Znak

CHOTĚŠOV (Ústecký kraj)

CHOTĚŠOV (Ústecký kraj)Osada v Českém středohoří je poprvé zmiňována v roce 1057 v souvislosti se založením kolegiátní kapituly v Litoměřicích. Později byla darována klášteru premonstrátek v nedalekých Doksanech, což potvrdil v roce 1226 král Přemysl Otakar I. a v roce 1273 papež Řehoř X. Ve čtrnáctém století byl již Chotěšov farní vsí. V době husitských válek jej získali páni Zajícové z Házmburka, kterým bylo v roce 1577 dovoleno chotěšovské zboží převést do dědičného držení a připojit k budyňskému panství. Novější osudy vsi jsou spjaty s dějinami panství Libochovice. Nejvýznamnější památkou obce – zvané někdy též Chotěšov pod Házmburkem - je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, vybudovaný v letech 1730 až 1737 na místě zbořené středověké svatyně. V obci, která měla v polovině devatenáctého století okolo šesti set padesáti obyvatel, jich v současnosti žije zhruba o dvě stě méně. Znak udělil Chotěšovu 9. prosince 2002 předseda PS PČR současně s praporem. K jeho předání došlo v únoru následujícího roku. V zeleném štítu je kytice tvořená trojicí zlatých lilií, mezi něž jsou vloženy dva zlaté obilné klasy. Znak odkazuje na zemědělský charakter obce a současně na její historii. Lilie bývají užívány mimo jiné jako heraldické znamení premonstrátského řádu, zároveň však mohou symbolizovat Pannu Marii.

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR

Další informace [nápis]
Číslo 30/2005
Časopis Veřejná správa č. 30/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail