Zahraničí |
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, která je jednou z agentur Evropské unie a má svoje sídlo v Dublinu, publikovala v loňském roce významnou studii “Kvalita života v Evropě”. Jedna z devíti kapitol obsáhlé studie se zabývá spokojeností občanů Evropy se stavem místního životního prostředí a úrovní jejich bydlení. Do průzkumu byly zařazeny názory občanů 25 členských států a tří kandidátských zemí Unie (Bulharska, Rumunska a Turecka).
Životní prostředí, ať už v globálním pojetí nebo na místní úrovni, nabývá v poslední době stále více na významu. Na summitu ve švédském Göteborgu se v červnu 2001 nejvyšší představitelé tehdejších patnácti členských států Evropské unie dohodli, že Lisabonská strategie bude rozšířena ještě o třetí dimenzi, tzn. životní prostředí. Tak vznikla integrovaná strategie, ve které se prolíná rovina sociální, ekonomická a environmentální a která má v Evropské unii zajistit trvale udržitelný rozvoj. Ze studie vyplývá, že občané jižního křídla Unie mají více výhrad ke svému životnímu prostředí než občané severních zemí, především skandinávských států. Obyvatelé východních států Unie kupodivu nevyslovují k místnímu životnímu prostředí více stížností nežli je průměr, s výjimkou kvality vody a vzduchu (Tabulka 1). Nejvíce nespokojenosti se svým místním životním prostředím mezi původními patnácti členskými státy prezentovali Italové. Ti projevili vysoký stupeň stížností na úroveň hluku, znečištění vzduchu, nedostatek zelené plochy a na kvalitu vody. Z nových členských států mají nejvíce výhrad občané ostrovního státu Malty.
Podle očekávání měli podstatně více připomínek občané žijící ve městech než obyvatelé venkovských oblastí. To platí především o státech východní Evropy, kde rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi jsou z hlediska životního prostření nejmarkantnější. Při vyjadřování spokojenosti sehrál faktor věku největší roli ve Francii, Polsku a Belgii, kde příslušníci starších generací projevovali nejméně výhrad.
Nejvíce stížnosti na hluk projevili občané Malty, Turecka, Itálie a Řecka. Na druhé straně mají nejméně problémů s hlukem v Dánsku, Finsku, Irsku a Nizozemsku. Ke znečištění ovzduší projevili nejvíce stížností občané Malty, dále se s tímto problémem nejvíce potýkají Italové, Řekové a Francouzi. Naopak nejméně připomínek ke kvalitě ovzduší prezentovali Holanďané, Finové, Švédové, Irové a Rakušané. Na nedostatek zelených ploch si nejvíce stěžovali Malťané, Italové, Řekové a Portugalci. Jednoznačně nejvyšší míru spokojenosti s množstvím zeleně vyjádřili Dánové a Finové, dále pak Švédové, Britové a Slovinci. Z odpovědí občanů vyplynulo, že nejhorší kvalita vody je v Turecku, Litvě a Lotyšsku. Naopak nejvíce spokojeni jsou, tak jak se předpokládalo, občané skandinávských států, dále Rakušané, Němci a Nizozemci. Občané České republiky nevyjádřili v žádné ze čtyř sledovaných oblastí ani výjimečnou míru spokojenosti, ani extrémně vysoké znepokojení. V oblasti hluku a znečištění ovzduší je míra nespokojenosti mírně nad průměrem 25 států Unie, kdežto o něco méně výhrad než je průměr EU měli občané České republiky ohledně množství zelených ploch a kvality vody. V průzkumu se ukázalo, že příjmy občanů a sociální postavení nemají příliš velký vliv na názory na lokální životní prostředí. Na druhé straně bylo zřejmé, že občané žijící na venkově si stěžují podstatně méně na místní životní prostředí než obyvatelé měst. Toto zjištění platilo pro všechny státy.
Velké rozdíly ve spokojenosti s bydlením
Jedním z nejdůležitějších faktorů pro celkovou životní spokojenost občanů je úroveň jejich bydlení. V rámci studie Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek byl mezi občany 25 členských a tří kandidátských států EU proveden průzkum, v jehož rámci občané hodnotili úroveň bydlení známkami v intervalu od 1 do 10. To znamená, že hodnota 10 vyjadřuje absolutní spokojenost s podmínkami bydlení, kdežto hodnoty nižší než 5 signalizují jednoznačnou nespokojenost s úrovní bydlení. Výsledky přibližně korespondují se stavem spokojenosti občanů s místním životním prostředím. Celkově minimální jsou rozdíly mezi občany žijícími ve městech a venkovských oblastech. Všeobecná spokojenost s bydlením záleží především na finanční situaci občanů a jejich příjmech. Tento faktor je rozhodující ve všech členských a kandidátských státech Unie. Největší rozdíl byl zaznamenán mezi příjmově nejsilnější skupinou občanů v Lucembursku a příjmově nejslabší skupinou občanů v Litvě. Lucemburčané vyjádřili svoji spokojenost průměrnou známkou 8,5, kdežto Litevci ohodnotili svoje podmínky pro bydlení v průměru hodnotou 5,1. Při posuzování míry spokojenosti je zároveň nutno vzít na zřetel fakt, že v obou těchto státech mají občané různé představy a požadavky na bydlení. Je velmi pravděpodobné, že bytové podmínky, se kterými vyjadřují občané Litvy maximální spokojenost, nebudou vyvolávat zdaleka tak velké nadšení u občanů Lucemburska, které je podle ukazatele průměrného hrubého domácího produktu jednoznačně nejbohatším státem v celé Evropské unii. Z nových členských států EU jsou s bydlením nejvíce spokojeni občané Malty, Kypru a Slovinska, které jsou podle ukazatele HDP na osobu hospodářsky nejvyspělejší. Nejméně spokojenosti projevili občané Litvy, Lotyšska, Estonska a Polska, jejichž státy jsou nejchudší v Unii (Tabulka 2). Studie ukázala zajímavou skutečnost, že vlastnictví domů je vyšší v nových členských a kandidátských státech než ve státech původní patnáctky. Další překvapivou skutečností je zjištění, že dvě třetiny vlastníků v těchto státech nejsou zatíženy hypotékou na svoji nemovitost.
Venkov bezpečnější než město
Ve studii jsou také monitorovány pocity bezpečnosti občanů v okolí svého bydliště. Celkově lze konstatovat, že občané měst se cítí méně bezpečně než obyvatelé venkovských oblastí. Devět z deseti občanů Dánska, Rakouska a Švédska se cítí v blízkosti svého bydliště bezpečně. Opačné pocity mají občané pobaltských států, kde má v noci více než polovina z nich v okolí svého bydliště obavy. Z průzkumu také jednoznačně vyplynulo, že starší občané zaznamenávají pocity nebezpečí ve větší míře než příslušníci mladších generací. Nejvíce se o své bezpečí obává skupina občanů starších 65 let. Ve všech státech bylo také zaznamenáno, že ženy evidují pocit nebezpečí v podstatně větší míře než muži.
Studie Nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek ukázala, že kromě značných hospodářských rozdílů mezi původními patnácti a deseti novými členskými státy existují stejné rozdíly i ve spokojenosti občanů s místním životním prostředím a úrovní bydlení. V závěru studie se konstatuje, že je nezbytné zlepšovat životní prostředí v Evropě jako celku. Dalším závěrem je fakt, že nízká úroveň bydlení vede k sociálnímu vylučování. Studie, která pouze prezentuje zjištěná fakta a konstatuje stav podmínek v Evropě, si nedává za cíl formulovat nové strategie nebo činit prognózy. V každém případě je však významným příspěvkem pro budoucí formování strategií a jednotlivých politik Evropské unie.
Tabulka 1: Stížnosti občanů EU na některé aspekty životního prostředí (v %)
Stát |
Hluk |
Znečištěné ovzduší |
Nedostatek zelené plochy |
Kvalita vody |
Belgie |
21 |
17 |
14 |
14 |
ČR |
20 |
20 |
11 |
13 |
Dánsko |
5 |
3 |
1 |
1 |
Estonsko |
13 |
13 |
6 |
24 |
Finsko |
8 |
5 |
1 |
2 |
Francie |
26 |
29 |
23 |
28 |
Irsko |
8 |
7 |
10 |
11 |
Itálie |
30 |
40 |
36 |
26 |
Kypr |
24 |
23 |
21 |
37 |
Litva |
17 |
20 |
22 |
39 |
Lotyšsko |
20 |
24 |
16 |
37 |
Lucembursko |
16 |
16 |
10 |
17 |
Malta |
34 |
49 |
44 |
34 |
Maďarsko |
21 |
22 |
13 |
18 |
Německo |
9 |
5 |
4 |
2 |
Nizozemsko |
8 |
3 |
8 |
2 |
Polsko |
19 |
22 |
17 |
21 |
Portugalsko |
17 |
17 |
23 |
13 |
Rakousko |
11 |
8 |
4 |
2 |
Řecko |
29 |
33 |
25 |
24 |
Slovensko |
17 |
19 |
14 |
15 |
Slovinsko |
14 |
19 |
6 |
15 |
Španělsko |
22 |
17 |
21 |
24 |
Švédsko |
7 |
6 |
3 |
1 |
Velká Británie |
11 |
7 |
4 |
5 |
EU 25 |
18 |
18 |
16 |
15 |
Bulharsko |
18 |
23 |
18 |
28 |
Rumunsko |
19 |
26 |
17 |
22 |
Turecko |
29 |
29 |
45 |
41 |
3 KZ celkem |
25 |
28 |
35 |
35 |
Tabulka 2: Míra spokojenosti s úrovní bydlení (Známkování 1 – 10)
Pořadí |
Stát |
Míra spokojenosti |
1. |
Dánsko |
8,4 |
2. |
Rakousko |
8,3 |
3 |
Lucembursko |
8,2 |
4. |
Malta |
8,2 |
5. |
Německo |
8,1 |
EU 15 |
7,7 |
|
EU 25 |
7,5 |
|
17. |
Česká republika |
7,2 |
18. |
Řecko |
7,2 |
19. |
Maďarsko |
6,9 |
20. |
Slovensko |
6,8 |
21. |
Portugalsko |
6,7 |
22. |
Polsko |
6,5 |
23. |
Estonsko |
6,4 |
24. |
Lotyšsko |
6,3 |
25. |
Litva |
5,9 |