Téma |
Dnes je Uměleckoprůmyslové museum státní příspěvkovou organizací s mezinárodní působností. Celkový počet sbírek zahrnuje více než 250 tisíc inventárních položek. Sbírky obsahují sklo, porcelán a keramiku, užitou grafiku a fotografii, nábytek, práce ze dřeva, kovů a různého materiálu, šperky, textil, módu a hračky. Od roku 1995 má Uměleckoprůmyslové museum ve správě Galerii Josefa Sudka na pražském Úvoze, od roku 1998 spravuje zámek v Kamenici nad Lipou, kde bude zpřístupněna část sbírek. První část expozice nazvané KOVANÉ ŽELEZNÉ PRÁCE ZE SBÍREK UPM zde byla otevřena v létě 2004 zároveň s ukončením obnovy objektu. Přístupný bude také plánovaný depozitář nábytku devatenáctého až dvacátého století (2006).
Stálá expozice muzea, nazvaná PŘÍBĚHY MATERIÁLŮ, je členěna podle sbírkových okruhů. Názvy sálů odrážejí jejich klíčová témata: VOTIVNÍ SÁL – vstupní sál expozice věnovaný historii a zakladatelům muzea, PŘÍBĚH VLÁKNA – sál textilu a módy, UMĚNÍ OHNĚ – sál skla a keramiky, TISK A OBRAZ – sál užité grafiky a fotografie, KLENOTNICE - sál drahých a obecných kovů a jiných materiálů. Sbírka nábytku prochází všemi sály.
Na tento rok je naplánováno i otevření expozice hodin a přístrojů - STROJE ČASU.
Inspirace
Založení muzea v roce 1885 odpovídalo dynamickému rozvoji české společnosti své doby. Stalo se brzy významným kulturním a osvětovým centrem na tehdejším území Koruny české v rámci Rakousko-Uherska. V té době už byl dlouho oprávněným předmětem kritiky umělců, teoretiků i veřejnosti nepříznivý vliv průmyslové výroby na estetickou stránku a tím i kvalitu předmětů životního stylu. Myšlenka na zřízení trvalé expozice uměleckoprůmyslového zaměření, která by “sloužila jako příklad dobrého vkusu” stála již za výstavou, kterou uspořádal spolek Arkadia roku 1861 ve Staroměstské radnici v Praze. Příkladem i inspirací ostatně bylo pro všechna muzea v Evropě založení South Kensingtonského (nyní Victoria and Albert) muzea v Londýně, které od roku 1852 zpřístupnilo veřejnosti sbírky uměleckořemeslných a uměleckoprůmyslových výrobků. Pro české prostředí však bylo nejdůležitější Österreichisches Museum für Kunst und Industrie (dnes MAK Wien) existující ve Vídni od roku 1864. V roce 1868 uspořádala pražská Obchodní a živnostenská komora na Žofíně ve spolupráci s tímto vídeňským muzeem výstavu exponátů získaných ze Světové výstavy v Paříži 1867, doplněnou historickými uměleckořemeslnými předměty, převážně ze sbírky Vojtěcha Lanny (sběratele a jednoho ze zakladatelů UPM, který byl také členem rady vídeňského muzea).
Vznik muzea
V období, kdy ještě nedozrály vhodné finanční a prostorové podmínky, přispěl k realizaci založení muzea příslib expoziční plochy v Rudolfinu (Domě umělců), daný roku 1872 Českou spořitelnou a uskutečněný v roce 1884, kdy rozhodlo představenstvo Obchodní a živnostenské komory v Praze s konečnou platností o zřízení samostatného muzea. 20.1.1885 pak byly schváleny stanovy muzea a 7. 2. otevřena první expozice zároveň s otevřením budovy Rudolfina. V letech 1897- 1900 byla postavena novorenesanční muzejní budova podle návrhu prof. arch. Josefa Schulze na pozemku mezi starým židovským hřbitovem a Rudolfinem.
Skryté poklady
V depozitářích archivu Uměleckoprůmyslového musea v Praze je uloženo mnoho cenných písemných pramenů i obrazového materiálu (například plánová dokumentace, soubory fotografií, kresby a návrhy předmětů) pro studium dějin uměleckého řemesla o celkovém rozsahu více než 250 běžných metrů.
Základní fond je tvořen veškerými doklady vědecké, výzkumné, výstavní a ediční činnosti musea od jeho založení Obchodní a živnostenskou komorou v roce 1885 až do současnosti. Kromě toho archiv shromažďuje a spravuje materiály získané od jiných původců, a to především koupí nebo darem. Zde je kladen důraz především na pozůstalosti umělců, teoretiků a sběratelů, spjatých s UPM. Za všechny jmenujme alespoň osobní fondy historiků umění Karla Chytila (1857-1934), Karla Heraina (1890-1953), Emanuela Pocheho (1903-1987) nebo umělců Heleny Johnové (1884-1962), Josefa Drahoňovského (1877-1938), Karla Štipla (1899-1972) či Jana Nušla (1900-1986). Velmi zajímavá je rovněž pozůstalost Milady Müllerové (dar její dcery Evy Maternové), obsahující dobovou korespondenci, unikátní historické fotografie, stavební plány a skicy známé vily architekta Adolfa Loose v pražských Střešovicích. Vedle pozůstalostí jsou spravovány i další samostatné fondy, např. část archivu Ústavu bytové a oděvní kultury či archiv význačné sklářské sklářské firmy Lobmeyr.
Služby a kontakty
Součástí Uměleckoprůmyslového musea je i veřejná odborná knihovna specializovaná na literaturu o výtvarném umění. Knihovna UPM obsahuje kolem 160 tisíc svazků. Ve fondu má vedle monografií celou řadu významných uměleckých slovníků, příruček a periodik. Nezanedbatelná je i sbírka výstavních a aukčních katalogů. Fond je zpracován v řadě knihovních katalogů - např. jmenném, předmětovém, systematickém, v katalogu výtvarníků a v řadě dalších pomocných kartoték. Od roku 1995 je veškerý knihovní přírůstek zpracováván do elektronické databáze, která je přístupná čtenářům nejen ve studovně, ale i prostřednictvím internetu (www.katalog.upm.cz). Knihovna nabízí kopírovací služby, rešerše, zpřístupňuje řadu databází na CD–ROM i on–line.
-vh-