Týdeník Veřejná správa


 Evropská unie

Názory Čechů na Unii
Ing. Jiří Zukal, Brusel

Vyšlo v čísle 25/2007

Na podzim loňského roku proběhl v 25 členských a dvou přistupujících státech Unie průzkum veřejného mínění, ve kterém byli občané dotazováni na postoje k Evropské unii, spokojenost se svým životem, hodnoty, které vyznávají. Výsledky za celou EU, tak i za jednotlivé členské státy, byly publikovány ve standardním vydání Eurobarometeru, jehož prostřednictvím Evropská komise prezentuje názory občanů členských států, snaží se nastínit jejich situaci a přiblížit celkovou společenskou atmosféru. Tímto způsobem umožňuje také občanům učinit si z různých hledisek srovnání života v jednotlivých členských státech.

V rámci průzkumu bylo v září loňského roku v České republice dotazováno 1091 občanů. V úvodu studie autoři konstatují, že průzkum byl prováděn v nesnadném politickém období, kdy výsledky parlamentních voleb určily vyrovnaný poměr 100:100 mezi vládní koalicí a opozicí. Připomínají též, že v daném období se v Evropě pomalu vytrácel dojem z negativního výsledku referenda o Evropské ústavě v Nizozemsku a Francii a vnímání Unie se u občanů pomalu začínalo zlepšovat. Ve srovnání s obdobným průzkumem konaným na jaře loňského roku více než polovina občanů EU (53 %) považovala členství v Unii za “dobrou věc”. Přesto však průzkum potvrdil potřebu i nadále sbližovat Evropany s jejich evropskými institucemi, aby občané měli pocit, že jsou vtaženi do evropského dění a že jejich hlas je v Evropě slyšet.

Češi jsou spokojeni se svým životem

Průzkum ukázal, že Češi jsou spokojeni se svým životem, i když o něco méně než vykazuje evropský průměr. Po vstupu České republiky do Evropské unie se zvýšil počet občanů, kteří byli velmi spokojeni se svým životem z osmi na třináct procent. Od té doby se tento počet příliš nemění; na jaře loňského roku dosáhl dvanácti procent a na podzim 2006 opět třinácti procent. Češi se také dívají do budoucnosti s poměrně značným optimismem. Takřka třetina dotázaných (32 %) zastává názor, že během příštích dvanácti měsíců se jejich život celkově zlepší. Více než polovina občanů (53 %) si myslí, že jejich život nedozná žádných podstatných změn a zbývajících 15 % je přesvědčeno, že za rok bude jejich život horší než v současnosti. Přestože Češi vidí svoji budoucnost poměrně růžově, ve srovnání s občany ostatních států EU jsou jejich názory na budoucnost mírně pesimističtější. Jedinou výjimku tvoří očekávání ekonomického vývoje, kde vidí Češi budoucí vývoj příznivěji. Více než čtvrtina českých respondentů (26 %) očekává pozitivní ekonomický vývoj, kdežto u občanů ostatních států EU vidí optimisticky budoucí hospodářský vývoj každý pátý(20 %) z dotázaných občanů. Názor českých občanů vychází z úspěšného růstu ekonomiky republiky, jejíž hospodářský růst byl v uplynulém roce více než dvakrát vyšší než činil průměr Unie.

Větší víra v zahraniční než domácí instituce

V Evropské unii jako celku přibližně polovina občanů věří ve spravedlnost a právní systém ve své zemi. Více než třetina respondentů má též důvěru ve svoji národní vládu a parlament. Češi však v tomto směru za evropským průměrem hodně zaostávají. Zatímco ve spravedlnost a právní systém jich věří třetina, vláda má důvěru pouze čtvrtiny občanů a parlamentu věří pouze každý pátý z Čechů. Podle očekávání nejhorší výsledek zaznamenaly politické strany, kterým projevilo ve svých odpovědích důvěru pouze čtrnáct procent občanů. Nízký výsledek je bezpochyby důsledkem povolební situace a vyjednávání při sestavování vlády. Průzkum jednoznačně prokázal, že zahraničním institucím Češi věří více než domácím. U dvou třetin (66 %) dotázaných občanů má důvěru Organizace spojených národů a více než tři z pěti (62 %) dotázaných Čechů projevili důvěru Evropské unii. Více než polovina českých respondentů (51 %) zastává názor, že členství v EU je “dobrá věc”, což je o něco méně než evropský průměr. Ve srovnání s rokem 2005 vzrostl (z 55 % na 66 %) počet Čechů zastávajících názor, že členství v Evropské unii je pro Českou republiku přínosem. Tento postoj souvisí s příznivým ekonomickým vývojem, na němž se podílí též čerpání prostředků ze strukturálních fondů Unie. Podobný názor jako Češi zastávají též Litevci a Irové, jejichž ekonomika vykazuje již řadu let nejvyšší přírůstky v celé Unii. Na druhé straně nejvíce skeptických názorů na budoucí hospodářský vývoj je možno pozorovat mezi Brity, Maďary, Švédy a Rakušany.

Nezaměstnanost - největší starost Čechů

Stejně jako v ostatních státech zůstává největším problémem českých občanů obava z nezaměstnanosti. Avšak i v České republice tento počet poklesl a na podzim loňského roku se nezaměstnanosti obávala 34 % respondentů. Tento výsledek koresponduje s klesajícím trendem nezaměstnanosti v České republice a lze předpokládat, že v současnosti, kdy zdejší míra nezaměstnanosti zaznamenala další pokles, obavy občanů z tohoto fenoménu dále poklesnou. Na druhém místě mezi problémy v České republice uvedli občané oblast veřejného zdraví, která prochází začátkem reformy. Přitom na jaře loňského roku veřejné zdraví bylo v žebříčku problémů Čechů poprvé na prvním místě. Ve srovnání s Evropskou unií mají Češi malé obavy z terorismu, který spatřovalo jako nebezpečí pouhých pět procent dotázaných občanů. Avšak na počátku roku 2006 vyjádřil obavy z terorismu pouze každý stý z dotázaných občanů. Lze konstatovat, že Češi chápou globální roli Evropské unie o něco pozitivněji než je průměr Unie. Čtyři z pěti (79 %) dotázaných občanů oceňují roli EU při udržování světového míru, kdežto pouze každý pětadvacátý z občanů (4 %) vidí přínos EU v této oblasti jako negativní. Také naprostá většina občanů v ostatních členských státech spatřuje přínos Unie též v boji proti terorismu. Poměrně rozdělené jsou názory Čechů na stav národního hospodářství. I když růst české ekonomiky patří k nejvyšším v Evropě, pouze 47 % považuje současný stav národního hospodářství za dobrý a 52 % se přiklonila k názoru, že je špatný. Přesto takřka dvě třetiny (63 %) dotázaných Čechů jsou přesvědčeny, že vstup země do EU měl pozitivní efekt na českou ekonomiku. Tři čtvrtiny Čechů také zastávají názor, že celková ekonomická situace Unie je dobrá. Tento názor je zřejmě ovlivněn tím, že občané stále vnímají EU především jako patnáct původních států, které mají hospodářskou úroveň nepoměrně vyšší než deset nových členských států, nemluvě o Bulharsku a Rumunsku, které rozšířily EU teprve v letošním roce. Více než dvě třetiny Čechů jsou přesvědčeny, že zvýšení konkurenceschopnosti vzhledem k jednotnému evropskému trhu má pozitivní účinek na národní hospodářství. Tito respondenti také zastávají názor, že díky jednotnému evropskému trhu se podstatně zlepšila konkurenceschopnost českých výrobků. V poslední době to potvrzují statistické údaje, podle kterých český vývoz letos dosahuje největšího objemu za poslední desetiletí.

Globalizace Čechům nevadí

Přesně polovina občanů dotázaných v České republice je přesvědčena, že proces globalizace přispívá českým podnikům, aby se výrazněji mohly prosadit na mezinárodním poli a na zahraničních trzích. Dalších 35 % respondentů v České republice vnímá proces globalizace jako hrozbu domácí zaměstnanosti a potenciální ohrožení českých podniků. Celkově však Češi společně s Estonci, Slováky, Nizozemci, Švédy a Dány patří mezi národy, které vnímají proces globalizace pozitivně a očekávají jeho další prohlubování s optimismem. Na opačném pólu vnímání globalizace se řadí Francouzi, Finové, Lucemburčané, Belgičané a Kypřané, kteří se obávají především negativního dopadu na domácí zaměstnanost a konkurenceschopnost podniků. Stejně jako občané ostatních členských států také Češi vidí jako hlavní faktor pro zlepšení úrovně evropské ekonomiky především zkvalitnění systému vzdělávání a odborného školství. Na druhém místě v pořadí priorit uvádějí občané investice do výzkumu a inovace. V České republice prezentují občané jako třetí prioritu investice do dopravní infrastruktury. V EU jako celku se na třetím místě umístilo zlepšení podmínek pro zakládání podniků.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 25/2007.