Názor
Klíčová práva i povinnosti obcí a krajů, které se dotýkají rovněž financování, jsou vymezeny Ústavou ČR. Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu. Konkrétněji jsou definovány podmínky fungování obecního a krajského finančního systému v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní).
Ústava, neústava, nedá se nic dělat, ale je slyšet trávu růst. Jedna parta odborníků úplně oprávněně a konstruktivně zvedá prst nad byrokratizací státního rozpočtu z důvodu rozšiřování fondového financování, druhá, univerzitní, pod záminkou zpřehlednění financování plíživou pseudoodbornou revolucí pracuje na likvidaci systému kontrolních finančních mechanizmů, které jakž takž ochraňují voliče před bankrotem obce, ne-li celého kraje. K problematice obecního majetku jsem již před časem připravil dva texty (Veřejná správa, č. 20/2006, str. 28-30 a č. 35/2006, str. 26-28), s odstupem času se k ní vracím.
Sny a probuzení správce majetku
Žil, byl jeden správce majetku organizační složky státu. Dobře věděl, že když se periodicky přibližuje k jeho majetečku pracovník NKÚ, budou krušné časy. Za ním se obvykle přijde také podívat finanční úřad. Správce poctivě sčítal svůj majetek, dělal inventuru a revizní prohlídky. Procházel se kolem movitých, nemovitých věcí a zdaleka zahlédl blížící se speciální stavební úřad, také na kontrolu. Utíkal vypínat telefony a učil se nazpaměť předpisy a zákony. Věděl, že jich musí umět víc než autorizovaný technik (kolem 30 zákonů) , ale i daleko víc než autorizovaný inspektor (asi 60 zákonů a předpisů z oboru stavebnictví, správní řád, finanční a daňové předpisy). Závěr uplynulého roku neoslavoval, pokoušel se naplnit hard disk svého mozku novelami a novými zákony platnými k 1.1.2007. Když všech dohromady jako správce majetku napočítal kolem stovky, klesl do postele vystlané souvisejícími předpisy. Ale nespal dobře. Zjistil, že musí nastudovat i trestní řád, autorský zákon a pár věcí kolem operačních programů fondů Evropské unie. Čím víc studoval, tím méně spal. Nedopatřením si přečetl článek o zacházení se zvídavými lidmi i to, jak bude vítán v celoživotním vzdělávání na univerzitách. Konečně si seřadí své teoretické problémy, kterými v práci při uplatňování předpisů jenom spolupracovníky ruší!
Při zastávce ve věhlasné univerzitě byl přijat na první pohled vlídně, pokud nedošlo na ožehavé problémy. Akademičtí stařešinové mu vysvětlili, že za všechno může přehršle zákonů kolem obecního majetku, vždyť každý školník ví, jak se opravuje ve školní třídě žárovka a nepotřebuje k tomu hned katalog CZ – CC. Mluvilo se o tom, jak je stavební řízení skoro zbytečné a proto správci majetku uzavřeli dohodu o spolupráci se stavebním odborem. Našla se cesta, pravili rozšafní katedroví vědci, jak lze tiše a oklikou sprovodit ze světa řadu daňových a právních předpisů týkajících se obecního majetku. Samospráva je rozumná, znalá věcí a tak se hovořilo o zlepšovacích návrzích i na omezení kontrolní činnosti a auditů, které stejně řádně na obcích nefungují. Kontrolní komise obcí si odnáší šanony a po kontrole je vracejí z poloviny prázdné s pochvalným závěrem.
Pobledlý správce majetku vyklopýtal z katedry. Tiskl v rohu chodby k automatu na kávu, který se s ním za pár mincí rozdělil o vlažnou tekutinu. Vždyť změny zákonů jsou doménou politické, právní a další odborné garnitury! hlásal kofeinem probuzený mozek správce majetku. Studenti v posluchárně kolikrát netuší, o čem naše zákony jsou. Vzdělávat budoucí manažery tím, že na přednášce komentuji ranní ekonomický tisk bez přípravy je obyčejná vysokoškolská drbárna placená státem, rozhořčil se správce majetku. Byl to ale vytrvalý muž a tak se nehodlal jen tak vzdát.
Už dávno zapomněl pořádně diskontovat a tak si poradit s výpočty Cost - Benefit Analysis, ekonomickými výpočty pro SFDI i měl problémy s projekty pro EU. Nuže, po vzoru přítele ekonoma studujícího ve Spojených státech zavolal na nejmenované jiné akademické pracoviště (ČVUT Praha). Do dvou dnů byly schůzky, podklady, skripta a malinký prográmek na diskontování. Nic jednoduchého pro pedagogy zapracovat na starším žákovi a přitom nic jednoduššího pro zvídavého správce majetku, leda jedna cesta tramvají. Cesty skončily, studnice vědění pro správce majetku nalezena – dokonce zadarmo.
Asi nikdo v České republice nepodniká průzkumy, jak efektivně se vynakládají prostředky ze státního rozpočtu do školního i celoživotního vzdělávání. Shodou okolností mi z internetu vyjel asi 200 stránkový sylabus komparátorů pro zjišťování efektivnosti investic ve státním a veřejném sektoru v Austrálii. Jsou tedy dvě cesty: rušit zákony pro financování reprodukce obecního i státního majetku, nebo odbornou a trnitou cestou postupovat ekonomickými analýzami jako celý normální svět. Pregnantněji a zřetelně: rušením zákonů, navíc harmonizovaných s legislativou EU, cesta k efektivnosti veřejného sektoru nevede. Vede pouze a jenom ke korupci. Z pohledu správce obecního i státního majetku doporučuji po předchozí tvrdé kritice věnovat této činnosti daleko víc pozornosti. Každá oblast správy majetku je odlišná.
Oblasti správy majetku
Školství je jednou z ukázek roztříštěné správy majetku. Nejdůležitějším faktorem a prioritou je zajištění bezpečnosti dětí (do věku 18 let), včetně bezbariérového přístupu. Daleko jiná situace je u celoživotního vzdělávání, kde žáky jsou zletilé osoby. Dospělí ani pedagogové o naši péči správce majetku nestojí. Ať si o ni dbají kromě povinností zaměstnavatele sami. Půjde především o jejich osobní věci, movitý majetek (auta) a podobně. Ve školství je možné zajišťovat systémovou reprodukci majetku na polovinu životnosti stavby, to je asi na 40 let dopředu.
Sociální péče je další činností obcí, z majetkového pohledu má široký záběr. Privatizujme bytový fond, jenom nepřestěhovávejme automaticky seniory někam za obec do domovů důchodců. Ponechme je pokud možno dožít v původních panelácích, kde udržují důležitou rovnováhu a upevňují svazky s dětmi i vnuky. Sociální péče je nákladná, není sice zcela dostačující, ale z majetkového hlediska celostátně řešitelná. I na úseku reprodukce majetku v sociální péči je možné zajišťovat dlouhodobou systémovou reprodukci majetku na polovinu životnosti stavby, to je obvykle na 40 let dopředu. A bytová politika? Obce pečují bytovou politikou právě o sociální případy, mladé rodiny či své zaměstnance, ať jsou to městští strážníci či v odlehlých vískách zdravotnický personál. Nic víc a nic míň.
Zdravotnictví tak jako v jiných státech Evropy prochází hlubokou organizační i finanční krizí. Příčiny jsou z velké části objektivní, ale i subjektivní. Chaoticky a nesystémově rozbitý zdravotní systém, ke kterému nebyl včas postaven ani krizový, ani náhradní systém se bude srovnávat desítky let. Z majetkového pohledu projektového řízení správy na životnost staveb, tedy s perspektivou kolem 40 let se ponechává volná ruka ředitelům nemocnic a lékařům. Přiznávám, že i jako správce majetku nemám na tento sektor téměř žádný názor, kromě toho, že reprodukce zdravotního majetku by neměla investičně řešit problematiku na více jak 5 – 8 let (kdoví, co bude).
Kultura je oblastí, v níž portfolio vlastnických vztahů kulturních zařízení (stát, obec, kraj, privátní sektor) je velké. Z odborného vlastnického dlouhodobého pohledu reprodukce majetku není tento majetek možné řídit metodami projektového řízení nebo alespoň facility managementu. U tohoto majetku je ve velké míře nutné zohledňovat hlediska historická, sociokulturní, vzdělávací a výchovná, ekonomická (včetně podpory cestovního ruchu, pohledy politické, urbanistické a řadu dalších. Všechny povětšinou intuitivní metody nevedou k algoritmizaci, digitalizaci a tedy optimalizaci správy tohoto majetku a jsou veskrze kulturně politické, tedy z pohledu reprodukce majetku málokdy vědecké.
Majetek požární ochrany a jeho správa je brilantním příkladem hospodaření s ním. Rozvrstvení majetku mezi nemovitý (budovy) a movitý majetek (dopravní a další speciální technika) je vcelku rovnoměrné a majetek spravují profesionálně i fyzicky zdatní správci. Každá věc má své místo, svůj servis a pravidelné technické a revizní prohlídky. Jde o složitý systém provozu, správy a provádění navazujících logistických činností. Škoda, že ředitelé škol, nemocnic, domovů důchodců nechodí pravidelně právě k hasičům na odborné exkurze.
Veřejný pořádek a jeho majetkové zajištění se z dětských plenek klube do technologicky komplikované podoby. Jestliže pomineme městské strážníky v terénu, pak ostatní již sedí v operačních střediscích u monitorů, provádějí analýzy a za pomocí operační techniky řeší konfliktní situace rušení veřejného pořádku. Strážníci budou postupně obsluhovat tisíce kamerových systémů. Průlomem do práce těchto složek jsou již stávající systémy na snímání rychlosti automobilů, jízdy na červenou a zaznamenávání a vyhodnocování záznamů jako podkladu pro stíhání řidičů pro přestupek proti pravidlům silničního provozu. Tento obor je z pohledu správy majetku velmi perspektivní a bude pravděpodobně metodickým tahounem i pro jiné majetkové správce.
Monitorování a ochrana životního prostředí a ovzduší využívá moderní diagnostické a vědecké postupy, které žijí svým vlastním životem. Správa těchto zařízení obdobně jako i správa technologických zařízení chránících veřejný pořádek musí být pasportizována v jednom obecním majetkovém pasportu. Do této oblasti spadají i úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky výhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí.
Pasportizaci majetku sloužícího cestovnímu ruchu je nutno odlišit na majetek privátní (hotely, kempy) a majetek města nebo obce, jako jsou informační střediska, veřejné záchodky, cyklostezky. Majetek je obvykle běžnou součástí základního majetku obce a jeho členění není zvlášť sledováno. Nevylučuji ale nutnost parametrizovat objekty obce, kde jedním sdělením by měla být informace, zda to či ono zařízení či objekt přímo podporuje rozvoj cestovního ruchu.
Zabezpečování čistoty obce, shromažďování a odvoz komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění je u obcí rozdílné podle stupně privatizace těchto služeb. Činnost kolem správy tohoto majetku se nikterak nevymyká běžnému hospodaření s majetkem obce či státu.
Obdobná je situace na úseku správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení s tím rozdílem, že řada měst převedla osvětlení do majetku soukromé firmy. Který z modelů správy tohoto majetku je výhodnější, není úplně zřejmé. Za pět až deset let budeme stát všichni pod rezavými stožáry veřejného osvětlení a dohadovat se, kdo je vymění za nové.
Zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod je kontroverzní činností samospráv. Voda a vodní zdroje jsou přírodním bohatstvím, s nímž leží a padá evropská civilizace. Česká republika je střechou Evropy pro jímání pitné vody a její cena se v dohledné době znásobí. Naše země musí pro přežití vybudovat řadu dalších vodních zdrojů. Budování mezinárodních ropovodů a plynovodů se změní na budování sítě dálkových panevropských vodovodních přivaděčů. Lehkomyslná privatizace našeho největšího přírodního bohatství, povrchových i podzemních vod bude retardovat a omezovat další hospodářský růst. Většina našich měst i krajů nemá v této problematice jasno. Vina je na strategických článcích řízení resortu, který má obavy o této situaci pravdivě informovat a vytvářet jasné modely hospodaření s vodou.
Zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systému veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území. Oblast technického podzemí byla popsána v předchozích statích (Nelítostný boj v obecním podzemí, Veřejná správa č. 50/2006, str. 26-29.). Správa podzemního majetku je nejhorší oblastní správce. Diagnostikování poruch, na němž je také založena dlouhodobá reprodukce majetku v podzemí, je nákladné a náročné. Druhým pólem je čekat na poruchy a mít na startovní čáře připraven systém krizového a rizikového řízení. Nejtěžším oříškem je zásobování obcí teplem horkovody a teplovody. Centrální zdroje tepla jsou noční můrou starostů a budování záložních zdrojů či zokruhování dodávek tepla je ekonomicky náročné.
Logistická pyramida
I tato malá analýza problémů se správou majetku je lepší než zamést problémy pod koberec. Určili jsme si dlouhodobé priority, mezi něž strategicky a pro naše přežití patří nezbytnost zajistit do budoucna zásobování vodou, zajistit forenzní bezpečnost občanů, hygienické a epidemiologické (zdravotní) a pohřební služby a zajistit perfektní fungování integrovaného záchranného systému a krizového řízení při výpadcích energie, medií, při povodních, přeryvech větru, výpadcích komunikačních prostředků. S jakými nebezpečími a riziky pracuje krizový technický a odborný management, ukazuje tabulka (Tabulka).
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 15/2007.
Tabulka 1: Nebezpečí a rizika, s nimiž pracuje krizový technický a odborný management
Technologická nebezpečí
|
Právní nebezpečí
|
Ekonomické nebezpečí
|
Klimatická nebezpečí
|
Organizační nebezpečí
|
Ekologická nebezpečí
|
Politická nebezpečí
|
Ergonomická nebezpečí
|
Sociální nebezpečí
|
Fyziologická nebezpečí
|
Komunikační nebezpečí (x)
|
Psychologická nebezpečí
|
Zdroj: Prof. Milík Tichý, Sborník Ekonomika provozu staveb a jejich životní cyklus, ČVUT Praha Fsv, Praha, září 2002