Týdeník Veřejná správa


Zahraničí

Ing. Jiří Zukal,
Brusel

Jak se cestuje v Evropské unii?

Vyšlo v čísle 11/2006

Ve státech Evropské unie dochází k významnému růstu mobility občanů. Za posledních třicet let se počet přepravovaných osob více než zdvojnásobil. Milionům Evropanů se cestování stalo běžnou realitou, ať už používají k přepravě letadla, vlaky, autobusy nebo trajekty. Přispívá k tomu celkový ekonomický růst, nižší dopravní náklady, více volného času. Svůj vliv měly i politické změny ve střední a východní Evropě. Evropská komise publikovala studii zkoumající názory občanů Unie na dopravu. Vychází se v ní z odpovědí 24 tisíc občanů starších 25 let v 25 státech Unie.

Nové členské země: na prvním místě MHD

Úvodní otázka průzkumu zjišťovala, který veřejný dopravní prostředek respondenti nejvíce používali během posledních dvanácti měsíců. Na prvním místě se podle očekávání umístila městská hromadná doprava - tramvaje, autobusy a metro – jíž cestovalo celkem 57 % dotázaných. Na druhém místě byly vlaky Inter-city (30 %) následované leteckými spoji (22 %), trajekty (9 %) a mezinárodní autobusovou dopravou (5 %). Zajímavé je zjištění, že žádný z nabídnutých dopravních prostředků nepoužila ve sledovaném období více než čtvrtina dotázaných. Jednoznačně se ukázalo, že občané většiny nových členských států EU cestují nejvíce místní nebo městskou hromadnou dopravou. Využití MHD v těchto státech je o 23 % vyšší než průměr Unie. První byli Lotyši (80 %), následovaní Čechy (75 %), Litevci a Slováky (obojí 74 %). V zemích původní patnáctky využívají městskou hromadnou dopravu nejčastěji Švédové. Na druhém konci žebříčku se umístili občané Kypru, kde MHD použil ve sledovaném období pouze každý pátý občan. Doprava je tam ovšem zajišťována pouze autobusy soukromých společností a občané ostrova hodně používají soukromá vozidla.

Jednoznačně odpověděli občané Unie na dotaz, zda je nabídka dopravních služeb v místě jejich bydliště natolik široká, aby je odradila od používání vlastního vozidla. V případě městské dopravy se vyslovilo kladně 35 % respondentů, 58 % prezentovalo opačný názor. U dopravy na střední a delší vzdálenosti nebyli s nabídkou dopravních služeb spokojeni tři z pěti dotázaných (60 %), naopak třetina (33 %) respondentů považuje nabídku za postačující. Výsledky ukazují, že osobní automobily zůstávají hlavním dopravním prostředkem Evropanů. Nabídka dopravních služeb musí tedy zaznamenat výrazné zlepšení, aby přesvědčila občany o výhodnosti. Nejméně jsou s nabídkou dopravy v místě bydliště spokojeni Kypřané (89 %), Slovinci (75 %) a Italové (68 %), proto dávají přednost dopravě vlastním automobilem. Na druhé straně pouze 37 % Lucemburčanů, 42 % Rakušanů a 44 % Lotyšů zastává názor, že nabídka dopravy v místě bydliště je tak nízká, že nemůže odradit občany od používání vlastních automobilů.

Podobné výsledky přinesl průzkum u dopravy na střední a delší vzdálenosti. Pouze ve třech státech Unie (Lucembursko, Lotyšsko a Španělsko) je méně než polovina občanů přesvědčena, že nabídka veřejné dopravy je tak široká, aby odradila občany od používání vlastních vozidel.

Zvýšená pozornost zdravotně postiženým občanům

Jedna z otázek zjišťovala, zda je zdravotně postiženým občanům, jimž se Evropská unie snaží zajistit rovné zacházení, věnována v dopravě odpovídající péče. Nejlépe dopadla letecká doprava: dvě třetiny respondentů zastávají názor, že péče je přiměřená. Na druhém místě v počtu pozitivních odpovědí se umístila trajektová doprava (54 %) a mezinárodní autobusová doprava (41 %). Nejhůře dopadla městská hromadná doprava, s péčí o zdravotně postižené občany je spokojeno pouze 37 % občanů. Více než polovina dotázaných (55 %) zastávala opačný názor a 7 % dotázaných nemělo názor ujasněný.

Průzkum ukázal, že takřka dvě třetiny občanů si při nákupu jízdenky nebo letenky neuvědomují, že s transakcí jsou spojena také různá práva a povinnosti - například informování o ceně a termínu přepravy. Z tohoto hlediska jsou s poskytováním informací nejvíce spokojeni uživatelé trajektů (71 %), vlakové dopravy Inter-city a mezinárodní autobusové přepravy (68 %). Je logické, že nejmenší míru spokojenosti prezentovali občané u městské autobusové dopravy. Vzhledem k četnosti jejího provozování lze předpokládat, že z časového hlediska nemusí informace vždy plně odpovídat skutečnosti. Tři z pěti dotazovaných občanů zastávají názor, že zvýšení efektivnosti dopravních služeb lze dosáhnout pomocí námětů a odstraněním jevů, na které si přepravovaní stěžují. Tvůrci průzkumu též zjišťovali, jak jsou pasažéři spokojeni s řešením situace vzniklé tehdy, když poskytované služby nejsou v souladu s avizovanou nabídkou. Letecká doprava je jediným z dopravních oborů, kde spokojenost s řešením nepředvídaných situací vyjádřila nadpoloviční většina (53 %) dotázaných. V místní dopravě vyjádřilo spokojenost s řešením neočekávaně vzniklých situací pouze 35 % respondentů, přesně polovina je přesvědčena, že řešení je neuspokojivé. Druhou největší míru nespokojenosti vyjádřili občané u vlakové dopravy Inter-city.

Největší spokojenost s leteckou dopravou

Respondenti měli také vyjádřit celkovou spokojenost s jednotlivými druhy dopravy, posoudit komplexně základní faktory, ovlivňující daný druh dopravy. Jednoznačně zvítězila letecká doprava, s níž je 21 % dotázaných velmi spokojeno, poměrně spokojeno je něco přes polovinu (51 %) respondentů, 17 % osob je nepříliš spokojeno a pouze 6 % respondentů projevilo jednoznačnou nespokojenost. S místní městskou dopravou je velmi spokojeno 13 % respondentů, přesně polovina vyjádřila poměrnou spokojenost, 23 % není příliš spokojeno a přesně každý desátý (10 %) není spokojen vůbec.

U letecké dopravy, která byla v odpovědích občanů hodnocena nejvíce pozitivně, se průzkum zabýval řadou dílčích aspektů. Jednoznačně nejlépe respondenti hodnotili chování posádky. Celkem 41 % dotázaných bylo velice spokojeno, 54 % bylo docela spokojeno. Zajímavé je zjištění, že nikdo neprojevil naprostou nespokojenost s chováním posádky. Na druhém místě co do pozitivních odpovědí se umístila bezpečnost letecké dopravy. U 28 % dotázaných byla velká spokojenost, 59 % bylo s bezpečností docela spokojeno. Pouze tři procenta respondentů vyjádřila velkou nespokojenost. Relativně nejméně jsou pasažéři spokojeni s kompenzacemi, které jsou pasažérům poskytovány v případě nedodržení podmínek letecké dopravy: jednoznačnou spokojenost obsahovalo pouze osm procent odpovědí a necelá třetina (32 %) dotázaných byla docela spokojena. Pozoruhodný je fakt, že 31 % respondentů odpovědělo, že jim není známo, že letecké společnosti poskytují náhradu v případě nedodržení avizovaných služeb. Poměrně malou míru spokojenosti vyjádřili občané s finanční dostupností letecké dopravy, s cenami letenek. Pouze 11 % respondentů je naprosto spokojeno, více než polovina (52 %) je docela spokojena, avšak devět procent není vůbec spokojeno.

Cestování po Evropě

Pětina průzkumu byla zaměřena na názory občanů na cestování po Evropě. Základní otázka zněla, zda je cestování přes hranice stejně snadné (případně stejně obtížné) jako cestování vnitrostátní. V průměru více než dvě třetiny dotázaných (69 %) s tímto názorem vyslovily souhlas. Nejméně potíží s cestováním přes hranice vyjádřili Nizozemci (84 %), Francouzi a Lucemburčané (82 %) a obyvatelé Belgie (81 %). Na druhém konci žebříčku skončili Litevci (47 %), Irové (50 %), Lotyši, Britové a Češi (52 %), kteří cestování do zahraničí za stejně snadné jako cestování vnitrostátní nepovažují.

Občané 25 členských států měli také identifikovat problémy, které mají s cestováním po Evropě. Nejvíce si respondenti stěžovali na nedostatek informací (44 %), dále na vysokou cenovou náročnost (30 %), problémy se spojením (26 %), přílišnou obtížnost nákupu různých cestovních dokladů. Každý pátý z respondentů zastával názor, že poskytované informace nejsou spolehlivé a 17 % dotázaných upozorňovalo na nedostatečnou frekvenci nabízeného dopravního spojení.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 11/2006.