Týdeník Veřejná správa

Rozhovor

s Tomem Zajíčkem
místopředsedou výboru pro veřejnou správu,
regionální rozvoj a životní prostředí PS PČR

Pro většinu zemí světa jsme naprosto neznámou destinací

Vyšlo v čísle 22/2006
Tom Zajíček

Slíbili jsme starostům důkladnou novelu zákona o obcích

Podle normy, kterou se mění zákon o obcích, o krajích, o hlavním městě Praze, o Ústavním soudu a o místním referendu, účinné od letošního července, přechází první fáze dozoru nad zákonností vyhlášek vydaných v samostatné působnosti obcí z krajských úřadů na Ministerstvo vnitra. Dalšími významnějšími změnami je rozšíření výčtu statutárních měst či například znovuobnovení sídelního titulu městys, které do tohoto vládního návrhu zákona připojili zákonodárci obou komor parlamentu.

Odporovala-li dnes obecně závazná vyhláška vydaná v samostatné působnosti obce zákonu, vyzval krajský úřad obec k nápravě a když se tak do 30 dnů od doručení výzvy nestalo, krajský úřad navrhl Ministerstvu vnitra pozastavení účinnosti vyhlášky. Ministerstvo po přezkumu zákonnosti vyhlášky rozhodlo o pozastavení účinnosti vyhlášky a podávalo Ústavnímu soudu návrh na její zrušení. Co bude platit nyní a jak je upraven dozor nad přenesenou působností?

Myslím, že o potřebnosti podstatnější úpravy zákona o obcích už od roku 2005 téměř nikdo nepochyboval a tak jsme mnohým starostům říkali, že Ministerstvo vnitra připravuje rozsáhlou novelizaci tohoto zákona. Vláda ale v květnu loňského roku předložila návrh zákona obsahující mimo jiné novelizaci zákona o obcích, který řešil v podstatě pouze sjednocení právní úpravy dozoru a kontroly obecní působnosti. Od počátku roku 2003 vykonávaly dozor nad výkonem samostatné a přenesené působnosti obcí Ministerstvo vnitra a krajské úřady v přenesené působnosti. Dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí vykonávaly dosud krajské úřady a zjišťovaly soulad obecně závazných vyhlášek obcí se zákony a soulad usnesení, nařízení a jiných opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy. Novelizací bude náležet příslušnost dozoru nad výkonem samostatné působnosti obcí výhradně Ministerstvu vnitra. U dozoru nad výkonem přenesené působnosti obcí se zjišťuje soulad nařízení obce se zákony a soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření se zákony a jinými právními předpisy. Tento dozor dosud vykonávalo Ministerstvo vnitra, nově náleží odpovědnost za dozor nad přenesenou působností obcí krajským úřadům - také v přenesené působnosti. A v případě nečinnosti krajských úřadů budou moci zasáhnout do výkonu dozoru také resortní ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.

K vládní předloze na změnu zákona o obcích, o krajích, o hlavním městě Praze a dalších dvou zákonů, padlo ve sněmovně skoro 70 pozměňovacích návrhů. Týkaly se řady jiných oblastí, ale i dozoru a kontroly nad působností obcí. Uspěla jich necelá třetina, zamítnut byl komplex návrhů regionálního výboru, ale i váš návrh, který byl v otázce dozoru nad výkonem působnosti obcí vůči vládní předloze, dá se říci, oponentní....

Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí nebyl s kvalitou předložené novelizace příliš spokojen a proto vloni doporučil sněmovně projednat a schválit celý komplex návrhů. Značným zlepšením obsaženým v tomto textu, jdoucím za rámec návrhu vlády, byla navržená úprava paragrafu 22, která doplnila pravidla na možné oddělení části obce pravidly o majetkovém vypořádání obcí. Pozměňovací návrh ke kontrole a dozoru odstraňoval řadu chyb v původní verzi, nově byla upravena problematika odměňování členů zastupitelstev a navržena byla i změna paragrafu 29 z platného znění zákona o vícejazyčném označení ulic. Sněmovna tento komplexní návrh projednala a v předvánočním čase, ve druhém čtení, k tomu přibyla řada dalších individuálních poslaneckých návrhů. Asi nejzásadnější význam pro finální podobu novelizace měl komplexní pozměňovací návrh (v podstatě z pera ministerstva vnitra) přednesený poslancem Kratochvílem, který byl nakonec přijat. Týkal se kontroly a dozoru, a zachovával výše popsanou filosofii vládního návrhu. Můj návrh se opravdu v podstatě pokoušel o navrácení k platné právní úpravě. A v tomto sporu obhajovaly obě strany svá stanoviska.

Vy jste chtěl mimo jiné prosadit, aby krajský úřad (tedy nikoliv ministerstvo vnitra) rozhodl o pozastavení účinnosti vyhlášky a nezjedná-li obec nápravu ve stanovené lhůtě, aby krajský úřad podal návrh ministerstvu delegovat dál na Ústavní soud rozhodnutí o zrušení vyhlášky. Zastánci vládní novelizace ale argumentovali například Ústavou, která neumožňuje, aby orgány územního samosprávného celku zasahovaly do samosprávy jiného samosprávného celku...

S tím lze souhlasit, ale je třeba ihned uvést, že v takzvaném spojeném modelu, který byl zvolen při reformě veřejné správy, stát velmi často ukládá vykonávat činnosti “za stát”, tedy přenesený výkon státní správy. Dle současné úpravy samozřejmě nevykonávali dozor a kontrolu obcí ani krajští zastupitelé či rada, ale úředníci, kteří bez pochybností nad jejich kompetencí vykonávají státní správu. Ve třetím čtení sněmovny ovšem získal většinovou podporu výklad ministerských legislativců a tím byl zamítnut nejen můj návrh, ale také celý návrh regionálního výboru, který nebyl v přímém rozporu s vládním návrhem, jenom ho upravoval. A přijata byla nakonec verze navržená poslancem Kratochvílem, se kterou se pak ztotožnil i Senát.

Další oblastí pozměňovacích návrhů byla problematika statutárních měst, respektive rozšíření jejich jmenovitého výčtu v zákoně, změny ve stanovování obcí městy a znovuzavedení institutu městyse. S rozšířením výčtu statutárních měst a se zavedením městysů se obě parlamentní komory ztotožnily. K městům Přerov, Děčín a Chomutov, která nově mezi statutární města přibyla zásluhou poslanců, přidali senátoři ještě Frýdek-Místek. Souhlasíte s tím?

Rozšiřování počtu statutárních měst mi především připadá chaotické. Existují-li důvody, proč existenci toho či onoho města upravovat statutem, proč ho dělit na městské části, nejsou v podstatě žádná pravidla, která by určovala, která města to mají být. A tak záleží spíše na tom, jak se sněmovna právě “vyspí”, jak velkou podporu získá poslanec nebo senátor, který chce “své” město povýšit na město primátorské. S výjimkou – jistě akceptovatelného, historického nároku na navrácení titulu města nebo městyse, které se zavádí, postrádám zřetelná kriteria pro stanovení obce městem nebo městysem. Kladného výsledku je dosaženo, pokud tak předseda sněmovny na návrh obce stanoví, přičemž u města je, stejně jako dosud, jedinou podmínkou, aby v něm žilo tři tisíce obyvatel. Nerad bych ovšem, už z titulu bývalého místopředsedy Svazu měst a obcí, aby moje vyjádření ke snaze vyzdvihnout význam té či oné obce, městečka či města, vyznělo příliš negativně. Nemám například vůbec nic proti tomu, aby znovu existovaly městyse. Jenom v tom nevidím pro obec žádnou výhodu. A trochu mi i vadí samotný výraz, raději bych používal třeba “městečko”.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 22/2006.

Alexandra Štefanová