Týdeník Veřejná správa


 Příloha

Ing. Drahoslava Koukalová
Odbor 45 sekce ekonomické
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Vyhodnocení podrobných rozpočtů neinvestičních výdajů státního rozpočtu pro krajské a obecní školství za rok 2006, zpracovaných krajskými úřady

Vyšlo v čísle 30/2007

Odbor 45 sekce ekonomické Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy provedl vyhodnocení podrobných rozpočtů neinvestičních výdajů za rok 2006, které připravují jednotlivé krajské úřady a poskytují firmě MÚZO Praha, s.r.o. ke zpracování. Logo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČRJedná se o skutečné rozepsání neinvestičních výdajů státního rozpočtu pro krajské a obecní školství do jednotlivých typů a druhů škol a školských zařízení v roce 2006, hrazených z finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon).

Vyhodnocení bylo provedeno na základě údajů o výsledném rozpisu celkových neinvestičních výdajů z rozpočtu MŠMT do jednotlivých druhů a typů škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a kraji v roce 2006 v členění podle paragrafů rozpočtové skladby (MÚZO Praha - Upravený rozpočet příjmů a výdajů kapitoly MŠMT na rok 2006 - krajské a obecní školství, úprava k 30. 11. 2006) a na základě údajů o počtech výkonů v jednotlivých školách a školských zařízeních (údaje poskytl Ústav pro informace ve vzdělávání, dále jen ÚIV).

Tento rozbor se tedy zaměřil pouze na oblast rozpisu prostředků státního rozpočtu v roce 2006 a nehodnotí ani výsledné dosažené skutečné čerpání těchto zdrojů SR a ani úroveň přidělení či skutečné čerpání ostatních rozpočtových zdrojů škol a školských zařízení RgŠ ÚSC.

Vykazování finančních dat probíhá za kalendářní rok (tedy konkrétně za rok 2006), zatímco pro financování škol a školských zařízení v roce 2006 jsou rozhodná výkonová data ze statistických zahajovacích výkazů jak za školní rok 2005/2006 (pro financování zhruba dvou třetin roku 2006), tak i za školní rok 2006/2007 (pro financování zhruba jedné třetiny roku 2006). Z tohoto důvodu byla pro potřebu porovnání "nákladovosti" škol a školských zařízení v jednotlivých krajích ve formě jednotkových výdajů použita přepočtená výkonová data za kalendářní rok 2006 (podle vzorce 2/3 výkonů ve školním roce 2005/2006 + 1/3 výkonů ve školním roce 2006/2007). Předmětem hodnocení nejsou výdaje z rozpočtů jednotlivých krajů a obcí.

I. SKUTEČNÉ NEINVESTIČNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU DO JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ A TYPŮ KRAJSKÝCH A OBECNÍCH ŠKOL

Skutečné celkové neinvestiční výdaje státního rozpočtu pro krajské a obecní školství dosáhly v roce 2006 výše 67 864,726 mil. Kč a byly tak oproti roku 2005 vyšší o 4,88 procenta, tj. o 3 156,190 mil. Kč.

Porovnávání nárůstu či poklesu výdajů na jednotlivé paragrafy rozpočtové skladby je značně problematické a nemá reálnou vypovídací hodnotu, neboť v roce 2005 řada krajů stále rozúčtovávala finanční prostředky na vybrané paragrafy rozpočtové skladby podle převládajících výkonů, namísto rozúčtování na jednotlivé položky podle skutečnosti. V některých případech došlo také k vykázání nulových výdajů v některé z položek při existenci odpovídajících výkonů (speciální střední školy, školní družiny a kluby, vyšší odborné školy) či také k nepřesnému "rozklíčování" celkových výdajů státního rozpočtu přidělených škole jako celku mezi její jednotlivé součásti (například mezi základní školu, školní družinu a klub a školní jídelnu či mezi střední odbornou školu, střední odborné učiliště a školská zařízení pro stravování a ubytování žáků, nebo i mezi střední odbornou a vyšší odbornou školu). Problematické navíc v roce 2006 i nadále zůstávají položky týkající se internátních speciálních škol, které proto spolu s málo používanými paragrafy rozpočtové skladby nebyly do následujícího porovnání zahrnuty.

Většina krajů výše uvedené nedostatky či nepřesnosti, vyskytující se v rozpočtech roku 2005 u hlavních druhů škol a školských zařízení, již ve svých podrobných rozpočtech za rok 2006 napravila. Z podrobných rozpočtů za rok 2006 je nicméně stále zřejmé, že nepřesnosti ve vykazování použitých finančních prostředků u některých krajů, respektive u některých paragrafů rozpočtové skladby i nadále přetrvávají.

II. JEDNOTKOVÉ NEINVESTIČNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU (NEINVESTIČNÍ VÝDAJE ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOTKU VÝKONU V HLAVNÍCH DRUZÍCH ČI TYPECH KRAJSKÝCH A OBECNÍCH ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ)

Rozbor jednotkových neinvestičních výdajů státního rozpočtu (dále jen jednotkových výdajů) v roce 2006 byl zaměřen na hlavní druhy či typy škol a školských zařízení. Byla sledována jednak "nákladovost" jednotlivých druhů či typů škol a školských zařízení v jednotlivých krajích v porovnání s průměrem za celou Českou republiku, a jednak byl kladen důraz na zjištění nedostatků či nepřesností ve vykazování finančních prostředků na jednotlivé paragrafy rozpočtové skladby.

a) Východiska pro zpracování vyhodnocení podrobných rozpočtů neinvestičních výdajů prostřednictvím jednotkových výdajů za rok 2006

Zákon č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přinesl s účinností od 1. prosince 2005 změnu školského zákona v tom smyslu, že do rejstříku škol a školských zařízení se od školního roku 2006/2007 již nezapisuje druh a typ školy nebo školského zařízení tak jako dosud, ale pouze druh školy nebo druh a typ školského zařízení. Z údajů předávaných jednotlivými školami ke statistickému zpracování tak již například nelze zjistit, o jaký typ školy se jedná, tj. nelze zjistit, zda jde například o střední odbornou školu (dále jen SOŠ), střední odborné učiliště (dále jen SOU), učiliště (dále jen U) atd. a dále zda je škola speciální či není, či zda je obor nástavbového studia vyučován na SOŠ nebo na SOU.

b) Jednotkové neinvestiční výdaje státního rozpočtu na vybrané paragrafy rozpočtové skladby

  1. Předškolní zařízení - Mateřské školy (§ 3111) + Speciální mateřské školy (§ 3112)

    Finanční prostředky na obě položky vykázaly všechny kraje. Jednotkové výdaje je účelné porovnávat souhrnně za obě položky, neboť v samotných speciálních mateřských školách jsou jednotkové výdaje v jednotlivých krajích diametrálně rozdílné a jejich porovnání nevypovídá o skutečné nákladovosti této oblasti školství (rozdíl mezi nejvyššími 70 699 Kč/žáka v Jihočeském a nejnižšími 17 636 Kč/žáka v Karlovarském kraji činí 53 063 Kč/žáka).

    Pokud porovnáme jednotkové výdaje ve všech mateřských školách (dále jen MŠ) včetně speciálních, jsou rozdíly mezi jednotlivými kraji méně výrazné než v případě samotných běžných a samotných speciálních MŠ. Stejně jako u běžných MŠ vykázal nejvyšší jednotkové výdaje Ústecký kraj (30 796 Kč/dítě), což je o necelých 4,2 procenta více než průměr za celou ČR, nejnižší výdaje vykázal Jihočeský kraj (28 180 Kč/dítě). Rozdíl mezi těmito dvěma kraji činí 2 616 Kč/dítě. Z daných výsledků lze tedy soudit, že v některých případech stále nejsou výdaje na speciální MŠ vykazovány samostatně, ale jsou zahrnuty do výdajů na běžné MŠ.

  2. Základní školy (§ 3113) + Speciální základní školy (§ 3114)

    Finanční prostředky na obě položky vykázaly všechny kraje. Stejně jako v případě MŠ i v oblasti základního speciálního školství panují mezi vykazovanými výsledky krajů výrazné rozdíly (rozdíl mezi nejvyššími 84 209 Kč/žáka v Pardubickém kraji a nejnižšími 47 831 Kč/žáka v Jihomoravském kraji činí 36 378 Kč/žáka). V případě běžných základních škol (dále jen ZŠ) nevykázal žádný z krajů výrazně odlišné jednotkové výdaje oproti průměru za celou ČR, který má hodnotu 28 682 Kč/žáka. Nejvyšší výdaje vykázal kraj Vysočina (29 598 Kč/žáka), což je o necelých 3,2 procenta více než průměr za celou ČR, nejnižší vykázalo hl. m. Praha (27 292 Kč/žáka), což je o 4,85 procenta méně než celorepublikový průměr. Rozdíl mezi těmito dvěma kraji činí 2 306 Kč/žáka.

    Pokud porovnáme jednotkové výdaje souhrnně ve všech ZŠ včetně speciálních, výrazněji odlišné jednotkové výdaje nevykázal žádný z krajů. Průměrné jednotkové NIV jsou 30 299 Kč na žáka, rozdíl mezi nejvyššími v Ústeckém (31 372 Kč/žáka) a nejnižšími jednotkovými výdaji v hl. m. Praze (28 828 Kč/žáka) činí 2 544 Kč/žáka.

  3. Školní družiny a kluby (§ 3143)

    Oproti loňskému roku vykázaly v roce 2006 na tento paragraf finanční prostředky všechny kraje. Průměrné jednotkové NIV činí 8 129 Kč/žáka. Rozdíly mezi jednotlivými kraji nejsou zanedbatelné, nejvyšší jednotkové výdaje jsou v Libereckém kraji (8 849 Kč/žáka) o 8,85 procenta vyšší než průměr za ČR, naopak nejnižší jednotkové výdaje ve Zlínském kraji (6 686 Kč/žáka) jsou dokonce o 17,75 procenta nižší než průměr (rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími činí 2 163 Kč/žáka).

  4. Gymnázia (§ 3121)

    Finanční prostředky vykázaly všechny kraje. Průměrné jednotkové výdaje na jednoho žáka gymnázia činí 32 589 Kč/žáka. Rozdíly mezi jednotlivými kraji nejsou zanedbatelné, jednotkové výdaje se pohybují od nejvyšších 35 608 Kč/žáka v Ústeckém kraji (tj. o 9,26 procenta více než průměr za ČR) do 30 594 Kč/žáka v Plzeňském kraji (tj. o 6,12 procenta méně než průměr za ČR). Rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími tak činí 5 014 Kč/žáka).

    Pokud bychom však posuzovali společně finanční prostředky vykázané na § 3121 - Gymnázia a § 3128 - Sportovní školy-gymnázia, vzrostly by průměrné jednotkové výdaje na jednoho žáka gymnázia na 33 360 Kč/žáka. Rozdíly mezi jednotlivými kraji by byly méně výrazné, nejvyšší jednotkové výdaje by byly v Ústeckém kraji (35 789 Kč/žáka) a nejnižší v hl. m. Praze (31 246 Kč/žáka), což činí rozdíl ve výši 4 543 Kč/žáka. (Tento rozbor je zaměřen na finanční prostředky poskytnuté odborem 45 ekonomické sekce na přímé náklady na vzdělávání, tedy i na přímé náklady na vzdělávání v gymnáziích s oborem vzdělání "sportovní příprava" - všechny tyto prostředky by měly být vykázány v § 3121).1)

  5. Střední odborné školy (§ 3122)

    Finanční prostředky na tento paragraf vykázaly všechny kraje. Průměrné jednotkové výdaje na jednoho žáka ve střední odborné škole (dále jen SOŠ) činí 40 375 Kč/žáka. Nejvyšší jednotkové výdaje jsou v hl. m. Praze (43 991 Kč/žáka) téměř o devět procent vyšší než průměr za ČR, nejnižší jednotkové výdaje v Královéhradeckém kraji (37 721 Kč/žáka) jsou o 6,57 procenta nižší než průměr. Rozdíl mezi těmito dvěma kraji činí 6 270 Kč/žáka.

  6. Střední odborná učiliště a učiliště (§ 3123)

    Finanční prostředky na tento paragraf vykázaly všechny kraje. Průměrné jednotkové výdaje na jednoho žáka v běžném středním odborném učilišti a učilišti (dále jen SOU a U) činí 41 643 Kč/žáka. Nejvyšší jednotkové výdaje jsou ve Středočeském kraji (45 386 Kč/žáka) téměř o devět procent vyšší než průměr za ČR, nejnižší jednotkové výdaje v Karlovarském kraji (36 416 Kč/žáka) jsou o 12,55 procenta nižší než průměr. Rozdíl mezi těmito dvěma kraji činí 8 970 Kč/žáka.

  7. Speciální střední školy celkem (§ 3124 + § 3125) včetně speciálních gymnázií

    Na paragrafy speciální střední školy a speciální střední odborná učiliště a učiliště vykázaly oproti loňskému roku finanční prostředky všechny kraje. Jednotkové výdaje je účelné porovnávat souhrnně za obě položky vzhledem k nejednoznačnému způsobu vykazování dat. Jednotkové výdaje v jednotlivých krajích jsou však i přesto diametrálně rozdílné a jejich porovnání nevypovídá o skutečné nákladovosti této oblasti školství. Průměrné jednotkové výdaje činí 60 890 Kč/žáka. Nejvyšší jednotkové výdaje vykázal Středočeský kraj (74 958 Kč/žáka, tj. o 23,10 procenta více než celorepublikový průměr), nejnižší Liberecký kraj (22 748 Kč/žáka, tj. o 62,64 procenta méně než průměr). Rozdíl mezi těmito dvěma kraji tak činí celých 52 210 Kč/žáka. Pokud bychom posuzovali data za střední odborné školy (§ 3122) + Speciální střední školy (§ 3124) včetně speciálních gymnázií, činí průměrné jednotkové výdaje 41 049 Kč/žáka. Jednotkové výdaje jsou značně rozdílné a pohybují se od nejvyšších 46 410 Kč/žáka v hl. m. Praze do 38 242 Kč/žáka ve Středočeském kraji, což tvoří rozdíl ve výši 8 168 Kč/žáka.

    Rovněž pokud porovnáme data za střední odborná učiliště a učiliště (§ 3123) + Speciální střední odborná učiliště a učiliště (§ 3125), přetrvávají mezi kraji rozdíly zhruba stejné jako v samostatné položce zahrnující běžná SOU a U. Průměrné jednotkové výdaje činí 42 773 Kč/žáka. Nejvyšší jednotkové výdaje vykázal Středočeský kraj (48 498 Kč/žáka), nejnižší Karlovarský kraj (34 843 Kč/žáka), což činí rozdíl ve výši 13 655 Kč/žáka.

    Tyto výsledky napovídají o tom, že u řady krajů dochází nejen k nepřesnostem ve vykazování dat na běžné školy ve vztahu ke speciálním, ale také na střední odborné školy ve vztahu ke středním odborným učilištím.

  8. Střední odborné školy(§ 3122) + Střední odborná učiliště a učiliště (§ 3123)

    Po sloučení dat za tyto dvě položky zahrnující "běžné" střední školy (bez gymnázií) činí průměrné jednotkové výdaje 40 964 Kč/žáka. Rozdíly mezi jednotlivými kraji se tímto výrazně zmenšily, jednotkové výdaje se pohybují od nejvyšších 43 240 Kč/žáka v hl. m. Praze (což je o 5,55 procenta více než průměr za ČR) do 39 281 Kč/žáka v Plzeňském kraji (tj. o 4,11 procenta méně než průměr), což tvoří rozdíl ve výši 3 959 Kč/žáka. Je tedy evidentní, že dochází k nepřesnému rozlišení finančních prostředků poskytovaných na SOŠ a SOU.

  9. Střední školy celkem včetně speciálních (§ 3121 + § 3122 + § 3123 + § 3124 + § 3125)

    Výše uvedené výsledky dosažené v jednotlivých paragrafech rozpočtové skladby týkajících se středního školství napovídají, že u většiny krajů zřejmě stále dochází k nepřesnému "rozklíčování" finančních prostředků poskytovaných na střední školství, a to jak mezi "běžné" a "speciální" školy, tak hlavně podle typu školy mezi SOŠ a SOU. Toto potvrzují také výsledky po sloučení dat za všechny střední školy včetně speciálních, tzn. za gymnázia, SOŠ včetně konzervatoří a SOU a U. Průměrné jednotkové výdaje činí 39 412 Kč/žáka. Nejvyšší jednotkové výdaje vykázal Ústecký kraj (41 016 Kč/žáka, tj. zhruba o čtyři procenta více než průměr za ČR), nejnižší Plzeňský kraj (38 162 Kč/žáka, tj. o zhruba 3,2 procenta méně než průměr). Rozdíl mezi těmito dvěma kraji tak činí 2 854 Kč/žáka.

  10. Vyšší odborné školy (§ 3150)

    Finanční prostředky na tento paragraf vykázaly oproti loňskému roku všechny kraje, avšak výše jednotkových výdajů je značně rozdílná, rozdíl mezi nejvyššími v Karlovarském kraji (43 543 Kč/studenta, tj. o 22,18 procenta více než celorepublikový průměr) a nejnižšími v Pardubickém kraji (25 889 Kč/studenta, tj. o 27,36 procenta méně než průměr) je 17 654 Kč/studenta. Průměr za celou republiku činí 35 639 Kč/studenta.

    Z těchto rozdílů nelze jednoznačně soudit, z jaké části jsou způsobeny zřejmě stále přetrvávajícími nepřesnostmi ve vykazování dat (VOŠ x střední školy) a z jaké části odlišnou "nákladovostí" tohoto druhu škol v jednotlivých krajích.

  11. Školní stravování - Stravování při předškolním a základním vzdělávání (§ 3141)

    Finanční prostředky na tento paragraf vykázaly všechny kraje. Rozdíly mezi jednotkovými výdaji na tuto položku jsou oproti minulému roku méně výrazné. Průměrné jednotkové výdaje činí 3 784 Kč/stravovaného. Nejvyšší jednotkové výdaje jsou v Moravskoslezském kraji (4 221 Kč/stravovaného) o více než 11,5 procenta vyšší než průměr za ČR, nejnižší jednotkové výdaje v Plzeňském kraji (3 270 Kč/stravovaného) jsou o 13,58 procenta nižší než průměr. Rozdíl mezi těmito dvěma kraji činí 951 Kč/stravovaného.

  12. Školní stravování - Stravování při středním vzdělávání (včetně vyššího odborného vzdělávání, § 3142)

    Finanční prostředky na tento paragraf vykázaly všechny kraje. Průměrné jednotkové výdaje činí 2 917 Kč/stravovaného. Rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou poměrně výrazné, nejvyšší jednotkové výdaje jsou v Libereckém kraji (4 098 Kč/stravovaného) o téměř 40,5 procenta vyšší než průměr za ČR, nejnižší jednotkové výdaje v Plzeňském kraji (1 696 Kč/stravovaného) jsou naopak o téměř 41,9 procenta nižší než průměr. Rozdíl mezi těmito dvěma kraji tak činí 2 402 Kč/stravovaného. Je tedy pravděpodobné, že u některých krajů stále dochází k nepřesnému vykazování výdajů na tento paragraf rozpočtové skladby na úkor paragrafů týkajících se středního školství a rovněž ubytovaných žáků.

  13. Ubytovací zařízení středních škol a učilišť (§ 3145)

    Finanční prostředky na tento paragraf vykázaly všechny kraje. Průměrné jednotkové výdaje činí 23 159 Kč/ubytovaného, rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou však poměrně velké. Výrazně nejvyšší jednotkové výdaje vykázalo hl. m. Praha (40 393 Kč/ubytovaného, tj. o celých 74,42 procenta více než průměr za ČR), nejnižší Pardubický kraj (20 018 Kč/ubytovaného, tj. o 13,56 procenta méně než průměr), což tvoří rozdíl ve výši 20 375 Kč/ubytovaného.

  14. Zařízení výchovného poradenství a preventivně výchovné péče (§ 3146)

    Finanční prostředky na tento paragraf, zahrnující pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra, vykázaly všechny kraje. Průměrné jednotkové výdaje činí 2 025 Kč/klienta, rozdíl mezi nejvyššími v Jihočeském kraji (2 827 Kč/klienta, tj. o 39,58 procenta více než celorepublikový průměr) a nejnižšími v Ústeckém kraji (pouhých 578 Kč/klienta, tj. o 71,46 procenta méně než průměr) je 2 249 Kč/klienta.

  15. Základní umělecké školy (§ 3231)

    Finanční prostředky na tento paragraf vykázaly všechny kraje. Průměrné jednotkové výdaje činí 13 605 Kč/žáka. Výrazněji vyšší jednotkové výdaje vykazuje kraj Moravskoslezský (15 473 Kč/žáka, tj. o 13,73 procenta více než průměr za ČR), nejnižší kraj Královéhradecký (11 996 Kč/žáka, tj. o 11,82 procenta méně než průměr). Rozdíl mezi těmito dvěma kraji tak činí 3 477 Kč/žáka.

  16. Střediska pro volný čas dětí a mládeže (§ 3421)

    Výdaje na tento paragraf vykázaly všechny kraje. Průměrné jednotkové výdaje činí 3 633 Kč/klienta, výše jednotkových výdajů je však poměrně rozdílná. Nejvyšší jednotkové výdaje vykazuje Středočeský kraj (4 756 Kč/klienta, tj. o 30,91 procenta více než průměr za ČR), nejnižší Plzeňský kraj (2 656 Kč/klienta, tj. o 26,89 procenta méně než průměr). Rozdíl mezi těmito dvěma kraji tak činí 2 100 Kč/klienta.

  17. Dětské domovy (§ 4322)

    Výdaje na tento paragraf vykázaly všechny kraje. Průměrné jednotkové výdaje činí 190 076 Kč/lůžko, výše jednotkových výdajů je však značně rozdílná. Výrazněji vyšší jednotkové výdaje vykázal Plzeňský kraj (236 768 Kč/lůžko), což je o 24,56 procenta více než průměr za celou ČR, nejnižší výdaje vykázal Zlínský kraj (152 482 Kč/lůžko), což je o 19,78 procenta méně než průměr. Rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími výdaji tak tvoří 84 286 Kč/lůžko.

    U Zlínského kraje je výrazně nízká hodnota jednotkových výdajů způsobena skutečností, že Zlínský kraj jako jediný vykázal finanční prostředky na § 3131 Výchovná zařízení pro mládež a děti, přestože nevykázal žádné odpovídající výdaje. Tyto prostředky tak měly být vykázány na § 4322, neboť se jedná o dětský domov se školou. Předmětem podrobného rozboru neinvestičních výdajů státního rozpočtu nebyly výdaje na ty paragrafy rozpočtové skladby, u nichž nelze přesně definovat odpovídající výkony a také na ty paragrafy, na které vykázala finanční prostředky méně než polovina krajů. Jedná se o následující paragrafy:

    Pokud bychom posuzovali internáty speciálních škol společně (tak, jak je uvádí nová rozpočtová skladba), tj. § 3115 + § 3116 + § 3126 + § 3127, byly by jednotkové výdaje diametrálně odlišné. Nejvyšší jednotkové výdaje by byly v Plzeňském kraji (528 776 Kč/ubytovaného), nejnižší ve Zlínském kraji (54 398 Kč/ubytovaného), což činí rozdíl ve výši 474 378 Kč/ubytovaného. Tři kraje (Středočeský, Karlovarský a Pardubický) nevykázaly na "internátní" položky žádné finanční prostředky, přestože byly v těchto krajích realizovány odpovídající výkony.

III. ZÁVĚR

Z vyhodnocení podrobných rozpočtů neinvestičních výdajů státního rozpočtu pro krajské a obecní školství za rok 2005 (č.j. 4 567/2006-45), provedeného v loňském roce vyplynulo, že řada krajů stále rozúčtovávala finanční prostředky na vybrané paragrafy rozpočtové skladby podle převládajících výkonů, namísto rozúčtování na jednotlivé položky podle skutečnosti. V některých případech došlo také k vykázání nulových výdajů v některé z položek při existenci odpovídajících výkonů (speciální střední školy, školní družiny a kluby, vyšší odborné školy) či také k nepřesnému "rozklíčování" celkových výdajů státního rozpočtu přidělených škole jako celku mezi její jednotlivé součásti.

Většina krajů výše uvedené nedostatky či nepřesnosti vyskytující se v rozpočtech roku 2005 u hlavních druhů škol a školských zařízení již ve svých podrobných rozpočtech za rok 2006 napravila. Z podrobných rozpočtů za rok 2006 je nicméně stále zřejmé, že nepřesnosti ve vykazování použitých finančních prostředků u některých krajů, respektive u některých paragrafů rozpočtové skladby i nadále přetrvávají.

Vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2007 vstoupila v platnost vyhláška č. 440/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, která přináší řadu změn, jež se promítnou do podrobných rozpočtů neinvestičních výdajů státního rozpočtu pro krajské a obecní školství za rok 2007, bylo firmě MÚZO poskytnuto doporučení pro vykazování prostředků na jednotlivé používané paragrafy nové rozpočtové skladby za rok 2007, podle kterého by se měly krajské úřady řídit při vykazování prostředků státního rozpočtu za rok 2007.