Názor
Během letošní zimy se stalo několik vážných havárií střešních konstrukcí staveb. Některé z nich dokonce zaplatili lidé životy a proto je jistě na místě zjistit, proč k tomu došlo a snažit se v budoucnu riziko zmenšit. Odborníci zaručeně prozkoumají příčiny, domnívám se však, že technické chyby budou na vině ve velmi omezeném počtu. Střecha může spadnout hned z několika důvodů. Buď je postavena dobře a abnormálně přetížena, nebo špatně navržena a provedena a zatížena normálně. Další možností jsou sabotáže, což může být v současném světě také dost častý důvod, ale nepředpokládám, že v našich zeměpisných šířkách tato možnost přichází dnes v úvahu, stejně tak jako nepřichází v úvahu u supermarketu v Ostravě a hal v Bavorsku a Polsku. Ani u střechy francouzského letiště bych nehledal podobný důvod. Samozřejmě, že může dojít ještě ke kombinaci možností. V našich zeměpisných šířkách nepřipouštím ani možnost vlivů přírodních katastrof, protože si myslím, že když napadne v zimě více sněhu, není to přírodní katastrofa, ale normální jev. Promarněné lidské životy jsou samozřejmě velké neštěstí, ať už spadne střecha z jakéhokoli důvodu. Nechci zasahovat do práce statiků a dalších odborníků, kteří zkoumají příčiny havárií, ale pokusím se zamyslet ještě nad jednou věcí, která má na kvalitě staveb, a tím i na jejich životnosti či odolnosti, také nemalý podíl. Vliv investorů je totiž značný, důvodem mohou být i podmínky, za kterých stavby vznikají.
Tím, že střechy nepadají jen v České republice, ale i jinde v Evropě, navíc za velmi identických podmínek, mě napadají ještě další důvody. Jsou jimi jednak záměry a jednak možnosti investorů zaplatit a postavit smělé a přitom bezpečné stavby. V mnoha případech jsou záměry investorů velmi smělé a možnosti velmi omezené, takže se může stát, že vzniknou jakési Potěmkinovy vesnice zdánlivě smělých staveb, ovšem postavené technologickými postupy a z materiálů, které záměrům prostě nemohou vyhovět. Ovšem investor se tak rozhodl. Otázkou je, zda musí dodavatel stavby jakékoli jeho rozhodnutí bezpodmínečně akceptovat?
Ve své praxi se setkávám s mnoha investory jak z oblasti privátní, tak veřejné. Myslím si, že nejen u nás, ale v celé Evropě a nebojím se říci, že v celém civilizovaném světě se chovají velmi podobně. A to jak investoři ve sféře veřejné, tak investoři privátní. Když se zastupitelstvo vesnice nebo magistrát statutárního města rozhodnou, že budou opravovat fasádu radnice od listopadu do března, tak mají plné právo vypsat veřejnou soutěž a ještě požadují na své nesmyslné zadání pět nebo více let záruky. Navíc zadají jako jedinou podmínku pro výběr dodavatele cenu stavby a na problém je celkem spolehlivě zaděláno. Vlastně vypíší veřejnou soutěž o nejlevnější stavbu, která má splnit nejvyšší nároky a nikdo se nad tím nepozastaví. Navíc se v každém podnikatelském prostředí najdou firmy, které nabídnou cokoli, hlavně aby zakázku dostaly. Mnoha lidem na dobré pověsti v podstatě nezáleží, lepší je vrabec v hrsti, než holub na střeše. Výsledkem pak může být, když napadne o trochu víc sněhu než za předminulé zimy, i pád střechy. Předloni tady žádný obchod ani hala nestály, takže se nic nestalo. Privátní investoři sice nevypisují veřejné soutěže, ale na cenu stavby se dívají až v první řadě. A navíc některá jejich přání mohou být velmi smělá. Zapomínají, že stále platí staré české přísloví: Za málo peněz, málo muziky! Za málo peněz prostě nelze navrhnout a postavit důkladnou a honosnou stavbu. Snad jen její špatnou kopii. Mnozí zřejmě namítnou, že v Německu tohle neplatí a cena tam je také rozhodující kritérium pro výběr dodavatele. Ano, ale na rozdíl od České republiky platí v Německu jasné a závazné technologické standardy a navíc si většina zdejších firem potrpí na stavovskou čest. Také tam platí trochu jiný stavební zákon. U nás se čest začíná pomalu zabydlovat, ale se standardy jsme stále ještě jaksi “na huntě”. Stavební zákon máme z roku 1976, takže zeď či střechu si představuje každý trochu jinak a také je ji schopen jinak postavit. Investor odsouhlasí skoro všechno, hlavně, že to bylo levné. K havárii střechy pak chybí už jen několik dnů sněžení.
Dalším problematickým momentem je prostředí, ve kterém v současné době vznikají zákony. Například předvolební prostředí je přímo podhoubím pro případné problémy, někdy mohou být zákony vzniklé ve volebním roce dokonce i životu nebezpečné. Stavební zákon nově se rodící v Parlamentu je toho jasným dokladem. Desítky pozměňovacích návrhů od lidí, kteří nejsou staviteli, projektanty ani mistry na stavbách, mohou znamenat neskutečné problémy, a to nejenom, když napadne víc sněhu nebo bude foukat větší vítr. Přitom by stačilo postavit zásady stavebního zákona na principech trvale udržitelného rozvoje. Nebo postavit zákon o zadávání veřejných zakázek v oboru stavebnictví na principech kvality a technologie a ne ekonomiky. I když v Parlamentu by byl asi takovýto zákon neprůchodný. Ale haváriím střech by byl pravděpodobně konec. Naši politikové občas prozkoumávají mnoho věcí, časem možná budou zkoumat i havárie střech a důvody zmaření lidských životů. Konečně snad dojdou k závěru, že hlavními důvody byly nejen nedostatečné zákony v oblasti technické, ale zadávání veřejných zakázek a zadávání staveb vůbec.