Týdeník Veřejná správa


Rozhovor

s Ing. Pavlem Bradíkem,
hejtmanem Královéhradeckého kraje

V Hradci Králové jsme našel svůj domov už dávno

Vyšlo v čísle 30/2006

Hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík se dostal do čela krajské samosprávy už v roce 2000, kdy současná sestava krajů začala fungovat, a v roce 2004 se mu podařilo svůj post obhájit. Postavení nejvyššího reprezentanta krajské samosprávy předcházela kariéra státního úředníka, mimo jiné ve funkci přednosty Okresního úřadu v Hradci Králové. Jeho rodným krajem je Morava - Baťův Zlín, kde se v roce 1950 narodil, ale za svůj domov už dávno považuje kraj a okolí svého sídlištního bytu v centru Hradce Králové. V krajské samosprávě zastupuje ODS, je členem místního Rotary clubu a správní rady Univerzity Hradec Králové.

Co jste si od vytvoření územní samosprávy královéhradeckého regionu a nejvyšší pravomoci ji ovlivňovat a hájit sliboval? Jak se lišily vaše pocity při převzetí funkce v roce 2004 od časů po prvních volbách v roce 2000?

Musím říct, že zpočátku jsem nepatřil k příznivcům vzniku vyšších územních celků a reformy veřejné správy vůbec. Obával jsem se především toho, že realizace jejího závěrečného kroku - redukce ministerstev a jejich přesun na kraje, nebude dokončena. Bylo to ale demokratické rozhodnutí Parlamentu a byl bych špatným politikem, kdybych ho za každou cenu negoval. Takže jsme se my, kteří jsme první volby vyhráli, dali do práce. Začali jsme na zelené louce, bez zkušeností, ale s ohromným entuziasmem. A myslím, že se nám za první volební období podařilo vytvořit v krajích dobře fungující jednotky. V Královéhradeckém kraji se povedlo dostat do vedení krajského úřadu schopné lidi a dobře fungovala i komunikace v koalici, takže jsme byli schopni se na nejdůležitějších dokumentech a strategiích dohodnout. Druhé volební období bylo pokračováním započaté práce. Čtyři roky byly ještě krátkou dobou na to, aby se například občané sžili s novým uspořádáním veřejné správy a s novým úřadem. A i dnes tu ještě zbývají rezervy při snaze učinit všechno pro to, abychom se profesionalitou ještě víc přiblížili ideálnímu vztahu, v němž se občané se svým krajem skutečně ztotožňují.

V čem se liší image státního úředníka, jímž jste v předchozím období byl, od reprezentanta volené samosprávy?

Postavení státního úředníka se od regionálního politika liší dost podstatně. Jako představitel samosprávy jsem volen a hlasy, které dostanu ve volbách, jsou velkou podporou, ale také velkým závazkem. Přednostou okresního úřadu jsem byl jmenován, neměl jsem žádný mandát a ministr vnitra mě mohl kdykoli odvolat. Jako státní úředník jsem byl, byť v dobrém slova smyslu, částí byrokratického systému, zatímco v samosprávě musíte zvládat umění kompromisu, nemůžete stát pouze na svém pohledu řešení. Musíte názor konfrontovat v politické straně, jíž jste reprezentantem, a pak ještě s představiteli koaličních stran zastoupených v zastupitelstvu. Je to ale demokratický, dobře vymyšlený systém.

Cítíte se být v kraji pevně ukotven i jako občan? Kam nejraději jezdíte na dovolenou?

V Hradci Králové jsem domov už našel dávno a cítím se tu patriotem v tom nejlepším slova smyslu. Rozhodně nepřemýšlím o přestěhování a troufám si říct, že náš region považuji za nejkrásnější kraj, nejen díky jeho přírodním krásám, ale i pro velké množství historických památek. Poznal jsem tu už ohromné množství lidí, starosty, dobrovolné hasiče, členy neziskových organizací, podnikatele i lidi zabývající se kulturou a cítím se mezi nimi nesmírně dobře. Ideální dovolená je pro mne pobyt s mými nejbližšími. Pokud jde o místo, pak se přiznám, že mám rád moře, kam se, ne ovšem každý rok, rád vydávám, zvlášť když je tu chladno.

S jakými problémy se teď kraj potýká? Co lze říct například k dnes tolik diskutované otázce krajských nemocnic?

Stát nám předává ohromné množství kompetencí a pravomocí, ale bez dostatečných finančních zdrojů. Pak dochází k takovým problémům, jaké sledujeme okolo nemocnic. Byly převedeny na kraje a nyní by měly být pomocí zákona, ušitého ovšem horkou jehlou, v podstatě znovu vráceny do centrálního řízení. Nesouhlasíme s tím a jsme rozhodnuti se bránit i ústavní cestou. Královéhradecký kraj, jako jeden z prvních, velmi rychle převedl příspěvkové nemocnice na formu obchodní společnosti. Založili jsme Zdravotnický holding, který všechny bývalé okresní nemocnice řídí i pomocí centrálního nákupu a služeb. Je to sice běh na dlouhou trať, ale výsledek hospodaření nemocnic se zlepšil, což by se samozřejmě mělo odrazit i ve zvýšeném komfortu péče o pacienty.

Novela normy k rozpočtovému určení daní zvýšila od roku 2005 podíl příjmu kraje z celostátně sdílených daní. Hodně se tehdy diskutovalo o míře tohoto navýšení a vůli krajů hospodařit co nejméně ze státních dotací a co nejvíce z vlastních příjmů (přidělení co největšího podílu ze sdílených daní a následně náhradou dotací těmito zdroji). Jak tato norma krajům pomohla?

Novelou, o které mluvíte, nebyl bohužel podíl z daní navýšen o finance, které by nahradily státní dotace na přímé náklady ve školství. Vůbec se tato norma nezabývá potřebnými prostředky na předfinancování a kofinancování programů z fondů EU a neřeší výpadky z daňového určení krajům a obcím při záměru reforem daňového systému. Posledně to byl dopad u daně ze závislé činnosti. Rok 2005 byl pro nás v inkasu daňových příjmů ze sdílených daní značně nestabilní, dopad této nestability příjmů jsme museli řešit kontokorentem a omezením výdajů v časovém pojetí.

Jak pohlížíte na nedávnou iniciativu některých krajů, vesměs těch, které nemají v krajském městě sídlo krajského soudu (policejní krajské správy, státního zastupitelství), prosadit, aby tyto instituce byly v krajském městě zřízeny? Mají vaši podporu, když na území kraje Královéhradeckého tyto instituce sídlí?

Jestliže kolegové v nově vzniklých krajích volají po vzniku těchto institucí i u nich, tak my je v tomto jejich požadavku podporujeme, byť si uvědomujeme, jak to je finančně nesmírně náročné. Ale není dost dobře možné, aby v jednom kraji měli občané všechny instituce a v tom druhém jich byla třeba jen polovina, i přesto, že tyto kraje vznikly nově.

Jakou strategií se řídíte při získávání prostředků z fondů EU pro kraj?

Královéhradecký, Liberecký a Pardubický kraj společně vybraly zpracovatele Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, prostřednictvím něhož budou plynout strukturální fondy na rozvojové projekty Královéhradeckého kraje. První verzi tohoto dokumentu jsme předložili v březnu 2006 národním orgánům. Snažíme se podpořit i přípravu projektů regionálních partnerů. Byla vyhlášena Soutěž regionálních projektů euromanažerů, v rámci níž bylo sesbíráno 103 projektových záměrů v celkové hodnotě 3,5 miliardy korun. Bylo otevřeno grantové schéma kraje na podporu vypracování projektů, které následně budou žádat o podporu ze strukturálních fondů období 2007-2013 či v rámci jiných dotačních titulů (norské fondy, švýcarské fondy a další). Mezi strategické projekty kraje patří například revitalizace Kuksu, obnova Lázní Běloves, Valdštejnská univerzita v Jičíně či zřízení Medicínsko-farmaceutického klastru v Hradci Králové. Věřím, že touto cestou bude mít kraj připraven dostatek projektů, které se budou ucházet o podporu v roce 2007.

Daří se podnikatelům v královéhradeckém regionu získávat dotace z programů kraje a kraji pomoc k tomu, aby podnikatelská sféra dostatečně dosáhla na podpůrné fondy z EU?

Rozvoj podnikání, zejména malých a středních podniků, má pro Královéhradecký kraj velký význam. A to jak vzhledem k vytváření nových pracovních příležitostí, tak i k podpoře rozvoje obcí a měst. Královéhradecký kraj poskytuje podporu podnikatelům prostřednictvím svých programů a grantových schémat v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP). Ministerstvo průmyslu a obchodu pak každoročně poskytuje podporu zejména prostřednictvím Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP) a národních programů podpory. Kraj nabízí podnikatelům podporu v rámci programu Podpory prezentace podniků, v rámci programu SROP jsou to pak dvě grantová schémata - Podpora podnikání ve vybraných oblastech a Grantové schéma na podporu modernizace a rozšíření ubytovacích kapacit v Královéhradeckém kraji v gesci odboru sekretariátu Regionální rady NUTS II Severovýchod. Regionální kancelář agentury CzechInvest pomáhá podnikatelům při zprostředkování dotací v rámci OPPP. Královéhradecký kraj je ke konci února 2006 na šestém místě v počtu podaných žádostí mezi všemi kraji ČR. Stejnou pozici zaujímá i v počtu přiznaných dotací v rámci OPPP. Podnikatelům při předkládání žádostí a realizaci projektů pomáhá také Centrum evropského projektování – příspěvková organizace Královéhradeckého kraje.