Dobrá praxe |
Globální grant je specifickým nástrojem Strukturálních fondů EU, kdy jsou ve zjednodušeném grantovém řízení přidělovány nestátním neziskovým organizacím (NNO) malé granty v celkové výši maximálně jednoho procenta prostředků operačního programu. Účelem je většinou pomoc znevýhodněným skupinám v přístupu na trh práce.
Česká republika je jedinou z nových členských zemí EU, která tento nástroj v programovacím období 2004 – 2006 již třetím rokem využívá. ČR má dva globální granty, lišící se jen nepatrně. Oba jsou v programech Evropského sociálního fondu; jeden v Operačním programu Rozvoj lidských zdrojů, druhý v Jednotném programovém dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS II hl.m. Praha (opatření 2.3). Jejich nositelem, tj. ve slovníku strukturálních fondů Zprostředkujícím subjektem, je Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS), která má dlouholeté zkušenosti s rozdělováním prostředků předvstupní pomoci Phare nestátním neziskovým organizacím. NROS jako jediná nezisková organizace získala akreditaci EDIS umožňující samostatné nakládání s prostředky EU. Vrcholnou zodpovědnost za oba globální granty má tzv. Řídící orgán, jímž je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Cílem obou globálních grantů je posilování kapacity NNO, poskytujících sociální služby skupinám znevýhodněným na trhu práce nebo skupinám, které jsou ohroženy znevýhodněním. Druhotným cílem je možnost vyzkoušet si v měkčích podmínkách vedení projektu financovaného z Evropského sociálního fondu a získat schopnost vést větší projekty v tzv. hlavním proudu.
Celková výše rozdělovaných prostředků je v Operačním programu Rozvoj lidských zdrojů (dále jen OP RLZ) 4,22 milionu EUR, tj. přibližně 131 778 mil. Kč. V Jednotném programovém dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS II hl.m. Praha (dále jen JPD 3) je rozdělováno 1,17 milionu EUR, tj. přibližně 36 452 mil. Kč. Celkově tedy bude v obou globálních grantech rozděleno 168 230 mil. Kč. NNO mohou žádat o grant ve výši sto padesát tisíc až šest set padesát tisíc korun. Výhod, které mají příjemci globálních grantů ve srovnání s jinými grantovými schématy, je několik. Jsou to například velké zálohy, tj. u projektů do dvanácti měsíců realizace je vyplaceno po podpisu smlouvy osmdesát procent celkové částky projektu a dvacet procent je vyplaceno po schválení závěrečné zprávy; u projektů nad dvanáct měsíců je vyplaceno nejdříve osmdesát procent rozpočtu prvního roku, po schválení průběžné zprávy je vyplacena částka do devadesáti procent celého rozpočtu a po schválení závěrečné zprávy je vyplaceno deset procent. Výhodou je i delší interval odevzdávání monitorovacích zpráv – příjemci zpracovávají zprávy jednou za půl roku, zatímco v hlavním proudu čtvrtletně. Změna je i ve způsobu kontrol. Vzhledem k tomu, že NROS je nadací, tedy soukromoprávním subjektem, neprovádí kontroly podle zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě, ale podle článku 4 Nařízení Komise (ES) č. 438/2001. V praxi to znamená, že kontrola je více zaměřena na věcný obsah projektu a je spojena s pomocí a poradenstvím. Výhodou je také to, že příjemci mohou dostat až sto procent uznatelných nákladů projektu. Významnou výhodou je velká podpora, které se NNO ze strany NROS dostává a která je samostatnou přidanou hodnotou k projektu. Již při vyhlášení výzvy NROS pořádá řadu seminářů pro žadatele z celé republiky a poskytuje individuální konzultace k projektovým žádostem. Pokud je projekt vybrán a podepsána smlouva, zúčastní se příjemci školení o podmínkách smlouvy, praktických úskalích realizace projektu a psaní monitorovacích zpráv. Kromě toho poskytují pracovníci NROS individuální konzultace a pomoc. Globální granty měly být původně pro příjemce mnohem jednodušší. Podařilo se nakonec prosadit alespoň dílčí zjednodušení a NROS se snaží tuto vyšší náročnost kompenzovat zvýšenou měrou pomoci.
Celkově byly vyhlášeny tři výzvy, v nichž bylo podáno dohromady za oba programy osm set dvacet žádostí (z toho 658 v OP RLZ a 162 v JPD 3). Zatím bylo podpořeno dvě stě třicet čtyři projekty (z toho 182 v OP RLZ a 52 v JPD 3). Toto číslo se zvýší zhruba o šedesát, protože nyní probíhá hodnocení projektů ze třetí výzvy (Tabulka 1, Tabulka 2). NROS zadalo zpracovat firmě Cheval s.r.o. studii na hodnocení dopadů globálních grantů na kapacity příjemců podpory z ESF. Zatím bylo provedeno kvantitativní dotazníkové šetření, jehož se zúčastnilo dvě stě patnáct organizací, tj. většina příjemců globálních grantů. Průzkum potvrdil, že globální granty mají regionální charakter – pouze sedmnáct procent organizací má celorepublikovou působnost. Projekty financované v první a druhé výzvě musely vždy obsahovat složku posílení vlastní kapacity žadatele. Nepovinnou složkou projektu, kterou však většina organizací využila, bylo vlastní poskytování sociálních služeb, přispívajících znevýhodněným skupinám v jejich integraci na trh práce. Žadatelé také mohli podávat projekty na poskytování školení pro ostatní NNO, pracujících se sociálními skupinami ohroženými sociální exkluzí. Důraz byl kladen na posilování partnerství s veřejnou správou, což bylo také bodově zvýhodněno v žádosti. Partnerství v globálních grantech je nepeněžního charakteru. Podle průzkumu jsou dvě třetiny projektů zaměřeny na zkvalitnění poskytovaných služeb a čtvrtina projektů si klade za cíl zkvalitnění řízení organizace. Potvrdilo se výrazné zaměření organizací na své klienty, ať již v oblasti budování kapacity nebo přímého poskytování služeb klientům. Poměrně málo organizací zaměřilo svůj projekt dovnitř na zkvalitnění vlastního řízení. Hlavní činností většiny projektů bylo vzdělávání, pořádání školení a osvěta, následovaná poskytováním sociálních služeb. Samotní příjemci zhodnotili jako nejcennější přínos svých projektů v lepším zacílení služeb na potřeby klientů, rozšíření nabídky služeb a rozšíření počtu klientů. Nejčastěji zastoupenými cílovými skupinami byly kromě samotných členů, pracovníků a dobrovolníků NNO dlouhodobě nezaměstnaní, zdravotně postižení, mládež ze znevýhodněného prostředí, osoby pečující o dítě či další členy rodiny vyžadující péči a Romové. NROS využila zkušenosti s projekty globálních grantů k tomu, aby upravila zaměření třetí výzvy a zavedla jako povinnou složku projektu finanční řízení a administrativu. Cílovou skupinou jsou NNO přímo poskytující sociální služby. Každá podpořená organizace musí projít na začátku projektu povinným finančním systémovým auditem, který provede auditor registrovaný u České komory auditorů podle osnovy zpracované NROS. Dále bude muset tato organizace pracovat na odstranění zjištěných slabých míst, a to nejlépe ve spolupráci finančního manažera nebo osoby zodpovědné za finanční řízení, nejvyššího vedení organizace a externích konzultantů. Na závěr prověří jiný auditor nápravu prvotních nálezů. Kromě toho bude možné v projektu posilovat i jiné oblasti kapacity, nebude však umožněno přímé poskytování sociálních služeb klientům.
Globální granty jsou příkladem dobré praxe v partnerství NNO a veřejné správy, a to na třech úrovních. Již samotné prosazování globálních grantů do operačních programů je příkladem spolupráce NNO se zástupci ministerstev na úrovni vlády v Radě vlády pro NNO při Úřadu vlády ČR. Tento záměr neziskového sektoru pomáhal aktivně prosazovat i odbor sociálních služeb MPSV. Další úrovní partnerské dobré praxe je spolupráce NROS s krajskými úřady, jež se staly regionálními partnery nadace v globálním grantu OP RLZ. Pracovníci krajských úřadů poskytovali regionálním NNO informace o připravovaných výzvách, pomáhali s konzultacemi projektových žádostí a účastnili se procesu výběru projektů v hodnotících komisích. Tento způsob spolupráce umožnil krajským úřadům informovanost o aktivitách regionálních NNO v oblasti sociálních služeb a jejich pracovníci se také mohli aktivně podílet na výběru projektů podle potřeb regionu. Třetí úroveň partnerství se odehrává na úrovni jednotlivých projektů. Jedná se o partnerství nepeněžního charakteru, které bylo v žádostech prvních dvou výzev bodově zvýhodněno.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 25/2007.
Nadace rozvoje občanské společnost je největší grantující nadací v ČR, která ročně mezi NNO rozdělí 130 – 150 milionů korun. Jako jediná nezisková organizace získala akreditaci Evropské komise umožňující samostatnou administraci prostředků EU. Dvakrát uspěla ve výběrovém řízení na přidělení finančních prostředků z Nadačního investičního fondu. |
---|
Výzva | globální grant JPD 3 | globální grant OP RLZ | |
---|---|---|---|
1 |
počet žádostí | 55 | 244 |
1 |
počet podpořených projektů | 27 | 103 |
1 |
objem rozdělených prostředků | 15 866 434,00 Kč | 61 156 525,00 Kč |
1 |
počet seminářů | 5 | 13 |
1 |
počet účastníků seminářů | 126 | 545 |
2 |
počet žádostí | 52 | 219 |
2 |
počet podpořených projektů | 25 | 79 |
2 |
objem rozdělených prostředků | 14 388 598,00 Kč | 45 584 226,00 Kč |
2 |
počet seminářů | 1 | 13 |
2 |
počet účastníků seminářů | 40 | 288 |
2 |
počet konzultací | 32 | 106 |
3 |
počet žádostí | 55 | 195 |
3 |
Objem prostředků k rozdělení | 6 187 814 Kč | 25 037 959 Kč |
Celkem podpořeno projektů |
234 |
Celkem podáno žádostí |
570 |
Celkem rozděleno prostředků |
136 995 783,00 Kč |