Zahraničí
Podle Smlouvy o EU poskytuje Evropská rada Unii nezbytné podněty a vymezuje její obecné politické směry. Je tvořena nejvyššími představiteli členských států Evropské unie a předsedou Evropské komise. Jejich zasedání se účastní též ministři zahraničních věcí a komisař, který má projednávanou problematiku v kompetenci. Evropská rada určuje generální politickou linii EU, činí zásadní politická rozhodnutí o budoucnosti Unie, přijímá dodatky ke smlouvám a projednává problematičtější rozhodnutí. Evropská rada se schází většinou dvakrát za předsednictví, to znamená čtyřikrát ročně.
Ve dnech 23. a 24. března 2006 se uskutečnilo v Bruselu zasedání Evropské rady, na kterém se nejvyšší představitelé EU-25 zabývali především energetickou politikou. Cílem bylo, aby se dohodli na postupu, jak zajistit Unii bezpečnost dodávek energie, konkurenceschopnost a ekologickou udržitelnost. V současné fázi se členské státy dohodly na společných záměrech, avšak rozhodující pravomoci zůstávají i nadále v jejich kompetenci. Státy se dohodly na diverzifikaci energetických zdrojů a na společném postupu proti třetím zemím, zejména vůči Rusku. Chtějí tak začlenit energetiku do svojí zahraniční politiky a doufají, že Rusko podepíše s EU “energetickou chartu”. Usnesení Evropské rady lze chápat jako první krok ke vzniku energetické politiky, která by měla mít spíše koordinační než nadnárodní charakter. Počátkem roku publikovala Evropská komise speciální studii Eurobarometer, která se výhradně zaměřila na názory občanů 25 států EU na energetickou problematiku. Takřka třicet tisíc respondentů odpovídalo na otázky o úrovni, na níž by se měla činit rozhodnutí v energetické politice, jakým způsobem by se měla snížit závislost na importované energii, jaké mají občané návyky ve spotřebě energie a jak tuto spotřebu snížit.
Většina pro rozhodování na úrovni Unie
EU musí čelit řadě výzev: klimatickým změnám, zvyšování závislosti společnosti na energii a nutnosti ji zabezpečit. Proto byla občanům EU položena otázka, na jaké úrovni by měla být v příštích letech přijímána v energetice zásadní rozhodnutí. Největší část dotazovaných (47 %) zastává názor, že by se tato rozhodnutí měla přijímat na celoevropské úrovni, více než třetina (37 %) upřednostňuje národní úroveň a 8 % respondentů se vyslovilo pro regionální úroveň. Zbývajících 8 % respondentů se nedokázalo k dané otázce vyjádřit. Z jednotlivých členských států se nejvíce proevropsky vyjadřovali Kypřané (62 %), Řekové (61 %), občané Itálie a Nizozemska (59 %). Na druhé straně nejméně důvěry pro rozhodování na evropské úrovni projevili Finové (23 %), dále občané Velké Británie (27 %) a Estonska (29 %). Názory Čechů zhruba korespondují s průměrem EU; 48 % bylo pro rozhodování na úrovni EU, dva z pěti dotázaných (43 %) preferují národní úroveň a 4 % Čechů by ponechala rozhodování na regionální úrovni. Z hlediska genderového podporují rozhodování na celoevropské úrovni více muži (51 %) než ženy (43 %), také lidé mladších věkových kategorií od 15 do 39 let (52 %) a občané s vyšším vzděláním (55 %). Zajímavé je, že přednost rozhodování na komunitární úrovni dávají lidé, kteří se hlásí spíše k levici (62 %). Na otázku, co by měly činit národní vlády, aby se snížila současná závislost na dovozu energetiky, respondenti doporučovali především zlepšit využívání obnovitelných zdrojů energie a investovat více do výzkumu a rozvoje nových technologií. Nejvíce respondenti doporučovali rozvíjet využití solární energie (48 %), dále podporovat progresivní výzkumné směry v nových technologiích získávání energie (41 %) a také rozvíjet využití větrné energie (31 %). Pro další rozvoj využití nukleární energie se vyslovilo pouze 12 % dotázaných. Je logické, že nejvíce nakloněni rozvoji využití solární energie jsou občané Kypru (76 %) a Řecka (70 %). Na druhé straně nejvíce příznivců rozvoje nových technologií je v Nizozemsku (62 %) a Dánsku (61 %). Největší ohlas pro lepší využití větrné energie byl mezi občany Estonska (54 %) a Irska (52 %). Relativně největší podpora pro další rozvoj nukleární energie byla zaznamenána ve Skandinávii, především ve Švédsku (32 %) a Finsku (27 %). Češi nejvíce preferují výzkum a rozvoj nových technologií (46 %), kdežto pro vývoj jaderné energetiky se vyjádřilo pouze 17 % občanů ČR.
Jak snížit spotřebu energie?
Důležitou částí průzkum byl dotaz, co by měl stát učinit, aby se snížila celková spotřeba energie u občanů. Největší část dotazovaných požadovala lepší informovanost o racionálním využití energie (43 %), ale zároveň i nepřímé působení ve formě daňových pobídek. Pro tu variantu se vyslovili dva z pěti dotázaných. Třetina dotázaných občanů EU (32 %) se vyslovila pro schválení efektivnějších norem pro současné energetické spotřebiče. Každý pátý z respondentů (21 %) prosazoval přísnější kontrolu při využívání současné energie. Zatímco občané Kypru (60 %), Dánska (59 %) a Malty (57 %) by ocenili především lepší informovanost ze strany vlády, Švédové (62 %) a Češi (59 %) vidí hlavní zdroj ve snížení spotřeby energie v dalším rozvoji daňových pobídek (Tabulka 1).
Na obecný dotaz, jak snižovat používání automobilů, nejvíce dotázaných (37 %) doporučilo využívat více veřejné dopravy, takřka čtvrtina dotázaných (23 %) navrhla používat jako dopravní prostředek jízdní kolo a každý pátý respondent přikládal význam chůzi. Část dotazů zjišťovala, jak se občané sami mohou podílet na snížení spotřeby energie. Při nákupu auta takřka tři pětiny občanů EU (59 %) kladou velký důraz na spotřebu paliva, při nákupu ledničky kalkuluje se spotřebou energie 58 % občanů, kdežto při nákupu žárovky zvažují tento faktor 43 % dotázaných. Občané nových členských států berou na energetickou náročnost větší ohled než občané patnácti starých členských států. Češi při nákupu automobilu nejvíce přihlíží ke spotřebě, podobný postoj vyjádřili občané Slovenska. Na opačném pólu jsou Španělé, necelá třetina (29 %) ke spotřebě vůbec nepřihlíží a pětina věnuje této záležitosti malou pozornost (Tabulka 2). Důležitou část průzkumu tvořily otázky k připravenosti občanů využívat obnovitelné zdroje energie, pokud by to znamenalo snížení jejich osobní spotřeby energie nebo zvýšení finančních výdajů. Celkově dva z pěti dotázaných (40 %) projevili citlivý přístup k okolnímu životnímu prostředí a jsou ochotni zaplatit více. Na druhé straně více než polovina respondentů (54 %) není ochotna přistoupit na zvýšení cen energie z obnovitelných zdrojů a 6 % dotázaných nebylo schopno prezentovat vlastní stanovisko. Nejmenší ochotu platit vyšší cenu za energii z obnovitelných zdrojů projevili občané Slovenska (76 %), podobný postoj zaujali i Litevci (73 %), Lotyši (70 %) a Portugalci (70 %). Z nových členských států jsou relativně nejvstřícnější k obnovitelným zdrojům energie Češi a Slovinci, kde 55 % občanů se není ochotno smířit se zvýšením cen, v zemích někdejší patnáctky vedou nejbohatší členské státy - v Lucembursku odmítá zvýšení cen pouze 35 % a v Dánsku 39 % občanů. Občané EU byli též dotazováni, zda by vzhledem k současné celosvětově nepříliš příznivé energetické situaci (vysoké ceny ropy, mezinárodní závazky ke snižování emisí) byli ochotni změnit svoje návyky u spotřeby energie. Přesně polovina respondentů je připravena snížit spotřebu energie, není však ochotna platit za jednotku energie vyšší cenu. Snížit svoji spotřebu a platit vyšší cenu není ochotno 15 % dotázaných. Dalších 12 % občanů spotřebu energie snížit nehodlá, na druhé straně je připraveno zaplatit vyšší cenu. Každý dvacátý občan EU je připraven snížit spotřebu a zároveň akceptovat zvýšení ceny za energii.
Průzkum ukázal, že občané EU jsou si vědomi složitosti energetické situace a očekávají přijetí různých opatření na všech úrovních. Zároveň je zřejmé, že preferují přijímání zásadních kroků spíše na komunitární úrovni, což by v budoucnosti mohlo vést k vytvoření evropské společné energetické politiky.
Tabulka 1: Co by se mělo učinit ke snížení používání automobilů? (názory občanů v %)
Stát |
Využití veřejné dopravy |
Přestěhovat se blíže k pracovišti |
Využití aut kolegů |
Více využívat chůze |
Používání kol |
Jiné způsoby |
Nevím |
Belgie |
37 |
3 |
12 |
11 |
34 |
3 |
- |
Česká rep. |
46 |
2 |
8 |
17 |
24 |
1 |
2 |
Dánsko |
30 |
3 |
7 |
4 |
51 |
3 |
2 |
Estonsko |
28 |
2 |
9 |
27 |
24 |
7 |
3 |
Finsko |
28 |
2 |
10 |
17 |
36 |
6 |
1 |
Francie |
25 |
4 |
17 |
28 |
20 |
2 |
4 |
Irsko |
28 |
2 |
16 |
36 |
9 |
4 |
5 |
Itálie |
42 |
9 |
11 |
21 |
13 |
2 |
2 |
Kypr |
32 |
3 |
24 |
21 |
16 |
3 |
1 |
Litva |
41 |
3 |
7 |
26 |
19 |
2 |
2 |
Lotyšsko |
48 |
2 |
8 |
18 |
19 |
2 |
3 |
Lucembursko |
64 |
2 |
10 |
13 |
4 |
4 |
3 |
Maďarsko |
52 |
4 |
6 |
12 |
20 |
3 |
3 |
Malta |
59 |
10 |
17 |
17 |
8 |
4 |
2 |
Německo |
28 |
3 |
7 |
19 |
37 |
6 |
- |
Nizozemsko |
19 |
3 |
4 |
5 |
66 |
3 |
- |
Polsko |
37 |
6 |
10 |
16 |
28 |
- |
3 |
Portugalsko |
53 |
3 |
11 |
21 |
5 |
5 |
2 |
Rakousko |
38 |
4 |
18 |
17 |
20 |
3 |
- |
Řecko |
65 |
2 |
4 |
20 |
7 |
2 |
- |
Slovensko |
42 |
1 |
11 |
19 |
23 |
2 |
2 |
Slovinsko |
26 |
2 |
23 |
24 |
17 |
7 |
1 |
Španělsko |
59 |
9 |
6 |
17 |
3 |
2 |
4 |
Švédsko |
37 |
3 |
10 |
8 |
30 |
9 |
3 |
Velká Brit. |
38 |
6 |
11 |
28 |
13 |
2 |
2 |
EU 25 |
37 |
5 |
10 |
20 |
23 |
3 |
2 |
Tabulka 2: Jakou pozornost věnují občané EU při koupi auta spotřebě paliva? (odpovědi v %)
Stát |
pozornost |
Neví |
||
velká |
malá |
žádná |
||
Belgie |
62 |
25 |
7 |
6 |
Česká rep. |
82 |
7 |
5 |
6 |
Dánsko |
57 |
26 |
10 |
7 |
Estonsko |
62 |
12 |
6 |
20 |
Finsko |
56 |
24 |
13 |
7 |
Francie |
61 |
22 |
8 |
9 |
Irsko |
52 |
20 |
20 |
8 |
Itálie |
74 |
14 |
6 |
6 |
Kypr |
81 |
7 |
8 |
4 |
Litva |
61 |
14 |
6 |
21 |
Lotyšsko |
51 |
9 |
13 |
27 |
Lucembursko |
62 |
23 |
12 |
3 |
Maďarsko |
49 |
13 |
12 |
26 |
Malta |
67 |
13 |
8 |
12 |
Německo |
64 |
22 |
8 |
6 |
Nizozemsko |
58 |
24 |
12 |
6 |
Polsko |
62 |
8 |
9 |
21 |
Portugalsko |
49 |
16 |
18 |
17 |
Rakousko |
75 |
11 |
6 |
8 |
Řecko |
47 |
19 |
25 |
9 |
Slovensko |
77 |
7 |
6 |
10 |
Slovinsko |
71 |
17 |
6 |
6 |
Španělsko |
39 |
20 |
28 |
13 |
Švédsko |
70 |
20 |
6 |
4 |
Velká Brit. |
46 |
23 |
19 |
12 |
EU 25 |
59 |
19 |
12 |
10 |