Poradna
Jak dlouhá je nyní doba evidence na úřadu práce u osoby starší padesáti let? Jak se vyplácí podpora při nemoci uchazeče o zaměstnání?
Kamila Štorchová, Poděbrady |
Odpovídá:
Mgr. Olga Bičáková,
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Správa služeb zaměstnanosti
Odbor metodiky a správního řízení
Od 1. ledna 2006 je rozhodující pro délku podpůrčí doby, tj. doby, po kterou je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti, jen věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání jeho žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání od 50 do 55 let věku devět měsíců ode dne podání jeho písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Do 31. 12. 2005 byla stanovena jako další podmínka pro poskytování podpory v nezaměstnanosti po dobu devíti měsíců celková doba účasti na důchodovém pojištění v délce alespoň 25 roků. Splnění podmínky celkové doby účasti na důchodovém pojištění prokazoval uchazeč o zaměstnání. Zákonem č. 382/2005 Sb., byla s účinnosti od 1. ledna 2006 ustanovení, která upravovala účast na důchodovém pojištění jako podmínku pro delší podpůrčí dobu, zrušena. Tato nová právní úprava se vztahuje i na uchazeče o zaměstnání, kteří byli zařazeni do evidence uchazečů o zaměstnání nebo požádali o podporu v nezaměstnanosti v roce 2005 a
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o zaměstnanosti”), stanoví, že podpora v nezaměstnanosti se neposkytuje po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění. Po tuto dobu úřad práce poskytování podpory v nezaměstnanosti rozhodnutím zastaví (§ 44 odst. 1 písm. b a odst. 2). Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění a z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se do podpůrčí doby nezapočítává (§ 46 písm. a). Z uvedeného vyplývá, že pokud uchazeč o zaměstnání onemocní v průběhu tzv. ochranné lhůty, plynoucí po skončení zaměstnání, která činí v běžných případech 42 kalendářních dnů, jsou mu po dobu jeho nemoci poskytovány dávky nemocenského pojištění, které mu vyplácí jeho bývalý zaměstnavatel. Onemocní-li uchazeč o zaměstnání po uplynutí ochranné lhůty a nemá-li dosud vyčerpánu podpůrčí dobu, je mu po dobu nemoci poskytována podpora v nezaměstnanosti v té výši, v jaké by mu náležela, i kdyby nemocen nebyl. Nárok na podporu v nezaměstnanosti mu zanikne uplynutím této podpůrčí doby, bez ohledu na to, zda jeho pracovní neschopnost trvá i nadále. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první tři měsíce podpůrčí doby padesát procent a po zbývající podpůrčí dobu čtyřicet pět procent průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období, podle pracovněprávních předpisů.