Znak
Osada v předhůří Hostýnských vrchů se v pramenech objevuje po polovině čtrnáctého století. Název vzniklý z německého Freie Stadt (později Freistadtl) dokládá, že sídlo ležící na panství hradu Lukova mělo již od svého založení městský charakter. V roce 1550 obnovil Ferdinand I. městečku právo tří výročních trhů a v roce 1784 obdržel Fryšták povolení pořádat trh čtvrtý. V roce 1952 byly k obci připojeny Dolní a Horní Ves a v roce 1960 Vítová. V současnosti má Fryšták, který byl v roce 1965 povýšen město, přibližně tři a půl tisíce obyvatel.
Na pečeti městečka z šestnáctého století je stavba s dvěma čtvercovými okny a pravděpodobně s padacím mostem, kterou doprovází dvojice hvězd snad odvozených z erbovního znamení lukovských Šternberků. Na rychtářské pečeti z roku 1658 nacházíme zřetelně znázorněnou věžovitou bránu - symbol městského opevnění. Z této mladší pečeti se vyvinul znak, jehož barevnost stanovilo rozhodnutí předsedy PS PČR v lednu roku 1997. V modrém štítě je stříbrná věž s červenou střechou s dvěma zlatými makovicemi, dvěma černými okny a otevřenou branou se zlatými veřejemi. V následujícím roce získalo město prapor s týmž znamením.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR