Příloha
Málokterý region oplývá geografickou rozmanitostí a množstvím míst připomínajících historii a životy slavných jako Královéhradecký kraj. Je územím nejvyšších českých hor, pramene Labe i úrodných rovin, rozprostírá se od labské nížiny ke Krkonoším a Orlickým horám. Pět měst v kraji patřilo k věnu přemyslovských královen. Hradecko a okolí bylo centrem husitské revoluce, protireformace, národního obrození, místem rozhodné bitvy války rakousko-pruské i selských bouří u Chlumce. Na území Náchodska lze navštívit Ratibořice, Babiččino údolí, Českou Skalici, Broumovský Kuks i Jiráskův Hronov a v oblasti Rychnovska rodiště Poláčka či nedalekou Dobrušku. Na území trutnovského okresu pak známá krkonošská střediska - Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. Rozlohou i počtem obyvatel patří Královéhradecký kraj k menším regionům. S plochou 4 758 km˛ a 550 724 obyvateli zaujímá mezi kraji deváté místo, o stupeň výše se ale řadí hustotou zalidnění. Nepatrně tu nad celorepublikový průměr převládá podíl dětí a starších lidí nad obyvateli v produkčním věku. Většina ekonomicky činných lidí pracuje v průmyslu a podle prognóz by se v kraji měly rozvíjet hlavně sféry, kde lze využít bohaté přírodní bohatství a kulturní památky. Ke strategickým projektům patří podle krajského hejtmana Pavla Bradíka například revitalizace Kuksu, obnova Lázní Běloves, Valdštejnská univerzita v Jičíně či zřízení Medicínsko-farmaceutického klastru v Hradci Králové. Územně se kraj člení na pět okresů (Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov), správu zajišťuje patnáct obcí s rozšířenou působností a dvacet obcí s pověřeným obecním úřadem. Krajským městem je Hradec Králové, sídlo úřadů s působností Královéhradeckého kraje, Magistrátu města Hradec Králové, krajské správy Policie ČR, krajského soudu a krajského státního zastupitelství a také několika vysokých škol. Při prezentaci Královéhradeckého kraje jsme se zaměřili jednak na problematiku školství a vzhledem k tomu, že 3. července uplynulo 140 let od bitvy u Hradce Králové, navštívili jsme také místa a obce, která byla dějištěm této události. Podívali jsme se například do Chlumu, Máslojed, Hoříněvse, Střezetic i Svíbu a v již vydaném červnovém čísle Veřejné správy (č. 26/2006) jsme historické bitvě věnovali samostatný text, v němž mělo prostor i vyprávění potomků jejích očitých svědků. V Kaleidoskopu doplňuje zmíněné téma ještě rozhovor se starostkou Hoříněvse.