Lexikon evropského práva
Zákaz diskriminace
Kazuistika (Igor Simutenkov)
Fotbalista Igor Simutenkov získal jako ruský státní příslušník povolení k pobytu a pracovní povolení ve Španělsku. Pracovní smlouvu uzavřel s klubem Deportivo Tenerife a měl též federální licenci pro činnosti hráče kopané nepocházejícího ze Společenství. V lednu 2001 Simutenkov žádal, aby mu španělský fotbalový svaz (RFEF) vydal licenci shodnou s tou, kterou mají ostatní hráči z členských států EU. RFEF však tuto žádost zamítl s odůvodněním, že takovouto licenci lze vydat jen evroobčanům nebo příslušníkům států Evropského hospodářského prostoru. Předběžná otázka určená Evropskému soudnímu dvoru se týkala výkladu článku 23 odst. 1 dohody o partnerství mezi ES a Ruskou federací, a to konkrétně toho, zda dotyčné ustanovení zabraňuje, aby na profesionálního sportovce ruské státní příslušnosti zaměstnaného klubem se sídlem ve členském státě EU bylo použito pravidlo vydané sportovní federací, podle kterého mohou kluby nominovat do utkání v soutěžích organizovaných na národní úrovni pouze omezený počet hráčů pocházejících z nečlenských států. Podle ustálené judikatury ESD musí být ustanovení dohody uzavřené s třetím státem považováno za přímo použitelné, pokud s ohledem na své znění a předmět a povahu dohody obsahuje jasnou a přesnou povinnost, jejíž provedení nebo účinky nejsou podřízeny vydání žádného pozdějšího aktu. Již v rozsudku Deutscher Handballbund Evropský soudní dvůr rozhodl, že článek 38 Evropské dohody o přidružení se Slovenskou republikou musí být vykládán v tom smyslu, že neumožňuje, aby na slovenského profesionálního sportovce řádně zaměstnaného klubem se sídlem ve členském státě EU bylo použito pravidlo vydané sportovní federací, podle kterého mohou kluby nominovat do utkání během ligových nebo pohárových zápasů pouze omezený počet hráčů pocházejících ze států, které nejsou smluvními stranami dohody o EHP. Na rozdíl od dohody o přidružení ES - Slovensko neměla dohoda o partnerství ES - Rusko za cíl vytvořit přidružení za účelem postupné integrace. Z kontextu nebo účelu uvedené dohody o partnerství však nikterak nevyplývá, že by dohoda dávala zákazu diskriminace založené na státní příslušnosti, pokud jde o pracovní podmínky ve srovnání se státními příslušníky uvedeného členského státu, jiný význam než ten, který vyplývá z běžného smyslu těchto slov. Omezení založené na státní příslušnosti se netýká utkání mezi státními reprezentačními týmy, ale použije se na oficiální utkání mezi kluby, a tudíž na hlavní část činnosti vykonávané profesionálními hráči. Z uvedených důvodů ESD v rozsudku dne 12. dubna 2005 rozhodl, že článek 23 odst. 1 dohody o partnerství ES - Rusko zabraňuje tomu, aby na profesionálního sportovce ruské státní příslušnosti řádně zaměstnaného klubem se sídlem ve členském státě bylo použito pravidlo vydané sportovní federací téhož státu, podle kterého mohou kluby nominovat do utkání v soutěžích organizovaných na národní úrovni pouze omezený počet hráčů pocházejících ze států, které nejsou členy Evropské unie nebo smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru.
Doc. JUDr. Richard Pomahač,
Právnická fakulta Univerzity Karlovy