Týdeník Veřejná správa


Lexikon evropského práva

Vyšlo v čísle 29/2006

Evropský soudní dvůr

  • Kazuistika (Dany Bidar)

  • Francouzský státní příslušník Dany Bidar se v roce 2001 zapsal ke studiu ekonomie na University College London. Jako ekonomicky myslící mladý muž si uvědomil, že k pokrytí nákladů studia mu nepostačí běžná podpora spočívající v odložení platby školného, ale že se neobejde bez půjčky na pokrytí životních nákladů. O studentské půjčky lze sice v Británii žádat v rámci vládního programu Student Support Regulations, ale osoba, která nemá úředně stvrzené postavení osoby trvale usazené ve Spojeném království, prakticky nemůže se svou žádostí o tuto půjčku uspět. Britská vláda – celkem vzato - nemá zájem příliš podporovat evroobčany formou studentských půjček. Ve Spojeném království pobývalo těsně před velkým rozšířením EU něco málo přes 40 tisíc trvale tam neusazených evroobčanů - studentů. Studentské půjčky jsou možná výhodné pro studenty a ještě více pro peněžní ústavy, v žádném případě však ne pro britskou vládu, protože z důvodu nekomerční úrokové sazby a problémů s dlouhodobým splácením představuje zhruba polovina takto vynaložených peněz nevratný výdaj veřejného rozpočtu. V absolutních číslech se odhadovalo, že kdyby jen v roce 2001, kdy si Dany Bidar o studentskou půjčku zažádal, byly uspokojeny žádosti všech nebritských evroobčanů studujících ve Spojeném království, stálo by to 66 milionů britských liber. Evroobčanská rovnost se v podstatě neodlišuje od rovnosti příslušníků členských států EU, ba je touto rovností zásadně předurčena, neboť umožňuje těm osobám, které se nacházejí ve stejné situaci, požívat bez ohledu na jejich státní příslušnost stejného právního zacházení, s výhradou výjimek, které jsou v tomto ohledu výslovně stanoveny. Princip rovného zacházení zakazuje nejen zjevnou diskriminaci na základě státního občanství, ale také všechny skryté formy diskriminace, které použitím jiných rozlišovacích kritérií vedou ve skutečnosti ke stejnému výsledku. Britský program Student Support Regulations spojuje přiznání výhod studentské půjčky s požadavkem dlouhodobého usídlení (usazení ve Spojeném království a trvalé bydliště na britském území v době předcházející studiu), což znevýhodňuje příslušníky jiných členských států. I když se očekává, že členské státy projeví při uplatňování svých systémů sociální péče alespoň částečně finanční solidaritu se státními příslušníky jiných členských států, je pochopitelné, že každý členský stát chce dbát na to, aby se přiznávání podpor ve formě nekomerčních a riskantních půjček nestalo nepřiměřenou zátěží. Je tedy oprávněné, že vláda chce udělovat takovou podporu pouze studentům, kteří již prokázali určitý stupeň vstřícnosti k zájmům a potřebám ve společenském prostředí hostitelského státu. Nelze ale požadovat od studentů, aby prokázali vztah k trhu práce hostitelského státu, neboť studium na vysoké škole obecně nepředurčuje absolventa k určitému zeměpisnému trhu práce. Existence určitého užšího vztahu k hostitelskému státu, v němž se občan Unie rozhodl absolvovat školu, může být považována za prokázanou tím, že dotyčný student po určitou dobu bez problémů v tomto státě pobýval. Proto je třeba podle rozsudku ESD ze dne 15. března 2005 uzavřít případ tak, že podpora, poskytovaná ve formě dotovaných půjček nebo stipendií studentům legálně pobývajícím v hostitelském členském státě, nesmí vykazovat znaky diskriminace z důvodu státní příslušnosti. Ustanovení prvního pododstavce článku 12 SES je neslučitelné s úpravou, která zvýhodňuje studenty dlouhodobě usazené v hostitelském členském státě.

    Doc. JUDr. Richard Pomahač,
    Právnická fakulta Univerzity Karlovy