Evropská unie |
Vystavení se tabákovému kouři v prostředí, které se často nazývá také „nepřímé kouření“ nebo „pasivní kouření“ zůstává v Evropské unii široce rozšířenou příčinou nadměrné nemocnosti a úmrtnosti, čímž zatěžuje výraznými náklady celou společnost. Koordinované úsilí s názvem „Za Evropu bez tabákového kouře“ je jednou z priorit politiky Evropské komise v oblasti veřejného zdraví, životního prostředí, zaměstnanosti a výzkumu.
Již na počátku devadesátých let byla v Evropských společenstvích vydána řada směrnic o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jež vymezily určitá omezení kouření na pracovišti. Jejich doplněním bylo usnesení Rady z roku 1989 a doporučení o preventivních opatřeních proti kouření z roku 2002, která žádala členské státy, aby poskytovaly ochranu před expozicí tabákovému kouři na vnitřních pracovištích, na uzavřených veřejných místech a ve veřejné dopravě. Vedle legislativních kroků také proběhly ve sdělovacích prostředcích dvě protitabákové kampaně: „Nebojte se říct NE“ (2001 - 2004) a „HELP: Za život bez tabáku“ (2005 - 2008), které se zaměřují na zdůrazňování rizik pasivního kouření a propagaci životního stylu bez tabáku, zejména mezi mladými lidmi.
Na mezinárodní úrovni je hlavním dokumentem v boji proti kouření Rámcová úmluva Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC), kterou podepsalo 168 smluvních stran a dosud ratifikovalo 141 stran. V Úmluvě se konstatuje, že vědecký výzkum jednoznačně prokázal, že vystavení se tabákovému kouři způsobuje úmrtí, závažná onemocnění a zdravotní postižení. Úmluva stanoví státům povinnost zabývat se expozicí tabákovému kouři na vnitřních pracovištích, ve veřejné dopravě a na uzavřených veřejných místech. Z 27 členských států EU neratifikovaly tento dokument pouze dva státy, Itálie a Česká republika. Evropská komise, výkonný orgán EU, nabádá proto tyto státy, aby tak učinily co nejdříve. Ratifikace by umožnila, aby Evropské společenství mohlo zaujmout na 2.konferenci FCTC, která se bude konat ve dnech 30.6. - 6.7.2007 v Bangkoku, jednotný postoj a nemusely se vyvracet případné námitky, že ne všechny členské státy Unie FCTC ratifikovaly. Ve svém akčním plánu pro zdraví a životní prostředí (2004 - 2010) se Evropská komise zavázala „rozvinout práci na zlepšování kvality vnitřního ovzduší, zejména povzbuzováním omezování kouření na všech pracovištích, a to využitím jak právních mechanismů, tak i iniciativ zdravotní osvěty na evropské úrovni i na úrovni členských států“.
Počátkem roku publikovala Evropská komise dokument Zelená kniha „K Evropě bez tabákového kouře: možnosti politiky na úrovni EU“. Cílem dokumentu je zahájit široký proces konzultací a otevřít veřejnou debatu, do které se zapojí orgány EU, členské státy a občanská společnost; konzultace i debata mají dospět k závěru, jakou cestou se s pasivním kouření v Unii lze vypořádat nejlépe.
Tabákový kouř v prostředí obsahuje více než 4000 chemických látek, včetně více než 50 známých karcinogenů a mnoha toxických činidel. Nebyla stanovena žádná bezpečná hladina expozice tabákovému kouři v prostředí a ani se neočekává, že by ji stanovil budoucí výzkum. Nedávné výzkumy však potvrdily, že s pasivním kouřením jsou spojena závažná rizika pro zdraví i život. Chronická expozice tabákovému kouři byla shledána příčinou mnoha stejných závažných onemocnění, jako jsou onemocnění způsobována aktivním kouřením, například rakovina plic, nemoci srdce a krevního oběhu a dětská onemocnění. V rámci výzkumu Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny se zjistilo, že u nekuřáků, kteří žijí s kuřákem, existuje o dvacet až třicet procent vyšší riziko onemocnění rakovinou plic. Zvláštní riziko expozice tabákovému kouři na pracovišti bylo odhadnuto na dvanáct až devatenáct procent. Spolužití s kuřákem zvyšuje u nekuřáků též riziko ischemické choroby srdeční o 25-30 procent. Stále také narůstají důkazy, že pasivní kouření má příčinnou souvislost s mozkovou příhodou u nekuřáků, i když pro odhadnutí rizika je zapotřebí dalšího výzkumu (Tabulka). Pasivní kouření souvisí s nemocemi dýchacího ústrojí a je hlavní příčinou zhoršování zdravotního stavu osob s astmatem, alergiemi, což vede k jejich sociálnímu a pracovnímu vyloučení. Nedávný celoevropský průzkum mezi lidmi s příznaky silného astmatu zjistil, že jedno z jejich největších přání do budoucna je možnost dýchat zdravý vzduch. Nepřímé kouření je zvláště nebezpečné pro malé děti a kojence, neboť souvisí se syndromem náhlého úmrtí kojenců, zápalem plic, zánětem průdušek, astmatem a symptomy nemocí dýchacích cest i s onemocněním středního ucha. Expozice tabákovému kouři může u těhotných žen způsobit nižší porodní váhu dítěte či úmrtí plodu nebo vyvolat předčasný porod.
Údaje z řady států v EU i mimo Unii ukazují, že expozice tabákovému kouři s sebou nese obrovské hospodářské i sociální následky. Zatížení hospodářství jako celku zahrnuje přímé náklady související se zvýšenými výdaji zdravotnictví na onemocnění související se spotřebou tabáku a nepřímé náklady spojené s poklesem produktivity práce i se ztrátami na vybraných daních z příjmu a sociálním pojistném nemocných kuřáků a pasivních kuřáků, kteří by jinak byli normálně zaměstnáni. Politika ve prospěch prostředí bez kouře bude některé kuřáky motivovat k tomu, aby přestali kouřit nebo aby kouření omezili. Proto může v tabákovém průmyslu dojít ke ztrátě zisků, a následně i ke snížení zaměstnanosti v odvětvích, která s tabákem souvisejí. Pracovní místa v tabákovém průmyslu však představují poměrně malé procento celkových pracovních míst v EU. V roce 2000 tvořili zaměstnanci na těchto místech (pěstování a zpracování tabáku, výroba) 0,13 % celkového počtu zaměstnanců v EU. Lze též předpokládat, že finanční prostředky, které nyní utratí lidé za tabákové výrobky, pravděpodobně utratí za jiné zboží a služby, což vytvoří pracovní místa v jiných hospodářských odvětvích. Snížení počtu aktivních kuřáků bude také pro členské státy znamenat ztrátu v příjmech z daní z cigaret (spotřební daň a DPH). Je však nutno poznamenat, že i když ve většině zemí Unie přináší zdanění cigaret značné daňové příjmy, není jejich podíl na celkovém státním rozpočtu výrazný (pohybuje se většinou od jednoho do sedmi procent). Snížením spotřeby tabáku by se spolu se snížením celospolečenských nákladů souvisejících s kouřením zvýšil disponibilní příjem domácností kuřáků a prostřednictvím příjmů z DPH plynoucích z alternativních investic a výdajů těchto domácností by se částečně nahradila ztráta původních příjmů.
Klíčová otázka při rozvíjení iniciativy EU pro prostředí bez kouře je oblast její působnosti. Vzhledem k obrovské rozmanitosti prostředí, na nichž k expozici tabákovému kouři dochází, by se pro účinnou politiku pro prostředí bez kouře měl zvolit obecnější přístup než jen zaměření na určité druhy podnikání nebo prostor. Nejkomplexnější přístup by sestával z návrhu úplného zákazu kouření na všech uzavřených nebo z velké části uzavřených pracovištích a veřejných místech. Velmi omezené výjimky by bylo možné zvážit pro místa, kde lidé pobývají celodenně (např. pečovatelské domy, psychiatrická oddělení, věznice). Takové nařízení by nejvíce přispělo ke stavu, aby kouření přestalo být ve společnosti považováno za „normální“, neboť by přispělo k vytvoření prostředí, které by podněcovalo kuřáky, aby kouření omezili nebo s ním úplně přestali, a mládež by odrazovalo s kouřením vůbec začít.
Méně přísný přístup by zahrnoval návrh úplného zákazu kouření na všech uzavřených nebo z velké části uzavřených pracovištích a veřejných místech, ale s výjimkou udělenou vybraným kategoriím míst. Sem by mohly být zařazeny výjimky pro pohostinská zařízení s licencí k prodeji alkoholu, výjimky pro pohostinská zařízení, která nepodávají jídlo, a uzavřené kuřácké místnosti se samostatným větráním
Ve všech členských státech Unie se projevuje trend k nekuřáckému prostředí, vyvolaný mimo jiné právními požadavky na úrovni EU i na mezinárodní úrovni. Každý členský stát má v současnosti určitou formu regulace zaměřenou na omezování expozice tabákovému kouři a jeho škodlivých účinků na zdraví. Rozsah i forma těchto právních úprav se velmi liší. Celkový zákaz kouření ve všech uzavřených veřejných prostorech a na všech pracovištích zahrnující i bary a restaurace již byl zaveden v Irsku (březen 2004) a Skotsku (březen 2006). V Severním Irsku, Anglii a Walesu mají právní předpisy ve prospěch kouření bez kouře nabýt účinnosti do léta letošního roku. Právní předpisy ve prospěch prostředí bez kouře s výjimkami, které byly zavedeny v Itálii (leden 2005), na Maltě (duben 2005) a ve Švédsku (červen 2005) povolují zaměstnavatelům vyhradit na kouření zvláštní utěsněné místnosti se samostatným větráním. Obdobná opatření vstoupila v platnost v únoru 2007 ve Francii (pro pohostinství bude platit přechodné období do ledna 2008). Ve Finsku vstoupí v platnost od června 2007. Řada dalších členských států zakázala kouření ve všech uzavřených veřejných prostorech a na všech pracovištích s výjimkou pohostinství, kde platí jen částečné omezení. Mezi těmito státy je například Belgie, Estonsko, Finsko, Kypr, Nizozemsko a Slovinsko. Právní úprava většiny členských států zakazuje nebo omezuje kouření na důležitých veřejných místech. Sem patří zdravotní střediska, vzdělávací zařízení, úřady státní správy, divadla, kina a veřejná doprava. Omezování kouření na pracovišti je méně časté. Právní síla opatření se pohybuje od usnesení či dobrovolné dohody až po přísné zákony s tresty při jejich neuposlechnutí. V některých členských státech jsou zákony s celostátní platností posíleny přísnějšími předpisy na regionální nebo místní úrovni. Právní rámec je též doplněn samoregulačními opatřeními; stále více pracovišť, škol, nemocnic, veřejných dopravních zařízení a dalších míst se rozhoduje pro zákaz kouření dobrovolně.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 23/2007.
Stát | Jednoznačně pro | Spíše pro | Jednoznačně proti | Spíše proti | Nevím |
---|---|---|---|---|---|
Belgie | 31 | 25 | 28 | 16 | - |
Česká rep. | 16 | 19 | 36 | 28 | 1 |
Dánsko | 23 | 25 | 21 | 28 | 3 |
Estonsko | 40 | 34 | 14 | 10 | 2 |
Finsko | 41 | 33 | 15 | 10 | 1 |
Francie | 38 | 21 | 24 | 15 | 2 |
Irsko | 71 | 11 | 10 | 7 | 1 |
Itálie | 69 | 19 | 7 | 5 | - |
Kypr | 56 | 14 | 16 | 12 | 2 |
Litva | 40 | 20 | 20 | 17 | 3 |
Lotyšsko | 49 | 27 | 10 | 12 | 2 |
Lucembursko | 27 | 26 | 22 | 24 | 1 |
Maďarsko | 39 | 24 | 24 | 11 | 2 |
Malta | 64 | 17 | 9 | 10 | - |
Německo | 25 | 21 | 30 | 22 | 2 |
Nizozemsko | 23 | 23 | 17 | 36 | 1 |
Polsko | 37 | 22 | 24 | 13 | 4 |
Portugalsko | 50 | 19 | 12 | 16 | 3 |
Rakousko | 21 | 21 | 30 | 23 | 5 |
Řecko | 40 | 34 | 14 | 10 | 2 |
Slovensko | 30 | 21 | 30 | 17 | 2 |
Slovinsko | 39 | 34 | 14 | 13 | - |
Španělsko | 42 | 20 | 17 | 18 | 3 |
Švédsko | 64 | 18 | 9 | 9 | - |
Velká Británie | 43 | 24 | 14 | 17 | 2 |
EU 25 | 40 | 21 | 20 | 16 | 3 |
Bulharsko | 37 | 23 | 19 | 16 | 5 |
Rumunsko | 31 | 19 | 20 | 30 | - |