Rozhovor |
s Liborem Lukášem,
hejtmanem Zlínského kraje Společným jmenovatelem je prorůstový efektVyšlo v čísle 18/2007 |
![]() |
Pane hejtmane, Zlínský kraj je spojen s tradicí drobného průmyslu, dnes bohužel mnohdy upadajícího. Máte promyšleny nástroje k přilákání špičkových firem spojených s moderními technologiemi do vašeho regionu?
Nalákat do Zlínského kraje špičkové firmy spojené s moderními technologiemi znamená vytvořit prostředí, které pro ně bude příznivější než nabízejí jiné regiony. Jde o kvalitní infrastrukturu, lidské zdroje, snadný přístup ke kapitálu, vazby na dodavatele a odběratele, výzkum a další služby napomáhající firmám být konkurenceschopnými v evropském či světovém měřítku.
Proto se tak vehementně snažíme naši dopravní infrastrukturu významně zlepšit. Pokračuje stavba dálnice D1 na území Zlínského kraje a intenzivní příprava na ni navazujících rychlostních komunikací ve směru západ východ (R49) i ze severu na jih (R55). Věřím, že v průběhu pěti let se situace významně zlepší.
Pokud se týká lidských zdrojů, máme v našem kraji flexibilní a zručnou pracovní sílu podpořenou rozvojem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně i dalších vysokých škol. Chceme využít krajskou síť středních škol a zároveň ve spolupráci s univerzitou přiblížit výchovu lidských zdrojů potřebám špičkových, inovativních firem. Předpokládáme, že tyto projekty budeme financovat i ze zdrojů Evropské unie pro období let 2007-2013.
V současné době Zlínský kraj také připravuje dokument Regionální inovační strategie. Jeho součástí bude Akční plán, který by měl být dokončen na podzim roku 2007 a v rámci něj chceme v dalším období realizovat projekty, které napomohou řešit inovační procesy firmám v regionu. Kromě již zmíněné výchovy lidských zdrojů pro inovační potřeby předpokládáme intenzivnější propojení výzkumu s firmami, spolupráci v oblasti kvalitního poradenství pro inovace, lepší možnosti financování a zapojení do mezinárodních projektů, které pomohou získávat firmám nové kontrakty a trhy.
K zabránění úpadku průmyslu v kraji je kromě snahy o přilákání špičkových firem také třeba zmobilizovat kapacity, které již v regionu jsou, a řešit inovace také v tradičních sektorech. Evropské fondy nám v období do roku 2013 dávají určitou příležitost, jak s pomocí vnějších zdrojů investovat do potřebných oblastí, které vytváří prorůstové efekty. Naším cílem je, abychom co nejvíce vnějších zdrojů využili k vyšší intenzitě růstu ekonomiky založené na špičkových firmách, které jsou schopny konkurovat kvalitou a inovacemi namísto nízkých mzdových nákladů.
Jaké nejdůležitější projekty na využití peněz z evropských fondů se rodí ve vašem kraji?
Zlínský kraj připravuje celou řadu rozvojových projektů, které budeme chtít částečně financovat z evropských prostředků. Jsou to významné investiční projekty směřované do majetku kraje – komunikace II. a III. třídy, školská zařízení a například také projekty v oblasti sociální, jejichž cílem bude například modernizace a zlepšování podmínek života v pobytových zařízeních.
Současně připravujeme realizaci dalších projektů zaměřených na rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání, připravujeme projekt krajské personální strategie nebo rozsáhlý projekt informační strategie, která nám umožní řadu věcí řídit moderním a efektivním způsobem.
Naší snahou bude předkládat projekty kvalitní, konkurenceschopné a životaschopné, jejichž hlavním společným jmenovatelem bude prorůstový efekt.
Jaké možnosti mají malé obce, které chtějí rovněž čerpat z evropských fondů (ať již z EAFRD nebo z jiných fondů)?
V úvodu je nutné definovat pojem malé obce. Jiné chápání významu malé obce je v kraji Vysočina nebo ve Středočeském kraji a jiné chápání je u nás. Vymezit pojem malých obcí bez statistických údajů a jejich kombinace není možné. Tato otázka je dnes chápaná jako nalezení rozhraní velikostí obcí, které budou čerpat pomoc v rámci regionálních operačních programů nebo v rámci Programu rozvoje venkova. O této otázce v dnešních dnech velmi intenzivně jednáme v rámci Asociace krajů, Svazu měst a obcí České republiky a stejně tak s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem pro místní rozvoj.
Malé obce budou mít možnost v rámci evropských prostředků čerpat prostředky na realizaci svých rozvojových aktivit z několika operačních programů. Mezi nejvýznamnější bude patřit Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava, který zahrnuje Zlínský a Olomoucký kraj. Zde budou malé obce předkládat projekty například na rozvoj cestovního ruchu, bezmotorové dopravy, infrastruktury pro poskytování sociálních služeb, zájmových a volnočasových aktivit, včetně kulturních a sportovních a multifunkčních zařízení.
V rámci programu rozvoje venkova budou podporovány například aktivity spojené s budováním a rekonstrukcí obecních vodovodních a kanalizačních sítí, včetně čistíren odpadních vod, usilujeme také o prostředky na stavební obnovu budov nebo novou výstavbu, obnovu návsí, chodníků, zastávek, osvětlení a sportovišť, budování a obnova místních komunikací a další aktivity.
Od letošního roku nabyly účinnosti zákony, které mění systém sociálních služeb. Jaké dopady mají na zařízení zřizovaná vaším krajem?
Našich zařízení se dotýkají stejně zásadním způsobem jako dalších krajů. Jde o doslova revoluční změnu, která přináší do financování tohoto sektoru liberalizační prvky, avšak zároveň v první fázi způsobuje jeho nestabilitu. Jsem ale přesvědčen, že si s touto situací v průběhu roku Ministerstvo práce a sociálních věcí poradí a finanční toky, o něž jde především, budou přenastaveny tak, aby zařízení v budoucích letech stabilně fungovala a klienti byli spokojení.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 18/2007.
Ptal se Vladimír Heger
Libor Lukáš (1961), původním povoláním stavební technik. Po roce 1989 se stal tajemníkem v Bojkovicích, v roce 2000 byl zvolen do krajského zastupitelstva a stal se náměstkem hejtmana Zlínského kraje. Ve volbách v roce 2004 byl jako lídr kandidátky občanských demokratů zvolen hejtmanem Zlínského kraje. Je ženatý a s manželkou Ivou mají dva syny.