konzultace Registrované významné krajinné prvky na území České republiky Zdeněk Chrudina Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Brno Významné krajinné prvky (VKP) jsou nástrojem obecné územní ochrany v krajině. Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. (v platném znění) je vymezuje jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability (§ 3, odst. 1, písm. b). Významné krajinné prvky jsou zde vymezeny ve dvou úrovních: (1) významné krajinné prvky ze zákona, za něž jsou prohlášeny veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy a (2) významné krajinné prvky registrované, jimiž se mohou stát jiné části krajiny, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy či odkryvy nebo i cenné plochy porostů v sídelních útvarech. Takovou plochou může být i historická zahrada nebo park (které však mohou být zároveň i nemovitými památkami podle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. v platném znění). Významné krajinné prvky jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (zvláště chráněné území nemůže podle zákona být zároveň registrováno jako významný krajinný prvek). V rámci přípravy podkladů pro Atlas krajiny České republiky jsme koncem roku 2004 a zejména v roce 2005 shromažďovali základní údaje o registrovaných významných krajinných prvcích. Pro připravovanou mapu jsme stanovili sedm kategorií významných krajinných prvků (viz box 1), které vycházejí z vymezení významných krajinných prvků v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Záměrně jsme do kategorií zahrnuli i některé segmenty krajiny, které již jsou prohlášeny za významné krajinné prvky zákonem, neboť i tyto segmenty (nebo jejich části) v praxi často bývají i registrovány. Takto jsme mohli lépe zachytit skutečný stav. První etapa sběru dat byla zaměřena na obce s rozšířenou působností, které byly požádány o vyplnění jednoduchého dotazníku (počty registrovaných významných krajinných prvků v jednotlivých kategoriích a kontaktní údaje na osoby odpovědné za registr významných krajinných prvků). Následně byly doplňovány základní popisné údaje k jednotlivým registrovaným významným krajinným prvkům, přičemž byly přímo kontaktovány příslušné obce s pověřeným úřadem, část dat však byla získána od krajských úřadů (Moravskoslezský kraj, Jihomoravský kraj) nebo z databází (či prostřednictvím) regionálních středisek Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Ze získaných údajů se podařilo zkompletovat úplnou datovou sadu počtů registrovaných významných krajinných prvků jednotlivých kategorií na správních územích všech obcí s rozšířenou působností na území České republiky. Tato datová sada (zachycující stav platný přibližně koncem roku 2005) byla použita jak při přípravě mapy pro Atlas krajiny České republiky, tak pro souhrnná vyhodnocení, která uvádíme v tomto příspěvku. Na území České republiky je v současné době podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění zaregistrováno více než 5600 významných krajinných prvků na správním území 183 (89%) obcí s rozšířenou působností z celkových 206 (jedna z těchto obcí, Broumov, má celé své správní území ve zvláště chráněném území, takže zde není důvod ani zákonná možnost registrovat významný krajinný prvek). Počet významných krajinných prvků na správním území obce s rozšířenou působností se nejčastěji pohybuje v rozmezí od jednoho do deseti (viz diagram č. 1), řada těchto obcí má však na svém správním území desítky, ojediněle i stovky registrovaných VKP (maximum pak přesahuje 500 registrovaných VKP na 1 obec s rozšířenou působností, a to ve 2 případech - obce Odry a Nový Jičín v Moravskoslezském kraji). Sada popisných dat bohužel zatím není kompletní (viz též dále), takže nemůžeme provést žádnou analýzu plošného rozsahu území, které VKP pokrývají. Můžeme se však pokusit o vyhodnocení počtů registrovaných VKP ve vztahu k rozlohám jednotlivých krajů a počtům maloplošných zvláště chráněných území (těch bylo koncem roku 2005 vedeno v evidenci Ústředního seznamu ochrany přírody téměř 2200). Z diagramu č. 2 není zřejmá žádná výraznější závislost počtů registrovaných VKP ani na rozloze kraje, ani na počtu maloplošných zvláště chráněných území. Je zde však na první pohled patrný výrazně nadprůměrný počet registrovaných VKP ve třech krajích - Moravskoslezském, Jihomoravském a Plzeňském, který je, jak tomu nasvědčovaly i poznatky získané při sběru dat, především výslednicí zvýšeného úsilí v mapování krajiny a následných registracích VKP. Pohled na srovnání početnosti kategorií registrovaných VKP v jednotlivých krajích (diagram č. 3) především naznačuje, že na extrémních počtech registrovaných VKP v Moravskoslezském kraji se podílí zejména výjimečně velká pozornost věnovaná VKP spadajícím do kategorie dřevin a dřevinných porostů. Procentuální zastoupení kategorií registrovaných VKP na území ČR a v jednotlivých krajích je znázorněno v obr. č. 1. Největší podíl ze všech VKP registrovaných na území České republiky podle očekávání spadá do kategorie dřevin a dřevinných porostů. Poměrně vysoký je i podíl prvků kombinovaných, které jsou zpravidla mozaikou dvou i více typů prostředí ostatních kategorií. Z uvedeného je zřejmé, že institut registrovaného VKP je v obecné ochraně přírody a krajiny poměrně hojně využíván a má v ní své nezastupitelné místo. Poměrně citelným nedostatkem zde však je, že není k dispozici žádný všeobecně přijímaný nebo obecně závazný metodický pokyn (resp. prováděcí vyhláška), který by upřesňoval a sjednocoval proces popisu, vymezení a registrace těchto krajinných segmentů. Důsledkem je poměrně značná různorodost přístupů, která mimo jiné též komplikuje sběr a jednotné zpracování dat. Počty ani podíly kategorií registrovaných VKP nelze pojímat jako indikátory stavu či kvality krajiny, neboť, jak již bylo výše naznačeno, jsou významně ovlivněny rozdíly v intenzitě a přístupech k mapování krajiny, příp. rozdíly v intenzitě či preferencích při následných registracích VKP v jednotlivých regionech. Pro interpretaci dat je také důležité mít na paměti, že v registraci VKP probíhají změny průběžně, častěji než je tomu u maloplošných zvláště chráněných území (některé VKP jsou rušeny nebo zanikají vyhlášením zvláště chráněného území, jiné nové jsou registrovány), takže jsou počty i podíly jednotlivých kategorií proměnlivé. Sběr údajů o registrovaných VKP nebyl prováděn pouze jako jednoúčelová záležitost směřovaná na Atlas krajiny České republiky. Plánovaným cílem dalších etap sběru dat o registrovaných VKP bylo zkompletovat datovou sadu (geodatabázi) základních popisných dat o VKP, a to jak registrovaných, tak i pouze evidovaných (tj. segmentů krajiny, které již byly vymezeny a popsány, avšak z různých důvodů nebyly jako VKP registrovány). Tuto datovou sadu a zkušenosti získané během jejího sestavování jsme plánovali využít jak pro vytvoření centrální evidence těchto krajinných segmentů, tak i pro zpracování základních metodických pokynů pro prostorové vymezování a popis VKP. Podrobnější informace o tomto záměru a jeho postupném naplňování jsou k dispozici na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (www.nature.cz, sekce obecné ochrany přírody a krajiny). Realizace záměru je v současné době pozastavena, vzhledem k nedávné a poměrně rychle provedené organizační změně, kdy část brněnského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (včetně hlavního řešitele projektu) přešla pod Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (který by se měl v příštím roce stát veřejnou výzkumnou institucí). Projekt má být i nadále řešen na půdě Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Souhrn Významný krajinný prvek (VKP) je kategorií ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., určenou pro části volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody. Některé takové části krajiny jsou za VKP přímo prohlášeny zákonem (lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy), jiné (např. stepní trávníky, historické parky aj.) je nutno podle zákona zaregistrovat. V rámci přípravy podkladů pro Atlas krajiny České republiky byly v letech 2004-2005 shromážděny základní údaje o registrovaných VKP. Data byla sbírána formou dotazníků od obcí s rozšířenou působností, následně byly doplňovány základní popisné údaje k jednotlivým registrovaným VKP od příslušných obcí registrujících VKP, příp. z jiných zdrojů (krajské úřady, regionální střediska Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky). Každý VKP byl podle typu prostředí zařazen do jedné ze 7 kategorií (vody, mokřady a břehy; travnaté plochy; dřeviny a dřevinné porosty; skály, sutě, odkryvy, naleziště nerostů a zkamenělin; parky, zahrady a hřbitovy; kombinované prvky; jiné). Ze získaných údajů byla zkompletována datová sada počtů registrovaných VKP jednotlivých kategorií na správních územích všech obcí s rozšířenou působností. Na území České republiky je v současné době podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění zaregistrováno více než 5600 VKP na správním území 183 (89%) obcí s rozšířenou působností z celkových 206. Počty registrovaných VKP na správním území obce se nejčastěji pohybují v rozmezí od 1 do 10 maximum pak přesahuje 500 registrovaných VKP na 1 obec. Největší podíl registrovaných VKP na území České republiky spadá do kategorie dřevin a dřevinných porostů, poměrně vysoký je i podíl prvků kombinovaných, které jsou zpravidla mozaikou dvou i více typů prostředí. Počty ani podíly kategorií registrovaných VKP nelze pojímat jako indikátory stavu či kvality krajiny, neboť jsou významně ovlivněny rozdíly v intenzitě a přístupech k mapování krajiny, příp. rozdíly v intenzitě či preferencích při následných registracích VKP v jednotlivých regionech.