Týdeník Veřejná správa


 Rozhovor

s Ing. Mgr. Ivanou Řápkovou
primátorkou města Chomutov

Má-li město dobře prosperovat, je důležité,
aby byli spokojeni jeho občané

Vyšlo v čísle 27/2007
 Ing. Mgr. Ivana Řápková, primátorka města Chomutova Foto: Radoslav Bernat

Jaké kroky jste podnikli k tomu, aby se Chomutov stal 1. 7. 2006 statutárním městem a zařadil se tak mezi 24 nejvýznamnějších měst v ČR?

Klíčovým důvodem bylo spojení souměstí Chomutova a Jirkova, o němž se mluví od šedesátých let. Využili jsme situace při přípravě novely zákona o obcích a apelovali jsme na poslance a poskytovali na příslušná místa v maximální možné míře vyčerpávající informace o Chomutově a o Jirkovu a o výhodách, které jim statut přinese. Akceptovali jsme podmínku Jirkova na zachování identity, že se stane jednou městskou částí. Vyvinuli jsme maximální úsilí, osobně jsem intervenovala před hlasováním novely v Parlamentu a po roce a půl jsme dosáhli svého cíle. Význam statutárního města je nejen ve vytváření městských částí a v prestižním postavení, ale také je vnímán občany jako výjimečná příležitost zviditelnit naše město způsobem adekvátním jeho historickému i současnému obrazu. Tento vztah se plně projevil při velkých oslavách, které jsme připravili pro obyvatele Chomutova prvního července, byla to především slavnost pro rodiny s dětmi, soutěže mezi městy, zábava a radost pro naše občany, kteří se identifikují se svým městem. Ohlasy lidí byly úžasné, například i soutěžící města mají zájem o další klání. Musím ovšem konstatovat, že sloučení s Jirkovem se zatím odkládá, neboť nová reprezentace Jirkova předložila další podmínky, například více městských částí, což je pro nás neakceptovatelné. Více městských částí představuje více radnic a větší finanční prostředky, takže karta je teď v rukou Jirkova.

Již jako starostka jste byla proslulá budováním kontaktů mezi úřadem a občany. Jaké formy komunikace se vám osvědčily?

Má-li město dobře prosperovat, je důležité, aby byli spokojeni jeho občané. Cest, jak se dozvědět jejich přání, myšlenky, podněty, stížnosti, je mnoho. Vydáváme čtrnáctideník Chomutovské noviny, které jsou bezplatně dodávány do schránek občanům Chomutova i okolních obcí. Velmi navštěvovány jsou internetové stránky města, kde jsou nejen informace z úřadu, ale i poměrně široká nabídka volnočasových aktivit, kulturních programů a sportovních akcí. Po každé radě města pořádáme tiskovou konferenci, někdy i po zastupitelstvu, které je veřejné. Na našem úřadě fungovalo každé úterý setkávání s občany, kteří se předem objednali. Pak jsme spolu zhruba za půl hodiny probrali příslušné záležitosti, sepsal se zápis, problém se vyhodnotil a dotyčný občan dostal vyrozumění. Bylo to hodně náročné a navíc některé podněty se řešily opakovaně, problémy jsou více méně totožné – chodníky, psi, holubi, nepořádek, nepřizpůsobiví občané. Zhruba po roce ve funkci jsem se rozhodla pořádat každý poslední čtvrtek v měsíci veřejnou besedu, jíž se průměrně zúčastní třicet osob. Při přímém, nezprostředkovaném kontaktu lidé přesně pojmenují problémy, my vše zapíšeme, projednáme a do příští veřejné besedy sdělíme stanovisko magistrátu. Těm, co se jednání nemohou zúčastnit, zápis zasíláme poštou. Máme zájem na spolupráci s občany, protože oni nám velmi pomáhají tím, že monitorují stav ve městě, vědí, kde co „drhne“, společně hledáme optimální řešení. Existuje již určitá skupina lidí, procházející ulice, parky a další místa se záměrem jejich vylepšení.

Vaší strategií je přicházet za lidmi, řešit problémy mimo úřad. Jaká je účast občanů na těchto setkáních?

Lidé se cítí lépe ve svém přirozeném prostředí, lépe se jim diskutuje, argumentuje. Například 9. května jsme měli setkání v kině Oko, kde se probíraly záležitosti týkající se výstavby nového zimního stadionu. Sport a konkrétně hokej jsou srdeční záležitostí Chomutova a my v této tradici chceme pokračovat. Nehodlali jsme si vyřizovat názory prostřednictvím médií, která informace často dezinterpretují, a nejinak tomu bylo například v lokalitě sídlišť Březenecká, Kamenná, Zahradní, Písečná, kde byla na místě řešena otázka zpomalení páteřní dopravní komunikace. Pokud by měli jít lidé někam daleko, tak pak ani nepřijdou, a já potřebuji znát názor většiny, tak se sejdeme třeba v restauraci. Pro ilustraci další příklad – připravujeme regeneraci sídliště, nechali jsme zpracovat projekt a představili jej obyvatelům, kteří jej připomínkovali z hlediska svých praktických potřeb a zkušeností. Architekti návrh přepracovali podle připomínek, znovu jej prezentovali a opět byly předneseny výhrady ze strany obyvatelů sídliště. My tyto podněty akceptujeme, protože máme zájem na tom, aby lidé byli spokojeni a žili v prostředí adekvátním jejich požadavkům.

Region v minulosti trpěl nízkou vzdělanostní strukturou. Jaké kroky podnikáte směrem ke změně tohoto stavu?

V situaci, kdy se řeší nezaměstnanost aktuální nebo budoucí, je pozornost zaměřena většinou pouze na vytváření nových pracovních míst. V souvislosti s výstavbou průmyslových center na Chomutovsku byla zjištěna absence středního a vyššího managementu, který se musel dovážet ze zahraničí. CzechInvest uspořádal setkání s investory, starosty a dalšími zainteresovanými subjekty, zpracovala se analýza potřeb podniků, ale prakticky se nic nedělo. Rozhodla jsem se zjistit možnosti pro vznik detašovaného pracoviště ČVUT v Chomutově. Oslovila jsem děkana Fakulty strojní ČVUT Praha a pustili jsme se do zpracování podkladů, popis Chomutovska, jeho vývoje a současnosti, potřeb investorů, počet dotčených firem a možnosti pro budoucí posluchače vysoké školy u nás. Oslovili jsme zároveň studenty všech středních škol na Chomutovsku s dotazníkovou akcí, která měla zjistit eventuální zájem o studium na strojní fakultě ČVUT v Chomutově. Významné byly otázky související s finančním zajištěním vysokoškolského studia, s dopravou, ubytováním. Na základě vyhodnocení materiálu jsme zjistili, že zájem o studium technického směru je značný, vytipovali jsme budovu pro budoucí vysokou školu a prostory pro ubytování budoucích studentů. Splnili jsme podmínku minimálního počtu uchazečů a loni v září byl otevřen první akademický rok pro více než padesát studentů. Jedná se o náročné studium, takže nebude jednoduché získat další uchazeče. Do budoucna uvažujeme o zřízení detašované fakulty stavební či elektrotechnické, aby se počet studentů rozšířil a vznikla i další motivace pro střední školy. Připravujeme se na další jednání s představiteli ČVUT a na jejich návštěvu v Chomutově. Spolupráce s firmami je vynikající; uspořádali jsme prezentaci firem, které představily studentům výrobní program, perspektivy zaměstnání v jejich firmě, finanční ocenění, výhody související s kvalitní prací.

Při hledání zdrojů zaměstnanosti a restrukturalizaci těžkého průmyslu se nabízejí možnosti industriálních zón Severní pole, Nové Spořice, Triangle. Jaké jsou záměry města v tomto směru?

Podle posledních údajů z Úřadu práce v Chomutově v průmyslové zóně Severní pole z devadesátých let funguje jedenáct firem, zaměstnávajících zhruba dva tisíce lidí, v zóně Nové Spořice je zatím jedna firma, která ovšem předpokládá výstavbu dalších závodů. Triangle je záležitostí krajskou, tam se očekává zaměstnání pro čtyři tisíce lidí. Město donedávna vytvářelo systém pobídek pro zaměstnavatele například tím, že prodalo podnikateli pozemek a pokud zaměstnal více než sto lidí, tak mu byla velká část ceny pozemku po dvou letech vrácena. Vzhledem k tomu, že Chomutov leží na strategické ose Praha – Německo a Ústí nad Labem – Karlovy Vary, tak jsme již od těchto pobídek upustili a využíváme jiné nástroje. Ráda bych zmínila, že v souvislosti s budováním průmyslových zón je pociťován velký nedostatek v určitých profesích. Musíme začít působit již na základních školách, operativně reagovat na poptávku. Potěšující je, že některé firmy jsou již v přímém kontaktu s učilišti, středními a vysokými školami a problém se řeší.

Jaké zkušenosti má Chomutov s čerpáním prostředků z fondů EU?

První peníze z evropských fondů začalo město čerpat již v roce 1999 z programu Phare. Zpočátku se evropskými dotacemi zabývali pracovníci města okrajově, se vstupem do EU pak byla vytvořena funkce projektového manažera, jehož pracovní náplní bylo vyhledávání možností finančních zdrojů. Další část práce byla tyto projekty zpracovávat, kompletovat, hledat pro ně vhodné partnery a následně pomáhat s jejich realizací a vyúčtováním. Při zpracování se osvědčila spolupráce s agenturami, které v regionu působí a mají s přípravou projektů zkušenosti. V roce 2005 proběhl benchmarking obcí III. typu zaměřený na využívání fondů EU. Toto posouzení si objednal Krajský úřad Ústeckého kraje. Zapojilo se jedenáct obcí ze šestnácti. V rámci strukturálních fondů získal největší počet projektů z posuzovaných obcí v kraji právě Chomutov. V roce 2006 bylo dokončeno dvanáct projektů v celkové částce třicet tři miliony korun. Z této částky EU hradila 23,3 milionu korun a město 9,3 milionu korun. Jednalo se o programy Phare, Společný regionální operační program, Grantové schéma na podporu sociální integrace a Grantové schéma na podporu cestovního ruchu. Významnou část tvoří projekty z programu příhraniční spolupráce Interreg IIIA, projektů, kde bylo partnerem město Annaberg-Buchholz, realizoval Chomutov šest.

Jedním z hlavních pilířů přípravy projektů je partnerství. Můžete nás seznámit s konkrétními výstupy?

V současné době se připravujeme především na čerpání dotačních titulů z fondů EU pro období 2007-2013. Významnou roli v tomto případě hrají naše německá partnerská města. Celková výše získaných prostředků může být až čtyři miliardy korun. Získání takového obnosu financí s sebou přinese nejen hospodářský růst, ale především poptávku po vzdělaných a kvalifikovaných pracovnících. Formou partnerství pomáhá město i jiným subjektům při získání dotací. V uplynulých letech se stalo partnerem řady zajímavých projektů především z oblasti rozvoje lidských zdrojů. Jednalo se například o digitalizaci archivu stavebního úřadu, která přinesla vytvoření nových pracovních míst pro občany s postižením, rozšíření pracovní skupiny a její využití k obnově městského majetku nebo vzdělávání úředníků nad rámec zákona. Významné částky z evropských fondů jsou využívány na kulturní a společenské akce v rámci příhraniční spolupráce i na podporu cestovního ruchu a tvorbu nových turistických produktů. Mezi úspěšné investiční projekty patří zavedení širokopásmového internetu do objektů úřadu a nákup informačních kiosků s dostupným internetem pro všechny, vybudování cyklistické stezky, rekonstrukce parku s malou botanickou zahradou či rekonstrukce významné komunikace spojující město s průmyslovou zónou. Od zřízení funkce projektového manažera získalo město k dnešnímu dni z evropských dotací čtyřicet pět milionů korun, úspěšnost u fondů EU je devadesát procent, celkem uspělo dvacet sedm projektů. Tato úspěšnost je výsledkem dobré spolupráce s ostatními odbory a organizacemi, které se podílejí na přípravě podkladů pro podávání projektů do programů.

Mnohá města si stěžují na řadu překážek, které musejí překonávat pro získání dotací z EU. S jakými problémy se musel vyrovnat Chomutov?

Největším problémem se ukázala připravenost projektů, především jejich majetkové vztahy, jejichž nedořešení bylo často limitujícím faktorem při podání projektu. To byl však spíše interní problém města, který se dnes díky strategickému plánování daří minimalizovat. V letošním roce je naší prioritou příprava města na čerpání fondů pro období 2007-2013. Z dotace EU i z Ministerstva pro místní rozvoj ČR připravujeme Integrovaný plán rozvoje města, který je podmínkou pro čerpání těchto zdrojů, především pro Regionální operační program. Máme připravenou databázi projektů, které plánujeme v těchto letech realizovat s přispěním dotací. Součástí databáze je i časový harmonogram a členění nákladů do jednotlivých let. Již nyní mohu říci, že z evropských fondů chceme realizovat do roku 2013 projekty za více než dvě miliardy korun.

Spokojenost občanů souvisí i s vyřizováním administrativní agendy na úřadě. Chomutov za kvalitní poskytování veřejných služeb získal v minulých letech řadu ocenění. Co bylo impulsem k zahájení inovačních aktivit?

Klíčové bylo převzetí kompetencí zrušených okresních úřadů k 1. 1. 2003, kdy byly na odboru dopravních a správních činností tehdy ještě městského úřadu akutním problémem velké fronty klientů. Náš úřad se vydal cestou využití hlavně mobilní telefonie. Od roku 2004 tak klientům v rámci projektu Koncept SMS postupně slouží ojedinělá e-služba “Časové řazení občanů pomocí SMS“, za niž jsme obdrželi druhé místo v soutěži Zlatý erb 2004, kategorie nejlepší elektronická služba. Následně byla zavedena e-služba „Zpětné vyrozumění“, s níž jsme obsadili druhé místo v krajském kolem Zlatý erb 2005 a dále služba „SMS-INFOCENTRUM“, což obnáší celý soubor municipálních informací a součást krizového řízení – povodně, ekologické havárie apod. V roce 2005 jsme získali ocenění „Cena za inovaci ve veřejné správě“ od ministra vnitra a nominaci projektu Koncept SMS na 4. konferenci kvality ve veřejné správě zemí EU ve finském Tampere. V září 2006 tak byl koncept na této konferenci představen a Magistrát města Chomutova byl oceněn vědeckými zpravodaji, kdy byl jmenován jeho nejlepší praxe (best practice) při zavádění dálkové obsluhy klientů. Pro orientaci – v roce 2005 bylo odesláno 20 390 SMS zpráv, v roce 2006 bylo odesláno celkem 33 140 SMS zpráv. Připomínám, že ve správním území Chomutova žije 84 tisíc obyvatel.

V rámci prvního ročníku mezinárodní soutěže European Enterprise Awards získal Magistrát města Chomutova dvě významná ocenění…

Projekt Vytvoření podnikatelského centra se sníženou administrativní zátěží s podtitulem „Chytrá administrativa pro podnikatele“ se umístil na prvním místě v národním kole soutěže Evropské ceny za podnikání, kde získal i první místo v kategorii Cena za omezení byrokracie, a jako absolutní vítěz národního kola byl nominován jako účastník do evropského kola soutěže European Enterprise Awards. V evropském kole měl magistrát příležitost představit svůj projekt na slavnostní konferenci, která se uskutečnila 7. prosince 2006 ve Výboru regionů (Committee of the Regions) v Bruselu, a možnost porovnat svůj projekt s ostatními účastníky. Náš projekt byl vybrán z téměř čtyř stovek účastnických projektů z dvaceti devíti států Evropy do užšího finále a umístil se celkově na druhém místě v kategorii cena za omezení byrokracie.

Obdrželi jsme také cenu Ministerstva vnitra ČR za Inovaci v územní veřejné správě roku 2006, pokračujeme v projektu Benchmarkingová iniciativa a podílíme se na projektech Charta občana, soutěž O lidech s lidmi, na konci roku 2006 se magistrát přihlásil do projektu Balanced sorecard.

Vlivem demografické skladby i následky práce v těžkém průmyslu je zde zastoupena početná skupina obyvatel se zdravotním handicapem. Co jim může město nabídnout pro plnohodnotný život?

Město Chomutov v roce 2002 schválilo projekt Bezbariérový Chomutov. V rámci svých investičních aktivit a v rámci údržby komunikací provádí úpravy, které zkvalitňují pohyb osob s omezenou schopností pohybu a orientace po městě. Úpravy jsou prováděny již od roku 1999. Město Chomutov zajistilo vybudování bezbariérového autobusového nádraží, postupně se upravují zastávky MHD. Přispíváme na nákup nízkopodlažních autobusů, kterých jezdí devět a dva trolejbusy. Do roku 2007 by se mělo nakoupit dalších pět nízkopodlažních autobusů. Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova od října 2006 zprovoznil ve všech autobusech a trolejbusech informační systém pro nevidomé a od prosince bude jezdit samostatná linka s nízkopodlažním trolejbusem každých dvacet minut mezi nemocnicí s poliklinikou v Chomutově a městem Jirkovem, který na Chomutov bezprostředně navazuje. Bezbariérové úpravy komunikací byly provedeny v celé městské památkové zóně, při rekonstrukci chodníků na hlavní obchodní ulici Palackého byla zpřístupněna většina obchodů včetně obchodního domu Prior, kde je u vchodu akustický majáček. Bezbariérově jsou řešeny podchody pod kruhovou křižovatkou s obchody. Všechny tři budovy Magistrátu města Chomutova jsou bezbariérově přístupné a hlavní budova je vybavena akustickým majáčkem. Postupně se upravuje přístupnost do základních škol a byla upravena i mateřská škola a zvláštní škola. V Podkrušnohorském parku Chomutov jsou prováděny takové úpravy, aby byl umožněn přístup osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Bývalý okresní úřad zajistil bezbariérový přístup do objektu knihovny, internetové kavárny a do objektu Správy kulturních a knihovnických služeb, které nyní provozuje město Chomutov. Při zajišťování bezbariérových úprav spolupracujeme s konzultačním střediskem Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v ČR a se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR. Dle hrubého odhadu od roku 2000 bylo městem vynaloženo na bezbariérové úpravy přechodů a zastávek MHD kolem osmnácti milionů korun. Do této ceny nejsou zahrnuty náklady na vybudování výtahů, WC a nákup nízkopodlažních autobusů a trolejbusů. Bezbariérové úpravy provádějí i další instituce ve městě. Kromě těchto opatření magistrát vytvořil organizační složku a zaměstnává několik osob se změněnou pracovní schopností. Máme i projekt, který počítá se vznikem kavárny, kde budou za asistence odborníků pracovat lidé s postižením, plánujeme další aktivity pro plné začlenění těžko zaměstnavatelných občanů do pracovního procesu.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 27/2007.

Daniela Řeřichová