Týdeník Veřejná správa


Lexikon evropského práva

Vyšlo v čísle 22/2006

Evropský soudní dvůr

  • Kazuistika (Fixtures Marketing)

  • V soudním sporu vystupovala jako žalobce společnost, která údajně získala právo organizátorů anglické a skotské profesionální fotbalové soutěže výlučně používat rozpisy utkání těchto ligových soutěží v zahraničí. V dalším podobném sporu stálo společenství žalobců, kteří měli ve svých rukách nepostradatelný nástroj organizace koňských dostihů ve Velké Británii, totiž databázi, v níž je kromě rodokmenu téměř milionu dostihových koní pravidelně aktualizováno mnoho podrobných údajů, podle nichž lze provádět sázky na dostihy, tedy zejména informace o vlastnících, trenérech, žokejích, váhovém zatížení koní a jejich zapsání do konkrétního závodu i o jejich výkonech v průběhu jednotlivých dostihů sezóny. Žalovanými byli pořadatelé sázek na fotbalové zápasy a na koňské dostihy, kteří pro své podnikání údaje obsažené v uvedených databázích využívali, aniž by se však se žalobci dohodli o platbách za toto využití. V případě rozpisů utkání anglické a skotské fotbalové ligy nebylo žádným problémem data získat, neboť organizátoři měli pochopitelný zájem na tom, aby rozpis byl znám řadu měsíců dopředu široké veřejnosti a byl snadno dostupný jak na internetu, tak v dalších sdělovacích prostředcích – kromě toho byly rozpisy distribuovány i méně mediálně zběhlým fotbalovým fanouškům v podobě tradičních brožurek. Pokud šlo o údaje z databáze koňských dostihů, musela žalovaná společnost vyvinout větší úsilí, neboť z povahy věci je zřejmé, že nešlo o tak fixní datovou strukturu, jakou je organizační schéma ligové soutěže. Sázková společnost si proto v tomto případě vedle dat přístupných on-line na příslušné internetové stránce musela i určité informace od organizátorů dostihů předplatit a získávala je pak ve formě dat určených k vlastnímu zpracování. Takto získaná data pak dále šířila v rámci poskytování služeb sázkařům na vlastních internetových stránkách. Z hlediska úpravy provedené směrnicí č. 96/9/ES o právní ochraně databází šlo v obou typech případů zejména o to, zda se na věc vztahuje definice databáze, jakož i o konkretizaci předmětu právní ochrany. Evropský soudní dvůr uznal v rozsudku ze dne 9. 11. 2004, že pořizovatel databáze si může vyhradit právo výlučného přístupu ke své databázi a vyhradit přístup k ní pouze určených osobám. Pokud však pořizovatel zpřístupní obsah databáze nebo jeho část veřejnosti, jeho zvláštní právo ochrany mu již nedovoluje bránit třetím osobám ve vyhledávání v databázi. Podle žalobců šlo o vytěžení zásadních údajů. Je však třeba připomenout, že vnitřní hodnota údajů dotčených vytěžením nebo zužitkováním nepředstavuje relevantní kritérium pro posouzení kvalitativně podstatné povahy dotčené části. Skutečnost, že údaje jsou zásadní pro pořádání koňských dostihů, není relevantní pro posouzení, zda se činnost žalovaného týká podstatné části obsahu databáze. Změna, provedená původcem vytěžení a zužitkování v uspořádání nebo podmínkách individuální přístupnosti údajů dotčených jeho činností, nemůže v žádném případě způsobit změnu části obsahu databáze, která není podstatná, v podstatnou část. Pojem kvantitativně podstatné části obsahu databáze se vztahuje k objemu vytěžených nebo zužitkovaných údajů a musí být posuzován ve vztahu k objemu celkového obsahu databáze.

    Doc. JUDr. Richard Pomahač,
    Právnická fakulta Univerzity Karlovy