Týdeník Veřejná správa


 Konzultace

FOTO: RADOSLAV BERNATIng. Zuzana Kramářová, Ph.D.
Katedra sídel a regionů, Fakulta stavební, ČVUT v Praze

Revitalizace brownfieldů jako alternativa ochrany krajiny

Vyšlo v čísle 25/2007

V dnešní době jsou ochrana krajiny i revitalizace brownfieldů velmi aktuálními tématy. Hlavním důvodem, proč hraje znovuvyužívání brownfieldů tak významnou roli v ochraně krajiny, je fakt, že jako každá “recyklace” chrání naše ještě nevyužité nenahraditelné zdroje. V případě “recyklace” brownfieldů je takovýmto zdrojem volná krajina. Ta je jedním z nejcennějších vyčerpatelných zdrojů naší planety, který je však málo zdůrazňovaný anebo přímo opomíjený, protože z něj neplynou tak vysoké přímé zisky jako například z prodeje ropy či zemního plynu.

Přitom právě volná krajina je často znehodnocována neefektivními zábory půdy sloužícími pro výstavbu rychle se rozrůstajících suburbií, a to nejen v okolí větších měst, ale i v sousedství vesnic s dostatečnou vybaveností. Je to dáno především cenami pozemků a naprostou vstřícností veřejné samosprávy, která “baží” po nárůstu počtu obyvatel sídla, neboť to přímo souvisí s výší státem přidělených prostředků pro hospodaření obcí. Proto jsou známy případy velmi častého upravování územních plánů obcí, kde je až nesmyslně měněno tak říkajíc každé pole či louka na plochu pro rozvoj či zastavitelné území. Dochází tak k paradoxům, kdy plocha zastavitelného území je i několikanásobně větší než plocha původní obce. Nově vznikající zástavba potom vyrůstá nejprve na cenově dostupnějších pozemcích, je proto nekompaktní, klade výrazně vyšší požadavky na dobudování a údržbu technické a dopravní infrastruktury a podněcuje drobné i větší investory k další rozvolněné výstavbě i mimo plochy určené pro zastavění.

Rozmanitá krajina České republiky je v kontextu evropského měřítka takřka unikátem, jemuž je blízká pouze krajina Slovenska. Jejich jedinečnost spočívá v ohromné pestrosti, která existuje na poměrně malém území. Toto je potenciál, který ostatní státy jako jsou Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Řecko či Rakousko nemohou nabídnout. A právě proto je nutné klást v našem státě na ochranu krajiny mnohem větší důraz, protože zde je mnohem snadnější unikátní krajinu nenávratně poškodit či zcela ztratit.

FOTO: RADOSLAV BERNATJedním z možných prostředků ochrany volné krajiny před záborem je znovuvyužívání již obsazených pozemků, tzv. brownfieldů. K vyššímu počtu revitalizací těchto území by mohlo přispět i plošné zavedení lokálních databází brownfieldů. Tyto databáze by byly určeny zejména pro potřeby developerů, kteří by zde snáze nalezly pozemky vhodné pro plánovaný záměr, jenž by pak nezabral další greenfieldy. Toto opatření je však nutné zavést plošně na území celé republiky. V případě pouze ojedinělého uplatnění dojde ke značnému znevýhodnění sídel s databázemi, neboť pro investory je vlivem současné situace na trhu s pozemky mnohem výhodnější kupovat a stavět na greenfieldech než na brownfieldech, kde existuje vysoké procento rizik spojených s investicemi. Proto by pro své záměry vyhledávali sídla bez existujících databází brownfieldů, kde by jejich záměry nebyly omezovány limity plynoucími z investic na nich.

Lokální databáze brownfieldů by měla prezentovat ucelený přehled informací o všech typech a kategoriích brownfieldů, které se nacházejí na správním území sídla. Informace o jednotlivých lokalitách by měly být rozděleny do dvou skupin: základní a rozšířené. Rozdělení informací do skupin je uvedeno v tabulce.

Základní informace o jednotlivých brownfieldech v databázi by měly být veřejně přístupné. Jako nejvýhodnější se jeví dostupnost informací přes internetovou síť na stránkách příslušného městského či obecního úřadu. Rozšířené informace by bylo možné získat pouze na vyžádání na příslušném odboru veřejné správy, kterým by byl například stavební úřad či odbor územního plánování.

Revitalizace brownfieldů by bylo dále vhodné podpořit politikou státu, zejména finanční motivací. Tím je myšleno především navýšení poplatku za vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Aby byly investoři jednoznačně směřováni k revitalizaci brownfieldů, měla by se tato částka pohybovat přibližně ve výši odpovídající ceně stavebních parcel. Pak by součet ceny pozemku a poplatku za vyjímání ze zemědělského půdního fondu byl vyšší a investoři by měli být dostatečně finančně motivováni.

Další alternativou je pochopitelně dotační politika státu a Evropské unie – dotační tituly pro podporu revitalizací brownfieldů. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika se právě nachází v přechodovém období z hlediska začleňování se do Evropské unie, dochází i ke změnám v možném využívání dotačních titulů Evropské unie a v návaznosti na to i dotačních titulů České republiky. Rozbor možností čerpání financí z těchto programů je velmi rozsáhlý, a proto zde žádné z nich nejsou jmenovány.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 25/2007.

Poznámka:

Příspěvek byl zpracován za podpory Výzkumného záměru MSM 6840770005.

Literatura:

[1] Kramářová, Z.: Ekologické, funkční, urbanistické a architektonické problémy brownfieldů v malých městech; disertační práce; Praha; prosinec 2006.

[2] Brownfields and Redevelopment of Urban Areas; A report from the Contaminated Land Rehabilitation Network for Environmental Technologies (CLARINET); 2002.

Rozdělení informací z lokálních databází brownfieldů do skupin

skupina informace
základní informace značení brownfieldu (pořadové číslo nebo kód)
poloha (možno prezentovat mapkou s vyznačením lokality)
typ brownfieldu (objekt, komplex budov, areál, pozemky s minimem objektů)
velikost pozemku či zastavěné plochy (m2)
počet majitelů a jejich povaha (soukromí, veřejní, církevní vlastníci)
základní informace o objektech (počet, zastavěná plocha, počet podlaží, konstrukční systém)
základní informace o technické a dopravní infrastruktuře (v místě, lze zbudovat přípojku, bez možnosti napojení)
základní informace o ekologických zátěžích (existují, lze je předpokládat, není pravděpodobná kontaminace)
předchozí využívání lokality
vhodné funkční využití v souladu s územně plánovací dokumentací
fotodokumentace (ilustrační foto v počtu cca 2 ÷ 10 kusů)
rozšířené informace parcelní čísla pozemků a objektů
kontakt na majitele (adresa, telefon, e-mail)
rozšířené informace o objektech (vnitřní dispozice, stavebně technický stav, typy nosných konstrukcí)
rozšířené informace o technické a dopravní infrastruktuře (struktura uložení v lokalitě, kapacity, stavebně technický stav)
rozšířené informace o ekologických zátěžích (existence a výsledky průzkumů, průběh a výsledky čištění, monitoring)
zeleň (chráněná, cenná, s menším významem, …)
další limity (ochranná pásma, památková péče, zátopové území, ochrana dobývacích a ložiskových území, …)
rozšířená fotodokumentace (snímky každého objektu a celkové pohledy na lokalitu v počtu cca 2 snímky na objekt + 2 ÷ 4 snímky na lokalitu)