Znak
Osadu poblíž řeky Blanice vysadil na městečko snad již král Přemysl Otakar II. (†1278). Přímo jsou však Vodňany opakovaně zmiňovány až za vlády Jana Lucemburského (†1346). Ve stejné době obdrželo město významné výsady a patronát zdejšího kostela byl darován premonstrátské kanonii v rakouské Drkolné (Schlägl). V pohusitském období byly v okolí zakládány rybníky, které se staly jedním z hlavních zdrojů městských příjmů. Malebnost poklidného jihočeského města přilákala mimo jiné básníka Julia Zeyera (1841-1901), který zde strávil část svého života. V současnosti jsou Vodňany domovem zhruba šesti a půl tisíce obyvatel.
Na nejstarších vodňanských pečetích se objevuje štít s českým lvem doprovázený hornickými nástroji, případně hradba s postavou sv. Václava v bráně. V mladším období byla užívána pečeť, na níž český znak držel jako štítonoš horník. Z této varianty pečeti se vyvinul znak Vodňan. Jeho podoba nebyla však v detailu zcela ustálena a barevnost vycházela pouze z místní tradice, což si vyžádalo kodifikaci. Závazný popis znaku schválil parlamentní podvýbor pro heraldiku a vexilologii 19. ledna 2005. Ve zlatém štítě je polopostava doprava hledícího horníka v zeleném šatě s kápí na hlavě, který před sebou drží červený štít s českým lvem. Horník je provázen nahoře šikmo a kosmo položenými modrými hornickými necičkami a dole dvojími modrými zkříženými hornickými kladívky na černých topůrkách. Prapor město obdrželo již 26. dubna 1996 rozhodnutím předsedy PS PČR.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR