Týdeník Veřejná správa


 Poradna

Zákaz švarcsystému platí i nadále

Vyšlo v čísle 11/2007

Chtěla bych se zeptat, jestli po zrušení § 13 zákona o zaměstnanosti, je ještě nějaké jiné omezení pro živnostníky a práci pro další podnikatelské subjekty. Mám své krejčovství, někdy mívám tolik práce, že bych potřebovala pomoc, můžete mi poradit, jestli si mohu na svou dílnu vzít jinou krejčovou s živnostenským listem jen na výpomoc?

 K.N., Olomouc

Odpovídá:
Mgr. Olga Bičáková,

MPSV-SSZ

Podle ustanovení § 13 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, dále jen “zákon o zaměstnanosti” je právnická nebo fyzická osoba povinna zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích. Základním smyslem tohoto ustanovení je zabezpečit fyzickým osobám právo na zaměstnání v pracovněprávních vztazích. Za porušení povinnosti právnické nebo fyzické osoby zajišťovat své běžné úkoly vlastními zaměstnanci lze považovat takový stav, kdy výkon práce v závislém postavení je zastřen vztahem obchodnězávazkovým, příp. vztahem občanskoprávním. Při zjišťování skutečného stavu věci je třeba vždy vycházet z obsahu konkrétního právního vztahu, nikoliv z jeho formy. Z povinnosti zajišťovat plnění běžných úkolů svými zaměstnanci, jsou v § 13 odst. 3 zákona o zaměstnanosti stanoveny výjimky, které umožňují, aby plnění běžných úkolů mj. svěřila právnická nebo fyzická osoba jiné fyzické osobě, která má svěřené činnosti zahrnuty ve svém předmětu činnosti a nebude je zajišťovat v zastřeném pracovněprávním vztahu. Provozování svěřených činnosti musí naplňovat znaky podnikání uvedené v § 2 odst. 1 obchodního zákoníku a ve vztahu k zadavateli běžných úkolů se musí jednat o činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

Dnem 1. ledna 2007 nabude účinnosti zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který obsahuje výslovnou definici závislé práce a její jednotlivé znaky charakterizuje následovně. Za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Vztahy pracovněprávní jsou označeny jako vztahy při výkonu závislé práce. Tím jsou dány i jasné mantinely pro určení, co má být pracovněprávním vztahem a řídit se ustanoveními zákoníku práce a naopak co je již obcházením zákona a jako takové protiprávní. Právě z tohoto důvodu došlo ke zrušení ust. § 13 zákona o zaměstnanosti k 1.1.2007, tj. ke dni nabytí účinností nového zákoníku práce. Zrušení celého ust. § 13 zákona o zaměstnanosti, tj. zákazu tzv. “švarcsystému”, má význam zejména z hlediska zrušení výjimek, které toto ustanovení zakotvovalo. Protože zákaz tzv. “švarcsystému” bude nadále vyplývat přímo ze zákoníku práce, znamená zrušení zmíněného ustanovení zákona o zaměstnanosti pouhou technickou legislativní změnu, která však může v praxi přinést určité zpřísnění, neboť se nadále již nebude možné odvolávat na výjimky v zákoně o zaměstnanosti výslovně stanovené. Z uvedeného pro vás vyplývá následující doporučení. Pokud se rozhodnete pro svou výpomoc navázat obchodně případně občanskoprávní vztah s jinou fyzickou osobou – podnikatelem, je třeba, abyste si řádně prověřila, zda se na využívání jejich služeb nevztahuje shora uvedená definice závislé práce. V opačném případě by mohlo dojít k tomu, že s využitím nové zákonné definice příslušný orgán veřejné správy takové vztahy posoudí jako “závislou práci” s odpovídajícími daňovými důsledky a důsledky na povinnost odvádět zdravotní a sociální pojištění.