Rozhovor

s generálporučíkem JUDr. Jiřím Kolářem,
policejní prezidentem

Nemám rád přehnanou služební horlivost

generálporučík JUDr. Jiří Kolář

Stěžejní normou pro stabilitu bezpečnostního sboru a moderní způsob jeho řízení je nepochybně nový zákon o službě v bezpečnostních sborech z roku 2003, účinný od ledna příštího roku. Nejvíce pozornosti bylo během jeho projednávání v Parlamentu věnováno otázce zvýšení platů, odchodného a příspěvku za službu pro policisty, vcelku hladce proběhla debata nad změnou některých podmínek pro výkon služby. Dnes se v souvislosti s hledáním úspor ke snížení schodku státního rozpočtu pro léta 2006 až 2007 nejvíce hovoří o obavách ze snižování početního stavu policistů. V rámci rozpočtu Ministerstva vnitra by měly být výdaje v roce 2006 sníženy ve srovnání s letošním rokem o více než miliardu korun.

Hledání úspor v čerpání rozpočtu pro příští dva roky vrátilo už schválený a od příštího roku účinný zákon o službě v bezpečnostních sborech na stůl legislativců. Pokud novela, kterou připravili, zamíří do parlamentu a zákonodárci ji do konce roku schválí, měly by se náklady na odměňování i výsluhové nároky příslušníků bezpečnostních sborů, z nichž nejpočetnější je Policie ČR, oproti předpokladu ve schváleném zákoně, snížit. Co je navrženo?

Novela by jinak počátečně nastavila platový tarif a zrušila by jeho automatickou valorizaci podle vývoje průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Meziroční nárůst služebního příjmu v letech 2006 a 2007 by vrostl nejvýš o 4,5 procenta, tedy stejně, jako je tomu u ostatních státních zaměstnanců. Maximum odchodného ze služby by se podle této novely nezvýšilo na osminásobek služebního platu, ale vyplácel by se maximálně jeho šestinásobek, což je dosavadní praxe. Oproti schválenému znění nového zákona o služebním poměru by se celkově snížil i takzvaný příspěvek za službu. Počáteční výše výsluhového příspěvku je shodně se současným stavem navržena na 20 procent služebního příjmu a podle schváleného zákona i podle připravené novely na něj vzniká nárok až po patnácti letech služby. Křivka nárůstu výsluhového příspěvku se oproti současnému stavu (zákon č.186/1992 Sb.) i proti již schválenému zákonu z roku 2003 v připravené novele liší tak, že za každý rok do 25 let služby je navrženo zvýšení o dvě procenta a od 26 roku služby o jedno procento až do 35 let služby.

Když se dnes platný služební zákon schvaloval, hovořilo se o tom, že platy příslušníků bezpečnostních sborů stoupnou okamžikem jeho účinnosti v průměru o 8 tisíc korun. Jaký je nyní reálný výhled?

V době, kdy se o zákonu jednalo, činil průměrný služební plat 24 300 korun a skutečně se počítalo s tím, že by mohl stoupnout na 31 500 korun. To ale byla realita roku 2003. Tehdy se srovnávala úroveň platů v roce 2004 s rokem 2005, odkdy měl původně zákon platit, a zároveň se počítalo s automatickým růstem platových tarifů. Jestliže se ale účinnost zákona odložila až na příští rok, rozpočtově je pokryt pro rok 2005 průměrný služební příjem policisty ve výši 27 500 korun. V případě schválení novely, která omezuje maximální meziroční nárůst služebního příjmu na nejvýše 4,5 procenta, mohou policisté na začátku příštího roku očekávat průměrné zvýšení platu o 1 251 korun, nikoliv tedy o 8 tisíc.

Další stanovení podmínek služby v bezpečnostních sborech ponechává připravená novela, až na některá upřesnění, ve znění schváleného zákona o služebním poměru z roku 2003. Ten stanovil pro příslušníky bezpečnostních sborů, a tedy i pro policisty, ještě například jedenáctitřídní platový tarif a umožnil, aby i k důchodové dávce náleželo dorovnání částky, o kterou by ji příplatek za službu převyšoval. Zvýšení požitků příslušníků sborů bylo odůvodňováno mimo jiné i zpřísněním pracovních podmínek. Co se v tomto ohledu změní v policejní službě?

Volné služební místo nezíská například uchazeč, který nesplňuje předepsaný stupeň vzdělání a pokud byl někdo takový před účinností zákona na funkci ustanoven, musí si bezvýjimečně předepsané vzdělání podle stupně doplnit do 4 až 6 let a nebo služební místo opustit. Kromě základních funkcí budou všechna služební místa obsazována na základě výsledků výběrového řízení. Tento systém by měl zamezit subjektivnímu rozhodování a zároveň by garantoval možnost kariérního postupu, profesní růst a tím i vyšší motivaci a existenční jistotu příslušníků policie. Kariérní řád je motivačním základem analogických právních norem ve vyspělých zemích.

Policisté budou nově zařazování do systému služebních hodností od referenta přes komisaře až po vrchního státního radu, se kterými bude pevně spojeno příslušné hodnostní označení využitelné například na služebním stejnokroji. Co když policista z nejrůznějších důvodů přejde na nižší služební hodnost? Zůstane mu alespoň hodnostní označení? Bude moci řídit křižovatku s hodností majora nebo plukovníka?

V takovém případě o původní hodnostní označení přijde, stejně jako o služební hodnost. Hodnostní označení plukovník může mít policista v postavení rady s příplatkem za vedení, který například vykonává funkci okresního ředitele. Pokud by byl ustanoven na jakoukoliv jinou služební hodnost, ztratil by automaticky nárok na původní hodnostní označení. Odstranil by se tím současný stav, kdy můžeme vidět v základní funkci i policistu s vysokým hodnostním označením, které získal v předchozích funkcích. Musím přiznat, že i já vidím určitý problém v tom, že vedle služebních hodností, používaných všude ve světě, bylo u nás zachováno i tradiční hodnostní označení. Původně měla být zrušena, ale většina policistů s tím, podle výsledků průzkumu, nesouhlasila. Nový právní předpis by u některých vyšších služebních hodností ale umožnil alternativy hodnostního označení.

Vyčíslení úspor z výdajů na chod Policie ČR v roce 2006 nutných ke snížení schodku státního rozpočtu vyvolalo na okresních ředitelstvích a krajských správách i mezi veřejností a zástupci samospráv obavu z propouštění policistů. Tuto obavu posílilo srovnání vypočítané částky s celoroční mzdou více než dvou tisíc zaměstnanců. Bude se letos nebo příští rok v Policii ČR propouštět?

V žádném případě nebylo a není v úmyslu řešit nutné úspory propouštěním. Úvahy byly vedeny pouze v tom smyslu, že budeme regulovat obsazování přirozenou cestou uvolněných pracovních míst. Průměrná měsíční fluktuace se u policie dlouhodobě pohybuje v počtech kolem dvou set zaměstnanců. Tyto úvahy byly limitovány skutečností, že celých 80 procent rozpočtu Policie ČR představují mzdové prostředky a nebylo tedy reálné zajistit požadovanou úsporu ze zbývajících rozpočtových položek investičních a provozních prostředků. V současné době je uplatňována výše uvedená regulace obsazování volných pracovních míst do konečného rozhodnutí o podílu Policie ČR, Hasičského záchranného sboru a ústředního orgánu resortu na celkové restrikci ve prospěch státního rozpočtu. Aktualizovaný objem nutného snížení výdajové části rozpočtu Ministerstva vnitra nepatrně převyšující miliardu korun ale ruší předchozí úvahy spojené s přepočtem původní hodnoty úspor na platy zmíněného počtu zaměstnanců. Případný posun v početních stavech bude řádově nižší.

Jakou situaci očekáváte v příštím roce?

Popsaná opatření uplatňovaná v letošním roce mají především utlumit negativní důsledky krácení rozpočtu v roce 2006. Pokud bychom takto nepostupovali, nezbylo by nám nic jiného, než zasáhnout do obsazených pracovních míst. Bude-li nutné v příštím roce připravit podmínky pro podobné restrikce výdajové části státního rozpočtu v roce 2007, budeme se snažit k tomu využít strukturální změny u pohraniční policie v souvislosti s předpokládaným vstupem do schengenského prostoru v druhé polovině roku 2007.

Někteří představitelé samospráv si stěžují, že policistů je už dnes v jejich regionu málo. Ptají se například, jestli je při přidělování tabulkových míst k policejním správám dostatečně zohledňován počet obyvatel a specifické problémy bezpečnosti na jejich území…

Celkový stav tabulkových míst u Policie ČR je už léta stanoven a k jeho změnám dochází jen na základě rozhodnutí vlády. Dílčí změny v početních stavech policejních správ krajů má v kompetenci Policejní prezidium ČR a podobně správa ve vztahu k okresnímu ředitelství. V posledních letech dochází ke změnám v početních stavech teritoriálních útvarů (kraj, okres) pouze v souvislosti se zajištěním nových činností (například nové hraniční přechody, dálniční oddělení) nebo změnami zákonů, které si vyžadují zvýšenou personální náročnost (například zákon o ochraně osobních údajů). Základními kritérii, která určují stávající početní stavy v rámci struktury policie, jsou demografické parametry (počet a hustota obyvatel, míra nezaměstnanosti), parametry bezpečnostní (stupeň zatížení regionu registrovanou kriminalitou, počet dálničních oddělení) a zatíženost policisty celkovou bezpečnostní problematikou (kriminalita, veřejný pořádek, doprava, cizinecký prvek). Historicky zjevně poddimenzovaná lidským potenciálem je zejména policejní správa hlavního města Prahy, dlouhodobě musí reagovat zhruba na 30 procent celorepublikové bezpečnostní problematiky. Také je k tomu nutné dodat, že teritoria policejních správ krajů se většinou nekryjí s vyššími územně správními celky. Například pro teritorium Vysočiny, Zlínského a Jihomoravského kraje působí jedna policejní správa Jihomoravského kraje.

Lze vyhovět požadavku obcí například na přechodné posílení policejní služby v místě, kde je po určitou dobu větší návštěvnost turistů?

Například do oblasti Krkonoš vysílá ředitel východočeské policejní správy posily pravidelně jak na zimní tak i na letní sezónu, protože to vyžaduje zvýšená koncentrace turistů a návštěvníků. Je to v jeho kompetenci. Jde-li o přechodnou situaci celorepublikového významu, koná-li se někde například extremistická akce nebo je nutné zajistit opatření k mezinárodnímu summitu, je posila odvelena přímo na můj rozkaz. Jednotný princip organizace Policie ČR je v tomto smyslu výhodný. Například v Rakousku je policie organizovaná tak, že její strukturální celky nepodléhají jednotnému velení (policie, četnictvo) a tím je celoplošná dispozice s policejními silami velmi obtížná.

Růstem příspěvku za odsloužená léta byl vždy policista motivován k tomu, aby v policejní službě po určitou dobu setrval. Přibližně padesátiletým (podle chystané novely o pět let starším) policistům přestává příspěvek narůstat a nově bylo stanoveno, že nejpozději v 65 letech musí službu ukončit. Proč nelze připustit, aby třeba zkušený kriminalista mohl pracovat déle? Není toto vymezení věku diskriminace?

Nejde o běžné zaměstnání, ale o služební poměr, kde platí určitá specifika a v policii jsou to i nároky na fyzickou zdatnost. Po třiceti nebo pětatřiceti letech práce přirozeně nelze očekávat, že tentýž policista splňuje stejné nároky na fyzickou zdatnost jako na počátku služebního poměru. Zkuste si představit dvanáctihodinovou službu za mrazivého počasí, se zbraní na opasku, s vysílačkou, s pouty a další výzbrojí třeba v šedesáti letech věku. Je žádoucí, aby náročné požadavky splňovali policisté po celou dobu služebního poměru. Podle současného zákona se hodnotově příspěvek za službu nekryje s výší starobního důchodu. Zpravidla je důchod nižší. Nová právní úprava jasně deklaruje, že se rozdíl mezi oběma instituty v hodnotovém vyjádření odstraňuje, a to tím, že bývalý policista důchodce má nárok na doplácení případného rozdílu. Jedním z negativních důsledků rozhodnutí o odložení účinnosti zákona o služebním poměru je zvýšení personálního napětí mezi policejními generacemi, kdy nejstarší generace zůstává ve sboru v očekávání důstojnějších podmínek v souvislosti s odchodem a mladá a střední generace tak nemůže zaujmout své přirozené role, tedy posunout se kariérně na místa uvolněná staršími.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 16/2005.

Alexandra Štefanová

Další informace [nápis]
Číslo 16/2005
Časopis Veřejná správa č. 16/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail