VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 11
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

zahraničí

Doc. JUDr.Olga Vidláková, CSc.

Vývoj místních financí v členských státech EU v posledních letech

Je známo, že pozitivní vývoj rozpočtu celé Evropské unie od roku 1997 do roku 2000, kdy HDP vzrostl z hodnoty –2,4 % až na +1,0 %, se v roce 2001 opět zlomil pod nulovou hodnotu (-0,9 %), která v roce 2002 dále poklesla na –1,9 %. V této souvislosti může být zajímavý bližší pohled na vývoj místních financí v regionu EU podle čtyř kritérií:

Místní veřejné výdaje

V období 1997-2002 rostly místní veřejné výdaje ročně o 3,3 %, což bylo rychlejší tempo ve srovnání s celkovými veřejnými výdaji. Růstová křivka však nebyla rovnoměrná; od nízkého startu v roce 1997 (+0,5 %) další tři roky rostla (1998: +1,9 %, 1999: +3,5 %, 2000: +4,0 %), v roce 2001 se růst snížil na +2,6 %, aby opět dosáhl vyššího tempa v roce 2002: +4,6 %. Tento poslední růst místních veřejných výdajů byl ovlivněn rozsáhlým přenosem působnosti z ústřední státní správy na lokální samosprávnou úroveň ve Španělsku, bez nějž by činil v regionu EU pouze +1,6 %. Španělský přesun působnosti na lokální samosprávnou úroveň byl vydatně podpořen z evropských strukturálních fondů. Kromě Španělska byl zaznamenán nejvyšší průměrný roční růst místních veřejných výdajů v Řecku (+10,6 %) a v Irsku (+11,8 %). V ostatních členských státech se pohyboval v mezích od +1,8 % (Spojené království - UK) do +5,4 % (Portugalsko), s výjimkou Německa, kde byl v průběhu celého období nulový, a Rakouska, kde byl dokonce mírně pod 0,0 %. V roce 2002 byly kromě těchto dvou zemí nejnižší místní veřejné výdaje v Itálii a v UK. Při vyhodnocování roku 2003 se pro Německo, Rakousko a Itálii nepředpokládá výraznější změna; dále se předpokládá pokles místních veřejných výdajů v Belgii a pouze umírněný růst ve Švédsku, zejména s ohledem na redukci ve veřejných investičních výdajích. Naopak ve Španělsku má pokračovat ještě silný růst a rovněž ve Francii se očekává růst výdajů, ovlivněný zvýšenými výdaji do sociální oblasti v departmentech.

Místní investiční veřejné výdaje

Průměrný roční růst investičních výdajů činil ve sledovaném období 3,5 % a byl tedy srovnatelný s vývojem místních neinvestičních veřejných výdajů a vyšší než celkový růst veřejných investičních výdajů ve všech členských státech EU. V deseti zemích evropské patnáctky činil více než 4 % a nejvyšších hodnot dosáhl v Irsku (19,9 %). Nižší než čtyři procenta byl v Dánsku (3,4 %), ve Švédsku (3,1 %), v Belgii (0,8 %) a negativní hodnoty vykazoval v Německu (-3,4 %) a v Rakousku (-9,6 %). Ani vývoj tohoto indikátoru nebyl rovnoměrný, ale spíše kolísavý: v roce 1997 silně poklesl, v roce 1998 činil +3,5 %, v roce 1999 dosáhl +6,0 %, v roce 2000 poklesl na +3,7 % a další pokles zaznamenal i v následujících letech; +3,3 % v roce 2001 a +1,0 % v roce 2002. Nicméně přes celkový pokles veřejných investičních výdajů v roce 2002 pod nulovou hodnotu místní investiční veřejné výdaje si zachovaly hodnotu pozitivní, byť nízkou. Dynamickým zůstal vývoj tohoto indikátoru v roce 2002 v menší části regionu EU, konkrétně ve Finsku, Lucembursku, Řecku, Španělsku, Švédsku a ve Spojeném království. Předpovědi pro další vývoj jsou spíše zdrženlivé, zejména s ohledem na výdajové tlaky místních rozpočtů v sociální oblasti, nízké příjmy z daní a povinnost udržet vyrovnaný rozpočet. Růst místních investičních veřejných výdajů se předpokládá pouze ve Francii a Belgii s ohledem na volební cyklus a ve Spojeném království, kde by měl pokračovat zejména v sektorech vzdělávání a veřejné dopravy.

Příjmy z místních daní

Objem příjmů z místních daní rostl v období 1997–2002 průměrně ročně o +5,5 %, což byl významně vyšší nárůst než HDP (+2,4 %) a daňové příjmy celkem (+2,9 %) v celém regionu EU. Tento vývoj byl značně nerovnoměrný: v roce 1997 činil pouze +4,1 %, a to zejména díky přesunu podílu na dani z příjmů na obce ve Španělsku, následoval prudký vzrůst v roce 1998 až na +12,8 % vyvolaný italskou reformou místních daní, snížení na růst +2,7 % v roce 1999, navýšení růstu na +4,6 % v roce 2000, opětné snížení v roce 2001 na pouhou hodnotu +0,9 %, vzhledem k celkovému útlumu, a opětný vzestup v roce 2002 na +7,3 % v důsledku dalších přesunů daňových příjmů ve Španělsku. Nejnižší růst tohoto indikátoru byl v průběhu sledovaného období v Německu, Rakousku a ve Francii (méně než +1,0 %), naopak nejvyšší byl ve Španělsku a v Itálii (+15,9 % a +14,4 %). Ostatní země se pohybovaly v rozmezí +2,2 % (Belgie) až +6,5 % (Portugalsko). Pokud by se odhlédlo od vysokých přesunů daňových příjmů na obce ve Španělsku, které měly kompenzovat zvýšené náklady obcí vyvolané přesunem působnosti na obce v oblasti zdravotnictví a školství, činil by růst tohoto indikátoru za ostatní členské státy v roce 2002 pouhého půl procenta. Přitom v osmi státech (Belgii, Dánsku, Irsku, Lucembursku, Portugalsku, Řecku, Švédsku a UK) byl růst vyšší než +3,5 %, ale v dalších třech státech byl daleko nižší (Francie: +0,9 %, Itálie: +0,5 %, Nizozemsko +1,4 %) a ve zbylých třech šlo dokonce o pokles (Finsko: -1,5 %, Německo: -5,8 % a Rakousko: -4,2 %). Pokles uvedeného indikátoru v těchto státech byl způsoben zejména citlivostí některých místních daní (například odváděných podniky) na celkovou ekonomickou situaci. Ani výhled na rok 2003 není optimistický, snad jedině s výjimkou Belgie, Francie a Spojeného království.

Poznámka: v tomto textu bylo využito údajů z publikace Dexia o místních financích v Evropské unii z října 2003. Další informace lze získat na www.dexia-creditlocal.com

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 11/2004.

Palác Stoclet v Bruselu (na obálce čísla) je dílem rakouského architekta Josefa Hoffmanna (1870-1956). Rodák z Brtnice u Jihlavy studoval architekturu na vídeňské Akademii, ovlivněn byl Otto Wagnerem, přes secesi dospěl k funkcionalismu. Palác byl vybudován v létech 1905-1911 pro rodinu ředitele Société Générale. Architekt se omezil na použití základních geometrických forem, interiéry dotvořil doslova do posledního detailu, až po čajové lžičky a zařízení koupelen. Výzdoba jídelny byla provedena podle návrhu Gustava Klimta.



Copyright © 2004 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |