Týdeník Veřejná správa


Konzultace

Ing. Jiří Horák,
Odbor školství Krajského úřadu
Královéhradeckého kraje

V Královéhradeckém kraji ubývá žáků základních škol

Vyšlo v čísle 30/2006

Demografická situace – struktura užívaných kohort (vzdělávání předškolní, primární, sekundární a terciální)

Zásadní vliv na školství má demografický vývoj, v Královéhradeckém kraji stejně jako v celé republice konkrétně: klesající počty dětí. Struktura vzdělávací soustavy je rozlišena podle toho, pro jaké klienty jsou vzdělávací zařízení určena. Nejčastějším bývá rozlišení dle věkových kohort (skupin obyvatel, které spojuje rok narození), čímž je ovlivněna potřeba pedagogických pracovníků, prostorových kapacit, finanční náročnost i efektivita příslušné úrovně vzdělávání.

Primární (základní) vzdělávání

Zásadním údajem determinujícím strukturu celé vzdělávací soustavy v Královéhradeckém kraji je klesající počet žáků základních škol. V úbytku se projevuje nejen demografický vývoj (stárnutí populace), ale i odchody do víceletých gymnázií.

Sekundární vzdělávání

Zatímco počty patnáctiletých žáků se již několik let pohybují těsně pod sedmitisícovou hranicí, již za dva roky má nastat v Královéhradeckém kraji strmý pokles až téměř k pěti tisícům patnáctiletých žáků v roce 2011. Proti tomuto trendu se zvyšuje počet žáků vstupujících do gymnaziálního vzdělávání a středního vzdělávání s maturitou. Pozvolný a stálý pokles zaznamenávají učební obory s výučním listem, o které je stále menší zájem.

Terciární vzdělávání

Zahrnuje vysoké školy a vyšší odborné školy. I v této věkové kohortě lze zaznamenat snižující se počty studentů, ale zatím bez podstatných vlivů na strukturu vzdělávací soustavy v kraji.

Struktura školské soustavy v Královéhradeckém kraji

Předškolní vzdělávání

V rámci reformy veřejné správy v roce 2003 došlo k přechodu organizací do právní subjektivity. V Královéhradeckém kraji vzniklo 295 příspěvkových organizací. Z toho 164 samostatných mateřských škol a 131 mateřských škol se stalo součástí základních škol. Dle demografického vývoje dojde v horizontu nadcházejících pěti k mírnému nárůstu počtu dětí, které by měly navštěvovat předškolní vzdělávání. Síť mateřských škol je poměrně vyrovnaná. Pouze město Hradec Králové vykazuje potřebu vzniku nových kapacit.

Primární (základní) vzdělávání

V rámci novelizace zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, došlo ke změně právní formy na příspěvkové organizace. Vzniklo tak 252 základních škol s právní subjektivitou, z toho 119 základních škol pouze s I. stupněm. Ve většině obcí vznikla jedna příspěvková organizace z několika složek (základní škola, mateřská škola, školní jídelna). Aktuální počet základních škol je 249, vývoj počtu žáků na prvním a druhém stupni základních škol si přibližme grafickým zobrazením (Graf č. 1). K zajištění povinné školní docházky pro žáky z jiných států EU patří i překonání jazykové bariéry. K tomuto účelu odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ve spolupráci se zřizovateli vytipoval a zajistil v každém okresním městě školu pro jazykovou přípravu. Do základního vzdělávání vstupuje dále i hodnocení žáků, hodnocení školy, kurikulární reforma. Nedílnou součástí všech změn a jejich úspěšného zvládnutí je další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Vzhledem k poměrně vysokému počtu integrovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami byly využity všechny dostupné možnosti k zajištění asistenčních služeb (civilní služba, stážisté, úřad práce, zřizovatelé). Ve školním roce 2004/2005 byl vyčleněn odborem školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu z finančních prostředků zaslaných ministerstvem školství objem na mzdy pro 66 pedagogických asistentů. Osobní asistence pro žáky s těžkým zdravotním postižením je v současné době řešena ve spolupráci s odborem sociálních věcí a zdravotnictví krajského úřadu a občanským sdružením Centrum pro zdravotně postižené Královéhradeckého kraje. Nové pojetí vzdělávání přihlíží k individuálním potřebám žáků, k jejich možnostem. Na významu nabývá vytváření podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného vzdělávání spolu se zajištěním podpůrných služeb.

Sekundární vzdělávání (vzdělávání gymnaziální, střední odborné školy a střední odborná učiliště, odborná učiliště, nástavbové studium)

Sekundární vzdělávání (Graf č.2) je obecnějším výrazem než střední vzdělání a je lépe ho chápat jako vzdělání navazující na povinnou školní docházku. Nižší ročníky osmiletých a šestiletých gymnázií lze označit jako nižší sekundární vzdělávání. Toto vzdělávání je aplikováno v zařízeních zařazených ministerstvem školství do rejstříku škol, školních a předškolních zařízení. Pro přehlednost je zpracováno zejména vyšší sekundární vzdělávání a je zachováno tradiční členění na gymnaziální studium, střední odborné školství, střední odborná učiliště, učiliště a nástavbové studium, přestože současná legislativa již toto členění nedodržuje (Graf č.3). V oblasti sekundárního vzdělávání provádějí školy v Královéhradeckém kraji také rekvalifikace pro úřady práce, rekvalifikace přímo pro zaměstnavatele a krátkodobé vzdělávací kurzy pro pedagogické pracovníky i veřejnost.

Gymnaziální vzdělávání

Královéhradecký kraj v souladu s dlouhodobým záměrem navýšil podíl gymnaziálního vzdělávání v kategorii sekundárního vzdělávání. Lyceum jako obor vzdělání bylo ve školním roce 2005/2006 vyučováno na 11 školách v kraji, z toho bylo od roku 2002 lyceum nově zařazeno na pěti školách. K 30.9.2005 bylo v oborech lyceum zařazeno celkem 748 studentů, z toho 296 v prvních ročnících. Připočítáme-li tento počet k počtu studentů gymnázií, zvýší se podíl gymnaziálního vzdělávání ve školním roce 2005/2006 ze 17 % na 20,8 % v kraji. Pozitivní vliv na podíl gymnaziálního vzdělávání má navýšení kapacit stávajících gymnázií. V souladu s rozhodnutím ministerstva školství udělil kraj všem gymnáziím výjimku z počtu studentů, díky které mohou být třídy naplněny do počtu 34 studentů. Další zvýšení procentuálního podílu gymnaziálního vzdělávání nastane v souvislosti s absolutním úbytkem studentů ve věkové kohortě sekundárního vzdělávání. Žádost o zařazení bilingvního gymnázia v Hradci Králové do rejstříku škol a školských zařízení je v současné době v řešení na ministerstvu školství.

Střední odborné školy

Od roku 2002 dochází k postupné úpravě počtu středních škol tak, jak bylo stanoveno v dlouhodobém záměru. Při těchto změnách bylo prioritně přihlíženo ke snižování míry “roztříštěnosti oborů” při zachování “geografické rovnováhy” nabízených oborů vzdělání. Vysoká míra roztříštěnosti oborů se postupně snižuje nejen prováděnými změnami v počtu škol, ale i regulováním oborů pro přijímací řízení, dodržením požadavku naplnit třídu žáky na počet 22, 26 nebo 28 dle druhu školy. Důležitá byla rovněž snaha zachovat lokálně tradiční nebo unikátní obory vzdělání, s přihlédnutím k trendům v požadavcích trhu práce.

Ve školním roce 2005/2006 byly obory vzdělání středních odborných škol vyučovány na 54 školách, k datu 30.9.2005 bylo v oborech středních odborných škol zapsáno 11 424 studentů (Graf č.4). Celkové počty studentů se každoročně zvyšují (z 10 679 studentů ve školním roce 2002/2003 letošních 11 424 studentů znamená nárůst téměř 7 %). Vzrůstající zájem studentů o obory vzdělávání s maturitní zkouškou (studijní obory) je zapříčiněn zejména požadavky zaměstnavatelů. Absolvent s maturitou se na trhu práce uplatní mnohem lépe než absolvent školy třeba s podobným zaměřením, ale bez maturity.

Zastoupení oborů středních odborných škol dle kmenové klasifikace oborů vzdělávání bylo v kraji ve školním roce 2005/2006 obdobné situaci na celorepublikové úrovni. V kraji byly nejvíce zastoupeny obory ekonomika, elektrotechnika a strojírenství. Počet studentů oboru ekonomika byl nejvyšší v okresech Jičín a Rychnov nad Kněžnou, oboru elektrotechnika v okrese Hradec Králové a Trutnov.

Střední odborná učiliště

Ve školním roce 2005/2006 byly obory vzdělání středních odborných učilišť vyučovány na 33 školách, k datu 30.9.2005 bylo v oborech středních odborných učilišť s výučním listem zapsáno celkem 6 765 studentů (Graf č. 5). Snižování počtu žáků v středních odborných učilištích je dáno především tím, že kromě menšího počtu žáků na středních školách se celkem zmenšuje i celkový podíl žáků středních odborných učilišť na úkor oborů středních odborných škol. Další snižování počtu žáků v oborech poskytující střední vzdělání s výučním listem v středních odborných učilištích není žádoucím jevem a je v rozporu s požadavky trhu práce. Bez zapojení podnikatelské sféry, výrazné motivace žáků pro učební obory, bude docházet i nadále k úbytku žáků ve stavebních, strojírenských a dalších oborech. Ze studijních oborů vzdělání středních odborných učilišť jsou za celý kraj dle oborového zaměření nejvíce zastoupeny obory vzdělání obchod, elektrotechnika a osobní a provozní služby. Studijní obor obchod měl nejsilnější převahu v okrese Rychnov nad Kněžnou, obor elektrotechnika největší podíl v okrese Jičín. Tento obor chybí v okrese Rychnov nad Kněžnou a v Trutnově. Obor osobní a provozní služby byl otevřen ve dvou okresech – Hradec Králové a Trutnov. V okrese Trutnov byl ze studijních oborů středních odborných učilišť studován pouze tento obor. Z učebních oborů středních odborných učilišť byly nejvíce zastoupeny obory gastronomie, turismus, strojírenství a elektrotechnika. Ve struktuře oborů v jednotlivých okresech měl obor gastronomie, turismus nejsilnější zastoupení v okresech Náchod a Rychnov nad Kněžnou. Druhý nejsilnější obor strojírenství byl nejvíce zastoupen v okrese Rychnov nad Kněžnou a v okrese a Hradec Králové.

Odborná učiliště

Celkové počty žáků odborných učilišť v kraji pomalu klesají. Ve školním roce 2005/2006 studovali učební obory odborných učilišť 1 103 studenti na osmi školách.

Nástavbové studium

Nástavbová studia umožňují získání maturitního vysvědčení studentům, kteří absolvovali obor vzdělání s výučním listem. Pro udržení geografické dostupnosti dochází ke střídání otevírání oborů nástavbového studia mezi jednotlivými školami na území kraje. K 30.9.2005 bylo zapsáno v 1. ročníku nástavbového studia 377 studentů, což je 17,8% z celkového počtu absolventů středních odborných učilišť v předcházejícím školním roce.

Terciární vzdělávání (vyšší odborné školy)

Obory vyšších odborných škol v Královéhradeckém kraji poskytují studentům možnost získat dobré odborné znalosti v daném oboru. V Královéhradeckém kraji je jedenáct vyšších odborných škol, z toho osm zřízených Královéhradeckým krajem, dvě soukromým zřizovatelem a jedna církví.

Speciální školství (integrace zdravotně postižených žáků, práce s nadanými žáky)

Královéhradecký kraj je zřizovatelem 39 speciálních škol určených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami (osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo se sociálním znevýhodněním - § 16 zák. č. 561/2004 Sb.). Kvalitní výchovně vzdělávací systém akceptující i raný věk jedince se speciálními edukačními potřebami spolu s kvalitním sociálním zabezpečením a poradenstvím je klíčovým faktorem budoucího úspěšného společenského uplatnění a garantuje pevné místo na trhu práce, je významnou prevencí společenské exkluze.

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou v Královéhradeckém kraji vzděláváni formou individuální integrace nebo skupinové integrace v “běžné” škole a ve školách určených pro speciální vzdělávání. Integrace dětí a žáků s lehčím zdravotním postižením do běžných mateřských, základních a středních škol se jeví jako nejvhodnější forma vzdělávání. Problém nastává při řešení integrace dětí a žáků s těžkým, případně, kombinovaným postižením. Pak je nutné zajistit pedagogického nebo osobního asistenta k těžce postiženému dítěti s tím, že je nutno řešit jeho financování. V některých případech je přítomnost asistenta bezpodmínečně nutná i při vzdělávání žáků ve speciálních školách. Královéhradecký kraj proto přistoupil k řešení otázky nepedagogických asistentů vyčleněním finančních prostředků přes projekt Královéhradeckého kraje “Osobní asistence” pomocí Centra pro zdravotně postižené od školního roku 2003/2004. Odbor školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu řeší nejnaléhavější případy postižených žáků a hradí těmto žákům pedagogického asistenta na základních školách. Finanční prostředky na mzdy pedagogických asistentů středních odborných učilišť nejsou speciálně určeny v objemu peněz z ministerstva školství. Tyto finanční prostředky vyčleňuje odbor školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu při sestavování rozpočtu pro příspěvkové organizace.

Pedagogicko psychologické poradenství

Královéhradecký kraj je zřizovatelem pěti pedagogicko psychologických poraden a sedmi speciálně pedagogických center. Do systému poradenství patří i výchovní poradci, školní metodici prevence, ale i úřady práce, které plní výkon profesního poradenství, a v některých případech i lékařská zařízení. Královéhradecký kraj by měl postupně koncipovat integrovaný systém poradenství (integrující informační, diagnostické a poradenské služby). Při odboru školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu je vytvořena Komise pro koordinaci poradenských služeb Královéhradeckého kraje, jejíž členové ve spolupráci s odborem školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu aktualizovali “Adresář poradenských zařízení Královéhradeckého kraje”, který byl distribuován na všechny školy v kraji a je k dispozici na webových stránkách kraje. Problematika výběru povolání byla z tohoto systému částečně vyčleněna jako specifická oblast poradenství. Z prostředků ESF z ministerstva školství bude hrazen projekt VIP Kariéra (zatím je plánován na 2 roky). Hlavními partnery tohoto projektu je Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP) a Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV). Projekt zahrnuje vytvoření sítě školních pracovišť na vybraných školách a předpokládá spolupráci krajů. Spočívá v zavedení služeb psychologů nebo speciálních pedagogů, výchovných poradců a školních metodiků prevence v jednom týmu i metodickou pomoc těmto školám z jejich strany. Služby školních poradenských pracovišť budou zaměřeny především na kariérové poradenství, speciální vzdělávací potřeby žáků, prevenci školní neúspěšnosti a sociálně nežádoucích jevů. V oblasti výchovného poradenství bude nutné systematické vzdělávání výchovných poradců v oblastech volby povolání (kariérové poradenství) a diagnostiky vážných problémů vztahů na školách. V projektech dalšího vzdělávání se počítá se zlepšením spolupráce mezi poradci volby povolání. Pokud dítě neuspěje s přihláškou na školu, vrátí se na místo, kde mu radili, a společně budou hledat jiné možnosti. Ve spolupráci s IPPP se zaměstnanci pedagogicko-psychologických poraden a speciálních pedagogických center podíleli na dalších projektech práce s nadanými žáky, na kariérovém poradenství, na péči o žáky s autismem. Do budoucna lze předpokládat, že v pedagogicko psychologickém poradenství (PPP) půjde o nastavení standardních činností a definici standardních diagnostických nástrojů. Připravena je certifikace PPP, která zkvalitní primární prevenci. Na výše citované pomůcky je nutno získat finanční zdroje.

Grantová politika a programy rozvoje v oblasti vzdělávání

Grantová politika je koncipována natolik široce, aby v ní našly uplatnění i projekty zaměřené například na diagnostikování a prevenci sociálně nežádoucích jevů na školách.

Rozvojové programy Královéhradeckého kraje v oblasti vzdělávání jsou zaměřeny na podporu dlouhodobé spolupráce s partnery v EU, zpracování projektů pro další vzdělávání dospělých, zavádění nových forem ve výuce, podporu přírodovědných a technických předmětů, podpora práce s talentovanými žáky, používání pomůcek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, zpracování programů pro další vzdělávání dospělých se speciálními vzdělávacími potřebami i integraci postižených žáků do mateřských a základních škol.