VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 18 |
znak |
Starší osada na okraji Opavské pahorkatiny je zmiňována jako vladycký majetek od roku 1265 a při dělení opavského knížectví v roce 1377 se poprvé výslovně uvádí místní tvrz. Od 15. století bývá ves odlišována přívlastkem od sousedních Malých Heraltic. Gotické panské sídlo mající podobu menšího hradu s okrouhlou hláskou bylo od 16. století postupně přestavováno pány z Vrbna a dalšími majiteli v rozlehlý zámek s dvěma nádvořími. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie získal dnešní barokní tvář v polovině 18. století, kdy panství dočasně patřilo velehradskému klášteru. O přeměnu zámecké zahrady v přírodně-krajinářský park se kolem roku 1830 zasloužila již opět hrabata z Vrbna. V roce 1979 byly k Velkým Heralticím připojeny Malé Heraltice, Košetice a Sádek. V současnosti žije v obci více než tisíc šest set obyvatel.
Znak udělil Velkým Heralticím předseda PS PČR 27. ledna 1997 zároveň s praporem. V stříbrno-červeně děleném štítě je nahoře červený klín se stříbrnou lilií a dole polovina stříbrného plamenného kola, převzatého z erbu posledních šlechtických držitelů velkostatku - příslušníků ze Savojska pocházejícího rodu Bellegarde. Stříbrno-červená barevnost odpovídá znaku opavského knížectví a užití znamení lilie lze současně vykládat jako připomínku mariánského zasvěcení farního kostela i dlouhé vrbnovské vlády.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR