (čl. 88 odst. 3) ukládají členským státům nejen povinnost oznamovat opatření státní podpory před jejich provedením Komisi, ale rovněž povinnost počkat na výsledek šetření Komise, než oznámená opatření provedou. Pokud není kterákoli z těchto dvou povinností splněna, je opatření státní podpory považováno za „protiprávní“.
V období od roku 2000 do roku 2006 bylo 25,6 % rozhodnutí, která Komise v případě protiprávní podpory přijala, záporných či podmíněných, zatímco u oznámených podpor se jednalo pouze o 2,7 % případů. Tento podíl je tedy u opatření protiprávní podpory, jež byla prohlášena za neslučitelnou s jednotným trhem, téměř desetkrát vyšší, než je tomu u oznámených opatření podpory.
Komise musela zahájit hloubkové šetření přibližně u 40 % případů protiprávní podpory. Pro srovnání uvádíme, že u oznámených podpor tvoří tento podíl pouze kolem 5 %, což znamená, že v 95 % případů může Komise podporu schválit, aniž by zahájila hloubkové šetření.
Přibližně tři čtvrtiny všech případů protiprávní podpory se týkaly pěti největších států EU-15: Německa (24 % z celkového počtu rozhodnutí o protiprávní podpoře v EU-25), Itálie (17 %), Španělska (11 %), Francie (10 %) a Spojeného království (9 %). V Německu byla protiprávní podpora v mnoha případech udělena koncem devadesátých let v regionech bývalého východního Německa. S výjimkou Spojeného království mají velké státy rovněž relativně vysoký podíl případů neslučitelné podpory, zejména v odvětví průmyslu a služeb. Například ve Španělsku byla podpora označena za neslučitelnou přibližně v polovině rozhodnutí o protiprávní podpoře. Méně než 2 % (11 rozhodnutí) se týkala členských států EU-10, i když do konce roku 2006 bylo zaznamenáno dalších 35 případů protiprávní podpory. V průběhu referenčního období přijala Komise 608 rozhodnutí o protiprávní podpoře, a to buď na základě stížnosti, nebo z vlastního podnětu. Dané údaje zahrnují opatření, která byla Komisi sice oznámena, avšak byla členským státem provedena před konečným rozhodnutím Komise.
Zrychlený postup při navracení protiprávní či neslučitelné podpory
V souladu s akčním plánem pro státní podpory z roku 2005 zvýšila Komise své úsilí o zrychlení výkonu rozhodnutí o navrácení podpory. Tato rozhodnutí Komise ukládají členským státům povinnost získat protiprávní neslučitelnou podporu zpět od příjemců. Opatření Komise vedla k významnému nárůstu částky, jež byla v případech neslučitelné podpory navrácena, a k snížení počtu nedořešených případů. Do konce roku 2006 byla částka skutečně navrácené protiprávní a neslučitelné podpory přibližně 6 miliard EUR s dalším navýšením o úrok v hodnotě 2,1 miliard EUR, zatímco dalších 1,2 miliard bylo prohlášeno za ztrátu při konkurzním řízení.
Skutečně navrácená podpora ve výši 6 miliard EUR tvoří 71 % celkové částky, jež měla být navrácena, což ve srovnání se stavem v prosinci 2004, kdy bylo navráceno pouhých 25 %, představuje významné zlepšení. Pokud členské státy nepřijmou v přiměřené lhůtě veškerá dostupná opatření k provedení rozhodnutí o navrácení podpory, zahájí Komise aktivní stíhání pro nedodržení právních předpisů tím, že věc předloží Evropskému soudnímu dvoru.
Na základě judikatury Evropského soudního dvora ve věci Deggendorf (rozhodnutí Soudu prvního stupně ze dne 13. září 1996 ve spojených věcech T-244/93 a T-486/93, Textilwerke Deggendorf GmbH (dále jen "TWD") versus Komise; rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 15. května 1997 ve věci C-355/95 P, TWD versus Komise) začala Komise v roce 2005 systematicky nařizovat pozdržení plateb nových podpor (včetně slučitelných podpor) společnostem, které dosud nevrátily předchozí platby v případě protiprávní či neslučitelné podpory. Podle názoru Komise se tím zvýšil nátlak na členské státy, aby v souvislosti s výkonem rozhodnutí o navrácení podpory vyvinuly větší úsilí.