Lexikon evropského práva
Rozhodnutí o předběžné otázce a obnova správního řízení
Kazuistika (Kühne & Heitz NV)
Společnost Kühne & Heitz obchodovala drůbežím masem a využívala přitom výhod vyplývajících pro výrobce a vývozce těchto produktů z evropských nařízení o opatřeních na společném trhu s drůbeží a vejci. Za vývozy uskutečněné v období od prosince 1986 do prosince 1987 ze zemí Evropských společenství do nečlenských států inkasoval Kühne & Heitz subvenci k realizovaným tržním cenám, jíž se vyrovnávala vysoká výkupní cena od producentů zemědělských výrobků ve státech ES. Výpočet výše subvence se odvozoval pro jednotlivé exportované komodity od celního prohlášení vývozce a od začlenění zboží pod jednotlivé položky nomenklatury celního tarifu. Příslušná nizozemská Komise pro obchod drůbeží a vejci následně zkontrolovala deklarace a shledala rozpor v tom, že kuřecí stehna neměla být klasifikována jako zboží vymezené v titulu celní nomenklatury 02.02 B II v popisu uvedeném pod písmenem e, jak uváděl Kühne & Heitz, ale pod písmenem g, jak se lépe jevilo úředním zbožíznalcům. Tento zdánlivě podružný rozdíl měl nemalé finanční důsledky, protože nizozemské úřady provedly nový výpočet výše nároku na subvenci a požadovaly, aby exportér navrátil částku ve výši téměř jednoho milionu nizozemských guldenů. ESD vynesl v říjnu 1994 v jiné věci interpretační rozsudek, podle něhož je v podobných sporech úlohou národních soudů, aby přihlédly - při nedostatku jasných komunitárních pravidel - k národním obchodním zvyklostem při výrobě a prodeji kuřecích řízků. Formulace, která byla některými komentátory označená za vpravdě šalamounskou, obsažená v bodech 20 a 21 citovaného rozsudku ESD, říká, že vzhledem k nutnosti respektovat tradiční zvyklosti při řízkování drůbeže, je možné za kuřecí stehno považovat nejen stricto sensu končetinu obalenou svalovinou, ale i kus kuřecího zadku, pokud ovšem tento zadek není natolik velký, aby změnil podstatný charakter tohoto potravinářského výrobku.
Povzbuzen uvedeným rozsudkem ESD, podal Kühne & Heitz v prosinci 1994 žádost o vydání nového rozhodnutí, jímž by Komise pro obchod drůbeží a vejci přiznala nárok na subvenci v plné výši, neboť kuřecí nohy se prodávají v zahraničí za nižší cenu než kuřecí zadky. V procedurální otázce týkající se toho, zda je celý přezkum původního rozhodnutí definitivně uzavřen rozsudkem vnitrostátního soudu ze dne 22. listopadu 1991, i když byla později Evropským soudním dvorem naznačena pro žalobce výhodnější cesta interpretace zapeklitého problému kuřecího masa, vznikly vážné pochybnosti. Podle nizozemského práva by rozhodnutí Komise pro obchod drůbeží a vejci z 21. června 1997 měl zrušit správní soud, zjistí-li, že vzhledem k specifickým okolnostem případu mělo být o povinnosti vrátit již vyplacenou subvenci rozhodnuto jinak. Evropské právo respektuje obecnou zásadu právní jistoty, a proto nelze obecně stanovit povinnost obnovit pravomocně ukončené řízení ve všech případech, kdy vzniknou pochybnosti o souladnosti správního rozhodnutí s evropským právem. V tomto smyslu je třeba plně respektovat zásahu nizozemského práva týkající se podmínek obnovy řízení a vydání nového rozhodnutí, a to zejména z hlediska ochrany práv třetích osob. Evropský soudní dvůr dospěl v rozsudku ze dne 13. 1. 2004 k závěru, že článek 10 SES, ukládající členským státům učinit veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření ke splnění povinností, které jsou důsledkem činnosti orgánů EU, opravňuje národní správní orgány k tomu, aby přezkoumaly pravomocné správní rozhodnutí ve světle následného relevantního výkladového rozhodnutí Evropského soudního dvora. To platí v případech, kdy správní orgány mají podle národního práva pravomoc provést obnovu řízení a vydat nové rozhodnutí. Skutečnost, že věc přezkoumal a konečným rozsudkem rozhodl národní soud, který však - jak je patrné z relevantního rozhodnutí Evropského soudního dvora o předběžné otázce - neopřel své rozhodnutí o správný výklad komunitárního práva, nebrání obnově správního řízení, žádá-li o ni bez odkladů účastník seznámivší se s rozhodnutím ESD o předběžné otázce.
Doc. JUDr. Richard Pomahač,
Právnická fakulta Univerzity Karlovy