Evropská unie |
V prosinci loňského roku byla publikována studie tzv. standardního Eurobarometru, který zachycuje názory občanů států Unie jak na problematiku evropské integrace, tak i na řadu oblastí osobního života. Zajímavé je, že se jedná o poslední vydání před rozšířením EU o Bulharsko a Rumunsko. V dalších se již bude tvořit evropský průměr z výsledků průzkumu v 27 státech.
Tradičně první otázka průzkumu se týkala spokojenosti občanů s členstvím jejich státu v Evropské unii. Celkově více než polovina občanů (53 %) zastává názor, že členství je “dobrá věc”, opačný názor vyjádřilo 16 % respondentů a 27 % se přiklonilo k možnosti odpovědět, že členství není “ani dobrá ani špatná věc”. Zbývající čtyři procenta si vybrala možnost odpovědi “nevím”. Proti výsledkům průzkumu z jara loňského roku poklesl počet pozitivních odpovědí o dvě procenta a počet negativních se zvýšil o tři procenta.
Nejvíce nakloněni Unii jsou Irové
Nejvíce se pozitivně staví ke členství občané Irska (78 %) a Lucemburska (74 %). Nejméně spokojenosti projevili Britové (34 %) a Rakušané (46 %). Češi vyjádřili názor, že členství je “dobrá věc” v 51 %, což znamená postavení těsně pod evropským průměrem (Tabulka 1). Z hlediska věkového složení mají na členství v EU pozitivní názory příslušníci mladších generací; s přibývajícím věkem se jejich příznivý názor postupně snižuje. Ve věkové skupině od 15 do 24 let považují členství v EU “za dobrou věc” tři z pěti dotázaných (60 %), kdežto v nejstarší věkové kategorii sdílí tento názor necelá polovina občanů (48 %). Lze konstatovat, že s vyšším nabytým vzděláním se také zvyšuje podpora členství v EU. Z jednotlivých profesí jsou členství nejvíce nakloněni manažeři, podnikatelé a úředníci. Vůbec nejvyšší podporu členství však vyjádřili studenti (66 %). Na druhé straně nejméně jsou s členstvím spokojeni lidé v domácnosti,nezaměstnaní a důchodci. Na první otázku navazoval dotaz, zda členský stát, ze kterého respondent pochází, z členství v EU profituje. V průměru tento názor potvrdilo 54 % dotázaných. Podle očekávání s tímto názorem nejvíce souhlasili Irové (87 %), jejichž republika se také díky podpoře ze strukturálních fondů a kohezního fondu zařadila v žebříčku nejvyspělejších evropských států na druhé místo za Lucembursko. Na druhém vidí nejvíce prospěch z členství v EU Litevci (77 %). Přesně dva ze tří Čechů (66 %)zastávají názor, že členství v EU přineslo České republice prospěch. Na druhé straně pouze 39 % Britů, 41 % Maďarů a Švédů uznává, že členství v EU přináší jejich státu prospěch.
Evropský parlament – nejdůvěryhodnější orgán Unie
Občané se též vyjadřovali k otázce důvěry k jednotlivým orgánům Evropské unie. Evropské komisi, výkonnému orgánu Unie, důvěřuje necelá polovina občanů (48 %). Podobný výsledek (47 %) byl zaznamenán v průzkumu loňského roku. Na druhé straně necelá třetina (31 %) respondentů se vyslovila, že Evropská komise nemá jejich důvěru. Největší důvěru vzbuzuje tento orgán u Slovinců (73 %), Belgičanů a Řeků (68 %), zatímco nejmenší důvěru si zatím získala Evropská komise u Britů (25 %) a Němců (42 %). V České republice si Evropská komise získala důvěru u tří z pěti respondentů (59 %). Tradičně nejdůvěryhodnějším orgánem Unie zůstává Evropský parlament. Na konci loňského roku mu projevilo důvěru 52 % dotázaných občanů; opačný názor prezentovala necelá třetina dotázaných (32 %). Nejvíce věří Evropskému parlamentu Slovinci (73 %), Slováci (71 %) a Řekové (70 %), nejméně Britové (25 %) a Lotyši (47 %). V ČR je důvěra v Evropský parlament v rámci EU nadprůměrná a dosáhla výše 62 %. V průzkumu respondenti také porovnávali celkový vývoj ve svém státě s vývojem v Unii. V tomto srovnání sice vyšla vítězně EU, avšak ve srovnání s předchozími průzkumy odpovídali občané Unie méně pozitivně. Celkově třetina (33 %) se domnívá, že celkový vývoj Evropské unie se ubírá správným směrem, kdežto o vývoji ve vlastním státě si to myslí pouze 28 % občanů. Druhá třetina občanů se však domnívá, že se Unie ubírá špatným směrem; o vývoji ve vlastním státě si to myslí dokonce takřka polovina (48 %) dotázaných. V obou případech pětina občanů zastává názor, že se vývoj neubírá ani “dobrým ani špatným” směrem. Zbytek dotázaných nebyl schopen zaujmout stanovisko.
Nejvíce tolerance v Nizozemsku
Průzkum se také zabýval tolerancí vůči lidem s odlišnou sexuální orientací. Občané Unie se ve svých názorech na sňatky párů v této skupině velmi liší. V průměru 44 % respondentů zastávají názor, aby se tyto páry mohly brát v celé Evropě. Překvapením nebylo, že nejvíce příznivců sňatků osob s odlišnou sexuální orientací je v Nizozemsku (82 %), ve Švédsku (71 %), Dánsku (69 %) a Belgii (62 %). V České republice se celkem 52 % občanů vyslovila pro tyto sňatky, což řadí náš stát v tomto směru mezi třetinu nejtolerantnějších členských zemí Unie. Nejméně pochopení pro sňatky párů s odlišnou sexuální orientací projevili Lotyši (12 %), Kypřané (14 %), Řekové (15 %) a Poláci (17 %). Méně příznivěji se staví Evropané k adopci dětí těmito páry. V průměru takřka třetina (32 %) Evropanů zastává názor, že by se měla
párům s odlišnou sexuální orientací umožnit adopce dětí. Avšak ve 14 z 25 členských států Evropské unie, ve kterých se průzkum konal, je pro adopci dětí těmito páry méně než čtvrtina občanů. Nejvíce příznivců má adopce dětí v Nizozemsku (69 %) a Švédsku (51 %), kde mohou osoby stejného pohlaví uzavírat sňatky. Na druhé straně pouze sedm procent občanů Polska a Malty a osm procent Lotyšů je ochotno souhlasit s adopcí dětí páry s odlišnou sexuální orientací (Tabulka 2).
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 18/2007.
Tabulka 1: Názory občanů na členství v EU a jeho výhodnost (v %)
Stát |
Členství v EU = “dobrá věc” |
Stát z členství v EU profituje |
Belgie |
69 |
67 |
Česká republika |
51 |
66 |
Dánsko |
61 |
74 |
Estonsko |
56 |
72 |
Finsko |
39 |
46 |
Francie |
50 |
50 |
Irsko |
78 |
87 |
Itálie |
52 |
47 |
Kypr |
47 |
46 |
Litva |
62 |
77 |
Lotyšsko |
43 |
62 |
Lucembursko |
74 |
67 |
Maďarsko |
39 |
41 |
Malta |
45 |
58 |
Německo |
58 |
49 |
Nizozemsko |
72 |
62 |
Polsko |
62 |
73 |
Portugalsko |
50 |
61 |
Rakousko |
36 |
43 |
Řecko |
57 |
74 |
Slovensko |
61 |
71 |
Slovinsko |
57 |
71 |
Španělsko |
62 |
64 |
Švédsko |
49 |
41 |
Velká Británie |
34 |
39 |
EU 25 |
53 |
54 |
Tabulka 2: Názory občanů EU na sňatky párů s odlišnou sexuální orientací a na legalizaci osobní spotřeby marihuany (souhlasné názory v %)
Stát |
Povolit sňatky |
Legalizovat marihuanu |
Belgie |
62 |
26 |
Česká republika |
52 |
32 |
Dánsko |
69 |
22 |
Estonsko |
21 |
14 |
Finsko |
45 |
8 |
Francie |
48 |
28 |
Irsko |
41 |
30 |
Itálie |
31 |
28 |
Kypr |
14 |
12 |
Litva |
17 |
16 |
Lotyšsko |
12 |
12 |
Lucembursko |
58 |
20 |
Maďarsko |
18 |
13 |
Malta |
18 |
15 |
Německo |
52 |
19 |
Nizozemsko |
82 |
49 |
Polsko |
17 |
11 |
Portugalsko |
29 |
27 |
Rakousko |
49 |
28 |
Řecko |
15 |
19 |
Slovensko |
19 |
16 |
Slovinsko |
31 |
22 |
Španělsko |
56 |
40 |
Švédsko |
71 |
9 |
Velká Británie |
46 |
32 |
EU 25 |
44 |
26 |