Evropská unie |
Hrad Visegrád, bývalé sídlo maďarských králů, leží v severním Maďarsku poblíž slovenských hranic. V roce 1335 byl dějištěm jednání mezi maďarským, českým a polským králem o spolupráci v politických a obchodních otázkách.
Na tuto tradici navázali 15. února 1991 prezidenti tří středoevropských států: za Maďarsko József Antall, za ČSFR Václav Havel a za Polsko Lech Walesa při svém jednání v městečku stejného jména pod hradem. Na setkání podepsali deklaraci blízké spolupráce na cestě k evropské integraci.
Tato středoevropská iniciativa získala název Visegradská 3, po rozdělení Československa byl název upraven na Visegrádskou 4, alternativně se používá pojem Visegrádská skupina. Visegrádská skupina vznikla z úsilí zemí střední Evropy o spolupráci v řadě oblastí společného zájmu v rámci celoevropské integrace.
Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko byly vždy součástí jedné civilizace sdílející kulturní a intelektuální hodnoty a společné kořeny náboženských tradic, což si přejí zachovat a dále posilovat. Všechny země Visegrádské skupiny (V4) usilovaly o členství v Evropské unii. Svou integraci do EU považovaly za další krok v procesu překonávání umělých dělících čár v Evropě pomocí vzájemné podpory. Tohoto cíle dosáhly v roce 2004 (1. května), kdy se všechny staly členskými zeměmi EU. Skupina V4 nebyla vytvořena jako alternativa k úsilí o celoevropskou integraci, Visegrádská skupina se naopak snaží podporovat optimální spolupráci se všemi zeměmi, zvláště se zeměmi sousedskými, a zajímá se o demokratický rozvoj všech částí Evropy. Pro zachování a šíření kulturní soudržnosti skupina V4 pří své spolupráci podporuje sdílení hodnot v oblasti kultury, vzdělávání, vědy a výměny informací. Veškeré aktivity Visegrádské skupiny jsou směřovány k posílení stability v regionu střední Evropy. Přáním skupiny V4 je přispívat k budování evropské bezpečnostní architektury založené na efektivní, funkčně se doplňující a vzájemně posilující kooperaci a koordinaci mezi existujícími evropskými i transatlantickými institucemi. Po přijetí zemí skupiny V4 do Evropské unie v roce 2004 výrazně vzrostly zahraničně politické aktivity Visegrádské čtyřky a skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu Střední Evropy. Spolupráce s Rakouskem a Slovinskem probíhá v rámci takzvaného Regionálního partnerství, s dalšími zeměmi střední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci takzvaného programu V4+. Visegrádská 4 je iniciativou, nikoliv institucí. Jedinou institucí Visegrádské 4 je Visegrádský fond k podpoře společných projektů, jinak spolupráce probíhá na bázi vzájemných dohod pod koordinací předsedajícího státu. Předsednictví koluje, začíná vždy 1.července a trvá po dobu jednoho roku, počínaje 1.červencem 2007 zastává předsednickou funkci Česká republika. Oblast veřejné správy se stala předmětem spolupráce Visegrádské 4 až v roce 1999. Z iniciativy slovenské strany se na podzim 1999 sešli v Donovalech státní tajemníci a náměstci ministerstev vnitra států V4 se zodpovědností za veřejnou správu. Po výměně zkušeností s dosavadní přípravou na členství v Evropské unii konstatovali, že všechny státy řeší v této oblasti obdobné problémy a z toho pohledu je velmi užitečné ve výměně zkušeností a postupů pokračovat. Zároveň byl domluven mechanismus spolupráce, který ne zcela odpovídal spolupráci v ostatních oblastech odvíjejících se od koordinace předsedajícího státu.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 31/2007.
Připraveno s využitím oficiálních webových stránek Visegrádské skupiny www.visegradgroup.eu.