Zahraničí |
Společná zemědělská politika Evropské unie se uvádí jako typický příklad komunitárních politik. Zahrnuje všechna opatření pro zachování společného trhu zemědělských výrobků, včetně rybářských produktů. Již řadu let se výdaje Evropské unie do zemědělství pohybují kolem poloviny unijního rozpočtu, čímž společná zemědělská politika zaujímá jednoznačně pozici finančně nejnáročnější politiky Unie. Proto se tato politika v uplynulých deseti letech stala terčem nejen různých kritik a reforem, ale také průzkumů, ve kterých se zjišťovalo, jaké o ní mají občané Unie znalosti, jaké na ni mají názory, jak ji vnímají a jaký užitek jim přináší.
Koncem uplynulého roku publikovala Evropská komise zvláštní vydání Eurobarometeru, ve kterém byly publikovány výsledky studie o názorech občanů Unie na společnou zemědělskou politiku. Studie byla vypracována na základě požadavku Generálního ředitelství pro zemědělství Evropské komise. V období 1995–2003 byly občanům tehdejších patnácti členských států kladeny otázky, zda mají znalosti o tom, ve kterých oblastech vykazuje Evropská unie svoje aktivity, které jsou společné komunitární politiky a především řada otázek se konkrétně týkala společné zemědělské politiky. Průzkum ukázal, že občané Evropské unie zastávají názor, že Unie zaměřuje svoje aktivity především na oblasti, zahrnuté v Tabulce 1.
I když je společná zemědělská politika mezi komunitárními politikami na veřejnosti obecně považována za nejznámější, průzkumy v jednotlivých letech prokázaly, že většina občanů nemá v dané oblasti zdaleka tak potřebné vědomosti, jak by se dalo očekávat. Například v roce 1995 pouze dva z pěti dotázaných občanů uvedli, že “někdy slyšeli nebo četli” o společné zemědělské politice. Naproti tomu většina dotázaných (54 %) konstatovala, že jim je tento pojem neznámý. Nejhůře dopadli v tomto směru Italové (17 %), Španělé (21 %) a Rakušané (23 %), zatímco největší podíl znalostí byl zaznamenán u Francouzů (73 %), Dánů a Irů (66 %).
Polovina občanů pro společnou zemědělskou politiku
V průzkumu se po řadu let opakoval dotaz, zda by se rozhodování o zemědělské politice a zároveň také o rybolovu mělo odehrávat na komunitární úrovni, nebo by mělo spadat do národní kompetence. V roce 2003 každý druhý z respondentů zastával názor, že by se o problematice zemědělství mělo rozhodovat na úrovni Evropské unie, kdežto 43 % dotázaných by preferovalo rozhodování na národní úrovni. Nejvíce zastánců měla společná zemědělská politika v Belgii, Španělsku, Nizozemsku a Německu, kde zastávalo tento názor šedesát procent dotázaných. Na druhém konci žebříčku bylo o výhodnosti společné zemědělské politiky přesvědčeno pouze 21 % Finů, 38 % Rakušanů a 39 % Švédů. Stejný dotaz byl v uplynulých letech položen i občanům v třinácti tehdejších kandidátských státech. Z nich zastávalo 52 % názor, že by měla být zemědělská politika společná, kdežto 37 % chtělo udržet zemědělskou politiku v kompetenci jednotlivých států. Jedenáct procent respondentů nemělo na danou problematiku vyhraněný názor (Tabulka 2).
V průběhu deseti let, kdy průzkum probíhal, byli občané patnácti evropských států dotazováni, na jaké priority by se měl budoucí vývoj společné zemědělské politiky soustředit. V polovině devadesátých let kladli občané důraz především na tyto aspekty:
zajistit zdravotně nezávadné potraviny pro obyvatelstvo,
udržet počet farmářů,
zajistit slušné zacházení se zvířaty,
boj proti korupci v zemědělství,
udržet diversitu venkova,
zajistit výrobu alternativních zdrojů energie,
hájit zájmy farmářů proti konkurenci farmářů z nečlenských států Evropské unie.
Na produkci zdravotně nezávadných potravin nejvíce naléhali občané Finska, Švédska, Dánska a Belgie, na druhé straně byli u tohoto aspektu nejvíce benevolentní Francouzi, Portugalci, Holanďané a Rakušané.
Postupem času se v odpovědích občanů Unie vedle důrazu na produkci zdravých potravin stále více prosazoval aspekt ochrany životního prostředí. Ve třinácti z patnácti členských států však byla jako nejvyšší priorita zmiňována produkce kvalitních (bezpečných) potravin, pouze Řekové přisuzovali větší význam boji proti korupci v zemědělském sektoru a Rakušané viděli hlavní prioritu společné zemědělské politiky v zaručení vhodného zacházení se zvířaty. Relativně nejvíce podporovali faktor zachování vhodného životního prostředí Dánové, Holanďané a Švédové.
Jedna z kapitol studie se zabývala názory občanů (2001-2003) na skutečnost, že v rámci reformy společné zemědělské politiky se v posledním období snižují přímé dotace na produkci a stále více prostředků směřuje na celkovou ochranu a podporu rozvoje venkova a na přímou podporu farmářů. V roce 2003 takřka tři z pěti dotázaných považovali tento vývoj v rámci společné zemědělské politiky za pozitivní, zbývající část z poloviny zastávala neutrální postoj, nebo se vyslovila k tomuto vývoji negativně.
V průzkumu se též zjišťovalo, z jakých zdrojů občané Evropské unie čerpají informace o společné zemědělské politice. V tomto směru zvítězilo podle očekávání televizní vysílání, z něhož čerpalo informace 85 % respondentů. Nejvíce může být v tomto směru se svojí osvětovou činností spokojena portugalská televize, neboť pro 91 % Portugalců je základním zdrojem informací. Druhým hlavním zdrojem informací je tisk, ze kterého čerpá informace o společné zemědělské politice 62 % respondentů. Nejvíce čtenářů je v tomto směru mezi Finy, Rakušany, Švédy, Němci a občany Velké Británie. Třetí příčku mezi zdroji informací obsadilo rozhlasové vysílání, ze kterého čerpalo informace 38 % dotázaných. Dalších 29 % respondentů uvedlo jako zdroj ústní podání a každý čtvrtý získal požadované informace z časopisů. Na posledním místě mezi zdroji informací se umístil internet, ze kterého získával informace takřka každý desátý (9 %) z dotázaných. Nejvíce jsou prostřednictvím této moderní formy informováni občané Velké Británie (19 %) a Finska (15 %).
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 11/2005.
Tabulka 1: Zaměření aktivit EU
Oblast |
Zastánci názoru |
zemědělství |
59 % |
zahraniční obchod |
54 % |
životní prostředí |
51 % |
zahraničně politické záležitosti |
45 % |
obrana |
42 % |
věda, výzkum, technologie |
38 % |
energetika |
33 % |
ochrana spotřebitele |
29 % |
zaměstnanost a sociální věci |
29 % |
regionální rozvoj |
22 % |
Pramen:Eurobarometer
Tabulka 2: Co zajišťuje společná zemědělská politika EU?
(Pozitivní odpovědi občanů v %)
Stát |
Kvalitní strava |
Zdravé potraviny |
Rozumné ceny potravin |
Nizozemsko |
58 |
41 |
34 |
Irsko |
51 |
37 |
19 |
Finsko |
51 |
30 |
37 |
Velká Británie |
47 |
31 |
27 |
Lucembursko |
43 |
34 |
35 |
Španělsko |
41 |
33 |
15 |
Itálie |
39 |
32 |
21 |
Francie |
39 |
31 |
16 |
Německo |
34 |
26 |
26 |
Rakousko |
33 |
23 |
30 |
Dánsko |
33 |
21 |
33 |
Belgie |
31 |
29 |
31 |
Řecko |
30 |
34 |
21 |
Portugalsko |
26 |
18 |
9 |
Švédsko |
25 |
16 |
33 |
EU 15 |
39 |
30 |
23 |
Pramen:Eurobarometer