Informace
Psal se rok 1610 a bakalář Václav Vít Chlumecký začíná v Praze přepisovat kancionál, který se bude později nazývat Prachatický. Píše ve škole u sv. Haštala na Starém Městě pražském. Zřejmě o pět let později pak Václav Vít Chlumecký přichází s kancionálem do Prachatic. Po čtyřech stoletích kancionál zažívá obnovenou premiéru díky hudebnímu historikovi Martinu Horynovi z Jihočeské univerzity, který se věnuje zpřístupňování hudebních pramenů z 16. až 18. století. Kancionál znovu vychází a písně z něj se díky vokálnímu souboru Dyškanti pod vedením Martina Horyny rozezněly prachatickým kostelem sv. Jakuba Většího. To je jen velmi stručný osud Prachatického kancionálu. Tato hudební památka je vzácná hned z několika důvodů. Předně ze začátku 17. století se dochovalo jen velmi málo hudebních pramenů. "Jeho druhou předností je skutečnost, že byl ve své době psán jako pomůcka pro školní sbor - skupinu chlapců učících se ve farní či městské škole. Jako archivní prameny jsou školní zpěvníky výjimečné - jejich každodenní používání je často odsoudilo k rychlému zániku", uvedla ředitelka prachatického archivu Jana Koutná. Kancionál se dochoval jako součást hudebnin Literátského bratrstva, které v Prachaticích působilo pravděpodobně už od půlky sedmdesátých let 16. století. "To, že školní chlapci chodili zpívat do kostela a zpěvem doprovázeli bohoslužby, byla jejich povinnost. Hlavně chudí studenti, kteří nebyli podporováni jinak, byli vlastně vydržováni na městské škole nákladem obce, avšak pouze v případě, že uměli zpívat", dodala Jana Koutná. Kancionál je unikátní i díky svému obsahu. "Ve své podstatě obsahuje písně tehdy používané - dokládá tedy úroveň hudební produkce na pražských školách a odtud přeneseně i na školách městských. Zpěvník obsahuje celkem sto šedesát devět zpěvů, z nichž sto čtyřicet devět je vícehlasých. Mnohé z nich - skoro dvě třetiny - jsou naprosto unikátní či zapsané v unikátních variantách", řekla Jana Koutná. "Repertoár kancionálu zahrnuje skladby určené pro utrakvistickou bohoslužbu. Jde o liturgické zpěvy a písně, jejichž interprety byl školní sbor sestavený z rektora, kantora a několika žáků", uvedl Martin Horyna. Prachatický kancionál se podařilo vydat za podpory ministerstva kultury a Grantové agentury České republiky. Nová edice kancionálu je k dispozici v prachatickém okresním archivu a vystoupení vokálního souboru Dyškanti, který skladby z kancionálu po čtyřech stoletích v Prachaticích zazpíval, by se mělo opakovat.