Zahraničí

Ing. Jiří Zukal,
Brusel

Očima občanů EU: Společná zemědělská politika

autor: HASASpolečná zemědělská politika Evropské unie se uvádí jako typický příklad komunitárních politik. Zahrnuje všechna opatření pro zachování společného trhu zemědělských výrobků, včetně rybářských produktů. Již řadu let se výdaje Evropské unie do zemědělství pohybují kolem poloviny unijního rozpočtu, čímž společná zemědělská politika zaujímá jednoznačně pozici finančně nejnáročnější politiky Unie. Proto se tato politika v uplynulých deseti letech stala terčem nejen různých kritik a reforem, ale také průzkumů, ve kterých se zjišťovalo, jaké o ní mají občané Unie znalosti, jaké na ni mají názory, jak ji vnímají a jaký užitek jim přináší.

Koncem uplynulého roku publikovala Evropská komise zvláštní vydání Eurobarometeru, ve kterém byly publikovány výsledky studie o názorech občanů Unie na společnou zemědělskou politiku. Studie byla vypracována na základě požadavku Generálního ředitelství pro zemědělství Evropské komise. V období 1995–2003 byly občanům tehdejších patnácti členských států kladeny otázky, zda mají znalosti o tom, ve kterých oblastech vykazuje Evropská unie svoje aktivity, které jsou společné komunitární politiky a především řada otázek se konkrétně týkala společné zemědělské politiky. Průzkum ukázal, že občané Evropské unie zastávají názor, že Unie zaměřuje svoje aktivity především na oblasti, zahrnuté v Tabulce 1.

I když je společná zemědělská politika mezi komunitárními politikami na veřejnosti obecně považována za nejznámější, průzkumy v jednotlivých letech prokázaly, že většina občanů nemá v dané oblasti zdaleka tak potřebné vědomosti, jak by se dalo očekávat. Například v roce 1995 pouze dva z pěti dotázaných občanů uvedli, že “někdy slyšeli nebo četli” o společné zemědělské politice. Naproti tomu většina dotázaných (54 %) konstatovala, že jim je tento pojem neznámý. Nejhůře dopadli v tomto směru Italové (17 %), Španělé (21 %) a Rakušané (23 %), zatímco největší podíl znalostí byl zaznamenán u Francouzů (73 %), Dánů a Irů (66 %).

Polovina občanů pro společnou zemědělskou politiku

V průzkumu se po řadu let opakoval dotaz, zda by se rozhodování o zemědělské politice a zároveň také o rybolovu mělo odehrávat na komunitární úrovni, nebo by mělo spadat do národní kompetence. V roce 2003 každý druhý z respondentů zastával názor, že by se o problematice zemědělství mělo rozhodovat na úrovni Evropské unie, kdežto 43 % dotázaných by preferovalo rozhodování na národní úrovni. Nejvíce zastánců měla společná zemědělská politika v Belgii, Španělsku, Nizozemsku a Německu, kde zastávalo tento názor šedesát procent dotázaných. Na druhém konci žebříčku bylo o výhodnosti společné zemědělské politiky přesvědčeno pouze 21 % Finů, 38 % Rakušanů a 39 % Švédů. Stejný dotaz byl v uplynulých letech položen i občanům v třinácti tehdejších kandidátských státech. Z nich zastávalo 52 % názor, že by měla být zemědělská politika společná, kdežto 37 % chtělo udržet zemědělskou politiku v kompetenci jednotlivých států. Jedenáct procent respondentů nemělo na danou problematiku vyhraněný názor (Tabulka 2).

V průběhu deseti let, kdy průzkum probíhal, byli občané patnácti evropských států dotazováni, na jaké priority by se měl budoucí vývoj společné zemědělské politiky soustředit. V polovině devadesátých let kladli občané důraz především na tyto aspekty:

Na produkci zdravotně nezávadných potravin nejvíce naléhali občané Finska, Švédska, Dánska a Belgie, na druhé straně byli u tohoto aspektu nejvíce benevolentní Francouzi, Portugalci, Holanďané a Rakušané.

Postupem času se v odpovědích občanů Unie vedle důrazu na produkci zdravých potravin stále více prosazoval aspekt ochrany životního prostředí. Ve třinácti z patnácti členských států však byla jako nejvyšší priorita zmiňována produkce kvalitních (bezpečných) potravin, pouze Řekové přisuzovali větší význam boji proti korupci v zemědělském sektoru a Rakušané viděli hlavní prioritu společné zemědělské politiky v zaručení vhodného zacházení se zvířaty. Relativně nejvíce podporovali faktor zachování vhodného životního prostředí Dánové, Holanďané a Švédové.

Jedna z kapitol studie se zabývala názory občanů (2001-2003) na skutečnost, že v rámci reformy společné zemědělské politiky se v posledním období snižují přímé dotace na produkci a stále více prostředků směřuje na celkovou ochranu a podporu rozvoje venkova a na přímou podporu farmářů. V roce 2003 takřka tři z pěti dotázaných považovali tento vývoj v rámci společné zemědělské politiky za pozitivní, zbývající část z poloviny zastávala neutrální postoj, nebo se vyslovila k tomuto vývoji negativně.

V průzkumu se též zjišťovalo, z jakých zdrojů občané Evropské unie čerpají informace o společné zemědělské politice. V tomto směru zvítězilo podle očekávání televizní vysílání, z něhož čerpalo informace 85 % respondentů. Nejvíce může být v tomto směru se svojí osvětovou činností spokojena portugalská televize, neboť pro 91 % Portugalců je základním zdrojem informací. Druhým hlavním zdrojem informací je tisk, ze kterého čerpá informace o společné zemědělské politice 62 % respondentů. Nejvíce čtenářů je v tomto směru mezi Finy, Rakušany, Švédy, Němci a občany Velké Británie. Třetí příčku mezi zdroji informací obsadilo rozhlasové vysílání, ze kterého čerpalo informace 38 % dotázaných. Dalších 29 % respondentů uvedlo jako zdroj ústní podání a každý čtvrtý získal požadované informace z časopisů. Na posledním místě mezi zdroji informací se umístil internet, ze kterého získával informace takřka každý desátý (9 %) z dotázaných. Nejvíce jsou prostřednictvím této moderní formy informováni občané Velké Británie (19 %) a Finska (15 %).

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 11/2005.

Tabulka 1: Zaměření aktivit EU

Oblast

Zastánci názoru

zemědělství

59 %

zahraniční obchod

54 %

životní prostředí

51 %

zahraničně politické záležitosti

45 %

obrana

42 %

věda, výzkum, technologie

38 %

energetika

33 %

ochrana spotřebitele

29 %

zaměstnanost a sociální věci

29 %

regionální rozvoj

22 %

Pramen:Eurobarometer

Tabulka 2: Co zajišťuje společná zemědělská politika EU?
(Pozitivní odpovědi občanů v %)

Stát

Kvalitní strava

Zdravé potraviny

Rozumné ceny potravin

Nizozemsko

58

41

34

Irsko

51

37

19

Finsko

51

30

37

Velká Británie

47

31

27

Lucembursko

43

34

35

Španělsko

41

33

15

Itálie

39

32

21

Francie

39

31

16

Německo

34

26

26

Rakousko

33

23

30

Dánsko

33

21

33

Belgie

31

29

31

Řecko

30

34

21

Portugalsko

26

18

9

Švédsko

25

16

33

EU 15

39

30

23

Pramen:Eurobarometer

Další informace [nápis]
Číslo 11/2005
Časopis Veřejná správa č. 11/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail