Konzultace
Dne 21. prosince 2005 byl Poslaneckou sněmovnou schválen návrh nového zákona o veřejných zakázkách. Nová právní úprava sice zachovává principy současného zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”), vedle toho nicméně zavádí některé nové druhy zadávacích řízení, nové instituty a některé stávající instituty nově pojmenovává.
V návrhu nového zákona o veřejných zakázkách jsou promítnuty nové evropské zadávací směrnice (1). Tyto směrnice upravují zadávání tzv. nadlimitních veřejných zakázek, tedy takových veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančních limitů stanovených v právních předpisech Evropských společenství. U veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota těchto finančních limitů nedosáhne, tedy u podlimitních veřejných zakázek, ponechávají směrnice na uvážení každého členského státu Evropské unie, jakým způsobem upraví postup zadavatele při jejich zadávání.
Postup při zadávání zakázek (veřejných zakázek) malého rozsahu
Současný ZVZ stanoví zadavatelům pro zadávání podlimitních veřejných zakázek shodný postup jako pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek, pouze s některými malými odchylkami a zjednodušeními (např. při prokazování finanční a ekonomické způsobilosti dodavatele či u délky některých lhůt). ZVZ dále stanoví tzv. národní limit ve výši 2 000 000 Kč. Zakázky, u nichž předpokládaná cena předmětu plnění bez DPH tento národní limit nepřesáhne, nejsou veřejnými zakázkami a zadavatel je tudíž nemusí zadávat podle postupů upravených v ZVZ. Zadavatel v takovémto případě naplní zákon, pokud tyto zakázky zadá transparentním a nediskriminačním postupem za cenu obvyklou v místě plnění (2). Navrhovaná právní úprava je od současného ZVZ odlišná. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že i zakázky, jejichž předpokládané hodnota nedosáhne národního limitu, budou považovány za veřejné zakázky. Návrh nového zákona pro ně zavádí pojem veřejné zakázky malého rozsahu. Pro tyto veřejné zakázky však zároveň stanoví výjimku z působnosti zákona, a zadavatel je tedy nebude povinen podle něj zadávat. Bude však samozřejmě povinen dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Další odchylkou je výše národního limitu. Zatímco pro veřejné zakázky na dodávky a služby zůstává národní limit ve výši 2 000 000 Kč bez DPH zachován, pro veřejné zakázky na stavební práce se národní limit zvyšuje na hranici 6 000 000 Kč bez DPH. Podlimitní veřejné zakázky bude možné podle navrhované právní úpravy zadávat velmi zjednodušeným způsobem oproti zadávání nadlimitních veřejných zakázek a oproti zadávání podlimitních veřejných zakázek podle současného ZVZ. Kromě výše zmíněných zásad současná ani navrhovaná právní úprava nestanoví žádná bližší pravidla pro postup zadavatele při zadávání zakázek, respektive veřejných zakázek malého rozsahu. V praxi je však pochopitelně možné, aby zadavatel stanovil pravidla pro zadávání těchto zakázek například formou interního předpisu. Takto lze například v rámci určité organizace stanovit, že zakázky malého rozsahu přesahující určitý zadavatelem stanovený finanční limit budou zadány formou veřejné obchodní soutěže v režimu ustanovení § 281 až 288 obchodního zákoníku (3). Stejně tak lze formou interního předpisu stanovit, že zadavatel bude i v případě zakázek malého rozsahu postupovat podle ustanovení zákona o veřejných zakázkách upravujících postup při zadávání zakázek, jejichž hodnota přesahuje dva miliony, respektive šest milionů korun. Zadavatel tedy může “dobrovolně” provést zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách i v případech, kdy to zákon s ohledem na hodnotu předmětu plnění nevyžaduje.
Zakázky malého rozsahu a použití nového správního řádu
Autoři se v souvislosti s právní úpravou veřejných zakázek setkali s otázkami týkajícími se vztahu nového správního řádu k zadávání zakázek malého rozsahu. Tazatelé (4) byli přesvědčeni, že zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “SprŘ”), se po nabytí účinnosti dne 1. ledna 2006 bude vztahovat na zadávání zakázek v hodnotě do 2 000 000 Kč bez DPH v režimu ZVZ a dále pak na zadávání veřejných zakázek malého rozsahu v režimu nového zákona o veřejných zakázkách. Tazatelé v souvislosti se svým dotazem zdůraznili, že se jedná se o to, že v ZVZ je upraven POSTUP pokud jde o veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou nad 2 000 000 Kč bez DPH, avšak POSTUP pro zakázky pod dva miliony korun bez DPH není upraven zvláštním zákonem a tudíž je možné (a s odkazem na § 1 odst. 1 a 2 SprŘ zřejmě podle tazatelů i nutné), že pokud jde o tyto zakázky, bude postupováno podle nového správního řádu. Pro úplnost je vhodné dodat, že předmětný vztah mezi správním řádem a zákonem o veřejných zakázkách nebyl v nauce, alespoň dle poznatků autorů, řešen (5).
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 11/2006.
Poznámka:
Mgr. Lenka Krutáková, pracuje jako vedoucí oddělení evropského a mezinárodního práva, odboru legislativně právního Ministerstva pro místní rozvoj, JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D. je asistentem soudce Ústavního soudu a odborným asistentem PEF MZLU Brno.
Poznámky:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/51/ES ze dne 7. září 2005, kterou se mění příloha XX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a příloha VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES.
Jde o téměř identické pravidlo, které se užívalo u veřejných zakázek malého rozsahu dle § 49b zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Na tom nic nemění ani skutečnost, že zadavatel může stanovit přísnější kritéria pro zadávání těchto zakázek, např. zřizovatel vůči příspěvkové organizaci, která zakázky zadává. K tomu srov. Jurčík, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 2004, 522 s. ISBN: 80-7179-661-1.
Jako příklad zde lze uvést směrnici č. 8/2005 vydanou 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, která stanoví způsob zadávání zakázek s předpokládanou cenou nepřesahující 2 mil. Kč (tato směrnice se nevztahuje na operativní, jednorázové dodávky, služby a stavební práce, jejichž celková cena bez DPH nepřesáhne 100.000,- Kč). Podle této směrnice musí např. zadavatel za účelem provedení výběru dodavatele vyzvat prokazatelně (písemně) alespoň tři, a v případě zakázek s cenou převyšující 500.000,- Kč minimálně pět dodavatelů k předložení nabídky. Jedná se zde přitom o veřejnou obchodní soutěž ve smyslu uvedených ustanovení obchodního zákoníku. Viz www.lf3.cuni.cz/predpisy/smernice.html (náhled ke dni 21. prosince 2005).
Tazateli byli v těchto případech kraje, tedy územní samosprávný celek, který je veřejným zadavatelem v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 písm. a) bod 3 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění posledních předpisů i v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 písm. c) návrhu nového zákona o veřejných zakázkách.
Např. se tato otázka neobjevila ve sborníků příspěvků, kolektiv autorů: Nový správní řád. Sborník ASPI, 2005 (editor V. Vopálka).