Týdeník Veřejná správa


Anketa


Zeptali jsme se vedoucích odborů školství, mládeže a tělovýchovy (sportu) krajských úřadů na zkušenosti s ustanovením školských rad:

Vyšlo v čísle 11/2006

Do jaké míry se daří zřizovatelům obsadit školské rady ve školách ve vašem kraji a jaké důsledky přináší tato povinnost?

Mgr. Karel Peška,
vedoucí odboru školství, mládeže a sportu
Krajského úřadu Pardubického kraje

Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon) účinný od 1. 1. 2005 stanoví, že školské rady musí být ustanoveny nejpozději do jednoho roku od nabytí účinnosti uvedeného zákona, tedy do dne 31. 12. 2005. Rada Pardubického kraje plně respektovala ustanovení zákona a v daném termínu jmenovala své zástupce do rad škol, které Pardubický kraj zřizuje. V našem kraji se jednalo o jmenování zhruba 100 zástupců kraje a tento rozsah bylo dosti náročné odpovědně naplnit. Z reakcí ředitelů škol však víme, že volby členů do školských rad se téměř všude setkaly s nezájmem ze strany zákonných zástupců. Problém naplnění školských rad volenými členy byl zejména v případě škol s nadregionální působností. Proto se plně ztotožňujeme s názorem, že školské rady by měly být zřizovány pouze tam, kde k tomu zákonní zástupci žáků, případně sami zletilí žáci projeví vůli.

Ing. Štěpán Harašta,
vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy
Krajského úřadu Ústeckého kraje
 

Povinnost zřídit školské rady při základních školách, středních školách a vyšších odborných školách vyplývá ze školského zákona č. 561/2004 Sb. a řídí se ustanovením § 167 odst. 1. Ústecký kraj jmenoval do 127 školských rad celkem 220 zástupců zřizovatele. Zatím nemáme od škol, které organizovaly volby do školských rad ze zákonných zástupců nezletilých žáků, zletilých žáků a studentů a z pedagogických pracovníků, signály o tom, že by nastaly zásadní problémy při volbě především ze strany rodičů. Nyní se schází školské rady ke svým prvním zasedáním a teprve čas ukáže, zda činnost nově zřízených školských rad bude jen formální nebo se školské rady budou skutečně podílet na správě školy tak, jak jim to zákon umožňuje.

Mgr. Pavel Zeman,
vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy
Krajského úřadu Jihočeského kraje

Školské rady při školách zřizovaných Jihočeským krajem vznikaly během roku 2005 v několika etapách (celkem osm). Celkem bylo zřizovatelem ustaveno 114 školských rad. Ustavení školských rad při školách zřizovaných Jihočeským krajem proběhlo bez problémů a podařilo se najít vhodný klíč k jejich obsazení. Jako vhodný se ukázal záměr zřizovatele, tedy Jihočeského kraje, aby ve školských radách byli i zástupci místní samosprávy v místě sídla školy. Jistě se tak školská rada bude s větší znalostí věci moci podílet na řízení a organizaci vzdělávání a výchovy. Pokud si všimneme některých úkolů školské rady, definovaných § 168 odst.1 - tedy, že se “vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování, schvaluje výroční zprávu o činnosti školy, schvaluje školní řád, ve středních a vyšších odborných školách stipendijní řád, a navrhuje jejich změny, schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách, podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy”, - pak je zřejmé, že to jsou úkoly značného rozsahu a že mají významný vliv na výsledky školy, především v oblasti vzdělávání a výchovy. Činnost školských rad se postupně rozjíždí a na hodnocení jejich přínosu pro chod školy je tedy poměrně brzy. Příjemné je zjištění, že především rodičovská veřejnost se postupně stále více zajímá o činnost školské rady při škole, ať již přímo na škole nebo legislativními dotazy na odboru školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu a obrací se pak na školskou radu s konkrétními dotazy a podněty, neboť tak může v souladu se školským zákonem konat.

RNDr. Robert Gamba,
vedoucí odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu
Krajského úřadu Libereckého kraje

Obsazení školských rad skutečně nebylo jednoduché. Důvody, proč chybí vůle účastnit se práce v těchto samosprávných orgánech škol, pramení nikoliv z jejich malé tradice, ale obecně z neochoty obyvatel České republiky nést zodpovědnost za sebe. Čtyřicet let totalitního režimu, který za nás rozhodoval prakticky o všem důležitém, se podepsalo především na našem jednání, osobních postojích a negativnímu vztahu k věcem veřejným. Přitom témat pro činnost školských rad je mnoho. Dovolím si připomenout například dlouholetý rozpor, kdy na jedné straně rodiče tvrdí, že si s nimi škola dělá co chce, na straně druhé učitelé namítají, že jsou vydáni napospas rodičům. Škola se musí postupně otevřít veřejnosti a to nelze odbýt jen tím, že odpoledne je tělocvična pronajímána rodičům. Vedení školy bude muset, pokud hodlá uspět, školní vzdělávací program konzultovat s rodičovskou veřejností, mělo by i se zřizovatelem. A rovněž mnoho dalších problémů, které lze řešit na půdě rady školy. Rodiče, učitelé a zřizovatelé by měli zřízení školských rad uchopit jako jedinečnou možnost posunout vzdělávání pozitivním směrem kupředu.

Mgr. Radek Coufal,
vedoucí odboru školství, mládeže a sportu
Krajského úřadu Středočeského kraje

Rada Středočeského kraje svým usnesením zřídila již dne 27. 4. 2005 školské rady při základních, středních a vyšších odborných školách zřizovaných Středočeském krajem. Středočeský kraj při jmenování svých zástupců ve školských radách také spolupracoval s představiteli měst a obcí, ve kterých sídlí základní, střední a vyšší odborné školy. K 6. 2. zbývalo ještě obsadit 25 členů školských rad z celkového počtu 251 členů ve 160  školských radách. Zbývající členy rada kraje jmenovala na svém zasedání 15. 2. 2006. K dnešnímu dni se nevyskytly žádné negativní důsledky.

Marek Nečekal,
Odbor kanceláře hejtmana
Krajského úřadu Karlovarského kraje

V souladu s ustanovením § 167, odst. 2 zákona č. 564/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zřizuje školskou radu při základních, středních a vyšších odborných školách zřizovatel právnické osoby, která činnost těchto škol vykonává. Zřizovatel dále stanoví počet jejích členů a vydává její volební řád, podle kterého jsou pak v jednotlivých školách konány volby dvou třetin členů (třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci a studenti, třetinu pedagogičtí pracovníci dané školy). Zbývající třetina členů je jmenována zřizovatelem. Karlovarský kraj zřídil školské rady při všech jím zřizovaných školách a zároveň jmenoval třetinu jejich členů. Tyto povinnosti zřizovatele s sebou žádné potíže nepřinášejí. Potíže v případě nezájmu žáků či jejich zákonných zástupců by mohly nastat pouze při volbách v jednotlivých školách. Dle sdělení ředitelů škol zřizovaných krajem se podařilo zbylé dvě třetiny členů zvolit v souladu se zřizovatelem vydaným volebním řádem.

Připravila Daniela Řeřichová