Anketa
Jak hodnotíte fungování Integrovaného záchranného systému letos na jaře ve srovnání s minulou povodní? Přibyly zkušenosti pro Plány krizového řízení?
Jan Zahradník
hejtman Jihočeského kraje:
O tom, že součinnost Integrovaného záchranného systému má významnou roli při zmírňování následků živelných pohrom jsme se v Jihočeském kraji přesvědčili již v průběhu srpnových povodní v roce 2002. Byl to právě náš kraj, který se tehdy jako první z regionů ČR začal potýkat s povodněmi dosud nebývalého rozsahu. Krizový štáb kraje, jehož součástí jsou všechny složky IZS, však nebyl zaskočen, neboť shodou okolností se v březnu téhož roku uskutečnilo cvičení ZÓNA 2002, které prověřilo součinnost jednotlivých stupňů krizového řízení na úrovni ministerstva vnitra, Jihočeského kraje, okresů České Budějovice, Písek, Tábor a Prachatice a vybraných obcí. Přestože cílem tohoto cvičení byla prověrka havarijních plánů k zajištění ochrany obyvatelstva pro případ havárie v Jaderné elektrárně Temelín, vyzkoušeli jsme si postupy pro vyhlášení stavu nebezpečí a přípravu evakuace obyvatel, včetně operativních reakcí Krajského krizového štábu na nepředvídaný vývoj událostí. A tak už během povodní v roce 2002 se nám velmi rychle podařilo zaktivizovat složky Integrovaného záchranného systému a koordinovat postupy mimořádných opatření.
V letošním roce prověřila Integrovaný záchranný systém Jihočeského kraje již lednová sněhová kalamita, kdy sice mimořádná situace neměla takový rozsah, aby bylo nutné vyhlásit stav nebezpečí, avšak přesto se z mého podnětu pravidelně scházeli zástupci Integrovaného záchranného systému a dalších složek, zastoupených v Krajském krizovém štábu, Správy a údržba silnic Jihočeského kraje i distributora elektrické energie. U jednoho stolu jsme domlouvali koordinaci a priority prací pro obnovení dodávek energie a zajištění sjízdnosti hlavních komunikačních tahů. A tak například hasiči přednostně odstranili padlé stromy na trasách s poruchami vysokého napětí, kam se energetici nemohli dostat, a dodali náhradní agregáty do obcí bez elektrického napětí.
Povodně, které letos postihly jižní Čechy, se tak staly dalším potvrzením, že plány krizového řízení mají opodstatnění. Poté, co jsem vyhlásil stav nebezpečí pro okresy Jindřichův Hradec, Tábor a povodí Lužnice, jsme záchranné práce koordinovali na platformě Krizového štábu kraje. Díky mimořádnému nasazení složek IZS, zejména pak Hasičského záchranného sboru, Armády ČR a Policie ČR se ve spolupráci s postiženými obcemi podařilo minimalizovat ohrožení života a zabránit daleko vyšším možným škodám na majetku obyvatel. Opětovně se tak i ve vypjatých situacích živelné pohromy prokázalo, že mezi vedením Jihočeského kraje a složek Integrovaného záchranného systému panuje mimořádně dělná a bezkonfliktní atmosféra, umožňující mi vydávat rychlá rozhodnutí, která se opírají o skutečně odborná a jasná stanoviska členů krizového štábu.
Vlasta Štěpánová
vedoucí odboru mimořádných situací
Magistrát města Ústí nad Labem
Můžeme napsat své zkušenosti s jednotlivými složkami Integrovaného záchranného systému, protože při povodních z našeho hlediska IZS jako celek nevystupuje. Zástupci Policie České republiky pracují ve skupině pro dopravu (objížďky, řízení dopravy) a plní své úkoly ze zákona - ostrahu majetku a udržení veřejného pořádku za přispění Městské policie.
Zdravotní záchranné služby naštěstí při letošní povodni nebylo potřeba, ale spolupracuje též se skupinou pro dopravu (znalost uzavírek, objížděk) a s orgány měst a obcí při zajištění detašovaných pracovišť v případě dopravního odříznutí části obcí a měst. Zástupci Hasičské záchranné služby nepracují v žádné pracovní skupině krizového štábu, které jsou zřízeny městem (například skupina pro dopravu, humanitární pomoc, evakuace). Hasičský záchranný sbor nasazuje své síly a prostředky podle požadavku krizového štábu. Letos zajišťoval čerpání vody na silnicích, jeho činnost přispěla k udržení sjízdnosti strategických silnic a staral se o nasazení jednotek dobrovolných hasičů dle plánu pokrytí. Hasičský záchranný sbor poskytl také vysoušeče, čerpadla a pytle na stavění hrází.
Srovnání s povodní v roce 2002 nelze z našeho pohledu udělat. Za povodně 2002 ještě existovaly okresní úřady a město Ústí nad Labem mělo postavení jako každá malá obec. Přímá spolupráce byla s Policií ČR a zdravotní záchrannou službou, s Hasičským záchranným sborem komunikoval více okresní úřad. Naše krizové plány jsou stále ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem upravovány. Největší změny dozná povodňový plán, ovšem ne vůči složkám IZS, ale z důvodu lepšího zabezpečení určitých částí města proti povodni a zpřesnění údajů o zatopení některých objektů důležitých pro zachování normálního chodu města.
Martin Tesařík
primátor města Olomouc
Nejdříve bych velmi rád nejprve poděkoval především všem dobrovolným a profesionálním hasičům, vojákům, strážníkům i policistům, kteří během povodní zasahovali přímo v terénu. Přestože ve srovnání s rokem 1997 postihla Olomouc nakonec povodeň menšího rozsahu, dokázala dokonale prověřit všechny složky krizového řízení. Zcela jiný charakter povodně než před devíti lety navíc jasně ukázal, že nemůžeme čekat na odborníky dosud doporučované komplexní řešení zvýšení kapacity koryta řeky Moravy v centrální části města. Ponaučením je pro nás, že musíme jít rovněž cestou dílčích opatření. Proto už jsme se s Povodím Moravy dohodli na urychleném navýšení hráze u městské části Černovír, která byla letos povodní nejvíce zasažena. Navýšená hráz by měla zabránit rozlivu při zhruba třicetileté vodě. Necháváme rovněž prověřit jednoduchá, rychlá a nejvhodnější řešení, která by ochránila také další dvě nejvíce ohrožované městské části, Chomoutov a Nové Sady.
Při vyhodnocování činnosti krizového štábu jsme pochopitelně narazili na řadu drobných nedostatků, které se snažíme nyní odstranit. Zklamaly nás například hlasové sirény, protože jejich hlášení nebylo na řadě míst dobře rozumět. Chystáme proto jejich renovaci stejně jako obnovení městského rozhlasu právě v Černovíře. Z městského rozpočtu uvolněných pěti milionů korun chceme využít také na dovybavení jednotek dobrovolných hasičů a našeho evakuačního centra. Na základě letošních zkušeností chceme rovněž zdokonalit některé interní postupy při krizovém řízení, protože teprve praxe dokonale prověřila naše krizové plány. Spokojeni jsme ovšem nebyli ani s vyhodnocováním aktuální situace a předáváním informací ze strany hydrometeorologů.
Martin Kurc
starosta obce Kly (Mělnicko)
Činnost celého Integrovaného záchranného systému je oproti roku 2002 výrazně lepší. Systém je propracovanější, organizovanější, je lepší informovanost, souhra všech složek, nasazení a zájem všech členů IZS. Celý Integrovaný záchranný systém a Krizový štáb města Mělníka pracoval z pohledu Krizového štábu Obce Kly bezchybně.
Nemalou zásluhu na tom mělo i Povodí Labe a Vltavy, které poskytovalo přesné informace. Samozřejmě jsme získali nové zkušenosti ve věcech organizačních i technických. Máme spoustu nových poznatků, které budou zapracovány do povodňového plánu obce Kly.
Pavel Balík
starosta města Znojmo
Při povodních roku 2006 byl Integrovaný záchranný systém komplexně prověřen přímo v terénu. Intenzita letošní povodně nedosáhla předpokládaných rozměrů, takže ve svém důsledku průtočné množství bylo nižší než v roce 2002. Při přípravě na
záplavovou vlnu jsme vycházeli ze zkušeností z minulého období a je možné konstatovat, že IZS na Znojemsku pracoval velmi dobře. Charakteristika prostoru, která je dána geografickou polohou města Znojma a jeho okolí, nás přiměla k provedení nutných bezpečnostních zásahů. Řeka Dyje dělí město i celou oblast na dvě poloviny, kde po neprůchodnosti mostů je nutné obsloužit i oddělenou oblast záchrannou zdravotní službou,
autobusovou dopravou, využitím železniční přepravy přes řeku Dyji a dalšími službami. Krizová situace vyžaduje nutnost okamžité reakce na měnící se podmínky, například na velké množství naplaveného dřeva v nádržích, na porušení hrází a další okolnosti velké vody. A právě na tyto situace, které při letošní záplavě vznikaly, reagoval IZS velmi rychle a operativně, takže nedošlo k ohrožení života žádného občana a
škody na majetcích byly oproti roku 2002 daleko menší. Je nutné využít i letošních zkušeností, které budou zapracovány do systému ochrany, do úpravy manipulačních řádů, schopnost vyhodnocování situací s předstihem a další zlepšení. Zásadním způsobem je nutné zkvalitnit vertikální toky informací mezi jednotlivými správci.