Týdeník Veřejná správa


Názor

Mgr. Martin Gutzer,
tajemník Městského úřadu Podbořany

Vsadili jsme na průmyslovou zónu

Vyšlo v čísle 30/2006

Průmyslová zóna Alpka, v pozadí město Podbořany, v popředí dvě haly firmy Candy na výrobu ledniček, výše nad rybníčkem hala firmy Radici na výrobu kobercové přízeMěsto Podbořany, které se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji, je městem s rozšířenou působností a vykonává státní správu pro dalších jedenáct samostatných obcí s celkovým počtem šestnáct tisíc obyvatel, samotné město má 6 200 obyvatel. Průmyslový rozvoj zdejšího zemědělského kraje začal stavbou železnice Plzeň-Duchcov a stavbou keramických závodů zpracovávajících kaolin z místních lomů v sedmdesátých letech devatenáctého století. V Podbořanech se jednalo o závod Hardtmuth na výrobu kachlových kamen, který se v padesátých letech dvacátého století specializoval na výrobu obkladů. Závod existuje dodnes. Na katastrálním území Hlubany vyrostl závod na výrobu porcelánu bratrů Martinů, který byl známý pod výrobní značkou Alp, tento místní název na rozdíl od porcelánky přežil do dnešních dní v pozměněné podobě Alpka. Stejně jako v první polovině dvacátého století i v roce 1989 bylo možné Podbořansko označit za kraj zemědělský s malým podílem průmyslu. Právě prudká změna struktury zemědělského podnikání uvolnila ze zemědělství stovky, možná až tisíc zaměstnanců, což pro Podbořansko znamenalo hned na počátku devadesátých let nárůst nezaměstnanosti na osm procent, tedy na dvojnásobek celostátního průměru. Proto jsme se mnohem dříve než ostatní česká města začali zajímat o výstavbu průmyslové zóny, tak jak jsme to viděli v Německu, Rakousku, Spojeném království či v USA, a to dávno předtím než začala existovat agentura CzechInvest.

Po návštěvě prvního investora firmy Plastik REHAU ze stejnojmenného bavorského města jsme zjistili, jak jsme na příchod jakéhokoli investora (zaměstnavatele) nepřipraveni. K dispozici nebyly pozemky. Stát je již nevlastnil a restituenti ještě také ne. Až do roku 1996 tady nebyl zákon, podle kterého by bylo možné pozemky státu na někoho převádět, takže situace byla velmi nepřehledná. Nakonec se nám podařilo najít ucelený tříhektarový pozemek z historického majetku obce právě na Alpce a v roce 1993 jsme tam dostali i prvního investora. Byla jím firma HEVA LEDER z bavorského Rehau. Po odkoupení pozemku a získání územního rozhodnutí však investor od svého záměru ustoupil. Důvodem byl fakt, že v první polovině devadesátých let dvacátého století došlo k velmi prudkému poklesu stavu hovězího dobytka a základní surovina - hovězí kůže, která zde měla být zpracovávána pro výrobu nábytku, se stala v Čechách nedostupnou. Pak jsme dlouho a bezvýsledně nabízeli městské i soukromé pozemky, neboť v sousedním Polsku a Maďarsku byly mezitím přijaty zákony umožňující investiční pobídky a investoři směřovali do těchto zemí. Až menší hospodářská krize v letech 1996-1998 přiměla českou vládu přijmout podobné investiční pobídky jako v sousedních zemích. A tehdy přišla naše šance. Na rozdíl od jiných měst jsme byli připraveni poskytnout investorům volné pozemky. V roce 1998 zahájil výstavbu haly o rozloze dvou hektarů první investor z italského Bergama, který zde proinvestoval 1,2 miliardy korun a při výrobě kobercové příze zaměstnává 270-290 pracovníků. Druhým investorem se v roce 2000 stala milánská firma Candy, jež se rozhodla nákladem asi 1,5 miliardy korun vybudovat postupně výrobní haly o ploše čtyř hektarů a v nich při výrobě ledniček zaměstnat 650 lidí, do budoucna počítá s dalšími 200-250 zaměstnanci. Třetím italským investorem s 40-80 zaměstnanci měl být závod na výrobu tažené oceli firmy z Brescie. Po vydání stavebního povolení se však prudce změnily podmínky na trhu s ocelí a investor si svůj záměr rozmyslel. Dalším závodem, který vyrostl v objektu bývalé pekárny, je závod TRW volanty, kde téměř 250 zaměstnanců obšívá volanty kůží. Poslední investicí je závod bavorské firmy FTE automotive, která chce v hale o rozloze 1,2 hektaru zaměstnat do roku 2009 na 600 lidí při výrobě hydraulických systémů pro brzdy a spojky k osobním vozům. Celkově vzniklo v průmyslové zóně 1200 nových pracovních míst a je ohlášen vznik dalších 800 míst.

Tyto investice mají dopad na situaci ve městě. Zvýšila se poptávka po pronájmu či stavbě bytů a jejich ceny rostou. Ve městě a okolí našlo pracovní uplatnění hodně lidí, včetně vedení podniků. Vesměs mladí, vzdělaní a jazykově vybavení lidé nemuseli odejít za prací jinam a naopak přespolní přicházejí do Podbořan. Zatímco špičková nezaměstnanost dosáhla na podzim roku 1999 téměř 20 procent a Podbořansko bylo v rámci okresu Louny nejhorší, dnes již několik let patříme k té části okresu, která má nezaměstnanost zhruba 15,5 procenta, to znamená nejnižší. Samotné město pak má míru nezaměstnanosti kolem 12 procent. K všeobecnému překvapení mezi lety 2003-2005 začal pokles do té doby neustále rostoucího objemu vyplácených dávek sociální potřebnosti o 22 procent a o 16 procent poklesl počet vyplácených klientů. Státní pokladna ušetřila v řádu desítky miliónů korun na vyplácených podporách a platby zdravotního a důchodového pojištění, které by za nezaměstnané odváděla. Tyto platby hradí noví zaměstnavatelé.