Památky |
V roce 1992 přibylo na seznam světového kulturního dědictví Organizace spojených národů pro školství, vědu a kulturu UNESCO další jméno – Telč. Zápis přiznal výjimečnou hodnotu památky, která svou nádhernou polohou mezi třemi rybníky – Staroměstským, Štěpnickým a Ulickým – i obrovským množstvím historických objektů nemá v našich zemích obdoby.
První zprávy o Telči jsou až z roku 1335, kdy se tu připomíná zeměpanský dvorec a strážní věž s kostelíkem, sídlo královského správce, při němž pravděpodobně stávala i osada, dnešní čtvrť Staré Město. Románská architektura věže, která se dochovala dodnes, je však nesporným dokladem, že počátky zdejšího osídlení je třeba klást nejpozději na začátek třináctého století. V roce 1339 získali Telč páni z Hradce, kteří o patnáct let později vystavěli poblíž dvorce vodní hrad a při něm kostel s tržištěm, které vzápětí obklopily gotické měšťanské domy. Bezpečnost nově vzniklého města střežily pevné hradby s vodními příkopy. Zlatou érou města však bylo období po roce 1550, kdy pan Zachariáš z Hradce proměnil původní gotický hrad na pohodlný a výstavný renesanční zámek. Italští odborníci – stavitelé i řemeslníci – pak pomohli i telčským měšťanům přestavět domy v módním renesančním stylu, s překrásně zdobenými štíty a podloubím. Soubor renesančních domů na úzkém a dlouhém náměstí Zachariáše z Hradce, jen místy doplněných o barokní fasády, je dodnes chloubou města a svým rozsahem i zachovalostí unikátem v rámci střední Evropy. Domy vznikaly podle jednotného plánu, i když s individuálně pojatými a zdobenými fasádami i štíty. Mnohé z nich mají různě tvarované atiky, arkýře, psaníčková i figurální sgrafita. Mezi nejhezčí a nejlépe zachované patří radnice č.10 z r. 1547, měšťanský dům č.15 s arkýřem a sgrafity na fasádě, č.54 a č.55 s atikou zakončenou zubatým cimbuřím a fasádou zdobenou psaníčkovým sgrafitem nebo č.61 s figurálními sgrafity na starozákonná témata. Půvab však nepostrádají ani domy s mladšími barokními průčelími, jako č.57 se sochařskou výzdobou ve štítě nebo č.59 s diagonálně vytočenými pilastry probíhajícími od patek sloupů až po vrchol štítu.
V pobělohorské době se v Telči v rámci protireformace usadili jezuité, kteří si tu vybudovali kolej s kostelem, latinským gymnáziem, lékárnou a meteorologickou stanicí. Tím stavební vývoj v historickém centru prakticky skončil, dalšímu rozvoji bránil hradební systém, těsně svírající nevelké městské jádro. Z něj se dochovaly dosud souvislé úseky včetně nižší hradby parkánové a vodního příkopu, například v Hradební ulici, a také dvě brány. Horní neboli Velká získala současnou podobu při přestavbě v roce 1629, Dolní čili Malá v roce 1579.
Dalším telčským skvostem je areál hradu a zámku, navazující na okraj náměstí. Tvoří jej řada architektonicky cenných budov z období gotiky i renesance, které obklopují tři nádvoří. Renesanční stavby mají sgrafitovou fasádu, nárožní bosáže a arkády, v interiérech najdeme sály s nádhernými dřevěnými kazetovými stropy. Vzácnou památkou je i štuková výzdoba kaple Všech svatých z roku 1580 s mramorovým náhrobkem Zachariáše a Kateřiny z Hradce. Komnaty zdobí cenné soubory obrazů, zbraní, brnění, fajánse. V části zámku dnes sídlí i městské muzeum a také Galerie Jana Zrzavého, vystavující průřez dílem tohoto významného českého malíře.
Nejstarší dochovanou stavbou v Telči je již zmíněná románská městská věž v Palackého ulici, k níž je přistavěn gotický kostelík sv. Ducha. Mívala strážný charakter; pochází z doby po roce 1200 a její románský původ neklamně prozrazují sdružená potrojná a podvojná okna. Je vysoká 49 metrů a přístupná veřejnosti – nabízí nejen krásný pohled na město, ale i na široké okolí. Ještě o jedenáct metrů výš se vyšplhala věž gotického kostela sv. Jakuba, vybudovaného ve čtrnáctém století a ve století následujícím přestavěného na pozdně gotické dvoulodí. Do panoramatu města promlouvá i dvojice věží v průčelí jezuitského kostela jménem Ježíš, raně barokního z let 1663-67. Do výčtu církevních památek patří ještě barokní hřbitovní kostel sv. Anny a gotický barokně přestavěný kostel Matky Boží s renesančním špitálem a souborem barokních soch při přístupové cestě ve Starém Městě.