VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 11
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

téma

Daniela Řeřichová

Nejde jen o decentralizaci financí z veřejných rozpočtů

Informační centrum nadací a občanské sdružení Spiralis byly organizátory mezinárodního workshopu zaměřeného na udržitelný rozvoj neziskového sektoru v prostředí Evropské unie. Vstup Česka do Unie a reforma veřejné správy významně změní strukturu finančních zdrojů, které využívají české neziskové organizace. Konference v závěru ledna dala příležitost šedesáti lektorům a třem stovkám účastníků vyjádřit se k aktuální problematice.

Cesty k účinnému fundraisingu

V prvním bloku ředitelka Spiralis poskytla informaci o projektu, který analyzoval současný stav fundraisingu v neziskových organizacích ČR. Respondenty výzkumu se stala skupina 455 neziskových organizací různých právních forem, velikostí i působnosti. Zhruba dvacet procent finančních prostředků získávají organizace vlastní činností, jedenáct procent od firem, deset procent od nadací. Přesto, že v současné době probíhá v republice více než čtyři sta veřejných sbírek, tvoří jejich výnos asi dvě procenta ročních příjmů neziskových organizací. 24 procenta neziskových organizací hospodaří s ročním rozpočtem menším než 100 000 Kč, 31 procento s rozpočtem 100 000 až jeden milion, 28 procent s rozpočtem jeden až pět milionů, 15 procent s vyšším rozpočtem. 85 procent neziskových organizací čerpá finanční prostředky výlučně nebo většinou z domácích zdrojů, pouze pět procent pracuje většinou se zahraničními zdroji.

Zhruba 36 procent příjmů neziskových organizací pochází z veřejných rozpočtů. Nejvíce jsou na nich závislé organizace sociální a zdravotní a organizace zabývající se volnočasovými aktivitami. Veřejné rozpočty vůbec nevyužívá kolem 36 procent neziskových organizací. Pro dalších 16 procent jsou jen malým doplňkem rozpočtu. Naopak pro polovinu neziskových organizací přestavují podstatnou část rozpočtu. Komerční sféra naplňuje rozpočty neziskových organizací zhruba jedenácti procenty. Firmy podporují nejvíce organizace zdravotní a organizace působící v oblasti regionálního rozvoje. Nejméně podporují organizace ekologické. Téměř polovina neziskových organizací nepracuje s podporou firem. Nadace a nadační fondy doplňují rozpočty neziskových organizací zhruba o deset procent. Největší podporu získávají ekologické organizace. S nadační podporou se nesetkává asi šedesát procent neziskových organizací, pro šestnáct procent znamená nadační podpora podstatné naplnění rozpočtu. Podpora individuálních dárců představuje asi sedm procent a směřuje nejvíce do oblasti charity. Dalšími finančními zdroji jsou členské příspěvky (šest procent) a granty ambasád (dvě procenta).

Jak oslovit a získat veřejnost

O zkušenostech s daňovými asignacemi informovali zahraniční účastníci. Anikó Porkoláb z organizace Niok v Budapešti monitorovala situaci od roku 1996, kdy byl v Maďarsku přijat zákon o možnosti přispět jedním procentem z daní vybrané neziskové organizaci. Projev svobodné a odpovědné vůle občanů, kdy jsou peníze státu elokovány demokratickým způsobem, má mnohem širší záběr. Kampaň zacílená na informovanost veřejnosti o aktivitách neziskových organizací umožňuje občanům orientovat se v této oblasti a lépe porozumět konkrétním projektům. Na základě průzkumu z roku 1999 byly analyzovány skupiny dárců, jejich vzdělání a důvody poskytnutí příspěvku. Nejčastěji tuto možnost využívají lidé s vyšším vzděláním, ve věku 40-60 let, převažují ženy a obyvatelé větších měst. V roce 2003 věnovalo jedno procento z příjmů neziskové organizaci dvě stě tisíc daňových poplatníků. Jednalo se většinou o velké a mediálně známé nadace, neboť významnou roli při rozhodování o adresátovi hraje promotion a reklama. Z důvody ochrany dat je příspěvek anonymní, příjemce nezná dárce. Pro tuto možnost projevu solidarity se rozhoduje zhruba 34 procenta občanů.

Jedno procento není charita

Jana Kadlecová z Bratislavy informovala o legislativě daňových asignací a kampani nazvané Jedno procento pro hodnotnější život. Podmínkou pro získání příspěvku je registrace neziskových organizací. Od roku 2004 se daňové asignace zvyšují na dvě procenta, tzn., že neziskové organizace mohou teoreticky získat až jednu miliardu slovenských korun. Kromě fyzických osob se okruh rozšiřuje i na právnické osoby a existuje osm základních oblastí pro definování příspěvku. Hlavními cílovými skupinami jsou daňoví poplatníci s vysokoškolským vzděláním a zaměstnavatelé.

Ředitel organizace KLON z Varšavy Jakub Wygnanski se zabýval otázkami filantropie a sociálního kapitálu. Vzhledem k tomu, že 94 procent daňových poplatníků neuvádí jednoprocentní příspěvek neziskové organizaci v daňovém přiznání, signalizuje to spíše emotivní a ne aritmetickou úvahu. V Polsku existuje velmi složitý administrativní proces transferu prostředků, které jsou adresné, nikoliv anonymní. Kampaň vynaložená na přesvědčování veřejnosti je nákladná, a tak se naskýtá otázka o efektivitě takto získaných prostředků.

Evropská praxe ve financování EU projektů

Cecilia Liljegren z organizace ECAS (evropská síť neziskových organizací) v Bruselu informovala o komunitárních akčních programech. Na konkrétních projektech dokazovala způsob kofinancování, kdy osmdesát procent prostředků lze získat od evropské komise za předpokladu, že řešitel prokáže zdroj zbývajících dvaceti procent přímo v žádosti. ECAS vyžaduje bankovní záruky i na zálohování grantů. Velký prostor byl věnován regionální politice a rozvíjení dialogu mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem. Důležitým principem je subsidiarita a implementace programů.

Náměstek ředitele pro marketing Petr Slabý z Komerční banky poskytl informace o Strukturálních fondech, o programu Ponte a definoval projekty Společný regionální operační program v gesci MMR, Průmysl a podnikání v gesci MPO, Rozvoj lidských zdrojů v gesci MPSV. Vysvětlil zásady předfinancování grantů a zdůraznil neslučitelnost sdružování grantů z národních struktur a EU.

Workshopy a případové studie

Pracovní jednání se týkala fungování dotačních systémů, nejednoznačností veřejných sbírek, nástrojů k vyhledávání zahraničních partnerů, spektrem bankovních produktů, úspěšností direct marketingu či přípravou “zákona o 1%”.

Konference prokázala kvalifikovanost představitelů neziskového sektoru a jeho zvyšující se úroveň.



Copyright © 2004 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |