Přírodní památky

Vladimír Soukup

Bezdružice: Zámek se středověkou duší

Jeden z 27 vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, popravených v roce 1621 na Staroměstském náměstí v Praze, byl šlechtic Kryštof Harant, který se psal z Polžic a Bezdružic. Je zajímavé, že tyto predikáty si členové zmíněného rodu uchovali po několik století i přesto, že s těmito místy již dávno neměli nic společného. V Bezdružicích stával již ve čtrnáctém století menší hrad, jehož majitelem byl Bušek z Bezdružic. Ve znaku měl kohouta, stejně jako později Harantové z Polžic a Bezdružic, a proto je považován za jejich přímého předka. Bezdružice dlouho nedržel, již v roce 1390 byly v majetku pánů z Kolovrat, jejichž zdejší linie se pak nazývala Bezdružičtí z Kolovrat. Harantové pak již nikdy v Bezdružicích nesídlili, přesto se po nich dál psali. O něco déle vydrželi na tvrzi v nedalekých Polžicích (do 15. stol.), z níž se dodnes dochovalo zajímavé tvrziště s příkopem.

Ale vraťme se zpátky k bezdružickému hradu, který se v běhu času postupnými přestavbami proměnil na pohodlný a výstavný zámek. Nejstarší části stávaly na nejvyšším místě návrší; jejich poslední zbytky vzaly za své v roce 1909, kdy se tady budoval vodojem pro obecní vodovod. Středověkého původu, tedy součástí bývalého hradu, jsou však nesporně některé objekty v tzv. horním nádvoří, kde můžeme vidět zbytky starého opevnění s krakorci a hranatou věžičku z doby kolem roku 1500, v budově na jižní straně se dochovaly gotické portálky. V době blíže neznámé prošel hrad přestavbou na zámek ve stylu saské renesance. Z té doby pocházejí například arkády na dolním nádvoří i jádra některých dalších staveb. V sedmnáctém století postihlo zámek několik nepříjemných, ba tragických událostí. V závěru třicetileté války v roce 1646 řádili ve zdejším kraji Švédové. Nevyhnuli se ani Bezdružicím, kde vypálili hrad (zámek) i podhradní městečko. V roce 1680 sem zase vtrhli vzbouření poddaní. Protože tu nikoho z panstva nezastihli, pomstili se alespoň přítomným panským úředníkům. Když proti nim vytáhlo od Plané vojsko, stáhli se na blízký Ovčí vrch u Krasíkova, kde byli v následném krutém a nerovném boji na hlavu poraženi. Poškozené budovy byly pak postupně opravovány a doplňovány o nové. V roce 1711 byl z tohoto důvodu z větší části zbořen starý goticko-renesanční objekt a získaného materiálu se využilo na nové stavební práce. Od roku 1712 patřily Bezdružice knížecímu rodu Löwensteinů.

Zásadní však byla až pozdně barokní přestavba zámku v letech 1772-76 podle plánů neznámého architekta, která dala celému areálu prakticky dnešní vzhled. Tehdy vznikla například věž se vstupní branou a výrazně upraveny či změněny byly prakticky všechny starší části zámku. Rozsáhlá stavební činnost však způsobila značné zadlužení celého panství, takže nakonec skončilo pod nucenou správou. Po roce 1848 dal tehdejší majitel panství Karel Tomáš Löwenstein objekty k dispozici městu pro nově vznikající okresní úřady. Interiéry pak sloužily jako kanceláře, část dokonce i jako vězeňské cely. V roce 1952 převzal bezdružický zámek koncern ČKD Praha a zřídil v něm rekreační středisko. Nyní jsou zámecké objekty v soukromých rukou, noví majitelé je postupně vzorně rekonstruují a uvažují dokonce i o jejich zpřístupnění veřejnosti.

Ves v podhradí povýšil v roce 1459 český král Jiří z Poděbrad na městečko. Na náměstí stojí původně gotický kostel P. Marie, zcela přestavěný barokně v letech 1710-11 a po požáru roku 1838 částečně i empírově. Na gotický původ svatyně upomíná hlavně polygonálně uzavřený presbytář s vnějšími opěrnými pilíři.

Další informace [nápis]
Číslo 25/2005
Časopis Veřejná správa č. 25/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail