Evropská unie
Eurostat (Statistický úřad Evropských společenství se sídlem v Lucemburku) vydal 18. května 2006 zprávu, ve které porovnává regiony jednotlivých členských států EU podle jejich hospodářské vyspělosti. Vychází přitom z ukazatele hrubého domácího produktu (HDP) na jednoho obyvatele, který se běžně používá k vyjádření stupně ekonomické vyspělosti států. HDP na jednoho obyvatele je vyjádřen pomocí standardní kupní síly (purchasing power standard-PPS), což je uměle vytvořená jednotka, která zohledňuje rozdíly v cenové hladině zboží a služeb u jednotlivých států a umožňuje tak objektivní srovnání ekonomické úrovně mezi státy. Údaje, které se Eurostatu podařilo shromáždit, se vztahují k období roku 2003, tedy ještě před rozšířením EU.
Jako regiony sloužící pro porovnání byly použity tzv. NUTS 2 (Nomenclature des Unités Territoriales Statitiques), což jsou statistické územní jednotky, které jsou používány v Evropských společenstvích od roku 1988 především v souvislosti s čerpáním finančních prostředků ze strukturálních fondů. Systém NUTS tvoří celkem pět úrovní (1-5), přičemž nejpoužívanější jsou NUTS 2. Podle Eurostatu se nachází v současné Unii celkem 254 regionů NUTS 2. Největší počet těchto jednotek je v Německu (41), Velké Británii (37) a Francii (26). Na druhé straně Dánsko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta a Slovinsko jsou považovány vždy pouze za jediný NUTS 2. V České republice bylo Usnesením vlády ČR č. 707 ze dne 26.října 1998 zřízeno celkem osm jednotek NUTS 2. Jsou tvořeny jedním až třemi kraji (vyššími územně samosprávnými celky). Stejný počet těchto jednotek jako Česká republika má také Švédsko.
Klub nejbohatších
Podle Eurostatu se v roce 2003 pohybovala hospodářská vyspělost mezi 254 regiony EU v intervalu od 33 % do 278 % průměru Unie. Za hranici pro opravdu bohaté regiony považuje Eurostat úroveň vyšší než 125 % průměru EU. Do této skupiny “bohatých” se zařadilo v roce 2003 celkem 37 regionů, což znamená, že sem spadá v průměru jeden ze sedmi regionů NUTS 2. Nejvíce bohatých regionů bylo v Německu (7), Velké Británii a Itálii (6) a v Nizozemsku (5). Mezi tři nejbohatší regiony EU patří již řadu let britská metropole Londýn (tzv. Inner London), kde ukazatel HDP (278 %) na jednoho obyvatele je devítinásobně vyšší nežli v nejchudších regionech. Na druhém a třetím místě se drží již několik let hlavní město Belgie Brusel (238 %) a Lucembursko (234 %), které je také samozřejmě i celkově nejbohatším z 25 států EU. Jediným regionem z deseti nových členských států, který se zařadil do skupiny “nejbohatších”, byla Praha, kde ukazatel HDP na jednoho obyvatele dosáhl výše 138 % průměru EU (Tabulka 1).
Chudší stránka Unie
Na druhé straně takřka čtvrtina regionů Unie (60) nedosáhla úrovně 75 % průměru EU, což je důležitý indikátor v rámci unijní regionální politiky. Pod tzv. Cíl 1 regionální politiky EU jsou totiž zařazeny ty regiony, jejichž hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele nedosahuje za poslední tři roky 75 % průměru HDP Unie. Tyto ekonomicky zaostávající regiony mohou pak čerpat nejvíce prostředků ze strukturálních fondů EU. V této skupině je nejvíce regionů z Polska (16), České republiky (7), Maďarska (6), Itálie a Řecka (5), po čtyřech regionech též z Německa, Francie a Portugalska. V případě Německa se všechny tyto regiony nacházejí na území bývalé NDR a u Francie patří toto postavení čtyřem zámořským departmentům. Nejchudším regionem z patnácti původních států EU je portugalský region Norte (57 %). Do skupiny nejchudších regionů se zařadily též nové členské státy Estonsko, Litva, Lotyšsko a Malta. Jediný z nových členských států, který nepatří do této skupiny regionů, je Kypr, jehož ekonomická vyspělost dosáhla 79,9 % průměru EU (Tabulka 2).
V desítce “nejchudších” regionů EU bylo šest regionů z Polska, tři z Maďarska a také region Východní Slovensko, přičemž polské regiony Lubelskie a Podkarpackie s výší 33 % průměru HDP na jednoho obyvatele dosáhly absolutně nejnižší úrovně v EU. Z regionů deseti nových členských států kromě Prahy překročil hranici 75 % průměru EU pouze Bratislavský kraj (115,9 %) a dále maďarský region Kozep Magyarország (94,9 %), jehož součástí je i hlavní město Budapešť (Tabulka 3).
Ekonomické porovnání regionů v České republice a na Slovensku vyznívá jednoznačně ve prospěch ČR. Kromě Bratislavy, která stejně jako Praha vysoko vyčnívá nad republikový průměr, je ve všech třech zbývajících slovenských regionech ekonomická vyspělost podstatně nižší než je v českých regionech. I když růst slovenské ekonomiky je v posledních letech o něco vyšší než v ČR, přesto se celkový rozdíl relativně nezmenšil.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 27/2006.
Tabulka 1: Nejbohatší regiony v EU
Pořadí |
Region |
Stát |
HDP (v % průměru EU) |
1. |
Inner London |
Velká Británie |
278 |
2. |
Brusel |
Belgie |
238 |
3. |
Lucembursko |
Lucembursko |
234 |
4. |
Hamburk |
Německo |
184 |
5. |
Ile de France (Paříž) |
Francie |
173 |
6. |
Vídeň |
Rakousko |
171 |
7. |
Berkshire,Oxfordshire |
Velká Británie |
165 |
8. |
Provincie Bolzano |
Itálie |
160 |
9. |
Horní Bavorsko |
Německo |
158 |
10. |
Stockholm |
Švédsko |
158 |
Pramen: Eurostat
Tabulka 2: Nejchudší regiony v EU
Pořadí |
Region |
Stát |
HDP (v % průměru EU) |
1. |
Lubelskie |
Polsko |
33 |
2. |
Podkarpackie |
Polsko |
33 |
3. |
Podlaskie |
Polsko |
36 |
4. |
Swietokrzyskie |
Polsko |
37 |
5. |
Warminsko-Mazurskie |
Polsko |
37 |
6. |
Opolskie |
Polsko |
37 |
7. |
Eszak Magyarország |
Maďarsko |
38 |
8. |
Východní Slovensko |
Slovensko |
39 |
9. |
Eszag-Alfold |
Maďarsko |
39 |
10. |
Dél-Alfold |
Maďarsko |
40 |
Pramen: Eurostat
Tabulka 3: HDP na 1 obyvatele v ČR a na Slovensku
Pořadí |
Region |
HDP v % průměru EU |
1. |
Praha |
138,2 |
2. |
Střední Čechy |
64,2 |
3. |
Jihozápad |
62,0 |
4. |
Jihovýchod |
61,9 |
5. |
Severovýchod |
59,0 |
6. |
Severozápad |
56,0 |
7. |
Střední Morava |
54,4 |
8. |
Moravskoslezsko |
53,4 |
ČR |
67,8 |
|
1. |
Bratislavský kraj |
115,9 |
2. |
Západní Slovensko |
48,8 |
3. |
Střední Slovensko |
43,2 |
4. |
Východní Slovensko |
38,8 |
SR |
52,0 |
Pramen:Eurostat