Týdeník Veřejná správa


 Evropská unie

XVII. sněm Sdružení měst a obcí Slovenska,
Bratislava 25. a 26. dubna 2007

Reprezentujeme demokracii zdola

Vyšlo v čísle 21/2007

Projev předsedy ZMOS Michala Sýkory

Projev předsedy ZMOS Michala SýkoryMístní územní samospráva vkročila prosincovými všeobecnými komunálními volbami do pátého volebního období. Představitelé, orgány i odborní pracovníci Sdružení měst a obcí Slovenska obhajovali základní stavební kameny a principy veřejné správy, ke kterým patří zachování duálního systému veřejné správy na Slovensku, zachování většinového volebného systému, dořešení rozsahu a charakteru kompetencí a způsobu financování místní územní samosprávy.

Pokračující decentralizace

V březnu letošního roku vyslovila Národní rada SR souhlas s ratifikací zbývajících článků Evropské charty místní samosprávy. Společně se dvěma predchozími ratifikacemi z roku 2000 a 2002 Slovenská republika potvrdila vysoký stupeň decentralizace v naší zemi.

Sdružení měst a obcí Slovenska považovalo přijetí charty za svou prioritu už od roku 1992. Uběhlo patnáct let než dosáhlo, že Slovenko přistoupilo ke všem článkům Evropské charty místní samosprávy. Ratifikace všech ustanovení charty je pro samosprávu významným mezníkem.

Od minulého roku sa novelou Ústavy SR rozšířila pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu SR na kontrolu celého financování a hospodaření měst a obcí. ZMOS, přestože se s takovým řešením neztotožnil, akceptoval nový právní stav. Doposud vykonané kontroly zatím nepotvrdily naše obavy z jejich možného účelového zneužití. Ve městech a obcích, stejně jako v celé sféře veřejné správy, našli sice kontroloři NKÚ SR nedostatky na různých úsecích, ale odhalování rozsáhlého svévolného a nezákonného nakládání s financemi a s majetkem sa nekonalo. Naopak, vytvořil sa prostor pro nové formy spolupráce.

Fiskální reforma

XVII. sněm Sdružení měst a obcí SlovenskaSnad žádné jiné téma nepoznamenalo uplynulé čtyři roky města a obce tak významně jako fiskální decentralizace. Stala sa předmětom mimořádně složitých jednání, ale také emocí. V každém případě byla nedělitelnou součástí celkové reformy veřejné správy, doplńující decentralizaci politické zodpovědnosti a decentralizaci pravomocí. První dva roky jejího uplatňování už umožňují jisté racionální hodnocení.

Fiskální decentralizace nahradila sedm částečných a různorodých druhů příjmů příjmem jediným, čímž zavedla jednoznačně přehledný a transparentní způsob financování, umožňující střednědobé plánování. Zavedla také místní daně. Stanovením podílu na výnosu daně z příjmu fyzických osob snížila závislost rozpočtů měst a obcí na aktuálním rozhodování zákonodárného sboru. Zvýšením příjmů vytvořila po 15 letech od obnovení místní územní samosprávy podmínky pro to, aby města a obce nenaplňovaly své zákonné úkoly jen na úrovni minima a s ťažkostmi, což se projevilo nejen ve financování provozu, ale také v kapitálových výdajích na rozvojové programy obcí, modernizaci a rekonstrukci. V minulém roce dosáhly kapitálové výdaje sumy 23,2 miliady korun, což představuje 24,9 procenta z celkových výdajů obcí.

Fiskální decentralizace vytvořila podmínky pro větší rozvoj, stabilitu, postupnou eliminaci dluhů z minulosti, stejně jako předpoklady pro přijímání pomoci z eurofondů a zvýšení finanční samostatnosti.

Předsedou ZMOS byl opět zvolen starosta Štrby Michal Sýkora. Na snímku vpravo vedle prezidenta Slovenské republiky Ivana GašparovičeMusím zdůraznit, že často vzpomínaná suma 23,5 miliard korun jako garantovaný podíl na dani z výnosu fyzických osob pro města a obce v roce 2005 nebyl maximální, ale minimální sumou pro samosprávu. Bola to pojistka pro případný nepředvídatelný vývoj, garance státu, aby se systém samosprávy nezhroutil.

Fiskální decentralizace s plánovaným růstom příjmů obcí byla vázaná při jejím spouštění výlučně na rozsah originálních sdamosprávných kompetencí ke dni dohodnutí jejích parametrů. Žádný odhad nových úkolů a povinností, které postupně prešly na města a obce ze státu neexistoval a ve fiskální decentralizaci se s ním nepočítalo.

Po začátku fiskální reformy bylo přijato více než 130 nových norem – zákonů, nařízení a vyhlášek, ktoré městům a obcím přidaly nové úkoly a povinnosti. Když to jenom na úseku zákonů rozměníme na drobné, můžeme zjistit, že k 1. lednu 2005 se na obce vztahovaly zákonné úkoly z 3 127 paragrafů zákonů; k lednu 2007 to už bylo 3 518 paragrafov.

Jediná korektná interpretace výšky příjmů měst a obcí musí být proto porovnávaná jen s vývojem a strukturou jejich výdajů. Není třeba zapomínat ani na případná rizika v dalším vývoji daňových příjmů měst a obcí. Snížení odhadu vývoje jejich daňových příjmů na rok 2007 o 831 milionů korun už v únoru letošního roku je toho důkazom. Samospráva dnes hospodaří s větším finančním výnosem, ale nese na svých bedrech také mnohem více zodpovědnosti, práce a povinností. Plně si uvědomujeme, že místní samospráva je samosprávná jen do té míry, do jaké je finančně samostatná a nezávislá.

Před fiskální decentralizací rozhodovala města a obce samostatně o použití přibližně poloviny svých příjmů, v minulém roce už o použití téměř tří čtvrtin svých příjmů, což ve finančním vyjádření představuje 71,4 miliard korun. To byl také jeden z argumentů ZMOS, proč jsme požadovali přijetí zbývajících článků Evropské charty místní samosprávy.

Legislativní podmínky fiskální decentralizace společně s jejich zákonným využívaním ze strany měst a obcí přinesly za dva roky nepopieratelná pozitiva. Velmi si proto ceníme, že po vyjasnění stanovisek v závěru minulého roku a v prvních měsících tohoto roku ministerstvo financí fiskální decentralizaci chce zachovat v současné podobě i pro budoucí období.

Zkvalitňování přeneseného výkonu státní správy

V uplynulém roce pokračovala činnost 204 společných obecních úřadů. Sdružují 2 839 měst a obcí a poskytují služby pro víc než 4,5 milionu obyvatel. Ve významné míře je města a obce začaly zakládat začátkem roku 2003. Právě posilněné společné obecní úřady by mohly být cestou ke zvýšení kvality služeb ve sdružených obcích a také směrem, kterým bychom se mohli vydat v případě, že některé obce nebudou z jakéhokoli důvodu schopné samostatně plnit zákonné povinnosti.

Návrh nového zákona o územním plánování a stavebním řádu, o ktorém se ještě diskutuje, navrhuje zrušit současný stav, kdy je stavebním úřadom každé město a obec a naopak obsahuje záměr pověřit výkonem kompetencí stavebních úřadů pouze vybraná města a obce. ZMOS s tímto postupem zásadně nesouhlasí, protože při reformě veřejné správy šlo o přesun celého “balíku” kompetencí, ne pouze o výběr “populárních” a “méně populárních” kompetencí. Nesouhlasí však také proto, že do budování společných obecních úřadů vložila města a obce nemálo energie a prostředků a nyní, když jsou v převážné míře funkční, nemohou se stát jednoduše zbytečnými. Je třeba pracovat na stabilizaci jejich sítě a na dořešení otázek dosud nesdružených měst a obcí v úzké součinnosti státu, regionálních sdružení a ZMOS.

Cesta ke zkvalitnění přeneseného výkonu státní správy nevede přes odebírání kompetencí obcím, ale přes důsledné řízení, metodiku a financování ze strany orgánů státní správy.

Kromě redukce sítě stavebních úřadů se uvažuje také o zásadní redukci počtu matrik z nynějšího počtu 947 na necelých dvě stě. ZMOS navrhované řeešení nemůže akceptovat z hlediska narušení historické kontinuity a z hlediska dostupnosti služeb pro občana. Počet matrik se dlouhodobě vyvíjel a snižování počtu matričních úkonů sa dá řešit snižováním úvazků, nikoli matričních úřadů. Matriční úřady jsou také místem pro plnění jiných úkolů, na což jsou už dnes vytvořené odborné a personální předpoklady.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 21/2007.

Redakčně kráceno, mezititulky Veřejná správa

Přeložil –her-