Týdeník Veřejná správa


 Dobrá praxe

Břetislav Koč

Brownfields jako příležitost

Vyšlo v čísle 25/2007

Foto: Břetislav KočVýrazné společenské a bezprostředně následující majetkové, ekonomické a strukturální změny v naší společnosti přinesly po roce 1990 i historicky nebývalý “rozmach” takzvaných brownfields, opuštěných a chátrajících areálů po restrukturalizované průmyslové i zemědělské výrobě. Nevyjasněná vlastnictví, spekulativní přesuny majetku, nevydařené podnikatelské záměry i objektivní změny v odbytu zaběhnutých produktů a stavby nových provozů na zelených loukách - to vše za sebou nechalo na okrajích, ale někdy i v centrech měst a obcí nevábné objekty nebo jejich celé soubory, často s nevyjasněnými vlastnickými vztahy.

Jejich likvidace, doprovázená často nezbytností řešit související ekologické zátěže, často byla a je nad finanční možnosti jejich vlastníků (pokud jsou jasně definovaní) nebo obcí, na jejichž katastru stojí. I když bylo možné jistou část prostředků na revitalizaci těchto areálů čerpat z různých domácích i evropských projektů, ne vždy se našli lidé, kteří tento záměr dokázali protáhnout houštinami nebo i džunglí administrativy až k úspěšným projektům a jejich realizacím. Kde se to ale podařilo, staly se chátrající areály naopak šancí pro realizaci nových nápadů, technologií i podnikatelských záměrů.

TŘANOVICE

Venkovská podnikatelská zóna

Foto: Břetislav KočKdo zažil ve druhé polovině minulého století denní rytmus obcí ležících kolem velkých průmyslových aglomerací až do vzdálenosti jedné či dvou hodin jízdy veřejnými autobusovými či železničními spoji, dá mi za pravdu. Budíky těch, kteří odjížděli “na ranní”, bývaly nataženy na čtvrtou hodinu, nebo ještě časněji, za půlhodinu pak obcí prorachotilo několik autobusů, odvážejících část obyvatel do měst za prací a v osmihodinovém rytmu třísměnných provozů se to vše s větší či menší intenzitou opakovalo. Například pro celé Ostravsko byl tento životní rytmus typický.

V Třanovicích, obci ležící mezi 10 – 15 kilometrů vzdálenými ocelárnami a válcovnami v Třinci a Frýdku - Místku a něco přes hodinu jízdy do Ostravy, byl útlum těžby i některých železářských provozů zřejmý především v úbytku spojů, ale také v nezaměstnanosti místních obyvatel. V obci sice ještě nějakou dobu dožíval bývalý kapacitně předimenzovaný státní statek, jeho privatizace se však nezdařila a zbyly po něm v polovině devadesátých let už jen dluhy a chátrající areál.

Obec ale měla štěstí: spojily se tam subjekty veřejného, neziskového i soukromého a podnikatelského sektoru a vznikl projekt venkovské podnikatelské zóny. Po náročném, a možná i trochu riskantním majetkovém a právním vypořádání celého areálu, následovaly demolice, rekonstrukce a výstavba nových objektů. Celý areál leží v centru obce a v průčelí se hlásí k historickému názvu Kapplův dvůr, který připomíná původního majitele, ještě před érou státních statků. V rekonstruovaném areálu našlo několik menších společností zázemí pro další soukromé investiční aktivity a pro provoz svých firem. Vhodné umístění našla pro své aktivity i samotná obec. Vedle administrativních prostor je to například společenská místnost, jídelna poskytující služby zaměstnancům místních firem i Škola obnovy venkova.

V areálu, dodržujícím dispozici původního uzavřeného čtvercového dvora velkostatku, byla postavena obecní kotelna na biomasu a také sběrný dvůr. Celý projekt byl realizován v letech 2005 – 2006 za podpory z národního programu Phare 2003 ve výši 1,26 milionu eur a příspěvku Moravskoslezského kraje 14 milionů korun. V celém areálu našly zázemí skoro tři desítky firem, zaměstnávajících více než tři sta lidí. Tradiční směry dojíždění za prací se díky popsaným projektům v řadě případů dokonale otočily. Do Třanovic v současnosti za prací dojíždějí i lidé z měst v okolí. V Třanovicích si spočítali, že vytvoření jednoho pracovního místa si vyžádalo 0,719 milionu korun investic, zatímco celostátní průměr, uváděný centrálními orgány, se pohybuje kolem 1,2 milionu korun.

Uvnitř areálu byla také postavena obecní kotelna na biomasu a sběrný dvůr. Kotelna využívá především odpadní spalitelné biomasy ze sběrného dvora a z údržby komunální zeleně a spaluje tento materiál i od dalších obcí v okolí.

Významný podíl na celém projektu má i obecně prospěšná společnost Třanovice služby, o. p. s., zřízená obcí Třanovice, specializující se na přípravu projektů a žádostí o dotace z národních i evropských zdrojů. Společnost vypracovává potřebné podklady i pro další subjekty v regionu. Tato společnost je spolu s dalšími subjekty v širším okolí, mezi nimiž jsou například Sdružení obcí v povodí Morávky se sídlem v Dobré, Mikroregion Žermanické a Těrlické přehrady se sídlem v Žermanicích, Zájmové sdružení Frýdlantsko - Beskydy a Sdružení obcí v povodí Stonávky se sídlem v Třanovicích a výrobní i zemědělské společnosti v regionu, členem Místní akční skupiny Pobeskydí. Na této platformě se daří propojovat některé aktivity, například realizace projektů z programu LEADER ČR.

Tak například v rámci programu LEADER ČR 2004 byly realizovány projekty na využívání místní biomasy k energetickým účelům v hodnotě přes jedenáct milionů korun a obdobné prostředky byly získány i pro další programy LEADER ČR 2005 a LEADER+ (1. kolo).

DUBŇANY

Místo dolu sluneční elektrárna

Foto: Břetislav KočVíce než symbolickou proměnu prodělává areál bývalého lignitového dolu u jihomoravské obce Dubňany, nedaleko Kyjova. Až do šedesátých let minulého století se tu hlubinně těžil lignit, nejdříve pro potřeby továren firmy Baťa na Zlínsku, pak pro elektrárnu v Hodoníně. Po převodu energetiky těchto provozů na jiná paliva byla těžba zastavena a povrchové objekty dolů začaly chátrat. Poddolovaná území nad vytěženými zásobami lignitu procházejí svým nevyhnutelným vývojem, terén se tu a tam více či méně propadá, je narušen vodní režim a povrch nekontrolovaně zarůstá. Terén není vhodný pro stavby běžných objektů a nehodí se po převrstvení hlušinou ani pro běžnou zemědělskou produkci.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 25/2007.