Týdeník Veřejná správa


 Evropská unie

Doc.JUDr.Olga Vidláková, CSc.,FABI

OECD FORUM 2007: Zevrubné úvahy o inovaci

Vyšlo v čísle 27/2007

Paříž, foto: Olga VidlákováV Paříži se 14. a 15. května 2007 konalo osmé FORUM Organizace pro ekonomickou a spolupráci a rozvoj (OECD) s hlavním tématem Inovace, jež má dosáhnout růstu a spravedlnosti. Tato setkání se připravují nejen pro členské státy OECD, kterých je třicet (včetně České republiky od prosince 1995), ale i pro ostatní země, jež nejsou členy OECD a zastupují všechny světadíly.

Letos se například účastnilo přes l060 účastníků z 95 zemí a jeden účastník zastupující Evropskou komisi 1). Je však zajímavé, že kromě dospělých účastníků, především vysokých veřejných úředníků, ministrů, diplomatů, žurnalistů, profesorů a jiných odborníků, byl přítomen poměrně značný počet studentů, převážně z vysokých škol 2).

FORUM OECD se koná od svého zahájení v roce 2000 vždy těsně před Ministerskou radou OECD (tj. zasedání příslušných ministrů členských států OECD), na kterou se předkládají právě výsledky fóra, které vždy projednává hlavní problémy, jež mají být na programu ministerské rady. Letošní hlavní téma ministerské rady neslo název Inovace, růst a spravedlnost. Svědčí to o tom, co mnohé vlády členských států OECD považují za jasné priority. FORUM sestávalo během dvou dnů jednak z několika plenárních zasedání a jednak ze zasedání několika skupin s dílčími tématy, které se konaly souběžně vždy po třech 3). Zasedání FORA se konalo dosud vždy v konferenčním domě v ulici Kléber, těsně u náměstí Charles de Gaulle - Etoile, a letos v paláci Brongniart 4) v centru Paříže, nedaleko muzea Louvre.

Na úvodním plenárním zasedání hodnotil generální sekretář OECD Angel Gurria inovaci jako velmi důležitý zdroj konkurenceschopnosti, ekonomického rozvoje a sociálního růstu. Zdůraznil, že produktem inovace je již samotná globalizace. Prohlásil, že zlepšené komunikace, finanční integrace a globální pojivost a uvědomění učinily naše hospodářství více vzájemně závislé s našimi kulturami prosperujícími zvýšenou výměnou zboží, služeb, myšlenek, hodnot a expertiz. Dále tvrdil, že zatímco mnozí občané jsou znepokojeni možným dopadem globalizace na životní standardy a zajištění práce, aktuální dopad může být povýšen vhodným uskutečněním dobrých politik. Příkladem jsou politiky usilující o redukci bariér uvedení obchodu do provozu nebo zlepšení schopností pracovníků. Inovace potřebuje otevřené trhy, v kterých by prosperovala, ale také potřebuje inovační vládní politiky. Talent je nezbytnou potřebou pro inovaci. Odliv mozků přetahováním inteligence jiným státem, což může být snesitelným výdajem v zemích OECD, však oslabuje chudé země. Je proto nutno, aby OECD zpevnila svoji práci rozvojem ekonomie, aby se pomohlo rozšířit a zlepšit jejich vzdělávací systémy a vybudovat hospodářství tak, aby mohly profitovat ze svých vlastních talentů. Generální sekretář OECD vysoce hodnotil Čínu, pokud jde o kapacitu vývoje, v němž je podle něho Čína například výhodnější než Japonsko; podle odhadu OECD patří Čína nyní mezi světově největší investory výzkumu a rozvoje. Dynamický vztah mezi inovací, růstem a spravedlností má jasnou možnost pro lidský pokrok a využití této možnosti má podle generálního sekretáře OECD pomoci sestrojit inteligentnější, více prosperující a spravedlivější budoucnost.

Dalšími řečníky plenárního zasedání byli dva Španělé: ministr veřejné správy Jordi Sevilla a místopředseda vlády a ministr financí Pedro Solbes, který je současně předsedou letošní Ministerské rady OECD. Ten zdůraznil, že dosažení neměnného a setrvalého ekonomického růstu je bezpochyby hlavním cílem členských států OECD, ale také, že je třeba počítat se spravedlností. Prohlásil, že jejich vlastní důležitost může být problémem politické debaty, ale spravedlnost má vztah k ekonomickému programu, pokud může ovlivnit sociální podporu pro politiky růstu. Inovace dle něho přispívá ke zvýšení příjmů na hlavu, nejenom prostřednictvím svého přímého účinku na blaho, ale také prostřednictvím svých nepřímých účinků, neboť inovace prohlubuje společný znalostní fond, který usnadňuje další postupy a zlepšování blahobytu. Jeho význačné pozitivní účinky na růst činí inovaci jednou z mála oblastí, kde je rámcová dohoda na nutnost veřejné činnosti. Schůze Ministerské rady OECD bude podle něho zkoumat nejvhodnější prostředky pro využití těchto účinků ke zvýšení blahobytu společnosti. Růst a spravedlnost se uvádějí do vztahu k jiným předmětům na ministerském programu, včetně úlohy, kterou by měla hrát OECD v širším světě. Prohlásil, že tato organizace ve svých pěti dekádách existence významně přispěla k rozšíření tržní ekonomie a dobrého vládnutí v celosvětovém měřítku; její vliv bude pokračovat, aby byl prominentní v mezinárodní oblasti. Ale tak jako jiné mezinárodní organizace znovu zvažují svoje úlohy v měnícím se světě, je dle něho rovněž důležité, aby tak učinila i OECD. Důležitým problémem je rovněž rozšíření OECD, přiznávající vstup novým členům a zpevňující spojení s dalšími zeměmi a regiony. Předseda Ministerské rady uvedl, že již několik zemí vyslovilo svůj zájem na spojení s OECD, i když je jasná potřeba zintenzívnit spolupráci se vznikajícími zeměmi a dalšími regiony světa.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 27/2007.


Poznámky:

  1. Z Evropy bylo 690 účastníků z 33 zemí, z Asie 128 účastníků z 23 zemí, z Afriky 115 účastníků z 25 zemí, ze Severní a Jižní Ameriky přes 100 účastníků z 11 zemí a 27 účastníků ze tří zemí Oceánie. Nejvyšší počet, 334 účastníků, byl ze země hostitelské a domoviny, tj. z Francie, a další vysoké počty účastníků byly ze Spojeného království: 133, z USA: 56 a z Japonska: 51. Naproti tomu z celé řady asijských, afrických a amerických zemí bylo jenom po jednom nebo dvou účastnících. Z České republiky bylo 8 účastníků.
  2. Z celkového počtu 1064 účastníků bylo celkem 161 studentů, z toho větší polovina, 88 studentů ze Spojeného království, 44 z Francie a 18 z USA.
  3. První den byla tato témata:1) Voda: jak řídit životně důležité zdroje; 2) Otevřené trhy a regulace pro energii; 3) Jak dochází k reformě; 4) Bezpečnost energie; 5) Inovace pro růst a konkurenci; 6) Globalizace a spravedlnost; 7) Inovace a spravedlnost v asijsko-pacifickém regionu; 8) Inovace a přístup ke zdravotní péči; 9) Otevřené trhy pro investice. Druhý den byla tato témata: 1) Inovace finančního trhu; 2)Inovace, spravedlnost a investice v regionu MENA; 3) Infrastruktura do roku 2030: růst, inovace a finance; 4) Změna podnebí: od slov k činnosti; 5) Vzdělávání, spravedlnost a růst.
  4. Palác Brongniart byl postaven počátkem 19.století , v letech 1807-1827, a jeho architektem byl Alexandre Brongniart (1770 – 1847).