Týdeník Veřejná správa


 Evropská unie

Ing. Jiří Zukal,
Brusel

Názory občanů

Vyšlo v čísle 18/2007

V prosinci loňského roku byla publikována studie tzv. standardního Eurobarometru, který zachycuje názory občanů států Unie jak na problematiku evropské integrace, tak i na řadu oblastí osobního života. Zajímavé je, že se jedná o poslední vydání před rozšířením EU o Bulharsko a Rumunsko. V dalších se již bude tvořit evropský průměr z výsledků průzkumu v 27 státech.

Tradičně první otázka průzkumu se týkala spokojenosti občanů s členstvím jejich státu v Evropské unii. Celkově více než polovina občanů (53 %) zastává názor, že členství je “dobrá věc”, opačný názor vyjádřilo 16 % respondentů a 27 % se přiklonilo k možnosti odpovědět, že členství není “ani dobrá ani špatná věc”. Zbývající čtyři procenta si vybrala možnost odpovědi “nevím”. Proti výsledkům průzkumu z jara loňského roku poklesl počet pozitivních odpovědí o dvě procenta a počet negativních se zvýšil o tři procenta.

Nejvíce nakloněni Unii jsou Irové

Nejvíce se pozitivně staví ke členství občané Irska (78 %) a Lucemburska (74 %). Nejméně spokojenosti projevili Britové (34 %) a Rakušané (46 %). Češi vyjádřili názor, že členství je “dobrá věc” v 51 %, což znamená postavení těsně pod evropským průměrem (Tabulka 1). Z hlediska věkového složení mají na členství v EU pozitivní názory příslušníci mladších generací; s přibývajícím věkem se jejich příznivý názor postupně snižuje. Ve věkové skupině od 15 do 24 let považují členství v EU “za dobrou věc” tři z pěti dotázaných (60 %), kdežto v nejstarší věkové kategorii sdílí tento názor necelá polovina občanů (48 %). Lze konstatovat, že s vyšším nabytým vzděláním se také zvyšuje podpora členství v EU. Z jednotlivých profesí jsou členství nejvíce nakloněni manažeři, podnikatelé a úředníci. Vůbec nejvyšší podporu členství však vyjádřili studenti (66 %). Na druhé straně nejméně jsou s členstvím spokojeni lidé v domácnosti,nezaměstnaní a důchodci. Na první otázku navazoval dotaz, zda členský stát, ze kterého respondent pochází, z členství v EU profituje. V průměru tento názor potvrdilo 54 % dotázaných. Podle očekávání s tímto názorem nejvíce souhlasili Irové (87 %), jejichž republika se také díky podpoře ze strukturálních fondů a kohezního fondu zařadila v žebříčku nejvyspělejších evropských států na druhé místo za Lucembursko. Na druhém vidí nejvíce prospěch z členství v EU Litevci (77 %). Přesně dva ze tří Čechů (66 %)zastávají názor, že členství v EU přineslo České republice prospěch. Na druhé straně pouze 39 % Britů, 41 % Maďarů a Švédů uznává, že členství v EU přináší jejich státu prospěch.

Evropský parlament – nejdůvěryhodnější orgán Unie

Občané se též vyjadřovali k otázce důvěry k jednotlivým orgánům Evropské unie. Evropské komisi, výkonnému orgánu Unie, důvěřuje necelá polovina občanů (48 %). Podobný výsledek (47 %) byl zaznamenán v průzkumu loňského roku. Na druhé straně necelá třetina (31 %) respondentů se vyslovila, že Evropská komise nemá jejich důvěru. Největší důvěru vzbuzuje tento orgán u Slovinců (73 %), Belgičanů a Řeků (68 %), zatímco nejmenší důvěru si zatím získala Evropská komise u Britů (25 %) a Němců (42 %). V České republice si Evropská komise získala důvěru u tří z pěti respondentů (59 %). Tradičně nejdůvěryhodnějším orgánem Unie zůstává Evropský parlament. Na konci loňského roku mu projevilo důvěru 52 % dotázaných občanů; opačný názor prezentovala necelá třetina dotázaných (32 %). Nejvíce věří Evropskému parlamentu Slovinci (73 %), Slováci (71 %) a Řekové (70 %), nejméně Britové (25 %) a Lotyši (47 %). V ČR je důvěra v Evropský parlament v rámci EU nadprůměrná a dosáhla výše 62 %. V průzkumu respondenti také porovnávali celkový vývoj ve svém státě s vývojem v Unii. V tomto srovnání sice vyšla vítězně EU, avšak ve srovnání s předchozími průzkumy odpovídali občané Unie méně pozitivně. Celkově třetina (33 %) se domnívá, že celkový vývoj Evropské unie se ubírá správným směrem, kdežto o vývoji ve vlastním státě si to myslí pouze 28 % občanů. Druhá třetina občanů se však domnívá, že se Unie ubírá špatným směrem; o vývoji ve vlastním státě si to myslí dokonce takřka polovina (48 %) dotázaných. V obou případech pětina občanů zastává názor, že se vývoj neubírá ani “dobrým ani špatným” směrem. Zbytek dotázaných nebyl schopen zaujmout stanovisko.

Nejvíce tolerance v Nizozemsku

Průzkum se také zabýval tolerancí vůči lidem s odlišnou sexuální orientací. Občané Unie se ve svých názorech na sňatky párů v této skupině velmi liší. V průměru 44 % respondentů zastávají názor, aby se tyto páry mohly brát v celé Evropě. Překvapením nebylo, že nejvíce příznivců sňatků osob s odlišnou sexuální orientací je v Nizozemsku (82 %), ve Švédsku (71 %), Dánsku (69 %) a Belgii (62 %). V České republice se celkem 52 % občanů vyslovila pro tyto sňatky, což řadí náš stát v tomto směru mezi třetinu nejtolerantnějších členských zemí Unie. Nejméně pochopení pro sňatky párů s odlišnou sexuální orientací projevili Lotyši (12 %), Kypřané (14 %), Řekové (15 %) a Poláci (17 %). Méně příznivěji se staví Evropané k adopci dětí těmito páry. V průměru takřka třetina (32 %) Evropanů zastává názor, že by se měla

párům s odlišnou sexuální orientací umožnit adopce dětí. Avšak ve 14 z 25 členských států Evropské unie, ve kterých se průzkum konal, je pro adopci dětí těmito páry méně než čtvrtina občanů. Nejvíce příznivců má adopce dětí v Nizozemsku (69 %) a Švédsku (51 %), kde mohou osoby stejného pohlaví uzavírat sňatky. Na druhé straně pouze sedm procent občanů Polska a Malty a osm procent Lotyšů je ochotno souhlasit s adopcí dětí páry s odlišnou sexuální orientací (Tabulka 2).

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 18/2007.

Tabulka 1: Názory občanů na členství v EU a jeho výhodnost (v %)

Stát

Členství v EU = “dobrá věc”

Stát z členství v EU profituje

Belgie

69

67

Česká republika

51

66

Dánsko

61

74

Estonsko

56

72

Finsko

39

46

Francie

50

50

Irsko

78

87

Itálie

52

47

Kypr

47

46

Litva

62

77

Lotyšsko

43

62

Lucembursko

74

67

Maďarsko

39

41

Malta

45

58

Německo

58

49

Nizozemsko

72

62

Polsko

62

73

Portugalsko

50

61

Rakousko

36

43

Řecko

57

74

Slovensko

61

71

Slovinsko

57

71

Španělsko

62

64

Švédsko

49

41

Velká Británie

34

39

EU 25

53

54


Tabulka 2: Názory občanů EU na sňatky párů s odlišnou sexuální orientací a na legalizaci osobní spotřeby marihuany (souhlasné názory v %)

Stát

Povolit sňatky

Legalizovat marihuanu

Belgie

62

26

Česká republika

52

32

Dánsko

69

22

Estonsko

21

14

Finsko

45

8

Francie

48

28

Irsko

41

30

Itálie

31

28

Kypr

14

12

Litva

17

16

Lotyšsko

12

12

Lucembursko

58

20

Maďarsko

18

13

Malta

18

15

Německo

52

19

Nizozemsko

82

49

Polsko

17

11

Portugalsko

29

27

Rakousko

49

28

Řecko

15

19

Slovensko

19

16

Slovinsko

31

22

Španělsko

56

40

Švédsko

71

9

Velká Británie

46

32

EU 25

44

26