Týdeník Veřejná správa


Příloha

JUDr. Adam Furek
odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra

Určování obcí městy a městysi

Vyšlo v čísle 31/2006

Přijetím zákona č. 234/2006 Sb. s účinností od 1. července 2006 dochází k významné úpravě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů. Jednou z důležitých změn obecního zřízení, na niž je třeba zvláště upozornit, je nová úprava určování statusu obcí, obsažená v novelizovaném § 3 obecního zřízení.

Podle právního stavu platného do účinnosti novely obecního zřízení rozlišoval právní řád pouze pojmy obec a město (případně statutární město), přičemž městem se staly jednak obce, které byly městy do účinnosti nového obecního zřízení (§ 151 odst. 2 obecního zřízení) a jednak (do budoucna) ty obce, o nichž tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády za podmínky, že tato obec má alespoň 3000 obyvatel. Vzhledem k tomu, že zákon obsahuje pro posuzování těchto žádostí pouze jediné kriterium počtu obyvatel, vláda České republiky si pro účely posuzování žádostí obcí stanovila další, podrobnější kriteria, která jsou uvedena v příloze usnesení vlády č. 418 ze dne 2. května 2001.

Nová právní úprava dosavadní § 3 obecního zřízení mění dvojím způsobem.

Předně vedle statusu město, u kterého podmínky pro jeho získání nedoznaly změn (§ 3 odst. 1) nově zavádí, či obnovuje již neužívaný status městyse, když v novém § 3 odst. 2 stanoví, že obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Stanovení městysem se tak děje totožným způsobem jako u měst, nicméně zákon nestanoví žádné kriterium a posouzení žádostí proto bude zcela na uvážení předsedy Poslanecké sněmovny.

Druhou změnou je obnovení statusu města nebo městyse pro ty obce, které takový status držely před 17. květnem 1954 (den účinnosti zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech, ke kterému vztahují navrhovatelé nové právní úpravy faktický zánik samosprávy na území českého státu). Obnovení statusu města či městyse je upraveno v § 3 odst. 3 a 4 obecního zřízení, podle nichž obec, která byla městem (která byla oprávněna užívat označení městys) přede dnem 17. května 1954, je městem (městysem), pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny; předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem (městysem).

Získání statusu města či městyse bude tedy podle nové právní úpravy možné zásadně dvojím způsobem:

1. Obnovením statusu města a městyse pro tzv. historická města či městyse
(§ 3 odst. 3 a 4 obecního zřízení)

Pro tuto novou právní úpravu je charakterické, že:

V praxi bude proto nejprve třeba, aby obec podala předsedovi Poslanecké sněmovny žádost o stanovení městem nebo městysem. Ve své žádosti bude muset obec sama prokázat, že status města nebo městyse před 17. květnem 1954 skutečně měla, a to na základě odpovídajících dokumentů. Bude proto zcela na její “odpovědnosti”, zda se jí tuto skutečnost podaří prokázat a status jí bude udělen či nikoli. Není povinností předsedy Poslanecké sněmovny, aby si sám ve vlastní kompetenci či v součinnosti s jinými orgány opatřoval či prověřoval (či jinými orgány nechal prověřovat) podklady pro zjištění, zda žádající obec status města či městyse skutečně měla. Předseda Poslanecké sněmovny není k tomto účelu zákonem zmocněn a není ani vybaven potřebnými pravomocemi k takovému zjišťování. Úkolem předsedy Poslanecké sněmovny je “pouze” posoudit, zda z obcí předložených dokumentů nepochybně vyplývá, že status města či městyse v minulosti skutečně měla či nikoli (předseda Poslanecké sněmovny může samozřejmě obec vyzvat k předložení dalších dokumentů, bude-li mít za to, že obcí předložené podklady nejsou dostatečné). Pokud dojde k závěru, že obec tuto podmínku splňuje, stanoví obec městem či městysem (způsobem shodným s dosavadní praxí) a určí den, od kterého se městem či městysem stává.

K prokázání statusu města či městyse zákon žádné formální požadavky nestanoví. Zásadně tak k tomuto účelu mohou sloužit jakékoli listinné (ale i jiné) podklady, z nichž bude tento závěr možno učinit. Může se jednat například o jmenovací dekrety panovníků, o různé zápisy například v pozemkových knihách, kronikách, o usnesení a rozhodnutí vlády nebo jiných dobových státních orgánů a další (například církevní) dokumenty dohledatelné v archivech, muzeích atp. Znovu je třeba zdůraznit, že předložení dostatečných podkladů je úkolem obce žádající o přiznání statusu města či městyse.

Žádosti o obnovení statusu města či městyse je třeba v těchto případech směřovat přímo předsedovi Poslanecké sněmovny – na adresu: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1. V žádosti doporučujeme náležitým způsobem prokázat, že žádající obec status města či městyse skutečně držela a tuto skutečnost dostatečným způsobem podpořit listinnými dokumenty.

2. Stanovení obce městem nebo městysem v ostatních případech
(§ 3 odst. 1 a 2 obecního zřízení)

Pro tuto právní úpravu charakterické, že:

Stanovení obce městem

Na základě rozhodnutí vlády jsou žádosti o stanovení městem v současnosti nejdříve posuzovány Ministerstvem vnitra, které ověří splnění zákonného kriteria počtu obyvatel a dále kriterií stanovených usnesením vlády ze dne 2. května 2001 č. 418 a následně připraví vládě návrh jejího vyjádření. Pokud obec tato kriteria splňuje, připraví Ministerstvo vnitra vládě návrh kladného vyjádření. Pokud obec nesplní zákonné kriterium počtu obyvatel, Ministerstvo vnitra tuto skutečnost obci sdělí a žádost odloží. Jestliže obec nesplňuje jiná kriteria stanovená usnesením vlády, Ministerstvo vnitra připraví vládě návrh negativního vyjádření (pro předsedu Poslanecké sněmovny je pochopitelně závazné pouze zákonné kriterium počtu obyvatel, ostatní kriteria stanovená usnesením vlády nikoli). Do budoucna se nepředpokládá zásadnější změna tohoto systému.

Stanovení obce městysem

Vzhledem k obdobné právní úpravě pro stanovení městysem budou žádosti obcí o určení městysem Ministerstvem vnitra vyřizovány obdobně jako žádosti o stanovení městem, pouze s tím rozdílem, že do úvahy nepřipadá “odložení” žádosti již na úrovni Ministerstva vnitra z důvodu “nedostatku obyvatel”, neboť v důsledku absence jakéhokoli zákonného kriteria pro stanovení městysem (počet obyvatel) musí být každá taková žádost předána s vyjádřením vlády předsedovi Poslanecké sněmovny, v jehož výlučné kompetenci je posouzení a rozhodnutí o této žádosti, který při tom není vázán žádnými zákonnými podmínkami jako v případě žádosti o stanovení městem.

Ministerstvo vnitra zpracuje pro účely posuzování žádostí o stanovení městysi interní osnovu vyjádření k žádosti, kterou předloží vládě ke schválení (obdoba kriterií pro určení městem), přičemž do jejího schválení bude Ministerstvo vnitra žádosti posuzovat přiměřeně podle kriterií pro stanovení městem (s výjimkou počtu obyvatel). Předpokládá se, že osnova vyjádření k žádosti obce o stanovení městysem se zaměří spíše na sjednocení charakteristiky dané obce, přičemž jistý prvek hodnocení bude obsažen pouze ve zjišťování, zda i budoucí městys v době podání žádosti již vykazuje určitý “městský” charakter (charakter městečka), který by jej odlišil od “běžné” obce (vesnického charakteru).

Žádosti o stanovení městem či městysem v těchto případech je třeba směřovat přímo na Ministerstvo vnitra na tuto adresu: Ministerstvo vnitra, odbor dozoru a kontroly veřejné správy, náměstí Hrdinů 3, 140 21, Praha 4.

Závěrem je třeba upozornit na skutečnost, že vzhledem k proběhlým volbám do Poslanecké sněmovny budou veškeré žádosti obcí o navrácení historického statusu města a městyse a o udělení těchto statusů vyřizovány až po volbě nového předsedy Poslanecké sněmovny a po ustavení jednotlivých výborů a komisí.