Znak
V osadě ležící dnes v těsném sousedství Prahy měly v první polovině třináctého století majetky benediktinky z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V následujícím století se mezi držiteli zboží v Čestlicích objevují šlechtici, měšťané i církevní hodnostáři. Již v předhusitském období byla ves sídlem farnosti. V roce 1457 je poprvé doložena čestlická tvrz, avšak v roce 1508 se hovoří pouze o poplužním dvoře. V mladším období sdílely Čestlice osudy průhonického panství. V roce 1880 žilo v obci zhruba tři sta padesát obyvatel a v současnosti je jejich počet přibližně o sto vyšší. Nejvýznamnější místní památku představuje v letech 1863-1864 vybudovaný kostel sv. Prokopa s mariánskou kaplí, která vznikla úpravou kněžiště starší svatyně.
Znak podle návrhu Michala Hořavy udělil Čestlicím předseda PS PČR v roce 2001 současně s praporem. Ve zlatém štítě jsou vpravo tři modrá do poloviny zkrácená břevna a vlevo šikmá černá hořící ostrev. Břevna připomínají tři cesty vedoucí do obce. Pochodeň odkazuje na dramatické události v Čestlicích v čase husitských válek a zároveň symbolizuje “zapálení pro věc a světlo ukazující cestu”.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR