Znak |
Na horním toku Divoké Orlice stál již mezi lety 1279 až 1290 nevelký klášter křižovnického řádu cyriaků. Místo bylo původně nazýváno podle řeky (Orlice, Orlička či Orlík) a nové jméno obdrželo právě podle cyriackého klášteříku. Majetek řeholního domu, který zanikl v čase husitských bouří, byl následně připojen k panství hradu Žampach. Od roku 1575 patřila farní ves Klášterec k žamberskému panství pánů z Bubna. V současnosti žije v obci zahrnující rovněž přidružené části Zbudov, Jedlina, Lhotka a Čihák přibližně devět set obyvatel. Znak podle návrhu Zdeňka Velebného udělil Klášterci nad Orlicí předseda PS PČR 21. ledna 2002 současně s praporem. V patě modrého štítu jsou dvě vlnitá břevna, horní zlaté a dolní stříbrné, z horního vyrůstá stříbrná orlice se zlatou zbrojí a červeným srdcem na hrudi. Nad ní jsou tři zlaté osmihroté hvězdy do oblouku. Orlice připomíná starý název místa a vlnitá břevna symbolizují Divokou Orlici. Srdce užívali jako řádové znamení cyriaci čili křižovníci s červeným srdcem. Trojice hvězd odkazuje na zasvěcení kláštereckého kostela Nejsvětější Trojici.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR