Týdeník Veřejná správa


 Rozhovor

s JUDr. Jiřím Pospíšilem,
Ministrem spravedlnosti ČR

Justice by měla být moderní a rychlá

Vyšlo v čísle 23/2007
 Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil je nejmladším členem současné vlády. Je mu 31 let, ale už v předchozích postech, místopředsedy Ústavně právního výboru v Poslanecké sněmovně a stínového ministra spravedlnosti Občanské demokratické strany, si získal respekt řady odborníků. Jeho názory byly slyšet ve všech sněmovních uskupeních pro otázky Ústavy ČR, justice či vězeňství, byl členem poradního orgánu prezidenta republiky pro oblast práva a legislativy. Členem ODS je od roku 1998, ale politickou kariéru začal vstupem do Občanské demokratické aliance už v roce 1994. Poslancem za ODS byl poprvé zvolen v roce 2002 a tento mandát znovu obhájil při loňských volbách. Prioritou současného ministra spravedlnosti je zrychlit a zefektivnit výkonnost justice a v tomto rámci například dokončit projekt elektronizace justiční agendy. A v době nejbližší ho čeká obhajoba nového kodexu pro trestní právo, na půdě vlády a poté před poslanci.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo nový trestní zákoník. Lze odhadnout, kdy bude předán k projednávání zákonodárcům a odkdy se podle něj bude soudit?

Nová úprava českého trestního práva je opravdu nezbytná a proto na něm pracujeme tak, aby byl hotový v co nejkratším termínu. V současné době se dopracovává a připravuje do vnitřního a vnějšího připomínkového řízení. Je tedy reálné, že nový zákoník bude v tomto roce předán Poslanecké sněmovně, ale je téměř nemožné určit, kdy by měl vejít v účinnost. Návrh zmiňuje datum 1. leden 2009, ale vše záleží na délce legislativního procesu.

V čem se připravovaný kodex od současné úpravy trestního práva v principu liší?

Opustili jsme dosavadní systematiku zákona, která kladla na první místo trestné činy proti státu a státnímu zřízení. Zákon musí v první řadě ochraňovat člověka jako jednotlivce, jeho základní práva a svobody. Předkládaná norma zavádí novou kategorizaci trestných činů na zločiny a přečiny, přičemž přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy nebo úmyslné trestné činy, na které trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí sazby do tří let. Zločiny jsou všechny ostatní závažné trestné činy. A tato změna se bude promítat do trestního řízení. U přečinů budou převažovat zjednodušené formy řízení, odklony a alternativní řešení, včetně širokého uplatnění prostředků probace a mediace, nově se zavádí trest domácího vězení. Od těchto institutů si slibujeme mimo jiné i nižší počet osob ve věznicích a tím i nižší náklady státu.

V jakých případech se sazba trestného postihu zvyšuje a kdy se případně naopak zmírňuje nebo vypouští?

U nejzávažnějších trestných činů, například u brutální vraždy, se postih výrazně zvyšuje. Navíc bude možné uložit za podobné trestné činy výjimečný trest, jímž bude, kromě trestu doživotí, dvacet až třicet let odnětí svobody. Výčet nejzávažnějších trestných činů se nově rozšiřuje například o trestný čin kvalifikovaný jako útok proti lidskosti, teroristický útok, apartheid a diskriminace skupiny lidí či válečná krutost. Postihy se zvyšují také u šíření a přechovávání dětské pornografie, porušování autorského práva, zneužívání pravomoci úřední osoby, přijímání úplatku i u šíření poplašné zprávy. V souladu s mezinárodními trendy je kladen větší důraz i na majetkové tresty, které by měly pachatele postihnout vždy, pokud trestným činem získal, nebo se snažil získat, majetkový prospěch.

K často diskutovaným tématům patří otázka snížení věku trestní odpovědnosti, beztrestnost euthanasie i změna v režimu izolace pachatele, který se dopustil trestného činu v nepříčetnosti. S jakými instituty v tomto směru předloha počítá? Nahradí nedostatečně střežené psychiatrické léčebny dlouho diskutované detenční ústavy?

Trestní odpovědnost navrhujeme snížit na 14 let, což je návrat ke stavu za první republiky. A tato změna se promítá i v dalších právních předpisech, například v zákoně o občanských průkazech, o cestovních dokladech nebo o nabývání a pozbývání občanství. Beztrestnost euthanasie návrh neobsahuje. Víme, že je v rozporu s programem KDU-ČSL a že jednotný názor v této věci nepanuje ani u jiných politických stran. Pokud bychom rozpoutali diskusi o tomto problému, bylo by asi ohroženo přijetí celého kodexu. Významnou změnou je nové ochranné opatření, zabezpečovací detence. Do takzvaných detenčních ústavů by měli být umisťováni pachatelé, kteří nejsou pro nepříčetnost za své skutky trestně odpovědní, nemohou být tedy odsouzeni a umístěni do vězení, ale jsou společensky nebezpeční a psychiatrická léčebna pro ochranu společnosti nedostačuje. Tyto ústavy by měly sloužit i pro příčetné pachatele, kteří spáchali trestný čin ve stavu vyvolaném duševní poruchou.

V jaké fázi je příprava nového občanského zákoníku? Dá se, alespoň v obrysech shrnout, v čem by spočívala nová kodifikace občanského práva podle této stěžejní normy?

Nový zákoník je už připraven pro jednání v připomínkovém řízení. Hovořit o jednotlivých změnách by zabralo desítky stran, ale obecně lze říci, že se zcela "očistil" od dosavadních nánosů předrevoluční doby. V rámci principu antropocentrismu klade důraz na člověka a jeho zájmy, měl by tedy být člověku k užitku, nikoli obráceně. Další zásadní změnou je odbourání roztříštěnosti a nepřehlednosti a naopak sdružování všech soukromě právních předpisů. Rekodifikace tak například překonává dlouhotrvající dualitu závazkového práva obchodního a občanského, kdy závazky byly upraveny v občanském i obchodním zákoníku zvlášť.

Počet krajských soudů nekopíruje počet územně samosprávných krajů a někteří hejtmani volají po zřízení krajského soudu v každém krajském městě. Bylo by účelné a proveditelné zřídit v krajských městech, kde dnes fungují pouze pobočky příslušného krajského soudu, samostatné krajské soudy?

Dvoucestnost soudního a správního zřízení u nás existovala už za první republiky, jenom v dobách minulého režimu se překrývala. Takže současný stav není ničím výjimečný a nic na něm nemění ani fakt, že správně je Česká republika dělena na čtrnáct krajů. Na většině fungujících poboček krajských soudů se ovšem i s ohledem na jejich neúplné personální obsazení vyřizují pouze vybrané agendy příslušného krajského soudu. A to u samostatných krajských soudů nelze. Takže okamžité zřízení krajských soudů z poboček by si vyžádalo personální, materiální i finanční opatření a takovými prostředky resort spravedlnosti nedisponuje. S ohledem na reformy justice, jichž bych chtěl dosáhnout, by zřízení dalších krajských soudů, doprovázené navýšením personálních stavů a dalším napínáním státního rozpočtu, nebylo v tuto chvíli účelné. A myslím si, že pro veřejnost je daleko podstatnější rychlost soudního řízení a s tím spojená důvěra v soudy a soudce. S výjimkou poboček v Karlových varech a v Jihlavě, které svou činnost ještě nezahájily, už všechny ostatní pobočky krajských soudů fungují. A my se nyní snažíme o vytvoření systému plně fungujících poboček i o to, aby v horizontu několika let byla každá schopna vyřizovat všechny agendy, které zákonná úprava svěřuje krajským soudům.

Na webových stránkách vašeho ministerstva byla nedávno zveřejněna informace o tom, že nejvíce nedokončených soudních kauz mají severočeské soudy. Jak jste se rozhodl tuto situaci řešit?

Situace je důsledkem hromadného exodu soudců z této oblasti v devadesátých letech. A my jsme se nyní rozhodli pro poměrně razantní řešení: pro postupné navrhování a jmenování 55 soudců právě pro severočeský kraj. Z tohoto počtu bude 21 soudců určeno do plánovaného stavu a 34 pro nedodělky. Po vyřízení nedodělků zřejmě dojde k repozicím 34 soudců k jiným soudům. A já jsem přesvědčen, že toto opatření kritickou situaci vyřeší.

Někteří vaší kluboví kolegové v Parlamentu kritizují fakt, že podle verdiktu Ústavního soudu k případu odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu, nejde odvolat žádného předsedu soudu, přestože, dle jejich názoru, nejde o výkon funkce nezávislého soudce, ale správního úředníka, jenž by při pochybení měl být odvolatelný tím, kdo ho jmenoval.Souhlasíte s tímto názorem?

Verdikt Ústavního soudu je třeba respektovat. Připouštím ale, že jím dochází k vytváření mírně absurdní situace. V těchto dnech se ale připravuje do připomínkového řízení novela zákona o soudech a soudcích, která právě odvolávání soudních funkcionářů upravuje. Kromě toho se tato novela také zaměřuje na úpravu dočasného přidělení nově jmenovaných soudců, zpřísnění kárného řízení, úpravu laického prvku v kárných senátech, na vysílání soudců do zahraničních misí i na změnu právní úpravy Justiční akademie.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 23/2007.

Alexandra Štefanová