Týdeník Veřejná správa


Zahraničí

Ing. Jiří Zukal,
Brusel

Unie a kouřová clona

Vyšlo v čísle 20/2006

Foto: HASAInstituce Evropské unie se již řadu let snaží mnoha způsoby bojovat proti kouření. Především Evropská komise různými prostředky, počínaje celoevropskými kampaněmi, přes vydávání informačních publikací, pořádání seminářů a konferencí až po dílčí kroky v oblasti legislativy, usiluje omezit počet kuřáků a zmenšit skupinu občanů, kteří každoročně umírají přímo nebo nepřímo na důsledky kouření. Členka Evropského parlamentu L. Lynne (Spojené království) uspořádala koncem března v Bruselu seminář k prezentaci publikace “Odstranění kouřové clony – deset důvodů proti kouření v Evropě”. Studie byla vypracována pro potřeby Evropské respirační společnosti a dalších nevládních organizací, které se zabývají bojem proti kouření a prevencí rakoviny. Zaměřuje se především na “pasivní kouření”, tzn. vdechování cigaretového kouře lidmi, kteří se nacházejí ve společnosti kuřáků. Na semináři vystoupil belgický ministr sociálních věcí a veřejného zdraví R. Demotte, poslanci Evropského parlamentu, zástupci vědeckých institucí a nevládních organizací, kteří se všichni jednoznačně vyslovili pro pokračování boje proti kouření.

Protikuřácké desatero

V úvodu studie je jako motto použit její úplný název a jednotlivé důvody jsou konkrétně uvedeny. Ve prospěch odstranění “clony” hovoří tyto důvody:

  1. Pasivní kouření přispívá ke zhoršení zdraví, případně k úmrtí;
  2. Každý zaměstnanec má právo být chráněn před cigaretovými zplodinami;
  3. Vědecké studie dokazují, že ventilace neochrání před účinky pasivního kouření;
  4. Legislativa zakazující kouření nepřináší negativní ekonomické efekty;
  5. Svobodné rozhodnutí občanů zahrnuje odpovědnost neohrožovat zdraví ostatních;
  6. Veřejnost podporuje protikuřáckou legislativu;
  7. Veřejnosti vyhovuje protikuřácká legislativa;
  8. Omezit nebo zakázat kouření lze kdekoli a kdykoli;
  9. Tento zásah do oblasti veřejného zdraví se vyplatí;
  10. Všeobecné politiky omezující kouření fungují.

Studie je rozdělena do šesti relativně samostatných kapitol. V první kapitole jsou popsány důsledky pasivního kouření na zdraví občanů. Poprvé se termín pasivní kouření objevil v anglickém vědeckém časopise v roce 1974. Mělo se jím původně na mysli především vystavování dětí účinkům cigaretového kouře. V průběhu osmdesátých let se uskutečnily výzkumy negativního vlivu pasivního kouření i na dospělou část populace, především však na nekuřáky. Zpočátku bylo riziko pasivního kouření spojováno s pobytem v domácnostech, později bylo prokázáno, že vliv tohoto zlozvyku je všudypřítomný; nebezpečí se vyskytuje jak na pracovištích, tak i ve veřejných prostorách.

Jednoznačně negativní vliv na zdraví

Postupně bylo vědecky prokázáno, že pasivní kouření má vliv na chronická onemocnění plic a na vznik rakoviny plic, na mozkové příhody, na ischemickou nemoc srdeční. Vědci také vyvinuli řadu metod, které stanovují výši rizika spojeného s pasivním kouřením a kvantifikují jeho podíl na onemocněních a úmrtích (Tabulka 1). Odhaduje se, že v roce 2002 způsobilo pasivní kouření ve státech EU úmrtí takřka osmdesáti tisíc občanů, přičemž více než devatenáct tisíc z nich byli nekuřáci. Z celkového počtu připadá na úmrtí v důsledku působení cigaretového dýmu v domácnostech kolem 72 tisíc občanů (z toho více než šestnácti tisíc nekuřáků), na pracovištích dosáhl počet úmrtí více než sedm tisíc občanů (z toho takřka tři tisíce nekuřáků). Z jednotlivých odvětví jsou nejvíce vystaveni účinkům pasivního kouření pracovníci v  pohostinství, kde umírá na základě práce v zakouřeném prostředí každý den v průměru jeden zaměstnanec.

Nezanedbatelný ekonomický přínos

V dalších dvou kapitolách se studie zaměřuje na ekonomický přínos politik, které omezují kouření. Hlavním důvodem je ochránit nekuřáky proti důsledkům pasivního kouření, druhým důvodem je odradit kuřáky od tohoto zlozvyku, protože kouření přináší v ekonomické oblasti zvýšení nákladů jednotlivců i celé společnosti. Mezi konkrétní ekonomické efekty zákazu nebo omezení kouření patří například nižší náklady na pojištění, vyšší produktivita práce zaměstnanců, kteří zanechali kouření, snížení nákladů na náhrady zaměstnancům, kteří v důsledku kouření onemocněli nebo zemřeli, snížení provozních nákladů na úklid pracoviště. Ze shrnutí výsledku 26 studií v USA z roku 2002 je patrné, že zákaz kouření na pracovišti sníží denní spotřebu v průměru o tři cigarety. V USA by to znamenalo ročně zachránit životy 6 550 občanů. Vyšší náklady, které přináší kouření, potvrzuje též studie kanadských odborníků z roku 1995, ve které se došlo k závěru, že zaměstnavatel musí ročně při zaměstnávání kuřáka vynaložit o 2 565 dolarů více, než kdyby zaměstnával nekuřáka. Do sumy je započteno 230 dolarů v souvislosti se zvýšenou absencí, 2 175 dolarů připadá na sníženou produktivitu práce, 75 dolarů tvoří zvýšené poplatky na životní pojištění a 85 dolarů jsou náklady na údržbu kuřáckého prostoru. Bylo dokázáno, že zaměstnanci firem, které zavedly naprostý zákaz kouření, v 7,7 % případů přestali s kouřením i v domácnostech. Bylo také zjištěno, že děti z těch rodin, kde nikdo z rodičů nekouří, mají o 26 % nižší pravděpodobnost, že propadnou kouření, než děti z rodin kuřáků. Čtvrtá kapitola publikace se zabývá povědomím veřejnosti o škodlivosti pasivního kouření. Je prokázáno, že tam, kde rostou znalosti veřejnosti o dané problematice, bývají častěji přijata odpovídající opatření proti pasivnímu kouření. Průzkum veřejného mínění ve Velké Británii ukázal, že více než osm z deseti dotázaných občanů souhlasí, že i vdechování cigaretového kouře nekuřáky se podílí na vzniku rakoviny plic. V roce 2003 se vyslovilo 88 % dotázaných Britů pro omezení nebo úplný zákaz kouření na pracovištích a 9 z 10 dotázaných Britů souhlasí se zákazem kouření v restauracích a barech. Pátá kapitola se zabývá problematikou a efektivitou ventilace v prostorách, kde jsou občané vystaveni kouři z cigaret. V této oblasti nejsou jednoznačné závěry; ne vždy zavedení výkonnějšího ventilačního systému jednoznačně přispěje k celkovému zlepšení kvality ovzduší.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 20/2006.

Tabulka 1

Roční počet úmrtí přisuzovaných pasivnímu kouření (odhad)

Stát

Domácnosti

Pracoviště

Celkem

Belgie

1 836

297

2 133

Česká republika

2 597

904

3 501

Dánsko

1 316

397

1 713

Estonsko

477

22

499

Finsko

623

36

659

Francie

5 574

289

5 863

Irsko

539

26

565

Itálie

6 216

965

7 181

Litva

1 320

42

1 362

Lotyšsko

1 167

340

1 507

Lucembursko

74

12

86

Maďarsko

3 782

158

3 940

Malta

52

7

59

Německo

14 354

1 255

15 609

Nizozemsko

1 898

435

2 333

Polsko

8 406

314

8 720

Portugalsko

1 450

69

1 519

Rakousko

856

173

1 029

Řecko

2 349

67

2 416

Slovensko

1 272

461

1 733

Slovinsko

287

15

302

Španělsko

5 463

841

6 304

Švédsko

512

27

539

Spojené království

10 456

488

10 944

EU celkem

72 170

7 280

79 450

Pramen: Lifting the smokescreen