Zahraničí |
Od 1.července 2005 přebírá Velká Británie na šest měsíců od Lucemburska předsednictví v EU. Znamená to, že z druhého nejmenšího a zároveň zakládajícího člena “25” přechází tato významná funkce na jeden z největších členských států, který dosud stojí mimo eurozónu. Je zřejmé, že Velká Británie bude během půl roku nejvíce ovlivňovat chod EU, předsedat orgánům Unie, počínaje pracovními skupinami na expertní úrovni, přes rady ministrů až po Evropskou radu, ve které jsou zastoupeni nejvyšší představitelé členských států.
Na období svého předsednictví si Velká Británie pro jednotlivé oblasti vytyčila priority, na které se hodlá zaměřit. Ve vnějších vztazích je to například další implementace bezpečnostní strategie, mírový proces na Blízkém východě, transatlantické vztahy, rozvojová pomoc, vztahy s Ruskem, Ukrajinou, Čínou a dalšími státy. V oblasti vnitřních politik stojí v popředí naplňování Lisabonské agendy, reforma cukerné politiky, životní prostředí a posilování trvale udržitelného rozvoje. V oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti figuruje v popředí boj proti terorismu. V průběhu britského předsednictví dojde k zahájení přístupových procesů s Tureckem a zároveň bude důkladně monitorováno směřování Bulharska a Rumunska do EU, ke kterému by mělo dojít v roce 2007. V popředí zájmu bude určitě pokračování ratifikace Evropské ústavní smlouvy, na čemž bezprostředně závisí další vývoj EU.
Na žádost Evropské komise vypracovala prestižní výzkumná instituce EOS Gallupe Europe studii, ve které zjišťovala názory občanů Velké Británie na EU a také na její blížící se předsednictví. Výzkum proběhl v prosinci roku 2004 a na počátku letošního roku. Zúčastnilo se ho celkem 6001 občanů ze všech regionů Velké Británie a podílely se na něm všechny věkové kategorie občanů starších 15 let. Obdobný průzkum proběhl ve Velké Británii naposledy před dvěma lety a stejně jako tehdy také nyní občané odpovídali telefonicky na položené otázky.
Slabé znalosti o Evropské unii
Součástí průzkumu vždy bývá též několik otázek, zjišťujících znalosti o EU. Také při posledním průzkumu se ukázalo, že EU není pro řadové britské občany středem zájmu a jejich znalosti jsou velmi slabé. Ze šesti otázek, které se týkaly všeobecně známých faktů, pouze v jediném případě odpověděla správně více než polovina dotázaných. Jednalo se o dotaz, zda je Británie jediným členským státem EU, který dosud nezavedl Euro. Na tuto otázku odpovědělo správně 52 % občanů (kromě Velké Británie nezavedly Euro ještě ve Švédsku a Dánsku). Největší nezdar zaznamenaly odpovědi na dotaz, zda Evropská unie nutí Velkou Británii zavést metrický systém. Pouze čtvrtina dotázaných (25 %) odpověděla, že obchodníci mohou zobrazovat cenu a měrné jednotky v obou soustavách. Také znalosti o počtu členských států EU jsou velmi malé. Na zavádějící dotaz, zda je EU tvořena 20 členskými státy, odpovědělo správně pouze 36 % respondentů. I když předsednictví v EU znamená pro každý stát významnou událost, která se buď přímo nepřímo dotkne každého občana, pouze necelá polovina Britů (45 %) si byla vědoma, že jejich státu připadne tato významná funkce již v druhé polovině letošního roku.
Podpora členství v EU převažuje
V obecné rovině výzkum potvrdil, že členství v Evropské unii má ve Velké Británii poměrně značnou podporu. Celkem tři z pěti dotázaných (60 %) odpověděli, že členství v tomto integračním celku je “dobrá věc”, z čehož 27 % prezentovalo tento názor bezvýhradně, kdežto u zbývajících 33 % občanů se vyskytovaly určité výhrady a připomínky, i když jednoznačně převažoval pozitivní vztah. Na druhé straně u 15 % respondentů převažuje spíše negativní vztah k členství v EU, kdežto každý pátý Brit (20 %) považuje členství jeho země v EU jednoznačně za chybu. Z jednotlivých regionů Velké Británie jsou nejvíce nakloněni členství v EU občané Severního Irska (69 %) a Walesu (67 %). Také občané Londýna, který je podle Statistického úřadu EU považován podle ukazatele hrubého domácího produktu na jednoho občana za nejbohatší region v celé EU, jsou členství v EU příznivě nakloněni. Na druhé straně nejmenší podporu členství v EU vyjádřili občané regionů East Midlands a South West (52 %). Podpora členství v EU s věkem respondentů rovnoměrně klesá. Nejvíce pozitivně hodnotí členství v EU občané věkové kategorie 15–24 let, mezi nimiž téměř tři ze čtyř dotázaných (73 %) považují členství za “dobrou věc”. Nejmenší podporu zaznamenalo členství v EU u nejstarší registrované věkové kategorie. Pouze necelá polovina občanů starších než 65 let (47 %) dává přednost členství, u zbylých převažují negativní postoje. S členstvím v EU je spokojeno o 6 % více mužů (63 %) nežli žen.
Britští občané byli také dotazováni, ve kterých z devíti oblastí či komunitárních politik přináší členství v EU pro jejich stát užitek. Nejvíce efektu podle občanů přináší členství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tento názor zastávají více než dva ze tří dotázaných. Druhý nejvyšší přínos vidí respondenti v oblasti životního prostředí a ochrany spotřebitele. Britští občané pociťují kladný efekt též u kvality potravinových výrobků. Více než polovina Britů je přesvědčena, že pro demokracii a základní lidská práva je členství v EU přínosem. Na druhé straně takřka dvě třetiny Britů zastávají názor, že členství v EU se negativně projevuje v oblasti organizovaného zločinu a pašování drog. Také nadpoloviční většina vidí negativní efekt v oblasti nezaměstnanosti a boji proti terorismu.
Nejvíce informací z tiskovin
Část dotazů se týkala zjišťování, ze kterých zdrojů čerpají Britové informace o EU; to znamená informace o komunitárních politikách, institucích nebo budoucím vývoji Unie. Z odpovědí vyplynulo, že hlavním zdrojem jsou tištěná média, což znamená především noviny a časopisy. Z nich čerpá informace 22 % dotázaných. Každý pátý Brit (20 %) získává informace z audiovizuálních médií. Na třetím místě jako zdroj informací skončil internet, jehož význam neustále narůstá. Téměř každý devátý z respondentů čerpá informace z rozhovorů s rodinnými příslušníky a přáteli. Na dalším místě v pořadí se umístily místní knihovny, dále brožury a letáky. Pouze 4 % dotázaných spoléhají v informovanosti na místní orgány a o jedno procento méně na britskou vládu. Dvě procenta respondentů vychází z informací Evropských informačních center, stejný počet upřednostňuje informovanost prostřednictvím odborových organizací nebo členů Evropského parlamentu. Každý stý dotázaný využívá telefonní “horké linky”. Tři procenta občanů uvedla, že se o danou problematiku nikdy nezajímali, a proto také neměli potřebu informace někde vyhledávat.
Komu věří Britové nejvíce?
Jedna z otázek se týkala důvěry občanů v různé instituce a zdroje informací. Pořadí proti poslednímu průzkumu zůstalo takřka stejné. Největší důvěry požívají rozhlas (59 %) a televize (54 %). Důvěra výkonným orgánům, jak na domácí tak i na komunitární úrovni, zůstává přibližně stejná. Evropské komisi věří 37 % Britů, kdežto britská vláda požívá ještě o jedno procento důvěry méně. Nejméně důvěryhodnými institucemi z pohledu britských občanů jsou politické strany a tisk. Oběma těmto institucím vyslovilo důvěru 18 % respondentů (Tabulka).
Velkou podporu vyjádřili Britové prezentování informací o EU ve školách. Celkem 84 % dotázaných vyjádřilo souhlas, aby se žáci a studenti seznamovali ve školách s prací evropských institucí, mechanismem jejich fungování a jednotlivými společnými politikami. Ve srovnání například s Německem a Rakouskem jsou britští občané celkem pozitivně nakloněni dalšímu rozšiřování Unie. Tento trend podpořilo celkem 58 % dotázaných, což je o jedno procento méně než v předchozím průzkumu. Toto zjištění je obzvláště zajímavé, neboť Velká Británie je jednou ze tří zemí Unie, která nepřijala přechodné období na volný pohyb pracovníků po rozšíření v roce 2004. To znamená, že občané deseti nových členských států mají stejnou možnost být na britských ostrovech zaměstnáni jako občané patnácti dosavadních států. Pouze dva z pěti dotázaných (41 %) vyjádřili souhlas, aby EU měla vůči třetím zemím společnou zahraniční politiku. Ještě menší zájem projevili Britové k zavedení společné změny. Pro Euro se vyslovilo pouze 35 % respondentů. Tím se potvrdil britský konzervativismus v dané oblasti a hrdost na tradiční národní měnu.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 26/2005.
Instituce |
Důvěra v % (2004) |
Rozhlas |
59 |
Televize |
54 |
Britský parlament |
46 |
Odborové svazy |
44 |
Evropská komise |
37 |
Britská vláda |
36 |
Velké společnosti |
24 |
Tisk |
18 |
Politické strany |
18 |