Konzultace
E-government můžeme charakterizovat jako využívání informačních a komunikačních technologií a různých informačních systémů ve veřejné správě, s cílem optimalizovat činnost veřejné správy a nabídnout občanům a firmám profesionálnější, rychlejší a méně komplikované služby. Problematice e-governmentu se věnuje pozornost zejména v posledních letech, kdy se o elektronizaci veřejné správy mluví na všech úrovních, od ústředních orgánů státní správy až po nejmenší obce. Rozvoj e-governmentu je dlouhodobý a náročný proces, jehož klíčovým prvkem je elektronizace vnitřních agend ve veřejné správě. Elektronizace agend však není jediným předpokladem efektivního fungování e-governmentu. Dalšími jsou dostatečná vybavenost orgánů veřejné správy informačními technologiemi, zpřístupnění on-line služeb klientům, dostatek úředníků schopných pracovat s náročnými informačními systémy a rozvinutá informační společnost, kde jednotlivci a firmy mají přístup k internetu a zcela běžně internet využívají.
Vybavenost orgánů veřejné správy informačními technologiemi
Při pohledu na statistické údaje o vybavenosti orgánů veřejné správy informačními technologiemi lze konstatovat, že v podstatě všechny úřady (až na drobné výjimky týkající se obecních úřadů nejmenších obcí) mají připojení k internetu. Tuto informaci není nutné nějak zvlášť rozebírat – připojení úřadu k internetu je v současnosti nevyhnutelný standard. Zajímavější je údaj o počtu úřadů připojených k internetu vysokorychlostně (1). Jak je vidět z grafu (Graf č. 1), nejlepší situace je u krajských úřadů a organizačních složek státu, nejhorší, dle očekávání, u obecních úřadů malých obcí. Potěšitelné je, že počet úřadů s vysokorychlostním připojením ve srovnáním s rokem 2003 výrazně vzrostl. Vzhledem ke zvyšujícímu se zájmu o vysokorychlostní internet v ČR, můžeme nárůst počtu úřadů připojených k internetu vysokorychlostně očekávat i v nejbližších letech.
Webové stránky úřadů
Důležitým prvkem rozvoje e-governmentu je zpřístupnění informací a online služeb na webových stránkách veřejné správy. Výsledky šetření ČSÚ ukazují, že většina orgánů veřejné správy má vlastní webové stránky (Graf č. 2).
Webové stránky mnoha úřadů (zejména stránky velkých institucí) mají v současnosti charakter portálů nabízejících množství informací pro občany a firmy, případně pro specifické skupiny uživatelů. Při pohledu na stupeň interakce služeb nabízených na webových stránkách veřejné správy lze konstatovat, že nejjednodušší způsob online interakce – poskytování informací k životním situacím (2) – nabízí devět z deseti úřadů s vlastními webovými stránkami.
Výrazně méně úřadů nabízí klientům náročnější způsoby interakce - stažení administrativního formuláře a vyplnění on-line formuláře přímo na webových stránkách (Graf č. 3).
Při zmínce o on-line službách je nutné vzpomenout, že část služeb nabízených veřejnou správou je plně online – tj. občan/firma může vyplnit příslušný formulář na webových stránkách úřadu a následně přes internet učinit podání. Přes internet lze kupříkladu podávat daňová přiznání, firmy mohou přes internet komunikovat s ČSSZ, doručovat statistické výkazy pro Český statistický úřad, občan může online způsobem žádat o dávky státní sociální podpory, případně podat přihlášku na vysokou školu, objednat se na lékařské vyšetření (3). Dobrou zprávou je, že počet veřejných služeb, plně dostupných online, se postupně zvyšuje.
Využívání online služeb
Výrazným pozitivem je, že online služby, nabízené veřejnou správou, si postupně nacházejí své adresáty – počet subjektů využívajících možnosti online podání se rapidně zvyšuje. Kupříkladu v roce 2003 bylo elektronicky podáno 7 018 podání pro daňovou správu, v roce 2004 to bylo 20 205 podání, z toho 15 390 bylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem a v roce 2005 už 48 978 podání (40 469 opatřeno zaručeným elektronickým podpisem). Jak je vidět, meziroční nárůsty jsou značné (Graf č. 4). Počet elektronicky podaných přiznání k dani však zůstává vzhledem k celkovému počtu daňových poplatníků stále velmi malý. Zvyšuje se i počet elektronických podání uskutečněných přes Portál veřejné správy (PVS). Zatímco v roce 2004 bylo přes PVS uskutečněno celkem 333 podání, v roce 2005 to bylo, dle údajů Ministerstva informatiky ČR, už 394 842 podání (většinu z nich tvořily podání pro ČSSZ). Údaje za leden 2006 naznačují, že růst počtu podání elektronickou cestou bude pokračovat i v roce 2006.
Neustále rostoucí počet online podání je pouze jedním z několika ukazatelů zvyšujícího se zájmu veřejnosti o využívání služeb e-governmentu. Za další ukazatel může být považován zvyšující se počet subjektů (jednotlivců a firem), které používají internet ve vztahu k veřejné správě – a to třeba za účelem vyhledávání informací na webových stránkách úřadů, komunikace s úředníky prostřednictvím e-mailu, stažení administrativního formuláře nebo vyplnění online formuláře. Z dostupných statistik ČSÚ vyplývá, že počet jednotlivců používajících internet ve vztahu k veřejné správě, se výrazně zvyšuje. V roce 2003 použilo internet ve vztahu k veřejné správě celkem 293 tisíc jednotlivců (12 procent uživatelů internetu) v roce 2005 to bylo už 432 tisíc jednotlivců (16 procent uživatelů internetu). Jednotlivci nejčastěji vyhledávají informace na webových stránkách úřadů. Výrazně méně využívají možnost stažení formuláře a možnost online vyplnění formuláře.
Internet ve vztahu k veřejné správě nejvíce (v absolutních číslech) používají jednotlivci ve věku 35 až 44 let, zaměstnaní a jednotlivci se středoškolským vzděláním s maturitou. Zajímavé je využívání internetu ve vztahu k veřejné správě nejmladší věkovou kategorií (věk 15 až 24 let). U drtivé většiny způsobů použití internetu je tato věková kategorie nejaktivnější a je na tom výrazně lépe, než ostatní. V případě používání internetu ve vztahu k veřejné správě je tomu naopak a nejmladší věková kategorie patří mezi nejméně aktivní.
V případě firem je situace ve využívání e-governmentu mnohem lepší (Graf č. 5). Zejména velké (250 a více zaměstnanců) a středně velké (50 až 249 zaměstnanců) firmy využívají služby e-governmentu zcela běžně. U malých firem (10 až 49 zaměstnanců) je situace, dle očekávání, o něco horší.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 28/2006.
Poznámky:
Graf 1: Procento orgánů veřejné správy s vysokorychlostním připojením k internetu, k 31. 12. sledovaného roku
Graf 2: Procento orgánů veřejné správy s webovými stránkami, k 31.12.2004
Zdroj: Šetření o využívání ICT ve veřejné správě za rok 2004, ČSÚ
Graf 3: Procento orgánů veřejné správy (z orgánů veřejné správy s vlastní webovou stránkou) podle stupně interakce služeb nabízených na webových stránkách, k 31.12.2004
Zdroj: Šetření o využívání ICT ve veřejné správě za rok 2004, ČSÚ
Graf 4: Vývoj počtu elektronických podání určených pro daňovou správu
Zdroj: tisková zpráva MFČR “Počet elektronických daňových podání každým rokem roste” ze dne 23.3.2006
Graf 5: Procento firem s počtem zaměstnanců 10 a více, které používají internet ve vztahu k veřejné správě, podle způsobu použití, údaje ze rok 2004
Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru za rok 2004, ČSÚ