Týdeník Veřejná správa


 Rozhovor

s Mgr. Danou Kuchtovou
ministryní školství, mládeže a tělovýchovy

Proměny trhu práce jsou rychlé a vzdělávání relativně pomalé

Vyšlo v čísle 30/2007
Mgr. Dana Kuchtová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, Foto: Radoslav Bernat

Jak reaguje školská soustava na dlouhodobý výrazný demografický pokles?

Reaguje plynule dvěma směry: snahou po proměně koncepce (reforma) a využití menšího počtu dětí ke zkvalitnění pedagogické práce, a z hlediska zřizovatelů "optimalizací" počtu škol a učitelů. V současné době se pokles ustálil pro mateřské školy a základní školy a výrazně zasáhne v příštích letech do oblasti středních a vysokých škol.

Stěžejním bodem kurikulární reformy je důraz na klíčové kompetence. Slabinou českého školství je nízká úroveň individuálního přístupu k žákům. Připravují se v tomto směru nějaká opatření?

Nové kurikulární dokumenty nutí učitele takto koncipovat svoji práci. Jak hluboce bude proměna probíhat, zjistíme nejdříve šetřením České školní inspekce ve školním roce 2008/09. Snahou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je ovlivnit i přípravu učitelů.

V roce 2005 byl vládou schválen materiál „Návrh soustavy oborů vzdělávání a harmonogram tvorby RVP pro tyto obory“ navazující na analýzu oborů vzdělávání. Jak v této oblasti spolupracuje MŠMT s krajskými samosprávami?

Koncepční záměry v této oblasti jsou s představiteli krajských samospráv konzultovány a související dokumenty jsou krajům předkládány k připomínkám. Začátkem června bylo například ukončeno vnější připomínkové řízení k první skupině rámcových vzdělávacích programů pro odborné vzdělávání (celkem 63 RVP) a k návrhu s tím souvisejících změn v soustavě oborů. Veřejné vypořádání připomínek proběhlo na MŠMT 14. června také za účasti zástupců krajů.

Proměnila se struktura sektorové zaměstnanosti směrem ke zvýšení podílu terciárního a kvartérního sektoru. Jak na tuto situaci reaguje MŠMT?

V devadesátých letech, v návaznosti na významné proměny struktury sektorové zaměstnanosti, došlo k výrazným změnám struktury přijímaných žáků. Tyto změny byly v souladu nejen s vývojem v sektorech, ale došlo i k přizpůsobení vývoji v odvětvích. V současné době je sledována uplatnitelnost absolventů na trhu práce a posilována role kariérového poradenství tak, aby ve spolupráci se sociálními partnery docházelo ke zlepšování souladu vývoje zaměstnanosti a struktury absolventů. Ministerstvo rovněž umožnilo zpracovat analýzu efektivity působení středních škol (viz poslední Učitelské noviny).

Dochází k soustavnému snižování zaměstnanosti. Lze dosáhnout souladu mezi požadavky trhu práce a existující nabídkou vzdělávání, a tím i uplatnitelnosti absolventů škol, s přihlédnutím k faktu, že zpětná vazba je poměrně dlouhá?

Do jisté míry lze předvídat, ale proměny trhu práce jsou tak rychlé a vzdělávání relativně pomalé a nelze jej v zásadě urychlit. Je to velmi obtížné, potřebné, ale skoro nemožné. Řešením je příprava absolventů široce profilovaných, adaptabilních a flexibilních na trhu práce a rozšiřování nabídky celoživotního vzdělávání.

Spolupracuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s Ministerstvem práce a sociálních věcí při vyhodnocování dlouhodobých ekonomických, technologických a investičních trendů pro prognózování potřeb kvalifikací pro ČR?

Sledování a vyhodnocování uvedených trendů je realizováno formou analýz profesních nároků ve vybraných odvětvích národního hospodářství a zpracováváním námětů pro jejich reflexi v odborném vzdělávání. To probíhá v rámci práce oborových skupin Národního ústavu odborného vzdělávání, kde jsou zastoupeni odborníci z jednotlivých odvětví. Pro specifikaci kvalifikací je připravována Národní soustava kvalifikací a souběžně i Národní soustava povolání, které umožní přesnější a aktuálnější vyjádření požadavků profesí a povolání.

Jak je prakticky naplňován dokument z roku 2005 „Integrované směry pro růst a zaměstnanost“?

Dokument je rozsáhlý a přináší mnoho úkolů, z hlediska školství jde zejména o zpřístupnění odborného vzdělávání a terciárního vzdělávání. Odborným vzděláváním u nás prochází téměř osmdesát procent populace, přístup do terciárního vzdělávání se každoročně zlepšuje. Počet předčasných odchodů ze škol je v České republice nízký, přesto je tomuto jevu věnována značná pozornost v rámci výchovného poradenství. Byla připravena i národní strategie celoživotního učení, připravuje se uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení.

Dá se předpokládat, že poměrně nízkou účast na dalším vzdělávání osob ve věku 25-64 let (šest procent) pozitivně ovlivní zlepšení prostupnosti systémů počátečního a dalšího vzdělávání? Jaký význam zde má zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání?

Zákon č. 179/2006 Sb. je pojat tak, aby motivoval dospělou populaci v České republice k dalšímu vzdělávání a zlepšil reakci vzdělávacího systému na potřeby trhu práce. Prostřednictvím Národní soustavy kvalifikací, kterou zákon legislativně zakotvuje, se rozšíří možnosti jednotlivců získat novou kvalifikaci a zlepšit uplatnitelnost na trhu práce. Kvalifikační standardy v Národní soustavě kvalifikací, připravené ve spolupráci se sociálními partnery, budou východiskem pro tvorbu vzdělávacích programů pro počáteční i další odborné vzdělávání.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 30/2007.

Daniela Řeřichová