Evropská unie
V průběhu svého vývoje Evropská unie vypracovala legislativu k veřejnému zdraví, k ochraně spotřebitele a v rozsáhlé míře k zajištění kvality potravin, počínaje jakostí, přes krmivo, zdravotní stav zvířat až k podmínkám jejich chovu. Generální ředitelství Evropské komise pro veřejné zdraví a ochranu spotřebitele má za úkol vytvářet a aktualizovat legislativu a programy v dané oblasti. K jeho povinnostem zároveň patří monitorovat, jak jednotlivé členské státy legislativu transponují do svého právního řádu a jak pečlivě ji implementují. Evropská unie v roce 2002 zároveň zřídila Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), jehož úkolem je nezávisle a objektivně vyhodnocovat rizika spojená s kvalitou potravin a krmiv.
Evropská komise se ve spolupráci s EFSA podílela na vypracování studie, jejímž cílem bylo zjistit, jakých nebezpečí a rizik se občané členských států Unie obávají a jaké názory mají na kvalitu potravin a otázky spojené s jejich spotřebou. Studie by měla přimět politiky, aby ve spolupráci s veřejností přispěli k dalšímu pokroku v legislativě a iniciativách zaměřených na zlepšení kvality potravin a snížení nebezpečí a rizik spojených s jejich spotřebou. Rozdělena je do třech částí. V první se občané obecně zamýšlejí nad tím, jakému nebezpečí a riziku jsou vystaveny jejich životy, ve druhé části jsou zachyceny názory na kvalitu stravy a otázky související, závěrečná část zobrazuje, do jaké míry občané věří upozorněním médií na případná rizika a hrozící nebezpečí, kterým jsou v běžném životě vystaveni.
Největší obavy ze znečištění životního prostředí
Největším nebezpečím, kterého se občané 25 členských států Unie obávají, je znečištění životního prostředí, které by mělo negativní dopad na jejich zdravotní stav. Tuto obavu prezentovali více než tři z pěti dotázaných občanů (61 %). Na druhé straně více než třetina respondentů (36 %) nemá strach, že by životní prostředí mohlo zhoršit nebo poškodit jejich zdraví. V žebříčku potenciálních rizik se na druhém místě umístila zranění způsobená při automobilové nehodě. Toho se obává více než polovina dotázaných občanů (51 %). Takřka polovina respondentů (49 %) vyjádřila obavy z onemocnění vážnou chorobou. Více než dva z pěti dotázaných zůstávají v tomto směru optimisty a nepovažují za pravděpodobné, že by je mohla potkat závažná choroba. Celkem 42 % respondentů se obává, že by se jejich zdraví mohlo zhoršit na základě spotřeby nekvalitních potravin. Stejný počet dotázaných zastává názor, že by jejich zdraví mohlo poškodit určité spotřební zboží (nikoliv potraviny). Více než polovina občanů však nemá obavy z negativního vlivu potravin nebo spotřebního zboží na jejich zdraví. Takřka třetina občanů (31 %) se obává, že by se mohli stát obětí zločinu, dvakrát více občanů je přesvědčeno, že jim nebezpečí v tomto směru nehrozí. Přesně pětina dotázaných má obavu, že by se mohla stát obětí teroristického útoku. Tuto možnost si však nepřipouští tři čtvrtiny občanů Evropské unie.
Z hlediska sociodemografického lze konstatovat, že se rizik ohrožujících jejich zdraví více obávají ženy než muži. Studie také potvrdila již dříve známou skutečnost, že s vyšším věkem se lidé více obávají nebezpečí vážného onemocnění. Na druhé straně tato věková skupina (nad 55 let) má podstatně menší obavy z toho, že by se mohla stát obětí automobilové nehody. Rozdíly v názorech lze také pozorovat mezi obyvateli velkých měst a občany žijícími na venkově. Takřka dva z pěti dotázaných občanů (38 %) velkých měst se obávají, že by se mohli stát obětí zločinu, kdežto mezi občany malých měst a venkova dosáhl tento podíl pouze 29 %.
Co rozhoduje při nákupu potravin?
Druhá část studie se zabývá otázkami, co se občanům vybaví v souvislosti s potravinami, jaká kriteria rozhodují při jejich nákupu a jaká rizika jsou spojena s jejich spotřebou. Studie ukázala, že nejvíce občanů spojuje potraviny s jejich chutí (31 %), u dalších 29 % respondentů se v kontextu s potravinami projeví radost a pro 27 % jsou potraviny spojeny s životní nutností, například zahnáním hladu. Takřka každý pátý z respondentů myslí v souvislosti s potravinami na svoje zdraví. Celkem v osmi členských státech Unie občané spojují potraviny prioritně s jejich chutí, nejvíce však na Slovensku (62 %), Irsku (54 %) a v České republice (51 %). Radost působí potraviny především Řekům (40 %), kdežto 60 % Rakušanů se vybaví hlad. Nejvíce myslí na svoje zdraví v souvislosti s potravinami občané ostrovního státu Malty. Studie ukázala, že potraviny hodnotí podle chuti více muži než ženy. Každému třetímu muži se v souvislosti s potravinami vybaví jejich chuť, kdežto u žen dosahuje tento podíl pouze 28 %. Na druhé straně ženy posuzují potraviny jednoznačně více z hlediska jejich dopadu na zdraví a podle toho, zda jejich spotřeba koresponduje s dodržováním různých diet. Zástupci mladší generace, především studenti, posuzují potraviny spíše jako prostředek na odstranění hladu, kdežto příslušníci starší generace si potraviny více “vychutnávají”.
Při nákupu potravin se více než dva z pěti občanů Unie (42 %) rozhodují podle jejich kvality. Jako druhé rozhodující kriterium potvrdil průzkum cenu, kterou se při nákupu potravin řídí 40 % občanů, na dalších místech se mezi faktory umístily čerstvost a chuť potravin. Teprve jako pátý faktor v pořadí figuruje při nákupu potravin zdravotní hledisko. Podle něj se při nákupu řídí pouze 14 % respondentů. Průzkum ukázal, že i když občané Malty, Nizozemska a Dánska uváděli vliv potravin na lidské zdraví jako jejich nejdůležitější funkci, přesto při nákupu potravin toto hledisko ustupuje do pozadí a nahrazuje je cena a kvalita potravin. Průzkum, ve kterém mohli respondenti uvést dva nejvýznamnější faktory při nákupu potravin, potvrdil, že nejvíce při nákupu přihlížejí ke kvalitě potravin občané Řecka a Kypru (67 %). Na druhé straně faktor kvality berou v úvahu nejméně Poláci (30 %), Češi (32 %) a Estonci (34 %).
Cena je hlavním faktorem při nákupu především pro Portugalce (58 %), Slováky (53 %) a Lotyše (49 %). Pro Čechy je cena rozhodujícím faktorem v 38 % případů. Nejméně se cenami řídí Lucemburčané, Rakušané, Malťané a Dánové. Z hlediska sociodemografického se ukázalo, že kvalitou potravin se při jejich nákupu řídí spíše osoby starší než mladší. Jednoznačně nejčastěji vychází při nákupu potravin z cenové relace skupina nezaměstnaných, dále pak studenti a důchodci. Nejméně zohledňuje aspekt cen skupina manažerů a podnikatelé.
Pokud mají občané při nákupu potravin určité obavy a pochybnosti, mají na mysli především fakt, že v nich jsou obsaženy látky škodící zdraví, dále velké množství chemických složek, látky podporující obezitu. Pouze 7 % respondentů nevyjádřilo vůbec žádné obavy. Značná část občanů se obává, že hygienické podmínky v procesu výroby, přepravy a skladování potravin jsou nedostatečné. Plná čtvrtina občanů projevila v tomto směru ve svých odpovědích veliké obavy (25 %), největší skupina (43 %) vyjádřila mírné obavy, necelá čtvrtina (24 %) se příliš neobává. Zbývající respondenti nemají naprosto žádné obavy a pochybnosti o hygienických podmínkách potravin mimo jejich domov, tzn. ve výrobních podnicích, při dopravě, ve skladech, obchodech a restauracích. Podstatně menší obavy vyjádřili občané k hygienickým podmínkám při manipulaci s potravinami v domácnostech. Zde má veliké obavy pouze 9 % občanů, 18 % prezentovalo mírné obavy, přesně třetina se příliš nebojí a nejvíce občanů (39 %) si je jisto, že potraviny skladované v domácnostech splňují hygienické normy.
Předpisy a jejich dodržování
Celkem 62 % dotázaných občanů zastávají názor, že předpisy na úrovni Evropské unie k dodržování kvality potravin jsou natolik přísné, že zabezpečují jejich nezávadnost. Zároveň však necelá polovina dotázaných (46 %) je přesvědčena, že vynucování těchto předpisů je na poměrně odpovídající úrovni. O něco méně občanů (43 %) projevilo názor, že předpisů a norem v oblasti kvality a nezávadnosti potravin je příliš mnoho, kdežto 46 % dotázaných zastává opačný názor. Příliš mnoho pravidel připadá v této oblasti především občanům z nových členských států, zejména Kypřanům (87 %), Slovákům (63 %) a Čechům (58 %). Na druhé straně nejvíce nesouhlasu s tvrzením o tom, že v Evropské unii je příliš mnoho předpisů zajišťujících bezpečnost potravin, vyjádřili Řekové (63 %), Belgičané (58 %), Francouzi a Lucemburčané 56% ).
Respondenti měli též možnost porovnat zajišťování celkové kvality a nezávadnosti potravin v současnosti s obdobím před deseti lety. Názor, že se kvalita zlepšila, vyjádřilo 38 % dotázaných, 29 % nevidí při srovnání žádný rozdíl a 28 % si myslí, že se situace zhoršila. Zbývajících pět procent občanů nebylo schopno zaujmout jednoznačný názor. Nejvíce vidí zlepšení občané Malty (74 %), Irska (67 %) a Holandska (52 %), kdežto 65 % Lotyšů, 61 % Řeků a 59 % Poláků považuje situaci za horší než před deseti lety. Takřka polovina Čechů (49 %) konstatovala zlepšení kvality a nezávadnosti potravin, 30 % nezaregistrovalo žádný rozdíl a 17 % občanů si myslí, že se situace zhoršila (Tabulka).
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 22/2006.
Tabulka: Kvalita potravin ve srovnání se stavem před deseti lety (odpovědi v %)
Stát |
Stav se zlepšil |
Stejný stav |
Stav se zhoršil |
Nevím |
Belgie |
47 |
32 |
21 |
0 |
Česká republika |
49 |
30 |
17 |
4 |
Dánsko |
47 |
27 |
20 |
6 |
Estonsko |
50 |
24 |
15 |
11 |
Finsko |
34 |
46 |
18 |
2 |
Francie |
38 |
25 |
33 |
4 |
Irsko |
67 |
14 |
11 |
8 |
Itálie |
38 |
30 |
27 |
5 |
Kypr |
40 |
14 |
43 |
3 |
Litva |
44 |
22 |
25 |
9 |
Lotyšsko |
5 |
23 |
65 |
7 |
Lucembursko |
40 |
28 |
27 |
5 |
Maďarsko |
20 |
31 |
44 |
5 |
Malta |
74 |
9 |
13 |
4 |
Německo |
37 |
37 |
21 |
5 |
Nizozemsko |
52 |
33 |
12 |
3 |
Polsko |
16 |
18 |
59 |
7 |
Portugalsko |
33 |
21 |
39 |
7 |
Rakousko |
40 |
37 |
18 |
5 |
Řecko |
16 |
18 |
61 |
5 |
Slovensko |
28 |
33 |
34 |
5 |
Slovinsko |
42 |
24 |
32 |
2 |
Španělsko |
47 |
24 |
21 |
8 |
Švédsko |
38 |
22 |
29 |
11 |
Spojené království |
47 |
30 |
17 |
6 |
EU 25 |
38 |
29 |
28 |
5 |