Téma
Podstatou rádiového vysílání je to, že informaci přenáší jedna nebo více nosných elektromagnetických vln. U analogového vysílání je obraz nebo zvuk přeměněn na spojitý elektrický signál. U digitálních systémů je jednotlivým složkám signálu přiřazena číselná hodnota. Signál pak představuje řadu čísel, v přijímači se jednotlivá čísla převedou zpět do obrazu a zvuku.
Výhody digitálního vysílání
Hlavní výhodou digitálního televizního vysílání je lepší využití kmitočtového spektra, kdy lze prostřednictvím jednoho dosavadního kanálu díky komprimaci přenášet více programů a zároveň vytvářet sítě vysílačů, pracujících na stejné frekvenci. Digitální vysílání se dále lépe šíří v náročnějších geografických podmínkách, protože nedochází ke zkreslení signálu odrazy a umožňuje s nižším vysílacím výkonem pokrýt větší část území. V digitálním multiplexu je navíc možné poskytovat další mediální a multimediální služby, jako jsou rozhlasové programy, elektronický programový průvodce nebo superteletext. Nevýhodou přechodu na digitální vysílání je nutnost zakoupení nového televizoru se zabudovaným dekodérem nebo set-top-boxu, převádějícího digitální signál na signál analogový.
Komprimace
Zatímco v analogovém televizním signálu se vysílá 24 plnohodnotných snímků za vteřinu, digitální vysílání signál komprimuje - snižuje jeho datovou náročnost. Komprimaci je možné rozdělit na statickou a dynamickou. Statická komprimace snižuje datový objem u jednotlivého snímku sdružováním obrazových bodů, které mají stejnou barvu. V případě barevně jednolitých ploch se nevysílá obrazová informace pro každý bod, ale pouze pro ten první a následně až pro další, který je barevně odlišný. Dynamická komprimace využívá toho, že v drtivé většině případů se následující snímek od předchozího liší pouze částečně. Ve stanoveném intervalu se tak odvysílá jeden snímek celý a následující obsahují pouze změny. Komprimací je tak možné sdružit do kanálu, který dříve sloužil pro přenos jednoho analogového programu, televizních programů hned několik a vytvořit tak tzv. paket v satelitním vysílání, či multiplex v pozemním vysílání. V současné době nejrozšířenější formát MPEG-2 umožňuje v jednom kanálu šířit čtyři až pět televizních programů. Modernější formát MPEG-4 až osm programů.
Postup
Digitalizace elektronických médií se naplno rozeběhla už před dvaceti lety v oblasti satelitního vysílání. V první polovině devadesátých let minulého století digitální pakety (obdoba multiplexů v pozemském vysílání, umožňující v rámci jednoho družicového transpondéru místo jednoho analogového programu šířit několik digitálních programů) velmi rychle vytlačily analogové programy, a to jak televizní, tak rozhlasové. Stejný proces probíhá v současné době v oblasti terestrického vysílání a připravuje se i v kabelových sítích. V další vlně proběhne digitalizace pozemního rozhlasového vysílání. V souvislosti s rychlým rozvojem sítí mobilních telefonů chystají některé soukromé společnosti zprovoznění digitálního vysílání pro mobilní zařízení DVB-H.
Legislativa a kompetence
Zatímco digitalizace satelitního a kabelového vysílání proběhla či probíhá živelně podle zákonů trhu, u terestrického šíření signálu má rozhodující slovo stát, respektive regulátoři. Digitální vysílání se opírá o dva základní dokumenty: zákon o elektronických komunikacích a zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Oproti analogovému vysílání, kdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělovala provozovateli jak licenci na obsah, tak soubor technických prostředků, tedy vysílací síť; u digitálního vysílání je oddělen držitel licence pro obsah od držitele oprávnění pro provozování technických prostředků. Rada uděluje jen programovou licenci a soubor kmitočtů přiděluje Český telekomunikační úřad. Na držiteli licence a provozovateli multiplexu potom je, aby spolu uzavřeli smlouvu o šíření obsahu.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 13/2006.
Multiplex A - České radiokomunikace Oficiální vysílání Vysílače: Praha (25. kanál), Brno (40. kanál), Ostrava (39. kanál) Televizní programy: ČT1, ČT2, ČT24, ČT 4 Sport, Nova Rozhlasové programy: ČRo1 – Radiožurnál, ČRo2-Praha, ČRo3-Vltava, ČRo4-Radio Wave, ČRo Leonardo, ČRo D-dur, Rádio Česko Webová stránka: http://www.cra.cz/main.php?pageid=297 |
Multiplex B – Czech digital Group Kombinace oficiálního (Prima TV) a zkušebního vysílání Vysílače: Praha (46. kanál) Televizní programy: Prima TV, Top TV, 24.cz, Óčko, TA 3 Rozhlasové programy: Evropa 2, Classic FM, Radio Proglas Webová stránka: http://www.digitv.cz/Czech/ppframe.htm |
Multiplex C – Český telecom Zkušební vysílání Vysílače: Praha (64.kanál), Brno (25.kanál) Televizní programy: testovací kanály |
Pojmy a služby Digitální multiplex - souhrnný datový tok obsahující dílčí datové toky náležející jednotlivým službám a programům, které jsou upravené pro společné šíření prostřednictvím konkrétního technologického prostředku, sítí. EPG (Electronic Programme Guide) - Elektronický programový průvodce, doplňková služba, která zprostředkuje informace o vysílaných pořadech. HDTV (High Definition TV) - Televize s vysokým rozlišením 1280 x 720 nebo 1920 x 1080 bodů na obrazovce oproti současné normě PAL 756 x 520 bodů. IPTV (Internet Protocol TV) - Televizní vysílání šířené prostřednictvím vysokorychlostních internetových sítí. MPEG (Moving Picture Experts Group) - Expertní skupina zaměřená na vývoj video standardů používaných i v oblasti digitálního televizního vysílání. Multiplexer - Zařízení, které sdružuje jednotlivé programy a další služby do vysílaného multiplexu. Set top box - Zařízení určené pro příjem a dekódování signálu digitálního televizního vysílání. Superteletext - Pokročilý teletext, umožňující přenášení nejen textových, ale i obrazových informací. |
Normy DVB-T (Digital Video Broadcasting-Terrestrial) - Norma pro vysílání digitální televize ze sítě pozemských vysílačů v pásmech VHF/UHF. DVB-S (Digital Video Broadcasting-Satellite) - Norma pro vysílání digitální televize prostřednictvím družic na geostacionární dráze. DVB-C (Digital Video Broadcasting-Cable) – Norma digitální televize pro použití v sítích kabelové televize. DVB-H (Digital Video Broadcasting-Handheld) - Norma pro vysílání digitální televize ze sítě pozemských vysílačů na přenosné přístroje. MPEG-2 - Metoda komprese videa a zvuku, používaná v DVB-T. MPEG-4 - Modernější metoda komprese videa a zvuku, umožňující zařazení většího množství programů do jednoho multiplexu, nebo vysílání televize s vysokým rozlišením. T-DAB (Terrestrial Digital Audio Broadcasting) – Norma pro přenos audio programů a přenosu dat s využitím zemských vysílačů v kmitočtových pásmech VHF/UHF. S-DAB (Satellite Digital Audio Broadcasting) – Norma pro přenos audio programů a přenosu dat s využitím geostacionárních družic. DRM (Digital Radio Mondiale) - Digitální rozhlasové vysílání v pásmech AM. HD radio – Norma digitálního rozhlasového vysílání, zlepšující klasické vysílání v pásmu AM a FM, a to tak, že k existujícímu analogovému signálu přidává i signál digitální. |
Odkazy Koncepce rozvoje digitálního vysílání v České republice http://www.micr.cz/scripts/modules/disc/messages.php?did=29 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání – materiály rady k digitalizaci http://www.rrtv.cz/digitalizace/index.html Digitální televize – server o digitálním vysílání http://www.digitalnitelevize.cz/ Digimedia - seznam českých a slovenských článků o digitálním vysílání. Digizone – vše o digitálním vysílání |