Týdeník Veřejná správa


 Dobrá praxe

Mgr. Ivo Škrabal
CpKP střední Morava

Mikroregion Moštěnka:
Podpora podnikání na venkově

Vyšlo v čísle 17/2007

Říčka Moštěnka, která dala název mikroregionu, foto Jiří PavlátPodpora podnikatelského rozvoje na venkově je komplexní úkol, jemuž je nutné se věnovat z různého úhlu pohledu. Existují evropské, národní a krajské programy na podporu podnikání, přesto je nutné se věnovat této otázce především z místní úrovně. Prakticky to znamená, podporovat místní iniciativy, které vytvářejí podmínky pro vznik nových a stávajících pracovních příležitostí, a tím generují lepší sociální podmínky.

Rozvoje podnikatelských aktivit nemůže být dosaženo bez podpory a stimulace podpory podnikatelského sektoru jako takového. Značná pozornost musí být věnována dlouhodobé nezaměstnanosti, především pak diverzifikaci činností na venkově tak, aby byl umožněn lepší přístup venkovským obyvatelům na trh práce. Prvotním krokem k udržitelnému rozvoji podnikatelského prostředí na venkově je proto identifikace klíčových partnerů a podpora místních iniciativ mikroregionů, místních akčních skupin a dalších lokálních subjektů, ve kterých existuje potenciál pro znatelný růst rozvoje. Dalším krokem jsou cílené analýzy, jejichž úkolem je mapovat existující podpory a vzdělávací programy na podporu podnikatelských aktivit na venkově. Na příkladu mikroregionu Moštěnka se pokusíme popsat některé aktivity a principy spolupráce, které vedou k podpoře podnikání na venkově. Obsah příspěvku je strukturován do jednotlivých ucelených bloků. První analyzuje ekonomické prostředí, druhý blok popisuje funkční vazby mezi Dobrovolným svazkem obcí mikroregionu Moštěnka a místním partnerstvím, tzv. místní akční skupinou. Podpoře podnikání a vzdělávání nezaměstnaných v mikroregionu se věnuje poslední část zařazená do přílohy Kaleidoskop Olomoucký kraj.

Analýza ekonomického prostředí

Mikroregion Moštěnka je typickým venkovským svazkem 21 obcí z Hané a Záhoří na jižní hranici Olomouckého kraje. Má z větší části typický hanácký ráz bez výrazných kopců a hor. Celé území je protknuto říčkou Moštěnkou, která protéká z jihozápadní části až po východní část okresu Přerov, díky kterému vzniklo také pojmenování dobrovolného svazku obcí (mikroregionu). Území má z osmdesáti procent zemědělskou půdu, deset procent tvoří lesní porosty a dvě procenta vodní plochy. V mikroregionu Moštěnka je velké množství staveb lidové architektury a sakrální stavby. Žije tu 10 329 obyvatel, nejvíce v Dřevohosticích (1568) a Horní Moštěnici (1560), nejméně v obcích Radkovy (177) a Bezuchov (173).

a) Ekonomická základna mikroregionu

Pracovní seminář MAS Partnerství MostenkaNachází se zde (dle Registru ekonomických subjektů spravovaného Ministerstvem financí ČR) 2214 ekonomických subjektů (ARES, MFČR 2006). Tento souhrn je tvořen veškerými statistickými jednotkami  mikroregionu, které vykazují nějakou ekonomickou aktivitu. V přehledu jsou zahrnuty kromě podnikatelských i subjekty neziskové (spolky, zájmová sdružení) a také subjekty veřejnosprávní. Nejvíce ekonomických subjektů je ve dvou největších obcích mikroregionu: v Horní Moštěnici a Dřevohosticích. Uvedený přehled je částečně zkreslen tzv. spícími subjekty, které reálně nevyvíjejí žádnou aktivitu. Největší podíl ekonomických subjektů tvoří podnikatelé - fyzické osoby, kteří téměř z osmdesáti procent pokrývají veškerou početní ekonomickou základnu mikroregionu (Tabulka 1). Dalšími početnými typy jsou samostatně hospodařící rolníci a nestátní neziskové organizace. Pro ekonomickou základnu mikroregionu jsou významné obchodní společnosti a akciové společnosti, které jsou významnými zaměstnavateli. Zemědělské obhospodařování půdy je významnou součástí ekonomických aktivit v mikroregionu, neboť se prakticky celý nachází v jedné z nejúrodnějších oblastí České republiky. Zemědělství prošlo náročným a složitým procesem transformace a privatizace. V jednotlivých obcích působí tři velké subjekty podnikající v zemědělství a několik soukromých zemědělců. Produkce je zaměřena tradičně na rostlinnou výrobu, kde převažuje produkce obilovin, olejnin a krmiv, a na chov dobytka (výroba mléka a hovězího i vepřového masa). Větší podnikatelské subjekty v mikroregionu působí kromě zemědělství, především ve strojírenství, kovodělném průmyslu a v potravinářství. Sektor stavebnictví je zastoupen především drobnými řemeslníky. Další oblasti jsou zastoupeny jednotlivě. Z celkového hlediska odvětvové struktury ekonomických subjektů v mikroregionu je nutné zdůraznit vliv velkého počtu podnikatelů - fyzických osob. Převažují drobní podnikatelé a řemeslníci (celkem téměř osmdesát procent veškeré ekonomické základny mikroregionu).

b)Trh práce a nezaměstnanost

Pracovní seminář MAS Partnerství MostenkaV souvislosti s přechodem tuzemského ekonomického systému na tržní hospodářství se následně projevily změny ve vztazích na trhu práce i v mikroregionu, nezaměstnanost se zařadila mezi jeho hlavní negativní rysy. Dlouhodobá nezaměstnanost se přitom stala ekonomickým, psychologickým, sociálním a kulturním problémem. Vývoj nezaměstnanosti je přímo úměrný vývoji nezaměstnanosti v Přerově, jehož správního území je mikroregion součástí. Z dotazníkového šetření mezi obyvateli mikroregionu vyplývá, že převážná většina za prací dojíždějících obyvatel míří do města Přerova, kde jsou soustředěny i některé instituce státní správy. Někteří obyvatelé dojíždějí i do vzdálenějších měst (Olomouc). V části mikroregionu (v okolí Dřevohostic) část obyvatel dojíždí do Bystřice pod Hostýnem. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v únoru 2007 v obcích Křtomil (14,7 %), Líšná a Přestavlky – 14, 6 % (Tabulka). Nejnižší míra nezaměstnanosti je v obci Radkovy (4,9 %) a Radkova Lhota (6,7 %). V absolutních číslech bylo nejvíce uchazečů o práci v Horní Moštěnici (88), Dřevohosticích (86), které patří mezi nejlidnatější obce na území MAS. Nejvyšší nezaměstnaností trpí především nejmenší obce mikroregionu s pouze drobnou podnikatelskou základnou, které se nachází spíše mimo hlavní dopravní tahy (Nahošovice, Stará Ves, Dobrčice, Říkovice). Mikroregion Moštěnka se snaží reagovat na stav ekonomické základny prostřednictvím realizace konkrétních aktivit a projektů, které vedou k rozvoji podnikatelských aktivit a dalšímu vzdělávání venkovského obyvatelstva. Společným cílem těchto aktivit je především snaha o propojování jednotlivých aktivit tak, aby došlo k synergickým a multiplikačním efektům s důrazem na specifika daného prostředí a podmínek mikroregionu. V současné době se jedná především o realizaci projektu financovaného z evropské iniciativy společenství EQUAL: “Podpora zaměstnanosti na venkově prostřednictvím poskytování mikropůjček a vzdělávání venkovského obyvatelstva”. Tento projekt je realizován na základě mezisektorového partnerství za aktivní účasti tzv. mikroregionálního managementu rozvoje, kterému se bude věnovat následující kapitola.

Management rozvoje mikroregionu – mezisektorové partnerství

V mikroregionu vznikla spolupráce podnikatelského a veřejného sektoru, která se snaží realizovat pozitivní efekty při řešení lokálních problémů včetně aktivit směřujících k podpoře podnikání. Jak vše vzniklo?

a) Základní pilíř rozvoje - Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Moštěnka

Mikroregion vznikl v roce 1999 jako sdružení právnických osob. V roce 2001 byl transformován, na základě zákona č.128/2000 Sb., na Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Moštěnka. Sdružené obce (celkem 21) se na úvod dohodly na spolupráci v oblastech hospodářského a sociálního rozvoje, cestovního ruchu, péče o životní prostředí, dopravní a technické infrastruktury. Vytkly si za cíl, že mikroregion bude nástrojem k posílení úsilí obcí v jejich rozvoji a prostředkem k získávání účelově vázaných dotačních prostředků. Mikroregion Moštěnka pak vytvořil v roce 2002 Strategii rozvoje mikroregionu Moštěnka do roku 2012, která je střednědobým plánem k nastartování dlouhodobých procesů, které povedou ke zlepšení sociálně-ekonomických podmínek života v obcích. Strategie formuluje klíčové problémy obcí, jasně definuje strategické cíle, rozvojové priority, opatření mikroregionu jako celku. Je to tedy určité vodítko pro společné i individuální projekty obcí při společném úsilí o rozvoj mikroregionu. Současně je nezbytnou podmínkou k získání dotací z fondů Evropské unie (EU). Strategie rozvoje Mikroregionu Moštěnka z roku 2002 je rozdělena do tří problémových oblastí, které se dále člení na 10 priorit a 29 opatření.

b)Místní partnerství jako nástroj dalšího rozvoje

V roce 2004 inicioval Mikroregion Moštěnka (dobrovolný svazek obcí) vznik místní akční skupiny (občanského sdružení) založené na principech a metodách Leader, pod názvem MAS – Partnerství Moštěnka, která vznikala v letech 2004 - 2006. MAS – Partnerství Moštěnka je založeno na mezisektorové spolupráci zástupců veřejné správy, podnikatelů, neziskových organizací a spolků. Tento fakt odráží společný zájem všech klíčových aktérů ve společném a koordinovaném rozvoji území a zároveň určuje možné společné priority, na nichž se soukromý (MAS – Partnerství Moštěnka) a veřejný sektor (Mikroregion Moštěnka) shodl, a které jsou z tohoto pohledu výhodné pro vzájemnou spolupráci. V roce 2006 místní partnerství rozšířilo záměr svého rozvoje a podpory růstu místní ekonomiky o dalších 23 obcí ze Zlínského kraje (Holešovsko), a snaží se tak pokrýt a respektovat rozsáhlost území mikroregionů Moštěnka a Holešovska, a široké spektrum členství v místním partnerství. MAS – Partnerství Moštěnka má proto ambici spojením Mikroregionu Moštěnka, Mikroregionu Holešovska a dalších dvou obcí z Chropyňska do MAS ukazovat cesty a vytvářet stezky mezi malými venkovskými obcemi obou krajů zezdola. K tomu hodlá využívat zejména metodu Leader a programy Leader+ a Leader ČR. Způsob založení a fungování místního partnerství tyto přístupy (“buttom up” - zdola nahoru) respektuje a motivuje k aktivnímu zapojení místních subjektů. Tento přístup umožňuje obyvatelům regionu a zástupcům obcí, neziskovým organizacím a podnikatelům, aby své záměry prosazovali způsobem, který nebude narušovat již započaté aktivity v mikroregionu, ale posílí místní spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Zvyšuje se také šance na zmapování skutečných potřeb a potenciálu regionu, jeho potřeb i jeho možností. Z ekonomických subjektů jsou členy MAS převážně soukromě hospodařící rolníci, ale i zemědělské podniky, a MAS hodlá oslovit ke vzájemné spolupráci také velké místní firmy jako je například Hanácká kyselka v Horní Moštěnici. Strategie MAS – Partnerství nazvaná “My a svět” byla připravena na základě výše popsaných principů. Výběr tématu se specifikoval tak, aby se celkově zkvalitnil život v daném území a myslí na všechny sféry rozvoje života na venkově. Strategie má šest prioritních os, z nichž jedna je horizontální a jako základy domu, bez nichž nemůže dům stát pevně na zemi, umocňuje všechny další priority. Jednotlivé priority a opatření se skládají ještě z aktivit. Pilotní charakter a význam propojení aktivit MAS – Partnerství Moštěnka a Mikroregionu Moštěnka, lze proto charakterizovat v zapojení místního potenciálu venkovského prostoru maximálním možným způsobem za účasti zástupců různých ekonomických subjektů.

c) Co je management rozvoje v mikroregionu?

Management rozvoje území je v mikroregionu Moštěnka vytvořen na základě participace a společné koordinace zástupců veřejného a soukromého sektoru. Specifičnost území je v jeho typickém venkovském charakteru, bez možnosti opory ve velkém městě. Zkvalitňování života v mikroregionu Moštěnka se nejdříve dělo prostřednictvím Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Moštěnka. Rozvoj byl definován a vymezen strategií rozvoje, která vznikla v roce 2002. Přesto zde dochází k jevu, který je specifický pro venkovské oblasti, a to je nedostatek organizační kapacity k iniciování rozvoje území, které sdílejí vesnice s ostatními obcemi. Řada starostů obcí navíc vykonává svou funkci jako neuvolnění. Proto začal Mikroregion Moštěnka uvažovat o tom, jak zefektivnit svoji činnost a podpořil vznik místního partnerství soukromého a veřejného sektoru, tzv. místní akční skupinu – MAS – Partnerství Moštěnka, při respektování principu zapojení co nejširšího spektra místních aktivních obyvatel. Zároveň mikroregion ve své činnosti dospěl k rozhodnutí vytvořit pozici vlastního interního manažera rozvoje, který bude podporovat rozvoj mezisektorového partnerství v mikroregionu. Zajištěním manažera a vznikem mezisektorového partnerství a propojením činností bylo pověřeno Centrum pro komunitní práci (CpKP) střední Morava. Veškeré aktivity a projekty jsou v současné době koordinovány a realizovány ve spolupráci MAS – Partnerství Moštěnka, s manažerem rozvoje Mikroregionu Moštěnka a Centrem pro komunitní práci střední Morava.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 17/2007.

Poznámka:

V analýze nebyla zohledněna obec Podolí, která do mikroregionu přistoupila dne 8.3.2007.

Tabulka: Typy podnikatelských subjektů v mikroregionu Moštěnka

Typ subjektu

počet

podíl v %

Podnikatelé-fyzické osoby

1771

79,99%

Samostatně hospodařící rolníci

216

9,76%

Obchodní společnosti

79

3,57%

Akciové společnosti

6

0,27%

Družstevní organizace

8

0,36%

Příspěvkové organizace

18

0,81%

Zahraniční osoby

8

0,36%

Státní organizace

4

0,18%

Neziskové organizace

104

4,70%

Celkem

2214

100,00%

Zdroj: ARES 2006, MFČR