Názor

Martin Štěpán,
auditor, DEAS s. r. o.

K novele vyhlášky o energetickém auditu

Koncem července loňského roku vyšla novelizace vyhlášky č. 213/20001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti náležitostí energetického auditu. Prostřednictvím vyhlášky č. 425/2004 Sb. se tak nově upravily jak některé základní podmínky vypracování energetických auditů, tak i podmínky činnosti energetických auditorů vůbec. Řadu změn, vyplývajících z nového předpisu, lze sice považovat za úpravy spíše “kosmetického” charakteru, odstraňující některé terminologické a metodické nedostatky či nejasnosti, přesto některé z nových úprav lze pro vypracování energetických auditů považovat za poměrně zásadní.

První z nich je požadavek na prověrku osvětlovacích soustav s cílem zjistit skutečný stav světelně technických parametrů na základě měření osvětlovaných prostorů a návazně posoudit energetickou náročnost osvětlovací soustavy. Jakkoliv je skutečností, že tato tematika do oblasti spotřeby energie nedílně zapadá, je třeba, aby se auditoři pro splnění požadované úlohy náležitě vybavili měřící technikou a při stanovení ceny auditu je třeba počítat i s náklady na požadované měření.

Dalším novým opatřením je ustanovení, že pokud měrná spotřeba energie budovy (resp. její části) odpovídá požadavkům příslušných předpisů a je doložena energetickým průkazem budovy, audit se neprovádí. Tím jsou de facto z povinnosti vypracování auditu vyčleněny nové nebo rekonstruované objekty s energetickou spotřebou, odpovídající aktuálně platným normativům.

Nově jsou upraveny i podmínky rozsahu energetického auditu, kdy vyhláška výslovně stanoví, že výsledky energetického auditu jedné budovy lze použít pro další budovy, jedná-li se buď o budovy stejné stavební soustavy, stavebního provedení, současného stavu konstrukcí a srovnatelné podlažnosti, nebo o budovy se stejným způsobem zásobování tepelnou energií na vytápění, stejným způsobem dodávky teplé užitkové vody, stejným způsobem užívání a srovnatelným vnitřním rozvodem. Je však třeba upozornit, že vyhláška nijak konkrétně neřeší definici “srovnatelnosti” jednotlivých budov a praktické uplatnění tohoto opatření lze proto považovat za značně subjektivní a tedy i diskutabilní faktor.

Byly upřesněny i podmínky pro získání statutu energetického auditora, kdy předpis výslovně stanoví, že za praxi v oboru se považuje nepřetržitá činnost v posledních šesti letech a došlo i k napojení na předpisy, platné v Evropské unii. Mezi další změny a úpravy lze zahrnout úpravy postupu ekonomického hodnocení či výpočtů environmentálních efektů a řadu drobných textových úprav.

O tom, jaké skutečné efekty přináší tato nová právní úprava problematice hospodaření energií, lze jistě dlouze diskutovat, ale pouze čas ukáže, jak se záměry tvůrců předpisu promítají do praxe.

Nad čím se však lze pozastavit hned, je způsob, jakým byl předpis uveden v účinnost. Z výše uvedených jen namátkou vybraných úprav je patrné, že pro energetické auditory znamenalo vydání nového předpisu poměrně dost práce s akceptováním nových požadavků. Nejednalo se pouze o nákup nové techniky či zakalkulování nových nákladů na vypracování auditu, ale i o doplnění nově požadovaných údajů či o změny programového vybavení v důsledku změn metodiky vypracování auditu.

Pro zpracovatele auditů se tedy o kosmetické změny nejednalo ani náhodou. Bylo by tedy jen logické, kdyby byl auditorům dán alespoň minimální časový prostor pro jejich odpovědnou realizaci, v obdobných případech snadno řešitelný například stanovením přechodných ustanovení předpisu.

Leč omyl – předpis byl schválen koncem června, ve Sbírce byl zveřejněn 21. července, a to s účinností od 1. srpna 2004. Přesně v době, kdy probíhaly práce na množství energetických auditů, které jsou vypracovávány a předávány tak, aby povinnost jejich pořízení byla splněna do konce roku. Tedy auditů, na nichž se již dlouhou dobu pracovalo a které byly zadávány v době, kdy o nové vyhlášce nebylo ani vidu ani slechu. A pokud měl někdo tu smůlu, že termín dopracování auditu měl sjednán například na srpen minulého roku, očekávalo jej poměrně nepříjemné dohadování s klientem zcela oprávněně namítajícím, že nijak lacino pořízený materiál nesplňuje aktuální požadavky předpisu, byť platného teprve několik dnů.

Ať k této situaci došlo z jakéhokoliv důvodu, rozhodně to novému předpisu již na počátku jeho existence mezi energetickými auditory na přílišné popularitě nepřidalo.

Další informace [nápis]
Číslo 11/2005
Časopis Veřejná správa č. 11/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail