Téma |
Základním moderním nástrojem řízení rozvoje obce a regionu je kvalitní strategický plán spolu s následným akčním plánem.
Pokud je strategie již zpracovaná, jak poznáme, že je opravdu kvalitní a že je nástrojem řízení? Zkusme si odpovědět na následující otázky:
Přispívají akce a projekty, které obec realizuje nebo podporuje, k dosažení strategických cílů? Je zpracován akční plán? Jsou stanoveny krátkodobé a střednědobé priority? Jsou naplňovány strategické cíle vyrovnaně, nepreferuje se jenom jedna, dvě oblasti?
Neodporují si cíle v jednotlivých oblastech? Jsou v souladu s cíli vyšších programových dokumentů? Jsou zohledněny dlouhodobé dopady/efekty? Je zajištěna udržitelnost rozvoje města (regionu) a jeho okolí?
Jsou ke strategickým cílům stanoveny ukazatelé (indikátory)? Jsou monitorovány a vyhodnocovány?
Kdo se na zpracování strategie podílel? Byly zastoupeny všechny důležité skupiny – občané, provozovatelé služeb, výrobci a dodavatelé energií, dopravci, ochránci přírody, policie, neziskové organizace, podnikatelé, děti, studenti, pedagogové? Oborníci pro jednotlivé oblasti? A došlo k dohodě na formulaci stanovených cílů? Podílejí se tyto skupiny na realizaci?
V optimálním případě by všechny odpovědi zněly ANO. Optimální je však máloco, ale přesto již existují příklady dobré praxe. Jedním z nich může být Strategický plán města Hradce Králové do roku 2020 spolu s Akčním plánem města na léta 2005-2006.
Jak strategicky plánovat? Filozofie přístupu
“Město Hradec Králové mělo v historii - zejména té moderní - štěstí v jedné věci. V rozhodujících chvílích, které zásadním způsobem poznamenaly jeho další rozvoj, stáli v jeho čele lidé, kteří uměli přijmout správná a většinou i velmi odvážná rozhodnutí. Ocitáme se dnes v podobné situaci. O to větší je odpovědnost nás všech, kteří máme možnost taková rozhodnutí ovlivnit. I proto se zastupitelé města začátkem roku 2003 rozhodli zásadním způsobem aktualizovat Strategický plán města. Tomuto kroku předcházela řada jednání a diskusí na téma, jakou metodou přistoupit k aktualizaci, jaké principy použít a jak s výsledným dokumentem pracovat. To, že nakonec byly přijaty principy trvale udržitelného rozvoje, že byla zvolena kombinace komunitního a expertního plánování, že se výrazně rozšířil okruh lidí, kteří mohli Strategický plán ovlivnit, nebylo ani samozřejmé, ani jednoduché. Výsledek však přesvědčil i ty, kteří měli pochybnosti, že zvolená cesta má smysl. Zpracováním a přijetím Akčního plánu na léta 2005-2006, který byl zpracován stejnou metodikou a je provázán se Strategickým plánem, jsme – alespoň podle mého názoru – pak našli způsob, jak uvádět strategické záměry do života a zároveň dát možnost všem, které to zajímá, kontrolovat, jak je město a jeho vedení v tomto úspěšné. Domnívám se, že je to v této složité době první a velmi důležitý krok k tomu, abychom i my přijímali odvážná a správná rozhodnutí”, říká ing. Josef Malíř, náměstek primátora pro strategický rozvoj města a péči o památky.
Do přemýšlení o budoucnosti města, tvorby vize města 2020, stanovení klíčových oblastí rozvoje a cílů v nich i námětů na konkrétní aktivity a projekty se společně zapojili: členové vedení města, zastupitelé, úředníci magistrátu města, občané, partneři, významné osobnosti města, odborníci, podnikatelé, neziskové organizace, studenti a pedagogové, zástupci vysokých škol, děti a mládež.
Zapojení se odehrávalo v kombinaci průzkumů, kulatých stolů, diskusí, setkání pracovních skupin, veřejných setkání, osobních kontaktů, emailů, dopisů, telefonátů.
V rámci průzkumu názorů občanů města se vrátilo 1904 vyplněných tištěných dotazníků, padesát elektronických dotazníků prostřednictvím webu města a bylo uskutečněno 235 telefonických rozhovorů. Diskusí k rozvoji města se osobně zúčastnilo přes čtyři sta občanů. Veřejnost byla průběžně informována prostřednictvím týdeníku Radnice, v tisku, v rozhlase, prostřednictvím webové stránky města, letáků, plakátů. Děti stavěly na Ulrychově náměstí “Město z krabic” a podkladem pro vizi města byly i výsledky soutěže “Město, místo k životu”. Velmi působivou vizi města v horizontu dvaceti let zpracovali zástupci studentů ze všech fakult ve městě.
Dalšími důležitými podklady byly výsledky průzkumu podnikatelského prostředí (reprezentativní vzorek, 30 uskutečněných rozhovorů, 93 vyplněných dotazníků z 417 oslovených respondentů) a průzkumu neziskového sektoru (osloveno 160 organizací). Dále pak mezi podklady byl aktualizovaný Profil města, vyhodnocení původního Strategického plánu a dalších dokumentů města z hlediska strategického plánování a udržitelného rozvoje. Kromě toho byl zpracován přehled rozvojových plánů královéhradeckých organizací a institucí.
Zapojení veřejnosti a partnerů se odehrávalo na základě podrobné analýzy dotčených stran (stakeholderů) a Komunikační strategie pro vnější i vnitřní komunikaci (vně a uvnitř magistrátu).
Oblasti rozvoje mají rovnocennou pozici
Výsledná VIZE města Hradce Králové v roce 2020 je dostatečně specifická na to, aby každý poznal, kam se město chce rozvíjet. Následně stanovené klíčové oblasti rozvoje a cíle v nich jsou průsečíkem názorů a potřeb těchto skupin s reálnými možnostmi města včetně kapacity území. Oblasti rozvoje jsou rozloženy do celého spektra života města a mají rovnocennou pozici, což zaručuje vyvážený rozvoj směřující ke zvýšení kvality života ve městě, a to v různých aspektech.
K diskusím byli hned na počátku procesu zpracování přizváni externí odborníci pro udržitelný rozvoj v jednotlivých oblastech, kteří sledovali diskuse a upozorňovali na případná rizika v dopadech některých návrhů, jejichž realizace by mohla město ve svých důsledcích poškodit.
Aktualizace Strategického plánu trvala rok (od června 2003 do června 2004) a odehrávala se v navazujících krocích, přičemž v každém dalším byly využity výstupy z kroků předešlých.
Ve výsledném dokumentu jsou jednotlivé cíle uspořádány hierarchicky a seskupeny do logických celků tak, aby plán byl přehledným a užitečným nástrojem řízení. K cílům jsou přiřazeny ukazatelé, jejichž vyhodnocování je pro naplnění strategie rozvoje stěžejní. Všechny ukazatelé pak tvoří systém, který je nutné sledovat jako celek.
Na vlastním obsahu výsledného dokumentu pracovalo osm pracovních skupin, průměrně o sedmnácti členech, sestavených ze zástupců města, městských organizací, podnikatelů, neziskových organizací, kraje. Každá skupina se sešla čtyřikrát a kromě toho probíhaly koordinační schůzky za účelem sladění cílů napříč oblastmi.
V průběhu celého procesu, kromě informací o průběhu zpracování, vycházely v týdeníku Radnice, který je vedle rozhlasu médiem nejvíce sledovaným místními obyvateli, články k tématice udržitelného rozvoje.
Strategický plán odpovídá mezinárodním postupům
Strategický plán města Hradce Králové má oficiální Posouzení vlivů aktualizace Strategického plánu rozvoje města Hradec Králové na životní prostředí (SEA) podle principů zákona č. 244/1992 Sb., v platném znění.
Byl vypracován návrh informačního systému, organizačního zajištění realizace, monitoringu, vyhodnocování a aktualizace Strategického plánu. Nový Strategický plán je v souladu se strategickými dokumenty vyšší úrovně a splňuje požadavky na strategické plánování podporované EU a dalšími významnými mezinárodními sdruženími (OSN, OECD, CEMR, ICLEI), a tudíž také může být podkladem pro žádosti o poskytnutí finančních prostředků z EU, ale i dalších zdrojů.
Celý proces řídila Řídící skupina tvořená čtyřiceti významnými osobnostmi Hradce Králové v čele s primátorem města. Skupina také pracovala na vytvoření vize, stanovení klíčových oblastí rozvoje a jejich cílů a připomínkovala pracovní verze dokumentu. Zohledňovala přitom všechny shromážděné podklady.
Jednotlivé kroky procesu připravovala pracovní skupina Ing. Josefa Malíře, náměstka primátora, pro aktualizaci strategického plánu, která měla dvacet členů - zástupců výše jmenovaných skupin. Ti absolvovali sérii školení k praktickému uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní úrovni, místní Agendě 21 – programu pro 21. století, který se stal základní filozofií aktualizace.
Proces aktualizace byl koordinován pracovníky odboru strategického rozvoje města, kteří také zajišťovali organizaci pracovních skupin a dalších setkání. A jak vidí práci na aktualizaci strategického plánu vedoucí tohoto odboru, ing. Lenka Žáčková?
“Pro naše město byl způsob, kterým proces aktualizace i zpracování Akčního plánu probíhal, zcela nový. Překvapil nás zájem veřejnosti o projednávaná témata a vůbec rozsah zapojení občanů. Průzkumu názorů veřejnosti se zúčastnilo více než dva tisíce hradeckých domácností a podařilo se nám diskutovat o prioritách i s významnými institucemi ve městě, školami, správci infrastruktury a dalšími. Veřejnost byla průběžně informována o postupu, hlavních výstupech, měla možnost se vyjadřovat v určitých fázích a nasbírali jsme mnoho podnětů nejen pro strategický plán jako takový, ale i pro naši každodenní práci. Snad nejzajímavější bylo telefonické dotazování občanů na jejich názory, preference i "bolesti" města. Úředníci magistrátu z našeho a dalších odborů a také zastupitelé a někteří volení představitelé se tak mohli dozvědět přímo od občana, co považuje on za nejdůležitější. Takový rozhovor pak často trval více než plánovaný čas, ale měli jsme z této akce velmi dobrý pocit.”
Zapojení veřejnosti, průzkum podnikatelského prostředí, neziskového sektoru, vedení pracovních skupin, zpracování výsledného dokumentu a konzultace k průběhu procesu byly zajištěny externími odborníky na jednotlivá témata. Externí spolupráce je v takovýchto procesech většinou nezbytná a prospěšná.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 11/2005.
Autorka článku je odbornou konzultantkou pro strategické plánování ve veřejné správě a zapojování veřejnosti společnosti MEPCO, mezinárodního poradenského centra obcí. Stala se hlavní konzultantkou procesu aktualizace Strategického plánu a zpracovatelkou Akčního plánu 2005-6)