Lexikon evropského práva |
Přístup a vystoupení
Unie je otevřená všem evropským státům, které uznávají její hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin a zavazují se k jejich společné podpoře. Každý evropský stát, který si přeje stát se členem Unie, může podat svou žádost Radě. O této žádosti je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Komisí a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů. Podmínky a pravidla přijetí jsou předmětem dohody mezi členskými státy a kandidátským státem. Tato dohoda podléhá ratifikaci všemi smluvními státy v souladu s jejich ústavními předpisy. Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.
Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Dohodu uzavře jménem Unie Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Kvalifikovaná většina je vymezena jako nejméně 72 % členů Rady zastupujících zúčastněné členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva těchto států.
Dnem, ke kterému vstoupí v platnost dohoda o vystoupení, přestane být pro dotyčný stát použitelná i Evropská ústava, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty. Člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující členský stát, se nepodílí na jednáních ani evropských rozhodnutích Rady nebo Evropské rady, která se jej týkají.
Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupení, podléhá tato žádost stejnému postupu jako v případě jednání o žádosti státu, který dosud členem Evropské unie nebyl.
Doc. JUDr. Richard Pomahač, CSc., Právnická fakulta Univerzity Karlovy