Téma |
Dlouhodobé uchovávání elektronicky podepsaných elektronických dokumentů (DUEL) skončilo v minulém díle vítězně pro migraci. Migrace, jak bylo řečeno, znamená transformaci dokumentu ze starého formátu do formátu novějšího a je v současnosti jedinou rychle aplikovatelnou, levnou a efektivní metodou pro DUEL. Autenticita elektronických dokumentů je dnes zajišťována za pomoci elektronického podpisu, elektronické značky a časového razítka v souladu se zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.
Elektronický podpis, elektronická značka a časové razítko
Elektronický podpis je na elektronickém dokumentu vytvořen tak, že za pomoci hashovací funkce je nejprve vypočítán hash (někdy se setkáte také s pojmem otisk) elektronického dokumentu, který má předem definovanou délku například 160 bitů. Tento hash je za pomoci soukromého klíče vlastníka elektronického podpisu zašifrován a k zašifrovanému hash je připojen kvalifikovaný (nebo jiný) certifikát vydaný poskytovatelem certifikačních služeb. Tímto způsobem je spojen elektronický dokument s elektronickým podpisem. V případě potřeby lze vždy vypočíst hash dokumentu a porovnat ho s hash podepsaného dokumentu. Způsob podepisování hash reprezentace souboru je velmi efektivním z důvodu náročnosti šifrování prostředky asymetrické kryptografie. Pokud by měl být soukromým klíčem (1024 bit) šifrován například soubor velikosti desítek MB, jednalo by se o operaci SW velmi výpočetně náročnou.
Elektronická značka je z technologického hlediska obdobou elektronického podpisu, jediný rozdíl je zde v právním pohledu. Elektronická značka na rozdíl od elektronického podpisu může být vydána kromě fyzické také právnické osobě. Pro orgány veřejné správy musí být navíc kvalifikovaný systémový certifikát a soukromý klíč pro elektronickou značku umístěn na čipové kartě, případně v jiném externím HW prostředku (vyhláška č. 378/2006 Sb.).
Časové razítko (případně kvalifikované časové razítko) je založeno na velmi podobné technologii jako elektronický podpis a elektronická značka. Žadatel o časové razítko vypočte hash dokumentu (který může být elektronicky podepsán nebo značen) a tento hash zašle poskytovateli certifikačních služeb, který k této reprezentaci elektronického dokumentu připojí důvěryhodný časový údaj (z kalibrovaného časového zdroje v souladu se zákonem č. 505/1990 Sb., o metrologii) a označí hash s časovým údajem svou elektronickou značkou. Takto utvořené časové razítko garantuje, že elektronický dokument byl vytvořen před časem uvedeným v časovém razítku.
Problémy při dlouhodobém uchovávání elektronických dokumentů
Dokument, který obsahuje elektronický prvek autenticity, je následně dlouhodobě uchováván. Formát tohoto elektronického dokumentu zastarává, až je potřeba jej migrovat. Migrací dokumentu nastane změna jeho binárního zápisu a hash migrovaného dokumentu již není shodný s hash, který byl vypočítán před jeho migrací. Dochází tedy k tomu, že spojení mezi elektronickým dokumentem a jeho podpisem, které je na hash založeno, dále neexistuje. Není tedy možno prokázat, že elektronický podpis náleží k migrovanému elektronickému dokumentu, protože se vypočítané hashe liší.
V případě použití migrace jako metody DUELu není tento problém technologicky odstranitelný a je třeba jej řešit ve spolupráci s legislativou (této problematice se věnuji v dalším článku).
Při dlouhodobém uchovávání elektronických dokumentů je třeba předeslat ještě jeden problém týkající se prvků autenticity elektronických dokumentů. Jedná se o stárnutí kryptografických algoritmů. Tyto algoritmy (například hash funkce: SHA-512, RIPEMD) jsou z podstaty své existence kolizní, což lze jednoduše dokázat. Pokud existuje ∞ počet elektronických dokumentů na vstupu hash funkce a výsledkem této funkce je konečný počet hashů (např. při RIPEMD se jedná o 2160 (případně dvě na délku hash) možností). Z praktického hlediska je vždy otázka času (dnes odhad asi 10 let), kdy bude konkrétní hash funkce prolomena. To znamená, kdy se najde způsob, jak cíleně vytvořit dva elektronické dokumenty, jejichž hash je shodný.
Vztah stárnutí kryptografických algoritmů a migrace je následující. Elektronický dokument, který je dlouhodobě uchováván a má elektronický podpis a kryptografický algoritmus, na jehož základě byl elektronický podpis vytvořen, stárne (dnes odhad bezpečné doby uchovávání asi 12 - 13 let). I pokud by elektronický dokument byl ve formátu, který není třeba migrovat, je zapotřebí důvěryhodnou cestou ošetřit to, že kryptografický algoritmus může být prolomen. Tato problematika se týká zejména legislativy a důvěryhodného prostředí archivu a bude podrobněji řešena v dalším článku.
Závěrem je nutno shrnout následující body. Technologické řešení migrace elektronického dokumentu s elektronickým podpisem, elektronickou značkou nebo časovým razítkem není. Řešení skýtá kombinace technologických a právních opatření při uchovávání elektronického dokumentu. Tímto způsobem lze řešit také problematiku stárnutí kryptografických algoritmů.