VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 18
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

příloha

Pardubický kraj

II obyvatelstvo, byty a bydlení

Dnešní Pardubický kraj vznikl k 1. lednu 2000 podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (VÚSC) ze čtyř okresů: Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí jako územní jednotka řádu NUTS 3 (Nomeclature des Unités Territoriales Statistiques). V roce 1998 byl pro účely mezinárodních srovnání v rámci Evropské unie Pardubický kraj spojen s Libereckým a Královéhradeckým krajem do územní jednotky Severovýchod jako NUTS 2.

Svou rozlohou 4 518,5 km2 je desátým krajem České republiky, z níž zabírá 5,7 % rozlohy. Počtem 508 281 bydlícího obyvatelstva podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 je však až dvanáctým krajem ve státě a představuje 5,0 % obyvatelstva státu. Na 1 km2 připadá 112 obyvatel, což ho řadí na deváté místo mezi čtrnácti kraji České republiky.

Zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s rozšířenou působností, a zákonem č. 320/2002 Sb., o změně kompetencí v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, došlo od 1. ledna 2003 ke změně územně administrativního členění kraje na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Tyto správní obvody byly vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. určeny takto: Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Chrudim, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Polička, Přelouč, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Žamberk.

Správní obvody Pardubického kraje mají průměrnou rozlohu 301,2 km2 s 33 885 obyvateli, což je nejnižší počet mezi všemi kraji státu. Jedna obec má v průměru 10,0 km2 a bydlí v ní 1 125 obyvatel, což řadí kraj na desáté místo mezi kraji republiky.

Příspěvek je věnován demografickým, sídelním a bytovým aspektům nových správních obvodů obcí s rozšířenou působností v jejich časovém vývoji s využitím všech nejnovějších údajů uvedených sociálně ekonomických jevů Pardubického kraje.

Území a obyvatelstvo

Území Pardubického kraje tvoří nepravidelný čtyřúhelník, na jehož severní straně leží Orlické hory, na jižní straně sem zasahují výběžky Českomoravské vrchoviny. Vodní mapu představuje především Labe a jednotlivé přítoky Orlice a její hlavní tok. Dalšími vodními toky jsou Loučná a Olšinka s menšími přítoky. Výškové poměry Pardubického kraje charakterizují nadmořské výšky sídel správních obvodů od rovinných hladin až k pahorkatinovým výškám, jak vyplývá z  údajů nadmořských výšek sídel správních obvodů: Přelouč (212 m), Pardubice (221 m), Holice (244 m), Chrudim (265 m), Vysoké Mýto (284 m), Litomyšl (330 m), Ústí nad Orlicí (340 m), Lanškroun (373 m), Česká Třebová (375 m), Moravská Třebová (408 m), Žamberk (418 m), Svitavy (435 m), Králíky (550 m), Polička (555 m) a Hlinsko (580 m).

Sídla Pardubického kraje vznikala podle písemných záznamů již od 11. století, ale hlavně ve 13. a 14. století, jak vyplývá z rekapitulace prvních písemných zmínek např. o sídlech správních obvodů obcí s rozšířenou pravomocí: Přelouč (1073), Litomyšl (1108), Svitavy a Polička (1200), Vysoké Mýto (1260), Chrudim (1263), Moravská Třebová (1270), Česká Třebová (1278), Ústí nad Orlicí (1285), Lanškroun (1288), Pardubice (1295), Žamberk (1332), Holice (1336), Hlinsko (1349) a Králíky (1544).

Z úhrnu 508 281 obyvatel Pardubického kraje ke dni sčítání 1. března 2001 bylo 506 364 obyvatel s trvalým pobytem v České republice a 1 917 cizinců s dlouhodobým pobytem delším 90 dnů (0,4 %) – (Tab. 1).

Obyvatelstvo Pardubického kraje žilo v roce 2001 ve 182 953 bytových domácnostech o průměrném počtu 2,78 členů. Bytové domácnosti tak byly větší než v celostátním průměru 2,64. Obyvatelé kraje tvořili 201 395 hospodařících domácností, které měly průměrně 2,52 členů, což bylo rovněž více než v průměru České republiky 2,42. Cenzových domácností bylo v kraji 204 594 a měly průměrně 2,43 členů, což bylo rovněž více než byl průměr republiky 2,40.

Ze 100 cenzových domácností bylo v Pardubickém kraji 59,0 % úplných rodin, což byl podíl výrazně vyšší než celostátní 54,6 %. Neúplných rodin bylo v kraji 12,0 % z úhrnu cenzových domácností proti celostátnímu podílu 13,5 %. Také zastoupení domácností jednotlivců bylo v kraji nižší (27,7 %) než v úhrnu České republiky (29,9 %). Zbývající domácnosti, tzv. nerodinné domácnosti, byly tvořeny nepříbuznými osobami; v kraji jich bylo 1,3 %, v ČR 2,0 %. Jak údaje o průměrné velikosti cenzových domácností, tak o jejich struktuře svědčí o pevnějších svazcích základních sociálních komunit v kraji proti celostátním průměrům.

Z patnácti správních obvodů je rozlohou největší obvod Chrudim (746,1 km2) s 86 obcemi. Druhým největším obvodem je Moravská Třebová (417,3 km2) zahrnující 33 obcí. Jako třetí největší obvod je obvod Pardubice (409,2 km2) s 57 obcemi. Rozlohou nejmenší obvod je obvod České Třebové (79,6 km2), který však má pouze pět obcí o průměrné rozloze 15,9 km2. Druhým nejmenším obvodem jsou Králíky (158,3 km2) rovněž s pěti obcemi, jejich průměrná výměra je však 31,8 km2, největší v celém kraji. Obvod Ústí nad Orlicí s rozlohou 190,5 km2 má šestnáct obcí s průměrnou rozlohou 11,9 km2.

Populačně největším správním obvodem je obvod Pardubice, jehož 120 979 bydlících obyvatel představuje 23,8 % obyvatelstva kraje, a to především díky městu Pardubice. Druhým nejlidnatějším obvodem je Chrudim. Má 82 110 bydlících obyvatel (16,2 % obyvatelstva kraje). Třetím demograficky největším obvodem je Vysoké Mýto (32 016 obyvatel, 6,3 % obyvatel kraje). Populačně nejmenší jsou obvody Králíky, Holice a Česká Třebová. Králíky mají pouze 9 500 trvale bydlících obyvatel, Holice 15 480 obyvatel a Česká Třebová 19 446 obyvatel.

Z poměru počtu obyvatel a průměrných rozloh obvodů vyplývá jejich nestejná hustota zalidnění jednoho čtverečního kilometru v obvodu. Nejvyšší hustotu má obvod Pardubice (296), za ním je obvod Česká Třebová (244) a třetím je Ústí nad Orlicí (141). Na opačném konci jsou méně zalidněné obvody, například Králíky (60), ale také Moravská Třebová (67) a Holice a Polička (72).

Rozlohou obcí je na prvém místě obvod Králíky (31,8 km2), za ním je to obvod Česká Třebová (15,9 km2), na třetím místě Holice (15,26 km2). Prostorově nejmenší obce jsou v obvodech Přelouč (6,12 km2), Vysoké Mýto (7,1 km2), Pardubice (7,2 km2) a Chrudim (8,7 km2).

Populačně největší obce jsou v obvodech Česká Třebová, Pardubice a Králíky. V českotřebovském správním obvodě mají obce průměrně 3 889 trvale bydlících obyvatel, v pardubickém obvodu 2 122 obyvatel a v obvodu Králíky 1 900 trvale bydlících obyvatel. Některé obce Pardubického kraje jsou však relativně malé. V obvodu Přelouč mají průměrně 576 obyvatel, v obvodu Litomyšl 749 obyvatel a v obvodu Vysoké Mýto 800 obyvatel.

Vývoj obyvatelstva 1961-2001

Vývoj počtu obyvatelstva Pardubického kraje podle správních obvodů je sledován na základě dat o počtu trvale bydlícího obyvatelstva v letech 1961 (kdy bylo provedeno prvně zpracování dat za tuto kategorii populace na rozdíl od dřívějších cenzů zpracovávaných za obyvatelstvo přítomné) do roku 1991, a podle výsledků sčítání lidu 2001 s nově vymezeným obyvatelstvem České republiky, jak bylo uvedeno shora (Tab. 2).

Obyvatelstvo kraje se vyvíjelo sice odlišně než úhrn obyvatelstva dnešní České republiky, avšak odchylky nebyly nijak mimořádné. V letech 1961-1970 se v kraji zvýšil počet obyvatel o 1,1 %, což byl přírůstek nižší než celostátní (+2,5 %). Avšak v letech zvýšené reprodukce 1970-1980 byly přírůstky v kraji stejné jako v ČR, totiž +4,9 %. Období začínající deprese zahrnující roky 1980-1991 bylo pro kraj nepříznivější než pro úhrn obyvatelstva republiky, protože proti celostátnímu přírůstku 0,1 % stál úbytek v kraji 0,8 %. Proti tomu však bilance let 1991-2001 byla pro kraj příznivější než pro úhrn ČR, kde počet obyvatel klesl o 0,7 % proti krajskému úbytku 0,1 % populace. Celková čtyřicetiletá bilance znamenala pro kraj přírůstek 5,2 % obyvatelstva proti 6,9 % v úhrnu republiky.

V jednotlivých správních obvodech kraje byly přírůstky obyvatelstva 1961-2001 značně nerovnoměrné. Obvod Pardubice zaznamenal přírůstek 24,8 % bydlícího obyvatelstva, obvod Žamberk 13,4 % a obvod Česká Třebová 11,1 %. Populačně přírůstkových bylo sedm správních obvodů, demograficky ztrátových bylo 8 správních obvodů, z nich na prvých místech Hlinsko (-9,6 %), dále Moravská Třebová (-4,6 %) a Polička (-3,5 %).

V rámci celého období mělo své místo období 1991-2001. Během posledních deseti intercenzálních let počet obyvatel vzrostl v devíti správních obvodech, v šesti obvodech došlo k úbytku obyvatelstva. Nejvyšší relativní přírůstky zaznamenaly obvody Vysoké Mýto (+2,9 %), Žamberk (+2,8 %) a Litomyšl (+1,9 %). Mezi ztrátovými obvody bylo na prvním místě Hlinsko (-2,4 %), na druhém Pardubice (-1,5 %) a na třetím místě Přelouč (-1,3 %).

Rozmístění obyvatelstva 1961-2001

Územní rozložení obyvatelstva Pardubického kraje je sledováno jeho rozmístěním do čtyř základních skupin obcí: jsou to venkovské obce s počtem bydlících do 2 tis. obyvatel, malá venkovská města s počtem 2-5 tis. obyvatel, větší venkovská města s 5-10 tis. obyvateli a města s 10 tis. a více obyvateli (Tab. 3).

Z úhrnu 452 obcí mělo v roce 2001 dvacet obcí méně než 2 tis. obyvatel. V roce 1961 měly v územně administrativním rozsahu roku 2003 celkem 232 302 bydlících obyvatel, což bylo 48,1 % obyvatel kraje. V 15 obcích s 2-5 tis. obyvateli bylo 43 232 obyvatel čili 8,9 % obyvatel kraje. Ve větších venkovských městech s 5-10 tis. obyvateli, jichž bylo v roce 2001 osm, bydlelo 50 511 obyvatel, čili 10,5 % krajské populace. V dnešních devíti městech s 10 tis. a více obyvateli bydlelo (1961) 157 209 obyvatel neboli 32,5 % obyvatel kraje.

Počet obyvatel v obcích do 2 tis. obyvatel – v jejich dnešním územně administrativním rozsahu – klesal do roku 1991. V posledním intercenzálním období 1991-2001 alespoň minimálně o 344 obyvatel vzrostl. Přesto čtyřicetiletá bilance byla pasivní o 42 931 obyvatel (-18,5 %). Obce s 2-5 tis. obyvateli vykazovaly ve všech intercenzálních obdobích různě veliký populační růst, který ve svém úhrnu let 1961-2001 znamenal přírůstek 5 133 (+11,9 %) bydlícího obyvatelstva. Větší venkovská města s 5-10 tis. obyvateli vykazovala až do roku 1991 přírůstky obyvatelstva, největší v letech demografické revitalizace 1970-1980. V posledním desetiletí však došlo k obratu, byť jen malému: znamenal ztrátu 39 obyvatel (-0,1 %). Celková bilance byla aktivní počtem 10 848 obyvatel čili +21,5 %. Vývoj měst s 10 tis. a více obyvateli byl v letech 1961 až 1980 značně dynamický. Avšak období 1980-1991 naznačovalo budoucí změny tohoto vývoje snížením přírůstku na 7 735 (+3,8 %) obyvatel, který se v období 1991-2001 změnil v úbytek 2 449 (-1,2 %) obyvatel těchto měst. Přesto čtyřicetiletá bilance byla aktivní přírůstkem 51 977 bydlících obyvatel, což znamenalo zvýšení počtu městského obyvatelstva o 33,1 %.

Rozmístění obyvatelstva Pardubického kraje do čtyř sledovaných velikostních skupin obcí se liší od struktury rozmístění obyvatelstva v České republice v několika směrech. Proti 37,3 % obyvatel v obcích do 2 tis. obyvatel v kraji v roce 2001 je celostátní podíl pouze 26,0 %, proti 9,5 % obyvatel bydlících v obcích s 2-5 tis. obyvateli je to v ČR 11,0 %, ve větších venkovských městech s 5-10 tis. obyvateli s 12,1 % obyvatel je celostátní podílový ukazatel 8,8 %, a proti 41,2 % obyvatel ve městech kraje je celostátní míra urbanizace 54,2 %.

Osm větších venkovských měst s 2-5 tis. obyvateli mělo při Sčítání lidu, domů a bytů 2001 následující počet bydlícího obyvatelstva: Slatiňany (5 344), Žamberk (6 153), Holice (6 219), Letohrad (6 283), Choceň (9 039), Přelouč (9 144), Polička (9 187) a Lanškroun (9 990). Devět měst s 10 tis. a více obyvateli mělo v roce 2001 počet obyvatel: Litomyšl (10 358), Hlinsko (10 543), Moravská Třebová (11 586), Vysoké Mýto (12 116), Ústí nad Orlicí (15 192), Svitavy (16 626), Česká Třebová (19 446), Chrudim (23 898) a Pardubice (90 668).

Věkové složení obyvatelstva 1970-2001

Věkové složení obyvatelstva je významnou biologickou charakteristikou populace. Je výsledkem jeho předchozí přirozené reprodukce, ale také důsledkem stěhování. Jeho charakteristika se měří různými ukazateli. Syntetickým ukazatelem je například průměrný věk. V roce 2001 byl v kraji v průměru obou pohlaví 38,3 roku, což bylo o něco více než v celostátním měřítku 38,4 roku. Muži měli v kraji průměrný věk 37,1 roku proti 36,9 roku v České republice, ženy měly v průměru 40,3 roku proti 39,9 roku v ČR.

Důležité je znát podrobnější věkovou strukturou obyvatelstva, například podle jednotek věku nebo jednotek generací. Přehlednější je věková struktura podle pětiletých věkových skupin, jak ji uvádí např. graf 2. Pro hrubší analytické potřeby se užívá různě konstruovaných věkových agregovaných skupin, například podle hranic reprodukčního věku (0-14, 15-49 a 50 a více let) nebo podle ekonomických hranic věku (0-14, 15-59 a 60 a více let), jak je toho použito v tab. 4.

Podíl dětské složky populace 0-14 letých byl při sčítání lidu 1970, 1980, 1991 i 2001 v Pardubickém kraji vždy mírně vyšší než celostátní. V roce 1970 to bylo 21,6 % proti 21,2 % v České republice, v roce 1991 21,5 % proti 21,0 % v České republice a v roce 2001 16,8 % proti 16,2 % v ČR. Proti tomu podíly obyvatel v produkčním věku 15-59 let byly v Pardubickém kraji proti celostátním podílům nižší, a to v roce 1970 59,3 % : 60,4 %, v roce 60,7 % proti 61,2 % a v roce 2001 64,6 % proti 65,4 %. Pokud jde o podíl obyvatel starších 60 let byly podíly v kraji a v ČR v roce 1970 19,0 % a 18,4 %, v roce 1991 17,8 % a 17,8 %, v roce 2001 18,5 % a 18,4 %, čili málo odlišné.

Z podílových ukazatelů váhy hlavních věkových skupin jsou odvozovány syntetické ukazatele indexů věkového složení, z nichž uvádíme tzv. “index mládí” vyjadřující počet dětí ve věku 0-14 let připadající na 100 obyvatel ve věku 60 a více let. Ten měl v roce 1970 v Pardubickém kraji hodnotu 113,8 proti 115,7 v ČR, v roce 1991 však 121,0 proti 117,8. Také v roce 2001 byl ukazatel 90,8 za kraj příznivější než za republikový úhrn 87,7.

V roce 2001 byly nejvyšší podíly dětí ve věku 0-14 let ve správních obvodech Králíky (19,5 %), Žamberk (18,6 %) a Litomyšl (18,3 %). Nejnižší podíly dětské složky v obyvatelstvu vykázaly správní obvody Pardubice (15,2 %), Přelouč (16,0 %) a Holice (16,3 %). Z pohledu zastoupení obyvatelstva v produkčním věku 15-59 let, v roce 2001 byly tyto podíly nejvyšší ve správních obvodech Svitavy (66,6 %), Lanškroun (66,1 %) a Česká Třebová (65,4 %). Proti nim stály obvody s nejnižšími ukazateli jako Holice (62,8 %), Litomyšl (63,6 %) a Polička s Vysokým Mýtem (63,9 %). Rozdíl mezi ukazatelem za Svitavy a Hlinsko však představoval pouze 5,8 % krajského ukazatele. Nejvyšší podíly obyvatelstva v produkčním stáří 60 a více let měly správní obvody Pardubice (19,9 %), Hlinsko a Holice (19,4 %) a Přelouč (19,3 %). Nejnižší podíly obyvatelstva v poprodukčním věku měly pohraniční správní obvody Králíky (15,9 %), Lanškroun a Žamberk (16,4 %) a Svitavy (17,0 %). Rozdíl mezi ukazatelem za Pardubice a Králíky byl 18,6 %.

Nejvyšší a z hlediska očekávaného dalšího demografického vývoje i nejpříznivější ukazatele “indexu mládí” měly v roce 2001 správní obvody Králíky (122,7), Žamberk (113,4) a Lanškroun (106,8), proti nimž stály správní obvody se značně nízkými ukazateli jako Pardubice (76,3), Přelouč (82,6) nebo Holice (84,0), což byly obvody s nejnižšími podíly dětí v obyvatelstvu uvedených správních obvodů, a kromě Hlinska i obvody s nejnižšími podíly seniorů v jejich obyvatelstvu.

Vzdělanost obyvatelstva v roce 2001

Vzdělanost obyvatelstva je považována nejen za kulturní charakteristiku obyvatelstva, ale ve stále větší míře i za důležitý faktor ekonomický. V českých zemích bylo vzdělání zjišťováno již před první světovou válkou jako znalost čtení a psaní, poté při sčítání 1921 a 1930 stejným způsobem, ale od sčítání 1950 je zjišťována u obyvatelstva staršího 15 let nejen znalost čtení a psaní jako dříve, ale i dosažený nejvyšší stupeň školního vzdělání v kombinaci s jeho zaměřením u osob s vyšším vzděláním. Sčítání lidu 2001 bylo zpracováno podle podrobné škály stupňů školního vzdělání, z nichž byly pro tento příspěvek vytvořeny čtyři agregované stupně (Tab. 5).

Pouhé základní vzdělání (ev. i neukončené) mělo v Pardubickém kraji 22,8 % obyvatelstva staršího 15 let. Byl to podíl nižší než celostátní 23,5 %. Střední odborné vzdělání bez maturity mělo v kraji 40,9 % dospělých obyvatel proti 38,0 % v celostátním průměru. Úplné střední vzdělání včetně zkoušky dospělosti mělo v kraji 28,2 % obyvatel starších 15 let, kdežto v ČR 28,4 %. Vysokoškolské vzdělání mělo v kraji 7,0 % dospělého obyvatelstva proti 8,9 % v úhrnu republiky.

Jako agregované syntetické ukazatele se užívá několik indexů, z nichž zde uvádíme “index vzdělání”, který je reprezentován počtem dospělých obyvatel s úplným středním a úplným vysokoškolským vzděláním na 100 obyvatel starších 25 let. Jako druhý ukazatel se uvádí počet let školního vzdělání osob starších 15 let. První ukazatel měl v kraji hodnotu 43,0 a byl nižší než celostátní 45,3. Druhý ukazatel měl v kraji hodnotu 11,5 roku a byl rovněž nižší než celostátní 11,7 roku.

Nejvyšší podíly obyvatelstva s pouhým základním vzděláním mělo obyvatelstvo správních obvodů Králíky (34,1 %), Moravská Třebová (27,8 %) a Lanškroun (27,1 %). Proti nim byly obvody, kde podíly obyvatel s pouhým základním vzděláním byly příznivě nízké, například Pardubice (18,3 %), Vysoké Mýto (20,0 %) a Ústí nad Orlicí (21,7 %). Nejvyšší podíly obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním byly v obvodu Pardubice (10,6 %), který jako jediný v kraji překračuje i celostátní průměrný ukazatel 8,9 %, dále to byly obvody Ústí nad Orlicí (7,4 %) a Litomyšl (6,6 %). Velmi nízké podíly vykazuje obyvatelstvo správního obvodu Králíky (3,9 %), Hlinsko (4,3 %) a Přelouč (5,1 %). Krajský ukazatel úhrnného počtu let školního vzdělání překračuje pouze obyvatelstvo správních obvodů Pardubice (11,9 roku), Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto (11,6 roku).

Největší ukazatele “indexu vzdělání” vykazovalo v roce 2001 obyvatelstvo správního obvodu Pardubice (51,8) a správních obvodů Ústí nad Orlicí (46,5) a Česká Třebová (46,0 %). Proti těmto správním obvodům byly obvody s nízkými indexy, a to Králíky (33,1), Hlinsko /34,5) a Moravská Třebová (34,9). Nejvyšší ukazatel vyplývající z úhrnného počtu let školního vzdělání byl v Pardubicích (11,9 roku), ve Vysokém Mýtě a Ústí nad Orlicí (11,6) a dále v České Třebové, Litomyšli a Žamberku (11,5). Nejnižší hladinu vzdělanosti pak mělo obyvatelstvo správního obvodu Králíky (11,0 roku), Hlinsko a Moravská Třebová (11,2 roku), tedy stejně jako podle indexu vzdělání.

Ekonomická aktivita obyvatelstva v roce 2001

Pro sčítání lidu, domů a bytů 2001 bylo ekonomicky aktivní obyvatelstvo definováno jako součet pracujících a nezaměstnaných. V Pardubickém kraji bylo podle sebesčítání v rozhodném okamžiku 1. března 2001 235 411 zaměstnaných a 20 298 nezaměstnaných (7,9 %), celkem 255 709 ekonomicky aktivních obyvatel (Tab. 6).

Na 100 obyvatel ve věku 15-59 let připadalo v úhrnu Pardubického kraje 77,8 ekonomicky činných osob, což byla nižší hladina zapojení než celostátní 78,6 obyvatel. Z ekonomicky aktivních osob bylo 44,7 % žen, čili podíl nižší než celostátní 45,3 %. Ukazatel femininity byl nižší také u osob zaměstnaných na úrovni 44,3 % proti 45,0 % v úhrnu ČR.

Nejvyšší ukazatele ekonomického zapojení obyvatelstva do pracovního procesu vykázaly správní obvody Pardubice (80,1), Přelouč (79,0) a Vysoké Mýto (78,9). Nejnižší míry ekonomického zapojení mělo obyvatelstvo správních obvodů Králíky (74,8), Polička (75,5) a Hlinsko (76,2).

Pro Pardubický kraj je charakteristická značně vysoká pracovní vyjížďkovost obyvatelstva. Ze 100 zaměstnaných vyjíždělo z obce trvalého pobytu do jiné obce za zaměstnáním 45,5 % těchto osob proti 39,3 % v celostátním úhrnu. Nejvyšší míru vyjížďkovost měli pracující s bydlištěm v obvodech Přelouč (61,2 %), Holice (59,4 %) a Chrudim (53,1 %). Nejnižší ukazatele vyjíždění vykazovaly správní obvody Pardubice (34,8 %), Česká Třebová (35,4 %) a Králíky (41,3 %); u každého z nich z jiného ekonomického důvodu.

Ekonomická struktura Pardubického kraje z hlediska národohospodářských odvětví, na nichž jsou závislí ekonomicky činní obyvatelé, se od celostátní struktury liší v několika směrech, avšak na poměrně nízké hladině diferencí. Na primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybolovu je v kraji podle sčítání v roce 2001 závislých 6,2 % ekonomicky činných obyvatel proti 4,4 % v úhrnu republiky. Na průmyslu závisí v kraji 33,3 % obyvatel proti 29,0 % v ČR. Stavebnictví má v kraji o něco vyšší význam (8,9 %) než v republikovém průměru (8,7 %), ale terciární sektor představovaný zhruba “ostatními odvětvími” (45,8 %) má pro kraj značně menší význam než v celostátním měřítku (50,3 %). Podíl nezjištěného odvětví u ekonomicky činných obyvatel (5,8 %) byl nižší než celostátní ukazatel (7,6 %) - (Tab. 7).

Relativně nejzemědělštější správní obvod je Litomyšl (14,5 % činných v primárním sektoru). Za ním následuje obvod Polička (9,8 %) a Žamberk (9,2 %). S minimálními podíly osob závislých na primárním sektoru jsou ekonomicky činní v obvodech Česká Třebová (1,4 %), Pardubice (2,3 %) a Ústí nad Orlicí (4,9 %). Nejprůmyslovějšími obvody – měřeno podílem závislých na průmyslu – jsou Lanškroun (47,1 %), Hlinsko (44,8 %) a Moravská Třebová (39,9 %). Obvody s nejnižšími podíly jsou Litomyšl (27,3 %), Pardubice (27,4 %) a Chrudim (29,4 %). Stavebnictví je relativně nejčastějším odvětvím závislosti pro ekonomicky činné obyvatelstvo v obvodech Chrudim (10,4 %), Litomyšl (10,0 %) a Moravská Třebová (9,7 %). Avšak i obvody s nejnižšími podílovými ukazateli mají poměrně vysoké hodnoty: Česká Třebová (4,6 %), ale Lanškroun 7,0 % a Ústí nad Orlicí 7,6 %. “Ostatní odvětví” představují hlavně služby a další nevýrobní odvětví, jsou nejčastěji zastoupeny v obvodech Pardubice (55,9 %), ale také v obvodě Česká Třebová (53,2 %) a Ústí nad Orlicí (48,8 %). Avšak i v obvodech s nízkými ukazateli jsou ukazatele relativně vysoké jako např. v obvodě Lanškroun (34,3 %), Hlinsko (35,2 %) a Moravská Třebová (36,4 %).

Pohyb obyvatelstva v letech 1991-2002

Počet a struktura obyvatelstva zjištěné k určitému okamžiku, například ke dni sčítání nebo jinému datu, jsou výsledkem pohybu obyvatelstva, jímž se rozumí jednak přirozený pohyb (přirozená měna), a to narození, zemřelí a přírůstek obyvatelstva, ale také sňatky a rozvody, jednak mechanický pohyb obyvatelstva (stěhování), a to formou přistěhování na určité území, vystěhování a migračního salda.

Ukazateli tohoto pohybu jsou již sama absolutní data, vyjadřující oba druhy pohybu, ale pro analýzy je nutno užívat relativní údaje vztahující se k sledovaných populacím. Takovými základními ukazateli jsou hrubé míry, vyjadřující objem analyzovaného jevu ve vztahu k počtu sledovaného obyvatelstva s prostoru nebo v čase, a to v přepočtu na 1 000 obyvatel ročního středního stavu této populace. Těchto ukazatelů je použito i v tab. 8.

Přirozená měna obyvatelstva Pardubického kraje je vyjádřena následujícími údaji: v letech 1991-2002 se v něm narodilo 62 237 živých dětí, což znamenalo ročně průměrně 10,18 na 1 000 obyvatel (porodnost). Počet 66 289 zemřelých obyvatel v téže době znamenal 10,85 zemřelých obyvatel ročně na 1 000 žijících (úmrtnost). Počet -4 502 obyvatel vyjadřoval roční přirozený úbytek 0,66 obyvatel. Míra porodnosti byla v kraji vyšší než v průměru ČR, kde byla 9,80, míra úmrtnosti v kraji byla však nižší než celostátní 11,07, takže přirozený úbytek obyvatelstva kraje byl ročně -0,66 proti celostátní míře -1,28. Na 1 000 zemřelých připadalo v kraji 939 živě narozených, v ČR jen 885 (index vitality).

Krajské ukazatele stěhování vyjadřovala data o úhrnu přistěhovalých do kraje k trvalému pobytu v úhrnu let 119 081 osob (19,48 na 1 000 obyvatel), dále 116 975 vystěhovalých z obcí kraje (19,14), takže migrační saldo bylo aktivní 0,34 obyvatel na 1 000 žijících ročně. Protože celostátní míra ročního přistěhování byla 19,29, míra vystěhování 18,56 a migrační saldo 0,34, znamenalo to nižší migrační zisk než celostátní 0,74 promile ročně. Celková bilance obyvatelstva kraje byla určena ročním celkovým úbytkem 0,32 obyvatel na 1 000 žijících čili nižší než záporná bilance celostátní na hladině -0,54 promile ročně.

Přirozený pohyb obyvatelstva se v jednotlivých správních obvodech vyvíjel v řadě případů značně odlišně. Nejvyšší míru porodnosti v ročních ukazatelích měly správní obvody Králíky (11,52), Žamberk (11,29) a Litomyšl (11,28). Na opačném konci srovnávacích ukazatelů porodnosti byly obvody Pardubice (9,14), Přelouč (9,24) a Holice (9,58). Rozdíl mezi mírou porodnosti v Králíkách a v Pardubicích byl 23,4 % krajské míry porodnosti. Nejvyšší celková úmrtnost byla ve správním obvodu Přelouč (12,48), na druhém místě v obvodě králíky (12,19) a na třetím místě byl obvod Chrudim (11,68). Proti těmto obvodům byly správní obvody s nejnižšími ukazateli úmrtnosti, a to Lanškroun (9,09), Žamberk (9,25) a Česká Třebová (9,87). Rozdíl mezi krajními hodnotami úmrtnosti v obvodě Přelouč a v obvodě Lanškroun byl 23,9 % krajské míry úmrtnosti, čili byl to stejný rozptyl jako u porodnosti. Přirozený přírůstek byl během úhrnu let 1991-2002 kladný ve čtyřech správních obvodech, v jedenácti byl záporný. Čtyři obvody s přirozenými přírůstky obyvatelstva byly Žamberk (+2,04), Lanškroun (+2,02), Polička (+0,97) a Česká Třebová (+0,79). Obvody s nejvyššími přirozenými úbytky byly Přelouč (-3,24), Chrudim (-1,44) a Hořice (-1,28). Rozptyl byl vysoký: 5,28 promile obyvatelstva.

Stěhování do obcí a z obcí kraje se lišilo i v jednotlivých správních obvodech kraje, jak vyplývá z dalších ukazatelů. Nejvyšší ukazatele přistěhovalectví byly ve správních obvodech Přelouč (23,08), Králíky (22,92) a Hořice (22,36). Nejnižší migrační přitažlivost měly správní obvody Pardubice (17,08), Hlinsko (16,18) a Česká Třebová (15,87). Nejvyšší intenzitu vystěhování z obcí správního obvodu vykazoval obvod Králíky (22,18), dále Přelouč (22,09) a Žamberk (21,37). Nejnižší míry vystěhování měly správní obvody Pardubice (17,01), Česká Třebová (17,53) a Hlinsko (17,70). Nejvyšší obrat obyvatelstva stěhováním měly správní obvod Králíky a Přelouč (4,5 % obyvatelstva ročně). Obvod Pardubice vykazoval průměrný roční obrat stěhováním 3,4 % bydlícího obyvatelstva. V úhrnu let 1991-2002 mělo aktivní migrační saldo 9 správních obvodů s migračními úbytky. Největší průměrné roční migrační přírůstky měly správní obvody Holice (3,36), Vysoké Mýto (2,83) a Litomyšl (1,56). Záporné bilance měly největší obvody Česká Třebová (-1,65), Hlinsko (-1,52) a Lanškroun (-1,48).

Celkovou populační bilanci let 1991-2002 mělo aktivní sedm správních obvodů, osm správních obvodů ji mělo zápornou. Nejvyšší roční celkové přírůstky obyvatelstva byly nejvyšší v obvodě Vysoké Mýto (+2,48), za ním následoval obvod Žamberk (+2,17) a třetí byl obvod Holice (+2,08). Demograficky ztrátovými správními obvody byly obvody Hlinsko
(-2,43), Přelouč (-2,25) a Svitavy (-1,90) – (Graf 4).

Všechny ukazatele přirozeného pohybu obyvatelstva Pardubického kraje byly demonstrovány na základě tzv. hrubých ukazatelů. Vpředu bylo uvedeno, že na reprodukci obyvatelstva má velký vliv konkrétní věkové složení analyzované populace, které může hrubé míry zkreslovat. Zpřesnění reprodukčních měr je však v současné době možné jen z pohledu kraje, nikoli z pohledu správních obvodů, protože k tomu nejsou zpracovávány potřebné výchozí ukazatele. Avšak z hlediska kraje můžeme uvést, že napříklqad obecná plodnost jako počet živě narozených dětí na 1 000 žen ve věku 15-59 let byla v průměru let 1999-2000 v Pardubickém kraji 37,4 a byla ze všech krajů v České republice nejvyšší (ČR 34,6). Úhrnná plodnost jako počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu, která dosáhne věku 50 let, byla ve srovnání s ostatními kraji nižší: její hodnota 1,131 živě narozených dětí na jednu ženu, která prožije celé plodné období od 15 do dokončených 49 let, zařadila Pardubický kraj společně s Olomouckým krajem až na 9.–10. místo. Přesnější ukazatel úmrtnosti, totiž střední délka života (naděje dožití), měla v Pardubickém kraji v průměru let 1999-2000 hodnotu 75,21 roku, což zařadilo kraj na příznivé páté místo mezi všemi kraji. Ukazatel naděje dožití mužů 72,10 roku zařadil kraj na třetí místo mezi kraji republiky, naděje dožití žen ve výši 72,10 roku ho zařadila na sedmé místo. Budoucí analýzy budou moci operovat s těmito přesnějšími ukazateli v dohledné době i za jednotlivé správní obvody republiky.

Z hlediska velikostních skupin obcí byla v průměru let 1991-2002 nejvyšší porodnost ve venkovských obcích kraje. Čím větší obec, tím byl ukazatel porodnosti nižší. U ukazatele úmrtnosti tomu bylo jinak: nejvyšší míru úmrtnosti zaznamenávaly obce s 5-10 tis. obyvateli. Města nad 10 tis. obyvatel však měla mortalitu nejnižší. Největší přirozené úbytky obyvatelstva se proto týkaly úhrnu venkovských obcí, avšak nejnižší ztráty měla větší venkovská města s 5-10 tis. obyvateli.

Migračně nejpřitažlivější byla malá venkovská města s 2-5 tis. obyvateli, nejméně přitažlivá byla města s 10 tis. a více bydlících obyvatel. Míra vystěhovalectví byla největší v úhrnu venkovských obcí. Čím byly obce větší, tím byla relativní emigrace nižší. Migrační efekt byl nejpříznivější pro malá venkovská města s 2-5 tis. obyvateli; venkovské obce a větší venkovská města měla migrační přírůstky nižší.

Úhrn měst s 10 tis. a více obyvateli však vykazoval migrační ztráty. Celková bilance pohybu obyvatelstva 1991-2001 byla nejpříznivější pro obce s 2-5 tis. obyvateli. Minimální přírůstky zaznamenala i větší venkovská města, avšak úhrn venkovských obcí své obyvatelstvo – na rozdíl od řady krajů – ztrácel. Největší relativní ztráty však zaznamenal úhrn měst s 10 tis. a více obyvateli, což byl stejný fenomén jako v ostatních krajích (Tab. 9).

Domovní a bytový fond 1961-2001

Sčítání lidu, domů a bytů zjistilo v roce 2001 v Pardubickém kraji celkem 118 714 domů, z nichž 96 680 bylo trvale obydleno a 22 034 (13,3 %) bylo sečteno jako neobydlené domy. Ze 100 trvale obydlených domů bylo v roce 2001 89,7 rodinných domů včetně zemědělských usedlostí proti 86,3 % rodinných domů v celostátním průměru. Proti roku 1991 se podíl rodinných domů v domovní zástavbě kraje zvýšil, když před deseti lety jich bylo jen 88,2 %; v ČR jich bylo 84,7 % (Tab. 10).

Od sčítání 1991 do sčítání 2001 se v kraji podíl neobydlených domů zvýšil o 24,7 %, čili v menším rozsahu než tomu bylo v úhrnu ČR, kde vzestup činil 28,9 %. Přesto se podíl neobydlených domů v kraji během deseti let zvýšil z 15,6 % na 18,6 %, kdežto v úhrnu České republiky došlo k poklesu ze 14,1 % na 13,3 %.

Nejvyšší podíly rodinných domů z úhrnu trvale obydleného domovního fondu byly v roce 2001 ve správních obvodech Holice (95,8 %), Hlinsko (93,2 %) a Litomyšl (92,8 %). Nejnižší podíly rodinných domů v domovních fondech správních obvodů byly v obvodech Pardubice (84,0 %), Králíky (86,6 %) a Česká Třebová (87,5 %).

Nejvyšší podíly neobydlených domů vykázaly v roce 2001 správní obvody Polička (24,0 %), Hlinsko (23,8 %) a Žamberk (21,9 %). Některé správní obvody však měly podíl neobydlených domů poměrně značně nízký, nejnižší byl v obvodě Česká Třebová (11,2 %), Pardubice (11,6 %) a Svitavy (15,0 %).

Bytový fond Pardubického kraje představuje podle sčítání 2001 213 069 bytů, z nichž bylo trvale obydleno 182 943 a neobydleno 30 126 (14,1 %), čímž byl podíl nižší než celostátní 12,3 %. Počet trvale obydlených bytů byl v roce 2001 vyšší o 31,0 % než v roce 1961, což byl relativní přírůstek nižší než celostátní 34,5 %, i když v letech 1991-2001 přírůstek trvale obydlených bytů v kraji vzrostl o 4,3 %, kdežto v úhrnu ČR jen o 3,3 %
(Tab. 11).

V úhrnu let 1961-2001 byl nejvyšší přírůstek trvale obydlených bytů ve správním obvodu Pardubice (+59,2 %), a to při současném přírůstku bydlícího obyvatelstva v obvodu o 24,8 %. Druhý nejvyšší relativní přírůstek trvale obydlených bytů byl ve správním obvodu Lanškroun (+36,2 %), na třetím místě pak byl správní obvod Žamberk (+35,1 %). Značná část správních obvodů kraje za těmito přírůstky zaostávala. Nejvíce to byly správní obvody s nejnižšími relativními přírůstky jako Holice (+8,5 %), Litomyšl (+13,3 %), ale i Hlinsko (+16,4 %). V letech 1991-2001 byly relativní přírůstky trvale obydlených bytů největší v obvodech Vysoké Mýto (+8,2 %), Lanškroun (+7,2 %) a Králíky (+6,2 %). Nejnižší relativní přírůstky zaznamenaly správní obvody Hlinsko (+1,5 %), Česká Třebová (+2,1 %) a Holice (+2,5 %), čímž obvody Hlinsko a Holice přispěly i k nízkým přírůstkům let 1961-2001.

V letech 1991-2001 se počet neobydlených bytů v kraji zvýšil o 39,6 % proti celostátnímu přírůstku 45,0 %. Některé obvody zaznamenaly značně vysoké přírůstky, například správní obvod Pardubice (+65,9 %) nebo Moravská Třebová (+57,3 %) či Ústí nad Orlicí (+47,8 %). Řada obvodů měla tuto bilanci příznivější, například Králíky (+23,2 %), Žamberk (+28,7 %) nebo Lanškroun (+32,9 %). Ve správním obvodu Česká Třebová došlo podle sčítání 2001 dokonce ke snížení počtu neobydlených bytů o 10,2 %, pokud bylo označení obydlenosti zjištěno správně v obou sčítáních, tj. 1991 i 2001.

Při sčítání 2001 měly nejvyšší podíly neobydlených bytů správní obvody Polička (19,4 %), Hlinsko (18,6 %) a Holice a Žamberk (18,3 %). Nejnižší podíly neobydlených bytů vykázaly správní obvody Česká Třebová (8,2 %), Pardubice (9,0 %) a Svitavy (11,6 %).

V letech 1961-2001 se ve venkovských obcích počet trvale obydlených bytů snížil o 27 bytů, i když mezi rokem 1991 a 2001 jejich počet vzrostl o 1 580 (+2,5 %). Čtyřicetiletá bilance trvale obydlených bytů v úhrnu obcí s 2-5 tis. obyvateli byla aktivní počtem 3 885 bytů (+30,4 %), v obcích s 5-10 tis. obyvateli byla aktivní počtem 7 051 bytů (+46,9 %) a v úhrnu měst s 10 tis. a více obyvateli počtem 32 381 trvale obydlených bytů (+68,7 %). S růstem velikosti obcí se zrychloval i relativní přírůstek jejich trvale obydlených bytových fondů. V letech 1991-2001 tato pravidelnost nebyla zachována: nejvyšší relativní přírůstky trvale obydleného bytového fondu byly v obcích s 2-5 tis. bydlícího obyvatelstva (+8,1 %), nejnižší v úhrnu venkovských obcí (+2,5 %) trvale obydlených bytů (Tab. 12).

Počty neobydlených bytů se mezi sčítáními 1991 a 2001 zvýšily relativně nejvíce ve městech s 10 tis. a více obyvateli (71,1 %), nejméně v úhrnu venkovských obcí do 2 tis. obyvatel (+31,0 %). Podílový ukazatel procenta neobydlených bytů byl v roce 2001 nejvyšší v obcích do 2 tis. obyvatel, s růstem velikosti obcí klesal, ale i v úhrnu měst s 10 tis. a více obyvateli bylo 7,6 % bytů neobydlených.

Trvale obydlený bytový fond kraje má příznivé složení z hlediska stáří. Byty v rodinných domech mají průměrný věk 44,2 roku (5. pořadí v ČR), byty v bytových domech 31,6 roku (rovněž 5. pořadí v ČR).

Vybavenost obyvatelstva a domácností BYTovým fondem

Úroveň a kvalita bydlení jsou vyjadřovány řadou ukazatelů. Postačitelnost neboli vybavenost obyvatelstva bytovým fondem je vyjadřována počtem bytů na 1 000 obyvatel, a to jak meziročně uznávaný indikátor. V zemích, které bilancují nebo odhadují počty domácností, je ukazatel uváděn jako počet bytů na 100 domácností. Věrohodnost ukazatelů záleží na věrohodnosti výchozích podkladů, které se týkají jak definic bytů, tak definic domácností. V našem příspěvku bylo použito obou ukazatelů (Tab. 13).

V roce 1961 připadlo v Pardubickém kraji na 1 000 obyvatel 289,0 trvale obydlených bytů. Byl to ukazatel nižší než celostátní 297,3. Do roku 2001 se krajský ukazatel zvýšil na 359,9, avšak celostátní vzrostl na 374,2, což znamenalo zvýšení o 25,9 % proti vzrůstu krajského ukazatele o 24,5 %. Období 1991-2001 bylo pro kraj příznivější, protože ukazatel vybavenosti byty na 1 000 obyvatel se zvýšil o 4,3 %, kdežto celostátní jen o 4,0 %. V roce 2001 je trvale obydleným bytovým fondem vybaveno nejlépe obyvatelstvo správních obvodů Pardubice (383,2), což je však jediný správní obvod s vyšším ukazatelem než je ukazatel celostátní. Druhým obvodem s nejvyšší vybaveností je obvod Ústí nad Orlicí (368,1), třetím pak obvod Vysoké Mýto (365,8). Nejnižší ukazatele počtu trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel jsou v obvodech Králíky (337,2), Litomyšl (339,1) a Lanškroun (340,6). Od roku 1961 do roku 2001 se ukazatel vybavenosti byty na 1 000 obyvatel zvýšil nejvíce v obvodech Svitavy (+37,6 %), Moravská Třebová (+32,1 %) a Hlinsko (+28,8).

Druhým ukazatelem je počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností. Ten měl v roce 1991 celostátní hodnotu 91,5 proti 92,2 v kraji, v roce 2001 pak 89,6 proti krajskému ukazateli 89,4. Vztah celostátního a krajského ukazatele se tedy obrátil; v kraji se ukazatel snížil o 3,0 % proti celostátnímu snížení o 2,1 %. Nejvyšší počet trvale obydlených bytů připadajících na 100 cenzových domácností v roce 2001 byl ve správních obvodech Vysoké Mýto (90,9), Žamberk a Polička (90,8) a Litomyšl (90,0). Proti tomu nejnižší ukazatele zaznamenaly správní obvody Přelouč (88,3), Moravská Třebová (88,4) a Holice a Svitavy (88,5). Od roku 1991 do roku 2001 se ukazatel vybavenosti byty na 100 cenzových domácností zvýšil pouze ve správním obvodu Hlinsko (+0,2 %). Ve všech ostatních došlo ke zhoršení, nejvíce v obvodech Svitavy (-6,3 %), Moravská Třebová (-6,0 %) a Česká Třebová (-5,4 %).

Míra vybavenosti obyvatelstva trvale obydlenými byty se liší i při porovnání čtyř velikostních skupin obcí. V roce 1961, kdy celokrajským ukazatelem počtu bytů na 1 000 obyvatel byla v kraji míra 289,0, nejnižší vybavenost byty byla v obcích do 2 tis. obyvatel (278,6). S růstem velikosti obcí ukazatel rostl a ve městech s 10 tis. a více obyvateli dosáhl hladiny 299,6. Neformální pravidlo růstu ukazatele vybavenosti obyvatelstva byty na 1 000 obyvatel s růstem velikosti obce mělo platnost i v roce 2001, kde index rostl od 341,6 ve venkovských obcích až na 380,0 ve městech s 10 tis. a více obyvateli. Během čtyřiceti let se sledovaný ukazatel zvýšil nejvíce ve městech s 10 tis. a více obyvateli, nejméně v obcích s 2-5 tis. obyvateli. V období 1991-2001 se vrchol přírůstků přesunul do obcí s 5-10 tis. obyvateli a nejnižší ukazatel se týkal úhrnu venkovských obcí (Tab. 14).

Počet trvale obydlených bytů v přepočtu na 100 cenzových domácností byl v roce 1991 nejvyšší jednak ve větších venkovských městech, jednak v úhrnu měst s 10 tis. a více obyvateli; v obou velikostních skupinách obcí bylo 90,0 trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností. Nejnižší vybavenost byla v úhrnu venkovských obcí. Do roku 2001 se situace změnila jen v tom směru, že sice nejnižší ukazatel vybavenosti zůstal v úhrnu venkovských obcí, ale maximum se omezilo na obce s 5-10 tis. obyvateli. Zhoršení ukazatele bylo v jednotlivých velikostních skupinách obcí velmi vyrovnané a pohybovalo se kolem -3,0 % ukazatele.

Bytová výstavba 1997-2002

V období 1997-2002 došlo v Pardubickém kraji k příznivému oživení bytové výstavby, které odvozujeme především z počtu dokončených bytů. Na 1 000 obyvatel zde bylo ročně dokončeno 2,57 bytů proti 2,27 v republikovém úhrnu. Znamenalo to 7 937 nových bytů, z nichž 47,0 % připadalo na byty v rodinných domech, 40,4 % na byty v bytových domech, a 12,6 % na byty v ostatních objektech. Tím se struktura nově dokončeného bytového fondu lišila od struktury celostátní, kde na rodinné domy připadlo 52,0 % nově dokončených bytů, na byty v bytových domech 35,2 % bytů, a na ostatní byty podíl 12,8 % bytů (Tab. 15).

V letech 1997-2002 byla v kraji zahájena stavba 9 554 bytů (3,13 na 1 000 obyvatel), což byl ukazatel blížící se ukazateli celostátnímu (3,18). Koncem roku 2002 bylo v Pardubickém kraji rozestavěno 5 226 bytů (10,32 na 1 000 obyvatel). Míra rozestavěnosti tak byla značně nižší než celostátní 12,70. Znamenala však i potenciální rezervy pro vznik nového bytového fondu .

Při 47,0 % bytů dokončených v letech 1997-2002 v Pardubickém kraji v rodinných domech se relativně nejvyšší podíl takto dokončovaných bytů vystavěl ve správním obvodu Hlinsko (82,0 %). V ostatních obvodech byl podíl už nižší, například v obvodu Ústí nad Orlicí (52,2 %) nebo v obvodu Lanškroun (46,4 %). Nejnižší podíl bytů dokončených v rodinných domech byl v obvodě Pardubice (38,6 %), Svitavy (39,7 %) a Vysoké Mýto (44,5). Na bytovou výstavbu v bytových domech se v letech 1997-2002 nejvíce zaměřovali stavebníci v obvodech Pardubice (58,4 %), Svitavy (56,2 %) a Lanškroun (48,4 %). Značné rozdíly byly v obvodech z hlediska podílu bytů dokončených mimo rodinné a bytové domy. Tímto “jiným způsobem” dokončení byly na prvních místech obvody Moravská Třebová (20,1 %), Ústí nad Orlicí (19,5 %) a Žamberk (14,6 %). V Hlinsku byl podíl jen 14,1 % těchto bytů.

Nejvyšší intenzita dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně v průměru let 1997-2002 byla v obvodech Holice (4,73), Lanškroun (3,13) a Ústí nad Orlicí (2,93). Výrazně nižší ukazatele byly ve správních obvodech Hlinsko (0,70), Česká Třebová (1,05) a Přelouč (1,57).

Z cenových, resp. hodnotových ukazatelů bytové výstavby v Pardubickém kraji se uvádějí vybraná data o pořizovacích nákladech za jednotlivé objekty. V roce 2002 dokončený byt v rodinném domě byl stavebníky ohodnocen na 2 141 tis. Kč (v ČR 2 516 tis. Kč), 1 m kubatury na 2 646 tis. Kč (v ČR 3 038 tis. Kč), 1 m2 obytné plochy na 22 827 Kč (v ČR 25 944 Kč) a 1 m2 užitkové plochy na 14 241 Kč (v ČR 16 447 Kč). Tyto rozdílné ukazatele však promítají i rozdíly ve velikosti technické vybavenosti bytů i další.

Z úhrnu 452 obcí Pardubického kraje bylo v letech 1997-2002 celkem 101 obcí, kde bylo dokončeno alespoň deset nových bytů. Ve 34 obcích byly byty dokončeny pouze v rodinných domech a žádné další byty zde nevznikly. Nejvyšší ukazatel roční průměrné výstavby byl v Srnojedech (55,10 bytů na 1 000 obyvatel; všechny byty byly dokončeny výstavbou rodinných domů). Dále to byla Býšť (20,19) a Horní Jelení (13,89; všechny byty v rodinných domech), Rudoltice (13,83, ale téměř všechny byty dokončeny mimo rodinné domy), Stéblová (13,77; všechny byty v rodinných domech), Sezemice (11,90; 31,2 % bytů v rodinných domech) a Sobkovice (10,53; 53,3 % bytů v rodinných domech) - (Tab. 16).

závěry

Pardubický kraj je po stránce geografické charakterizován rozlohou 4 518,5 km2, což je 5,7 % plochy České republiky, čímž se z hlediska rozlohy řadí na desáté místo ve státě. Demografický význam vyplývá z počtu 508 281 obyvatel, což je podíl 5,0 % obyvatelstva České republiky; demograficky je kraj teprve dvanáctým krajem ve státě. Avšak počet obyvatel na čtvereční kilometr je 112 a tím je devátým krajem v České republice.

Ekonomická charakteristika Pardubického kraje vyplývá z podílu 6,2 % ekonomicky závislých na zemědělství, lesnictví a rybolovu (4. pořadí v ČR), ze 33,3 % závislých na průmyslu (rovněž 4. pořadí v ČR), z 8,9 % závislých na stavebnictví (5. pořadí v ČR) a ze 45,8 % závislých na terciárním sektoru (11. pořadí v ČR).

Věkové složení obyvatelstva kraje je dáno podílem 16,8 % dětí ve věku 0,14 let, podílem 64,6 % obyvatel v produkčním věku 15-59 let, a podílem 18,5 % obyvatel starších 60 let. To určuje do značné míry i hladinu ekonomické aktivity obyvatelstva kraje, která je 77,8 ekonomicky činných na 100 obyvatel ve věku 15-59 let.

Reprodukce obyvatelstva charakterizovaná hrubými mírami pohybu obyvatelstva se v úhrnu let 1991-2002 vyznačovala mírně vyšší porodností než v úhrnu ČR (10,18 proti 9,80), a mírně nižší úmrtností (10,85 proti 11,07 v ČR), což znamenalo nižší přirozené úbytky než v úhrnu republiky (-0,66 proti -1,28 ročně). Migrační přírůstky však byly v kraji nižší než v úhrnu ČR, a to ve výši +0,34 proti +0,74 v ČR. Celková bilance obyvatelstva let 1991-2002 byla v kraji méně ztrátová než v úhrnu republiky, a to -0,32 proti -0,54 promile obyvatel ročně.

Vývoj bytového fondu v letech 1961-2001 mírně zaostával za vývojem celostátním v tom směru, že kraji přibylo v uvedeném období 31,0 % trvale obydlených bytů proti 34,5 % v České republice. Etapa 1991-2001 však byla v kraji příznivější než v ČR přírůstkem +4,3 trvale obydlených bytů proti +3,3 % v úhrnu státu. Průměrné stáří trvale obydlených bytů bylo v roce 2001 příznivější než v průměru republiky: v rodinných domech to bylo 44,2 roku, v bytových domech 31,6 roku, což byly ukazatele, které zařadily Pardubický kraj na příznivé páté místo mezi čtrnácti kraji republiky.

Vybavenost obyvatelstva trvale obydlenými byty byla v roce 2001 nižší než celostátní u počtu bytů na 1 000 obyvatel, a to 359,9 proti 374,2, avšak u ukazatele počtu trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností tomu bylo opačně: 89,4 proti 89,6 v ČR. Bytová výstavba v letech 1997-2002 však byla v kraji vyšší než v průměru ČR, a to s 2,57 dokončenými byty na 1 000 obyvatel ročně proti 2,27 v ČR.

Budoucí vývoj Pardubického kraje je podmíněn nejen jeho současnými sociálně ekonomickými podmínkami jako je ekonomické složení, odvětvová příslušnost pracujících, ale také podmínkami demografickými, jako je například věkové složení obyvatelstva s odvozenými ukazateli jeho vzdělanosti. Také sídelní struktura – podíl bydlení v bytových domech a v domech rodinných – které určují potenciál mobility pracujících a tím i celých rodin, bude mít vliv na další vývoj celého kraje i jeho jednotlivých správních obvodů. O dalším vývoji však kromě těchto objektivních podmínek budou rozhodovat především politické a ekonomické záměry odpovědných orgánů kraje a v návaznosti i nových správních obvodů. Předložený příspěvek by měl přispět k usnadnění rozhodování o příštím zaměření sociálně ekonomického vývoje kraje, nepochybně nejen s respektováním místních cílů, ale také záměrů celostátních.

Tab. 1 Území a obyvatelstvo Pardubického kraje 1. března 2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce s rozšířenou působností

Nadmořská výška v m 1)

Rozloha v km2

Počet obyvatel

Podíl obyva-
telstva v %

Počet
obyvatel
na 1 km2

Obce

počet
obcí

průměrná
rozloha
v km2

průměrný
počet
obyvatel

Česká Třebová

375

79,64

19 446

3,8

244

5

15,93

3 889

Hlinsko

580

246,58

21 824

4,3

89

22

11,21

992

Holice

244

213,60

15 480

3,0

72

14

15,26

1 106

Chrudim

265

746,06

82 110

16,2

110

86

8,68

955

Králíky

550

158,73

9 500

1,9

60

5

31,75

1 900

Lanškroun

373

275,21

21 750

4,3

79

22

12,51

989

Litomyšl

330

337,12

26 219

5,2

78

35

9,63

749

Moravská Třebová

408

417,30

27 776

5,5

67

33

12,65

842

Pardubice

221

409,23

120 979

23,8

296

57

7,18

2 122

Polička

555

272,64

19 603

3,9

72

20

13,63

980

Přelouč

212

257,22

24 199

4,8

94

42

6,12

576

Svitavy

435

351,58

31 844

6,3

91

28

12,56

1 137

Ústí nad Orlicí

340

190,52

26 793

5,3

141

16

11,91

1 675

Vysoké Mýto

284

281,83

32 016

6,3

114

40

7,05

800

Žamberk

418

281,27

28 742

5,7

102

27

10,42

1 065

Celkem

X

4 518,52

508 281

100,0

112

452

10,00

1 125

1) Nadmořská výška sídla správního obvodu.

Tab. 2 Vývoj počtu obyvatelstva 1961-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet trvale bydlících obyvatel

Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v % v období

1.3.1961

1.12.1970

1.11.1980

3.3.1991

1.3.2001

1961-1970

1970-1980

1980-1991

1991-2001

1961-2001

Česká Třebová

17 505

18 345

18 775

19 439

19 446

4,8

2,3

3,5

0,0

11,1

Hlinsko

24 147

23 587

22 823

22 360

21 824

-2,3

-3,2

-2,0

-2,4

-9,6

Holice

17 478

16 510

16 239

15 444

15 480

-5,5

-1,6

-4,9

0,2

-11,4

Chrudim

82 255

80 623

82 725

82 302

82 110

-2,0

2,6

-0,5

-0,2

-0,2

Králíky

9 433

9 731

9 714

9 420

9 500

3,2

-0,2

-3,0

0,8

0,7

Lanškroun

20 227

20 470

21 586

21 542

21 750

1,2

5,5

-0,2

1,0

7,5

Litomyšl

26 815

25 709

26 418

25 733

26 219

-4,1

2,8

-2,6

1,9

-2,2

Moravská Třebová

29 125

28 256

28 525

27 954

27 776

-3,0

1,0

-2,0

-0,6

-4,6

Pardubice

96 936

109 447

122 246

122 808

120 979

12,9

11,7

0,5

-1,5

24,8

Polička

20 319

19 434

20 103

19 489

19 603

-4,4

3,4

-3,1

0,6

-3,5

Přelouč

24 165

23 606

24 786

24 520

24 199

-2,3

5,0

-1,1

-1,3

0,1

Svitavy

32 498

31 696

32 498

31 958

31 844

-2,5

2,5

-1,7

-0,4

-2,0

Ústí nad Orlicí

24 491

25 049

27 066

26 658

26 793

2,3

8,1

-1,5

0,5

9,4

Vysoké Mýto

32 512

31 237

32 537

31 121

32 016

-3,9

4,2

-4,4

2,9

-1,5

Žamberk

25 348

25 066

26 532

27 970

28 742

-1,1

5,8

5,4

2,8

13,4

Celkem

483 254

488 766

512 573

508 718

508 281

1,1

4,9

-0,8

-0,1

5,2

Tab. 3 Vývoj počtu obyvatelstva 1961-2001 podle velikostních skupin obcí

Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel

Počet trvale bydlících obyvatel

Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v období

1.3.1961

1.12.1970

1.11.1980

3.3.1991

1.3.2001

1961-1970

1970-1980

1980-1991

1991-2001

1961-2001

Absolutní počet

Do 2 000

232 302

214 009

202 077

189 027

189 371

-18 293

-11 932

-13 050

344

-42 931

2 000- 4 999

43 232

43 869

46 528

46 658

48 365

637

2 659

130

1 707

5 133

5 000- 9 999

50 511

53 241

60 068

61 398

61 359

2 730

6 827

1 330

-39

10 848

10 000 a více

157 209

177 647

203 900

211 635

209 186

20 438

26 253

7 735

-2 449

51 977

Celkem

483 254

488 766

512 573

508 718

508 281

5 512

23 807

-3 855

-437

25 027

Relativní počet 1)

Do 2 000

48,1

43,8

39,4

37,2

37,3

-7,9

-5,6

-6,5

0,2

-18,5

2 000- 4 999

8,9

9,0

9,1

9,2

9,5

1,5

6,1

0,3

3,7

11,9

5 000- 9 999

10,5

10,9

11,7

12,1

12,1

5,4

12,8

2,2

-0,1

21,5

10 000 a více

32,5

36,3

39,8

41,6

41,2

13,0

14,8

3,8

-1,2

33,1

Celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

1,1

4,9

-0,8

-0,1

5,2

1) V levé části struktura osídlení, v pravé části intercenzální změny v počtu obyvatelstva v %.

Tab. 4 Věková struktura obyvatelstva 1970-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce s rozšířenou působností

Podíl obyvatel ve věku (v procentech)

Index mládí 1)

0 - 14 let

15 - 59 let

60 a více let

1970

1991

2001

1970

1991

2001

1970

1991

2001

1970

1991

2001

Česká Třebová

21,4

21,6

17,2

59,9

61,5

65,4

18,7

16,9

17,4

114,6

128,0

99,1

Hlinsko

21,6

22,0

17,7

57,5

59,3

62,8

20,9

18,8

19,4

103,3

117,0

91,3

Holice

18,7

20,3

16,3

57,9

59,0

64,4

23,4

20,7

19,4

79,9

98,2

84,0

Chrudim

20,5

21,8

17,1

57,7

59,6

64,1

21,8

18,5

18,8

94,3

117,9

90,6

Králíky

26,4

24,1

19,5

59,0

60,8

64,7

14,6

15,1

15,9

181,1

158,9

122,7

Lanškroun

24,8

23,1

17,5

60,5

60,6

66,1

14,6

16,3

16,4

169,7

141,2

106,8

Litomyšl

21,7

22,0

18,3

57,7

59,7

63,6

20,7

18,3

18,1

104,9

120,3

100,7

Moravská Třebová

24,4

22,6

17,6

59,9

60,5

64,9

15,7

16,8

17,5

154,9

134,6

100,7

Pardubice

21,8

20,1

15,2

61,6

62,5

64,9

16,5

17,4

19,9

131,8

115,7

76,3

Polička

22,1

22,1

17,9

57,0

60,2

63,9

20,9

17,7

18,2

105,9

124,7

98,7

Přelouč

19,9

21,1

16,0

58,4

59,9

64,7

21,6

19,0

19,3

92,1

111,3

82,6

Svitavy

22,4

21,3

16,5

62,9

61,5

66,6

14,7

17,2

17,0

152,3

123,7

97,1

Ústí nad Orlicí

21,2

21,3

17,1

58,3

61,0

64,3

20,5

17,7

18,6

103,3

120,2

91,6

Vysoké Mýto

19,9

21,4

17,3

58,4

59,5

63,9

21,7

19,1

18,8

92,0

112,3

91,9

Žamberk

21,8

24,2

18,6

57,6

59,1

64,9

20,5

16,7

16,4

106,3

144,6

113,4

Celkem

21,6

21,5

16,8

59,3

60,7

64,6

19,0

17,8

18,5

113,8

121,0

90,8

1) Počet obyvatel ve věku 0-14 let na 100 obyvatel ve věku 60 a více let.

Tab. 5 Obyvatelstvo starší 15 let podle stupně školního vzdělání a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - absolutně

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – struktura v procentech

Index
vzdě-lání1)

Počet let školního vzdě-lání2)

základní

střední odborné

úplné střední

vysoko-školské

nezjiště-no

základní

střední odborné

úplné střední

vysoko-školské

nezjiště-no

Česká Třebová

3 656

6 232

5 062

980

119

22,8

38,8

31,5

6,1

0,7

46,0

11,5

Hlinsko

4 666

8 150

4 247

769

88

26,0

45,5

23,7

4,3

0,5

34,5

11,2

Holice

3 089

5 850

3 265

652

72

23,9

45,3

25,3

5,0

0,6

36,6

11,3

Chrudim

15 963

28 605

17 895

4 258

894

23,6

42,3

26,5

6,3

1,3

39,9

11,4

Králíky

2 588

2 932

1 722

299

59

34,1

38,6

22,7

3,9

0,8

33,1

11,0

Lanškroun

4 839

7 135

4 666

1 037

167

27,1

40,0

26,1

5,8

0,9

39,7

11,3

Litomyšl

5 222

8 591

6 010

1 417

130

24,4

40,2

28,1

6,6

0,6

42,8

11,5

Moravská Třebová

6 327

9 828

5 185

1 238

217

27,8

43,1

22,7

5,4

1,0

34,9

11,2

Pardubice

18 688

38 325

33 205

10 866

1 302

18,3

37,4

32,4

10,6

1,3

51,8

11,9

Polička

3 976

6 886

4 085

889

120

24,9

43,2

25,6

5,6

0,8

38,2

11,4

Přelouč

4 940

9 041

5 115

1 033

163

24,3

44,6

25,2

5,1

0,8

36,8

11,3

Svitavy

6 748

11 128

6 757

1 491

313

25,5

42,1

25,6

5,6

1,2

38,0

11,3

Ústí nad Orlicí

4 818

8 658

6 870

1 639

175

21,7

39,1

31,0

7,4

0,8

46,5

11,6

Vysoké Mýto

5 283

11 295

7 943

1 671

220

20,0

42,8

30,1

6,3

0,8

44,5

11,6

Žamberk

5 334

9 706

6 621

1 423

201

22,9

41,7

28,4

6,1

0,9

43,1

11,5

Celkem

96 137

172 362

118 648

29 662

4 240

22,8

40,9

28,2

7,0

1,0

43,0

11,5

1) Počet obyvatel se středoškolským a vysokoškolským vzděláním na 100 obyvatel starších 25 let.

2) Průměrný počet let školního vzdělání obyvatel starších 15 let (bez osob s nezjištěným vzděláním).

Tab. 6 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet ekonomicky aktivních osob

Počet zaměstnaných

Podíl ekon. aktivních osob v %

Počet ekon. aktivních na 100 obyv.
ve věku
15-59 let

Vyjíždějící za prací mimo obec trvalého pobytu

celkem

z toho ženy

celkem

z toho ženy

celkem

v % z počtu
zaměst-naných

abs.

v %

abs.

v %

Česká Třebová

9 870

4 425

44,8

8 907

3 974

44,6

3,9

77,6

3 156

35,4

Hlinsko

10 423

4 544

43,6

9 788

4 272

43,6

4,1

76,0

4 806

49,1

Holice

7 745

3 407

44,0

7 344

3 218

43,8

3,0

77,7

4 363

59,4

Chrudim

40 348

17 937

44,5

36 382

15 909

43,7

15,8

76,7

19 325

53,1

Králíky

4 593

2 022

44,0

4 116

1 794

43,6

1,8

74,8

1 700

41,3

Lanškroun

11 243

5 020

44,7

10 645

4 743

44,6

4,4

78,2

4 877

45,8

Litomyšl

12 836

5 633

43,9

11 798

5 094

43,2

5,0

77,0

5 997

50,8

Moravská Třebová

13 822

6 107

44,2

12 224

5 450

44,6

5,4

76,6

6 275

51,3

Pardubice

62 854

28 962

46,1

58 773

26 862

45,7

24,6

80,1

20 453

34,8

Polička

9 460

4 193

44,3

8 654

3 755

43,4

3,7

75,5

4 018

46,4

Přelouč

12 366

5 371

43,4

11 397

4 885

42,9

4,8

79,0

6 974

61,2

Svitavy

16 202

7 235

44,7

14 650

6 503

44,4

6,3

76,4

6 352

43,4

Ústí nad Orlicí

13 583

6 092

44,9

12 553

5 589

44,5

5,3

78,8

5 698

45,4

Vysoké Mýto

16 137

7 169

44,4

14 754

6 468

43,8

6,3

78,9

6 721

45,6

Žamberk

14 227

6 309

44,3

13 426

5 869

43,7

5,6

76,2

6 508

48,5

Celkem

255 709

114 426

44,7

235 411

104 385

44,3

100,0

77,8

107 223

45,5

Tab. 7 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 2001 podle hlavních odvětví a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet ekonomicky aktivních obyvatel v odvětví

zemědělství,
lesnictví a rybolov

průmysl

stavebnictví

ostatní
odvětví

nezjištěné
odvětví

zemědělství,
lesnictví a rybolov

průmysl

stavebnictví

ostatní
odvětví

nezjištěné
odvětví

absolutní data

skladba v %

Česká Třebová

136

3 276

451

5 249

758

1,4

33,2

4,6

53,2

7,7

Hlinsko

605

4 669

870

3 671

608

5,8

44,8

8,3

35,2

5,8

Holice

693

2 666

739

3 307

340

8,9

34,4

9,5

42,7

4,4

Chrudim

2 693

11 850

4 182

18 192

3 431

6,7

29,4

10,4

45,1

8,5

Králíky

312

1 747

388

1 970

176

6,8

38,0

8,4

42,9

3,8

Lanškroun

841

5 296

792

3 853

461

7,5

47,1

7,0

34,3

4,1

Litomyšl

1 866

3 503

1 284

5 486

697

14,5

27,3

10,0

42,7

5,4

Moravská Třebová

1 092

5 512

1 347

5 033

838

7,9

39,9

9,7

36,4

6,1

Pardubice

1 434

17 250

5 757

35 125

3 288

2,3

27,4

9,2

55,9

5,2

Polička

923

3 612

728

3 642

555

9,8

38,2

7,7

38,5

5,9

Přelouč

751

4 741

1 116

5 083

675

6,1

38,3

9,0

41,1

5,5

Svitavy

1 087

5 701

1 514

7 169

731

6,7

35,2

9,3

44,2

4,5

Ústí nad Orlicí

659

4 554

1 031

6 629

710

4,9

33,5

7,6

48,8

5,2

Vysoké Mýto

1 451

5 463

1 435

6 900

888

9,0

33,9

8,9

42,8

5,5

Žamberk

1 305

5 191

1 218

5 870

643

9,2

36,5

8,6

41,3

4,5

Celkem

15 848

85 031

22 852

117 179

14 799

6,2

33,3

8,9

45,8

5,8

Tab. 8 Pohyb obyvatelstva 1991-2002 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet obyvatel k 1.1.1991

Naro- zení

Zemřelí

Přiro-zený přírůstek (úbytek)

Přistě- hovalí

Vystě- hovalí

Mig- rační saldo

Pří- růstek (úbytek) celkem

Počet obyvatel k 31.12.2002

Admin. změny a opravy ČSÚ

Naro- zení

Zem- řelí

Přiro-zený přírůstek (úbytek)

Přistě- hovalí

Vystě- hovalí

Mig- rační saldo

Pří- růstek (úbytek) celkem

absolutně

na 1 000 obyvatel středního stavu (průměrně) ročně

Česká Třebová

19 418

2 495

2 309

186

3 715

4 102

-387

-201

19 193

-24

10,66

9,87

0,79

15,87

17,53

-1,65

-0,86

Hlinsko

22 386

2 766

3 007

-241

4 287

4 689

-402

-643

21 627

-116

10,44

11,35

-0,91

16,18

17,70

-1,52

-2,43

Holice

15 467

1 773

2 010

-237

4 137

3 516

621

384

15 672

-179

9,58

10,87

-1,28

22,36

19,01

3,36

2,08

Chrudim

82 139

10 109

11 528

-1 419

21 380

20 315

1 065

-354

81 955

170

10,25

11,68

-1,44

21,67

20,59

1,08

-0,36

Králíky

9 420

1 313

1 390

-77

2 613

2 529

84

7

9 345

-82

11,52

12,19

-0,68

22,92

22,18

0,74

0,06

Lanškroun

21 525

2 882

2 358

524

4 984

5 367

-383

141

21 746

80

11,11

9,09

2,02

19,21

20,69

-1,48

0,54

Litomyšl

25 730

3 518

3 588

-70

6 456

5 968

488

418

26 156

8

11,28

11,50

-0,22

20,70

19,13

1,56

1,34

Moravská Třebová

27 989

3 517

3 873

-356

6 896

6 943

-47

-403

27 581

-5

10,52

11,59

-1,07

20,63

20,77

-0,14

-1,21

Pardubice

122 748

13 407

15 183

-1 776

25 048

24 938

110

-1 666

120 814

-268

9,14

10,35

-1,21

17,08

17,01

0,08

-1,14

Polička

19 506

2 628

2 399

229

4 257

4 356

-99

130

19 569

-67

11,13

10,16

0,97

18,03

18,45

-0,42

0,55

Přelouč

24 568

2 711

3 661

-950

6 773

6 482

291

-659

23 749

-160

9,24

12,48

-3,24

23,08

22,09

0,99

-2,25

Svitavy

31 983

3 781

4 036

-255

6 804

7 272

-468

-723

31 693

433

9,92

10,59

-0,67

17,85

19,08

-1,23

-1,90

Ústí nad Orlicí

26 729

3 376

3 549

-173

6 200

6 093

107

-66

26 711

48

10,52

11,06

-0,54

19,32

18,99

0,33

-0,21

Vysoké Mýto

31 296

4 093

4 229

-136

8 165

7 084

1 081

945

31 946

-295

10,73

11,09

-0,36

21,41

18,58

2,83

2,48

Žamberk

27 881

3 868

3 169

699

7 366

7 321

45

744

28 777

152

11,29

9,25

2,04

21,50

21,37

0,13

2,17

Celkem

508 785

62 237

66 289

-4 052

119 081

116 975

2 106

-1 946

506 534

-305

10,18

10,85

-0,66

19,48

19,14

0,34

-0,32

Tab. 9 Pohyb obyvatelstva 1991-2002 podle velikostních skupin obcí k 1. 1. 2003

Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel

Počet obyvatel k 1.1.1991

Naro- zení

Zemřelí

Přirozený přírůstek (úbytek)

Přistě- hovalí

Vystě- hovalí

Mig- rační saldo

Pří- růstek (úbytek) celkem

Počet obyvatel k 31.12.2002

Admin. změny a opravy ČSÚ

Naro- zení

Zem- řelí

Přirozený přírůstek (úbytek)

Přistě- hovalí

Vystě- hovalí

Mig- rační saldo

Pří- růstek (úbytek) celkem

absolutně

na 1 000 obyvatel středního stavu (průměrně) ročně

Do 2 000

185 797

23 591

25 838

-2 247

51 439

49 571

1 868

-379

190 006

4 588

10,50

11,50

-1,00

22,90

22,07

0,83

-0,17

2 000- 4 999

47 100

5 975

6 528

-553

14 080

11 898

2 182

1 629

48 260

-469

10,41

11,37

-0,96

24,53

20,73

3,80

2,84

5 000- 9 999

62 484

7 724

7 995

-271

14 177

13 864

313

42

60 880

-1 646

10,37

10,74

-0,36

19,04

18,62

0,42

0,06

10 000 a více

213 404

24 947

25 928

-981

39 385

41 642

-2 257

-3 238

207 388

-2 778

9,79

10,18

-0,39

15,46

16,35

-0,89

-1,27

Celkem

508 785

62 237

66 289

-4 052

119 081

116 975

2 106

-1 946

506 534

-305

10,18

10,85

-0,66

19,48

19,14

0,34

-0,32

Tab. 10 Domovní fond v roce 1991 a 2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Úhrn trvale obydlených domů

Počet trvale obydlených rodinných domů

Podíl rodinných domů
v % z úhrnu trvale obydlených domů

Počet neobydlených domů

Přírůstek (úbytek) neobydlených domů
1991-2001

1991

2001

1991

2001

1991

2001

absolutně

v % z úhrnu domů

abso-lutně

v % stavu roku 1991

1991

2001

1991

2001

Česká Třebová

3 139

3 124

2 685

2 734

85,5

87,5

367

394

10,5

11,2

27

7,4

Hlinsko

4 770

4 712

4 404

4 391

92,3

93,2

1126

1473

19,1

23,8

347

30,8

Holice

4 069

4 139

3 850

3 964

94,6

95,8

822

1021

16,8

19,8

199

24,2

Chrudim

17 091

17 181

15 465

15 693

90,5

91,3

3989

4747

18,9

21,6

758

19,0

Králíky

1 828

1 835

1 523

1 589

83,3

86,6

426

507

18,9

21,6

81

19,0

Lanškroun

4 354

4 428

3 846

3 996

88,3

90,2

933

1114

17,6

20,1

181

19,4

Litomyšl

5 976

6 094

5 438

5 655

91,0

92,8

1131

1417

15,9

18,9

286

25,3

Moravská Třebová

5 645

5 755

4 914

5 170

87,1

89,8

764

1270

11,9

18,1

506

66,2

Pardubice

16 013

16 448

13 156

13 809

82,2

84,0

1817

2150

10,2

11,6

333

18,3

Polička

4 271

4 247

3 852

3 851

90,2

90,7

925

1344

17,8

24,0

419

45,3

Přelouč

5 229

5 217

4 744

4 791

90,7

91,8

1135

1401

17,8

21,2

266

23,4

Svitavy

6 191

6 282

5 453

5 630

88,1

89,6

833

1105

11,9

15,0

272

32,7

Ústí nad Orlicí

4 738

4 855

4 142

4 313

87,4

88,8

793

937

14,3

16,2

144

18,2

Vysoké Mýto

6 435

6 409

5 713

5 750

88,8

89,7

1215

1483

15,9

18,8

268

22,1

Žamberk

5 902

5 954

5 215

5 360

88,4

90,0

1391

1671

19,1

21,9

280

20,1

Celkem

95 651

96 680

84 400

86 696

88,2

89,7

17667

22034

15,6

18,6

4367

24,7

Tab. 11 Vývoj bytového fondu 1961-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet trvale obydlených bytů

Přírůstek trvale obydlených bytů

Počet neobydlených bytů

Přírůstek
neobyd-lených
bytů
1991-2001
v % vý-chozího
stavu

1961

1970

1980

1991

2001

absolutně

v % vých. stavů

1991

2001

1961-2001

1991-2001

1961-2001

1991-2001

abs.

v % z úhr-
nu bytů

Česká Třebová

5 432

5 617

6 345

6 931

7 078

1 646

147

30,3

2,1

707

635

8,2

-10,2

Hlinsko

6 444

6 766

7 258

7 391

7 500

1 056

109

16,4

1,5

1 186

1 718

18,6

44,9

Holice

5 057

5 079

5 448

5 355

5 489

432

134

8,5

2,5

891

1 188

17,8

33,3

Chrudim

24 343

24 335

27 114

27 889

28 939

4 596

1 050

18,9

3,8

4 450

5 772

16,6

29,7

Králíky

2 561

2 702

2 990

3 016

3 203

642

187

25,1

6,2

501

617

16,2

23,2

Lanškroun

5 438

5 885

6 613

6 909

7 407

1 969

498

36,2

7,2

1 118

1 486

16,7

32,9

Litomyšl

7 848

7 949

8 552

8 501

8 891

1 043

390

13,3

4,6

1 288

1 800

16,8

39,8

Moravská Třebová

7 629

7 985

8 880

9 311

9 610

1 981

299

26,0

3,2

1 045

1 644

14,6

57,3

Pardubice

29 127

34 034

41 645

44 601

46 365

17 238

1 764

59,2

4,0

2 766

4 588

9,0

65,9

Polička

5 724

5 896

6 660

6 567

6 896

1 172

329

20,5

5,0

1 111

1 665

19,4

49,9

Přelouč

7 079

7 166

8 186

8 317

8 623

1 544

306

21,8

3,7

1 307

1 759

16,9

34,6

Svitavy

8 425

8 898

10 358

11 020

11 354

2 929

334

34,8

3,0

1 067

1 493

11,6

39,9

Ústí nad Orlicí

7 332

7 905

9 196

9 351

9 862

2 530

511

34,5

5,5

1 009

1 441

12,7

42,8

Vysoké Mýto

9 801

9 872

11 009

10 828

11 711

1 910

883

19,5

8,2

1 452

2 146

15,5

47,8

Žamberk

7 413

7 929

8 686

9 456

10 015

2 602

559

35,1

5,9

1 689

2 174

17,8

28,7

Celkem

139 653

148 018

168 940

175 443

182 943

43 290

7 500

31,0

4,3

21 587

30 126

14,1

39,6

Tab. 12 Vývoj bytového fondu 1961-2001 podle velikostních skupin obcí k 1. 1. 2003

Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel

Počet trvale obydlených bytů

Přírůstek trvale obydlených bytů

Počet neobydlených bytů

Přírůstek
neobydle-ných
bytů
1991-2001
v % výchozího
stavu

1961

1970

1980

1991

2001

absolutně

v % vých. stavů

1991

2001

1961-2001

1991-2001

1961-2001

1991-2001

abs.

v % z úhr-
nu bytů

Do 2 000

64 708

63 791

65 450

63 101

64 681

-27

1 580

0,0

2,5

13 924

18 239

22,0

31,0

2 000- 4 999

12 795

13 150

15 018

15 434

16 680

3 885

1 246

30,4

8,1

2 167

2 755

14,2

27,1

5 000- 9 999

15 043

16 341

19 703

20 877

22 094

7 051

1 217

46,9

5,8

1 688

2 615

10,6

54,9

10 000 a více

47 107

54 736

68 769

76 031

79 488

32 381

3 457

68,7

4,5

3 808

6 517

7,6

71,1

Celkem

139 653

148 018

168 940

175 443

182 943

43 290

7 500

31,0

4,3

21 587

30 126

14,1

39,6

Tab. 13 Vybavenost obyvatelstva a domácností byty 1961-2001, resp. 1991-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet trvale obydlených bytů

na 1 000 obyvatel

rozdíl v %

na 100 domácností

rozdíl v %
1991-2001

1961

1970

1980

1991

2001

1961-2001

1991-2001

1991

2001

Česká Třebová

310,3

306,2

337,9

356,6

364,0

17,3

2,1

94,0

88,9

-5,4

Hlinsko

266,9

286,9

318,0

330,5

343,7

28,8

4,0

89,0

89,2

0,2

Holice

289,3

307,6

335,5

346,7

354,6

22,6

2,3

90,3

88,5

-2,0

Chrudim

295,9

301,8

327,8

338,9

352,4

19,1

4,0

90,9

89,0

-2,1

Králíky

271,5

277,7

307,8

320,2

337,2

24,2

5,3

92,4

88,9

-3,8

Lanškroun

268,8

287,5

306,4

320,7

340,6

26,7

6,2

90,9

88,8

-2,3

Litomyšl

292,7

309,2

323,7

330,4

339,1

15,9

2,6

93,1

90,0

-3,3

Moravská Třebová

261,9

282,6

311,3

333,1

346,0

32,1

3,9

94,0

88,4

-6,0

Pardubice

300,5

311,0

340,7

363,2

383,2

27,5

5,5

91,7

89,6

-2,3

Polička

281,7

303,4

331,3

337,0

351,8

24,9

4,4

93,9

90,8

-3,3

Přelouč

292,9

303,6

330,3

339,2

356,3

21,6

5,0

90,3

88,3

-2,2

Svitavy

259,2

280,7

318,7

344,8

356,6

37,6

3,4

94,5

88,5

-6,3

Ústí nad Orlicí

299,4

315,6

339,8

350,8

368,1

22,9

4,9

93,8

89,9

-4,2

Vysoké Mýto

301,5

316,0

338,4

347,9

365,8

21,3

5,1

93,8

90,9

-3,1

Žamberk

292,4

316,3

327,4

338,1

348,4

19,2

3,0

94,2

90,8

-3,6

Celkem

289,0

302,8

329,6

344,9

359,9

24,5

4,3

92,2

89,4

-3,0

Tab. 14 Vybavenost obyvatelstva a domácností byty 1961-2001, resp. 1991-2001 podle velikostních skupin obcí k 1. 1. 2003

Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel

Počet trvale obydlených bytů

na 1 000 obyvatel

rozdíl v %

na 100 domácností

rozdíl v %

1991-2001

1961

1970

1980

1991

2001

1961-2001

1991-2001

1991

2001

Do 2 000

278,6

298,1

323,9

333,8

341,6

22,6

2,3

91,1

88,4

-3,0

2 000- 4 999

296,0

299,8

322,8

330,8

344,9

16,5

4,3

91,8

89,1

-2,9

5 000- 9 999

297,8

306,9

328,0

340,0

360,1

20,9

5,9

93,0

90,2

-3,0

10 000 a více

299,6

308,1

337,3

359,3

380,0

26,8

5,8

93,0

90,1

-3,1

Celkem

289,0

302,8

329,6

344,9

359,9

24,5

4,3

92,2

89,4

-3,0

Tab. 15 Bytová výstavba 1997-2002 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet bytů dokončených 1997-2002

Intenzita bytové výstavby 1997-2002 (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně)

 

celkem1)

v tom

% bytů dokončených

v rodin. domech

v byto-vých
domech

v ostat-
ních bu-
dovách2)

v rodin. domech

v byto-vých
domech

v ostat-
ních bu-
dovách2)

Česká Třebová

122

64

53

5

52,5

43,4

4,1

1,05

Hlinsko

92

59

20

13

64,1

21,7

14,1

0,70

Holice

438

359

69

10

82,0

15,8

2,3

4,73

Chrudim

1062

619

348

95

58,3

32,8

8,9

2,16

Králíky

107

51

42

14

47,7

39,3

13,1

1,88

Lanškroun

407

189

197

21

46,4

48,4

5,2

3,13

Litomyšl

354

208

129

17

58,8

36,4

4,8

2,26

Moravská Třebová

398

186

132

80

46,7

33,2

20,1

2,39

Pardubice

2083

805

1217

61

38,6

58,4

2,9

2,86

Polička

233

128

73

32

54,9

31,3

13,7

1,97

Přelouč

231

123

105

3

53,2

45,5

1,3

1,58

Svitavy

438

174

246

18

39,7

56,2

4,1

2,31

Ústí nad Orlicí

471

246

133

92

52,2

28,2

19,5

2,93

Vysoké Mýto

551

245

247

59

44,5

44,8

10,7

2,87

Žamberk

445

225

155

65

50,6

34,8

14,6

2,58

Součet obvodů

7432

3681

3166

585

49,5

42,6

7,9

2,44

Kraj celkem

7837

3681

3166

990

47,0

40,4

12,6

2,57

1) Včetně nástaveb a přístaveb; za kraj celkem za celé období, za jednotlivé obvody pouze v letech 1999 až 2002 též včetně bytů v domech s pečovatelskou službou a v domovech-penziónech, bytů v nebytových objektech a včetně bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostorů.

2) Za kraj celkem za celé období, za jednotlivé obvody pouze v letech 1999 až 2002; byty v domech s peč. službou
a v  domovech-penziónech, byty v nebytových objektech a byty získané staveb. úpravami nebytových prostorů.

Tab. 16 Obce s nejvyšším počtem bytů dokončených v úhrnu let 1997-2002

Obec

Dokončené byty celkem

Obec

Dokončené byty celkem

počet

na 1 000 obyv. ročně

z úhrnu byty
v rodinných domech

počet

na 1 000 obyv. ročně

z úhrnu byty
v rodinných domech

abs.

v %

abs.

v %

Pardubice

1 297

2,36

295

22,7

Kunčina

20

2,81

20

100,0

Svitavy

381

3,64

140

36,7

Čeperka

19

3,45

19

100,0

Ústí nad Orlicí

313

3,44

106

33,9

Staré Město

19

3,21

8

42,1

Domoradice

308

4,20

69

22,4

Dlouhá Třebová

18

2,43

15

83,3

Chrudim

263

1,82

112

42,6

Borová

18

3,28

7

38,9

Lanškroun

225

3,80

107

47,6

Dolní Roveň

17

1,51

16

94,1

Sezemice

210

11,90

66

31,4

Chrast

17

0,88

14

82,4

Litomyšl

173

2,77

54

31,2

Jamné nad Orlicí

16

3,84

9

56,3

Moravská Třebová

169

2,42

53

31,4

Městečko Trnávka

16

1,71

11

68,8

Skuteč

161

5,07

34

21,1

Bystřec

15

2,36

7

46,7

Horní Jelení

133

13,89

133

100,0

Brandýs nad Orlicí

15

1,70

12

80,0

Letohrad

127

3,35

39

30,7

Bystré

15

1,48

5

33,3

Polička

124

2,22

48

38,7

Dolní Újezd

15

1,34

15

100,0

Choceň

121

2,20

63

52,1

Morašice (okr. Chrudim)

15

4,22

15

100,0

Holice

116

3,07

41

35,3

Oldřiš

15

3,73

13

86,7

Býšť

112

20,19

110

98,2

Sopotnice

15

2,71

15

100,0

Česká Třebová

109

1,06

51

46,8

Sobkovice

15

10,53

8

53,3

Slatiňany

105

4,42

62

59,0

Chroustovice

14

1,90

11

78,6

Srnojedy

100

55,10

100

100,0

Ostřešany

14

2,61

14

100,0

Lázně Bohdaneč

97

5,14

47

48,5

Chvojenec

13

3,89

13

100,0

Jevíčko

91

5,42

42

46,2

Dolní Ředice

13

2,70

13

100,0

Opatovice nad Labem

91

7,42

31

34,1

Kamenec u Poličky

13

4,41

13

100,0

Jablonné nad Orlicí

87

4,69

25

28,7

Krouna

13

1,56

10

76,9

Přelouč

85

1,50

23

27,1

Moravany

13

1,28

11

84,6

Rudoltice

75

13,83

4

5,3

Rabštejnská Lhota

13

3,66

13

100,0

Králíky

65

2,24

27

41,5

Sobětuchy

13

4,01

13

100,0

Heřmanův Městec

57

1,92

49

86,0

Stéblová

13

13,77

13

100,0

Hlinsko

53

0,83

23

43,4

Líšnice

12

2,66

12

100,0

Proseč

47

3,67

27

57,4

Nekoř

12

2,24

12

100,0

Chvaletice

46

2,32

10

21,7

Řečany nad Labem

12

1,46

12

100,0

Žamberk

45

1,23

35

77,8

Sebranice

12

2,39

12

100,0

Sloupnice

40

3,77

27

67,5

Hnátnice

11

2,15

11

100,0

Ronov nad Doubravou

37

3,88

25

67,6

Lukavice (okr. Chrudim)

11

2,43

6

54,5

Luže

36

2,32

24

66,7

Spojil

11

7,51

11

100,0

Nasavrky (okr. Chrudim)

33

3,78

23

69,7

Seč (okr. Chrudim)

11

1,07

5

45,5

Libchavy

32

3,46

32

100,0

Sázava

11

3,32

11

100,0

Prachovice

29

3,11

4

13,8

Borek

10

8,53

10

100,0

Červená Voda

28

1,45

10

35,7

Brněnec

10

1,15

4

40,0

Břehy

26

4,65

17

65,4

Horní Ředice

10

2,09

10

100,0

Dašice

26

2,43

16

61,5

Mikulovice

10

2,10

10

100,0

Srch

26

4,86

26

100,0

Libišany

10

4,35

10

100,0

Dolní Čermná

25

3,13

13

52,0

Ostřetín

10

1,69

10

100,0

Třemošnice

25

1,22

16

64,0

Osík

10

1,68

10

100,0

Písečná

24

9,22

3

12,5

Němčice (okr. Ústí nad Orlicí)

10

1,91

10

100,0

Březová nad Svitavou

23

2,75

7

30,4

Rokytno

10

2,28

5

50,0

Lubná

23

3,98

11

47,8

Sruby

10

3,12

9

90,0

Staré Hradiště

23

3,27

23

100,0

Řetová

10

2,64

9

90,0

Biskupice (okr. Svitavy)

22

8,18

11

50,0

Verměřovice

10

2,40

9

90,0

Mistrovice

22

6,37

6

27,3

Živanice

10

2,04

10

100,0

Dolní Dobrouč

21

1,37

16

76,2

Žichlínek

10

2,08

10

100,0

Zámrsk

21

4,92

21

100,0

 

 

 

 

 



Copyright © 2004 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |