Konzultace |
S platností od 1. srpna 2004 byla schválena novela vyhlášky č. 213/200 Sb. a vydána pod č. 425/2004 Sb. Tato novela v sobě zahrnuje určitá upřesnění procesu energetických auditů. Předně se dá prohlásit, že novela vychází z toho, aby se metodika energetického auditu v zásadě neměnila. Při návrhu novely se vycházelo ze zkušeností z dvouleté platnosti vyhlášky a prvních již zpracovaných energetických auditů.
V novele se upřesňuje řada ustanovení, například určení zadavatele energetického auditu, určení předmětu energetického auditu, v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů se vypouští rodné číslo, upřesňuje se stanovení výchozí energetické bilance a podobně.
Dále se stanoví, že provádí-li se energetický audit u technologických zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos, distribuci a vnitřní rozvod elektrické energie a na rozvod tepelné energie včetně vnitřního rozvodu, hodnotí se toto zařízení podle platné vyhlášky č. 150/2001 Sb. V řadě zpracovaných energetických auditů tomu tak není. V těchto případech se navržená opatření stanovují s cílem dosáhnout minimálně hodnot stanovených vyhláškou. Jestliže pak technologická zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos, distribuci a vnitřní rozvod elektrické energie a na rozvod tepelné energie včetně vnitřního rozvodu odpovídají požadavkům na účinnost užití energie stanoveným podle vyhlášky, energetický audit se neprovádí.
Provádí-li se energetický audit stavební části budovy, stanoví se, u kterých konstrukcí není dosažení hodnot podle vyhlášky č. 291/2001 Sb., o účinnosti při spotřebě tepla v budovách, technicky možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na předpokládanou dobu užívání budovy, její provozní účely, nebo to odporuje požadavkům například zákona o státní památkové péči. V těchto případech se navržená opatření stanovují s cílem dosáhnout požadovaných hodnot. Odpovídá-li měrná spotřeba tepla při vytápění budov požadavkům stanoveným podle vyhlášek, energetický audit se neprovádí. Tuto skutečnost prokáže vlastník energetickým průkazem budovy.
Výsledky energetického auditu jedné budovy lze použít pro všechny budovy v případě, jsou-li splněny podmínky, že se jedná se o budovy stejné stavební soustavy, stavebního provedení, současného stavu konstrukcí a srovnatelné podlažnosti, a že se jedná o budovy se stejným zásobováním tepelnou energií na vytápění, dodávkou teplé vody, stejnou otopnou soustavou, způsobem užívání a srovnatelným vnitřním rozvodem. Jsou-li splněny podmínky, že se jedná o technologická zařízení stejného typu, produkce a kapacity, lze i zde výsledků energetického auditu využít pro všechny tyto případy. Zde by mělo zvláště pro majitele budov, jako jsou bytová družstva či obce, dojít k úspoře nákladů na pořízení energetických auditů, aniž by byla snížena kvalita navržených opatření.
Nové je ustanovení o nutnosti posouzení úrovně osvětlovacích soustav, protože celá řada auditů se osvětlením vůbec nezabývá. Podstatné je slovo “převážně”, které v ustanovení § 4 odst. 15 znamená, že je-li k dispozici světelně technický projekt a je-li osvětlovací soustava provozována v souladu s projektem, lze z jeho údajů vycházet. Měření, pokud je nutné jej provádět, se provádí ve shodě s ustanoveními příslušných ČSN jako orientační, není cílem energetického auditu nahrazovat měření, prováděná pro účely hygiena práce a ochrany zdraví zaměstnanců.
Nové je ustanovení § 6 odst. 5 a § 9 odst. 4, kde je v energetickém auditu pro příspěvkové organizace zavedeno stanovení dílčího souboru technických a organizačních opatření realizovatelných metodou EPC. Jedná se o zavedení možnosti financování energeticky úsporných projektů, či projektů energetických služeb formou dodavatelského úvěru v souladu s vyhláškou č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programu reprodukce majetku v případech, kdy zejména příspěvkové organizace nemají prostředky na realizaci.
V § 7 odst. 3 je stanoveno, že se do ekonomického hodnocení nezahrnují náklady na opatření k odstranění zanedbané údržby. Toto ustanovení by mělo zásadně zreálnit pohled na energeticky úsporná opatření, která byla při dosud prováděném způsobu vyhodnocení zatěžována řadou nákladů, jež s energetickými úsporami nesouvisely. Jako příklad lze uvést například opravu obvodového pláště budovy, která může být provedena v souladu v příslušnou ČSN, nebo může být provedena způsobem lepším. Zde je pak energeticky úsporné opatření pouze rozdíl mezi těmito dvěma způsoby, nikoliv celkové náklady na realizaci, jako je například povrchová úprava fasády, zábor prostranství, stavba lešení a podobně.
Doplněna je také část vyhodnocení vlivu na životní prostředí stanovením jednotného způsobu přepočtu energetické úspory na úsporu emisí kysličníku uhličitého, což souvisí s přípravou na obchodování s emisemi.
V § 11 je upřesněn požadavek na odbornou způsobilost žadatelů o zkoušky energetických auditorů. Současně s tím je zavedeno uznávání odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie.