Téma
Velká májová slavnost zahájila 24. května rozsáhlý pilotní projekt česko-německé přeshraniční spolupráce v oblasti turistiky, životního prostředí, urbanismu a dopravy: Krajinnou výstavu bez hranic Cheb – Marktredwitz 2006. Za účasti hlavních představitelů partnerských měst Marktredwitz, starostky Dr. Birgit Seelbinder, a Cheb, starosty Jana Svobody, mnoha významných hostů z Německa i České republiky a za obrovského zájmu veřejnosti, byla výstava otevřena nejprve v bavorském Marktredwitz a odpoledne také v Chebu.
Historicky první krajinná výstava v České republice a zároveň historicky první krajinná výstava pořádaná přes státní hranici, která je ojedinělým příkladem sousedské spolupráce tradičních a nových zemí Evropské unie, potrvá do 24. září a stejně jako její zahájení bude se i ukončení celé akce konat v obou městech současně.
124 dní bez hranic
Hlavním cílem Chebu a Marktredwitz při realizaci společného projektu byla především trvalá obnova a zkrášlení některých zanedbaných území, úprava zákoutí, kultivace nevzhledných částí měst. Návštěvníci Krajinné výstavy tak dnes na těchto místech naleznou městské parky a rozsáhlé okrasné plochy. Součástí výstavy jsou také ukázky rozmanitých květinových záhonů, typizovaných zahrádek vybraných evropských států, ukázky umění landArtu, prezentace ekologického zemědělství nebo floristické halové show. Výstavu doplňuje bohatý doprovodný program, který běží po celé léto společně v obou městech. Zájemci mohou shlédnout koncerty, divadelní představení, fotografické výstavy, vystoupení škol, nebo se zúčastnit workshopů či sportovních klání. Pestrý program ”bez hranic” zahrnuje všechny žánry, generace i jazyky a především v něm se odráží celý charakter akce.
V rámci Krajinné výstavy byla také mezi Chebem a Marktredwitz vybudována cyklostezka, měřící téměř padesát kilometrů a nabízející vedle dopravy autem a po železnici další alternativní způsob přepravy z jedné části výstavy na druhou.
Zahrady západu, Zahrady východu
Takové je hlavní téma Krajinné výstavy. Tato dvě pojetí zahradní tvorby jsou rozvíjena v jednotlivých výstavních areálech: v Marktredwitz Zahrady východu, v Chebu pak Zahrady západu. Důležitým podtextem celého tématu výstavy je sjednocení Evropy, rozdělené politickými poměry dvacátého století na západ a východ. Téma Zahrady západu, Zahrady východu by mělo mimo jiné dokázat, že právě toto dělení Evropy je již minulostí.
Marktredwitz: Zahrady u jezera
Centrem Krajinné výstavy v Marktredwitz je lužní park podél dvě stě metrů dlouhého lužního jezera. Zahrady v parku zobrazují rozličné motivy, například Ovoce z východu i západu, Zahrada kosatců, Zahrady východu, Letní květiny, Barva ve městě. Při procházce kolem rozsáhlé jezerní plochy je také možné zabloudit do labyrintu v rákosí nebo přejet přes vodu pomocí lanového přívozu na šlapací pohon. V blízkosti jezera je i květinová hala, která nabízí výstavy květin na rozmanité zahradnické náměty. Na sousedním tržišti pak ožívají stará i nová řemesla a v zahradnickém informačním centru všem návštěvníkům ochotně poradí. Součástí Krajinné výstavy je i zrekonstruované přírodní koupaliště s Vesnicí pirátů, areál malých zahrádek a pro nejmenší je připraveno dobrodružství v Arše Ahoj na ostrově říčky Kösseine.
Cheb: Výstava pod hradbami
Areál Krajinné výstavy v Chebu začíná v historickém jádru města přímo pod hradem, kde je centrální výstavní plocha. V rámci ústředního tématu Zahrady západu zde vznikly prostory, které jsou inspirovány jednotlivými částmi Evropy. Pro návštěvníky jsou připraveny ukázky zeleně, charakterizující zahradní tvorbu Anglie, Francie, Itálie, Španělska, Alp, Skandinávie a Irska, které navrhl a projektoval Ing. Vladimír Dufek. Společně s tím vznikly pod hradem tématické zahrady partnerských měst Chebu - holandského Rhedenu, bavorského Hofu a ruského Nižného Tagilu. Holandská a bavorská zahrada byly navrženy přímo zahradními architekty z těchto zemí.
V centru areálu stojí také výstavní pavilon, v němž jsou pořádány zahradní výstavy, pro které je ústřední téma Zahrady západu dále rozvito, a to zejména z pohledu vývoje zahradního umění na starém kontinentu. Projekt pavilonu zpracoval zahradní a krajinný architekt Petr Velička. Od ústředního motivu se dále odvíjí i náplň programu floristů. Program v pavilonu je rozdělen do pěti základních samostatných celků: Itálie, Francie, Západ vs. Východ, Anglie a Moderna.
První tři týdny Krajinné výstavy byly věnovány Itálii - zahradám renesance a baroka, využití principu pravidelného členění s centrální dominantou, pestrým květinovým záhonům s jednoduchou ornamentalitou. Pro výstavu bylo využito hlavně letniček a balkónových rostlin. Návštěvníci zde mohli vidět ukázky možností sesazovaných nádob pro balkóny, okna a terasy.
Následoval třítýdenní blok Francie - zahrady klasicismu, jež měly vliv na zahradní tvorbu zejména střední a západní kontinentální Evropy, kde se uplatňovala všeobecná obliba stříhané zeleně.
V druhé polovině července patřil pavilon expozici Západ versus Východ. Ta ukázala, jak se díky vzkvétajícímu zahraničnímu obchodu s východem začaly tyto dvě zcela odlišné kultury prolínat, což se odrazilo i v zahradní tvorbě, kde se jako doplňky objevily čínské vázy, altány a podobné ozdoby.
Tři srpnové týdny je pavilon vyhrazen Anglii - době romantismu, kdy celá Evropa podlehla vlivu anglických přírodních krajinářských zahrad. Anglie se stala vzorem jak při tvorbě malých zahrad tzv. Cottage garden, tak při návrzích velkých krajinářských celků Landscape parks. Výstava na téma Anglie by proto měla návštěvníkům přiblížit možnosti použití trvalek v zahradách, které je v současnosti stále nedoceněno.
Seriál zahradních výstav v pavilonu uzavře Moderna - zahradní tvorba 21. století, charakterizovaná neexistujícím jednotným stylem, téměř neomezenými technologickými možnostmi v zahradnické výrobě i novými odrůdami šlechtění. V době začínajícího barevného podzimu chce také pavilon návštěvníkům přiblížit nejen nové trendy v zahradní tvorbě, ale především úspěchy ovocnářů a zelinářů, kteří by měli představit své šlechtitelské výsledky.
Výstava končí, exponáty zůstávají
Společným cílem při pořádání Krajinné výstavy bez hranic byla pro Cheb i Marktredwitz především revitalizace ekologicky zatížených částí příměstské krajiny a vytvoření klidových zón, které budou i po skončení samotné výstavy sloužit k rekreaci obyvatel a návštěvníků obou měst.
V Marktredwitz by mělo pořádání výstavy přispět zejména k dalšímu rozvoji města v jeho centru a k vytvoření nových urbánních a krajinných prostorů. Novou úpravou areálu bývalého výrobního závodu, zřízením lužního parku, upraveného ve stylu městského parku, a revitalizací přírodního koupaliště vznikly hodnotné plochy pro příměstskou rekreaci a trávení volného času ve městě. Krajinná výstava tak rozhodující měrou a trvalým způsobem pomohla zlepšit atraktivitu a kvalitu centra města.
Cílem zásahů v Chebu byla hlavně sanace oblastí pod Chebským hradem a navazujících ploch a luk na břehu Ohře. Oživila se řada nevzhledných zákoutí města, opravily se komunikace, rozšířily se plochy zeleně, vznikly nové klidové zóny se sportovišti a zázemím pro občany. Krajinná výstava tak umožnila vznik atraktivních území pro rekreaci a volný čas v blízkosti centra města.
Společný česko-německý přeshraniční projekt poskytl svými ekologickými, urbanistickými, hospodářskými, kulturními a sociálními impulsy důležitý a trvalý přínos k posílení a vývoji jak obou měst, tak i společného regionu, a otevřel mezi Bavorskem a Českou republikou řadu možností pro intenzivní spolupráci v mnoha oblastech.
Veškeré informace o Krajinné výstavě bez hranic Cheb - Marktredwitz 2006, včetně aktuálního doprovodného programu jsou uvedeny na internetových stránkách www.krajinnavystava06.cz a www.marktredwitz2006.de.
Zeptali jsme se
MUDr. Jana Svobody,
starosty města Cheb:
1. Krajinná výstava v Chebu je vůbec první takovouto akcí v České republice. Jedná se přitom o rozsáhlý a dlouhodobý projekt, s nímž dosud nemá žádné naše město zkušenosti. Co bylo hlavní impulsem k uspořádání výstavy a jak dlouho její příprava trvala?
Oslovilo nás město Marktredwitz s tím, že budou mít větší šanci vyhrát uspořádání Krajinné výstavy, bude-li realizována jako přeshraniční projekt. Pro nás to zase byla možnost získat finanční prostředky na úpravu části města. O pořádání výstavy jsme s Marktredwitz začali jednat v roce 1999. V prosinci 2000 přidělila výběrová komise Společnosti na podporu bavorských zemských krajinných výstav městu Marktredwitz právo uspořádat v roce 2006 přeshraniční akci společně s městem Cheb. Smlouva o přípravě a realizaci společné akce byla pak mezi městy podepsána 4. listopadu 2002. Vize však byla mnohem růžovější, než skutečnost, kdy jsme u nás naráželi právě na neznalost termínu krajinná výstava. Proto jsme obdrželi mnohem méně prostředků, než byla původní představa.
2. Realizace tak ojedinělého projektu musela být finančně náročná. Jaké byly celkové náklady a kdo se na financování podílel?
Finance jsou vždy hlavním limitujícím prvkem. Krajinná výstava stála dohromady 140 milionů korun, tedy i se všemi doprovodnými akcemi. Pokud bych započítal všechny investice, které byly vloženy do projektu, nebo byly v souvislosti s projektem uskutečněny, bylo by to asi 180 milionů korun. 50 milionů přišlo do pokladny odjinud: 40 milionů z Evropské unie (projekt byl financován z různých programů EU, nejčastěji využitým programem byl Interreg IIIA a Společný regionální operační program - SROP) a 10 milionů z ministerstva životního prostředí. Na začátku jsme počítali s částkou 300 milionů, z nichž asi 80 procent mělo být z dotací. Protože ”Krajinka” je ale u nás neznámý pojem, nedostalo se jí takové podpory, jako je tomu zvykem u našich německých sousedů.
3. Uspořádání krajinné výstavy nespočívá pouze ve výsadbě nové zeleně či vytvoření záhonů krásných květin. Smyslem takovéto akce je revitalizace, obnova určitého území, provedení takových úprav a změn, které budou sloužit obyvatelům i návštěvníkům města i po skončení celé akce. Jaký byl v tomto ohledu váš cíl a co vše se městu podařilo v rámci výstavy uskutečnit. Bude mít, podle vás, krajinná výstava vliv na další rozvoj Chebu?
S ohledem na finance jsme zůstali pouze na pravém břehu Ohře, nicméně prostředí pod hradem je teď skutečně krásné. Díky výstavě mají tenisté nový areál a především novou tenisovou halu. Museli totiž ustoupit projektu a byli vymístěni do jiné lokality. Protože u řeky nelze nic nového postavit, nutnost přestěhovat tenisty se jim vlastně vyplatila, hala za to stojí. Byla také vybudována cestní síť, nové cyklostezky, upravilo se celé pravé Poohří, prořezaly se stromy, zatravnily se plochy, v přírodním porostu lužního lesa vznikla naučná stezka. Území prokouklo, pro děti vznikla nová hřiště, rodiče mají nové možnosti procházek a odpočinku. Krajinná výstava je samozřejmě akcí výjimečnou, ale dá se na ni navazovat. Určitě může posloužit jako inspirace a nejen pro naše město. Pořád je co zlepšovat. Byli bychom rádi, kdyby se naše výstava v Česku uchytila a dostala se do státního rozpočtu. Jsem přesvědčen, že mnohá města by se vydala na stejnou cestu jako my.
Co je krajinná výstava? Krajinná výstava je svým původním zaměřením ukázkou a prezentací zahradního umění a krajinotvorby. Modelem krajinných výstav jsou “Landesgardenschau” tradičně pořádané ve spolkových zemích Německa, odkud k nám byla tato myšlenka přenesena. Během jejich dlouholetého vývoje dochází vedle výše uvedeného cíle navíc ještě k vytváření trvalých hodnot v oblasti příměstské rekreace a ekologie. Krajinná výstava se obvykle koná v určitém problémovém území města, přičemž většina exponátů zůstává ve městě zachována. Jedná se obvykle o vznik klidové zóny, likvidaci ekologických zátěží, vybudování cyklistických stezek nebo lávek přes řeky, ale také o koncerty, prezentace partnerských měst, výstavy, akce pro školy a podobně. Po výstavě zmizí část “mobilních” exponátů, ale nová zeleň, cesty a další infrastruktura, sportoviště a některá umělecká díla zůstanou zachována a slouží občanům města a turistům. V Německu jsou z hlediska významu pořádány dva typy výstav. Prvním z nich je “malá” výstava, která většinou trvá šest až deset týdnů. Druhým typem je pak “velká” krajinná výstava, organizována od jara do podzimu. Pro rok 2006 získalo pořadatelství tohoto prestižního projektu město Marktredwitz, mimo jiné také proto, že nabídlo poprvé v historii uspořádání zrcadlové přeshraniční výstavy. Partnerem města Marktredwitz se stal blízký Cheb. |