VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 11 |
konzultace |
Tomáš Nahodil
nahodil.tomas@vlada.cz
Úvodem
Poslanecká sněmovna Parlamentu projednává na únorové schůzi vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Tento článek se zaměřuje pouze na nejdůležitější změny, které část první vládního návrhu zákona provede v platné právní úpravě doručování písemností podle o.s.ř. Výklad o zbývajících částech vládního návrhu zákona je úmyslně pominut, byť je níže o vládním návrhu zákona psáno jako celku. Přijetí vládního návrhu zákona bude znamenat, že nabude účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy pravděpodobně v některém z letošních letních měsíců.
Důvody předložení vládního návrhu zákona
Koncepce vládního návrhu zákona vychází z premisy, že soudy nejen své písemnosti dodávají k doručení, ale také posuzují a rozhodují, zda bylo jejich doručení bezvadné. Aby však mohlo být doručení kdykoliv ověřeno, musí být řádně doloženo. Nezbývá tedy, než aby jeho právní úprava byla jednoznačná, přehledná a průhledná, protože to, zda doručení proběhlo podle zákona, posuzuje nejen prvoinstanční, ale často rovněž i odvolací či dovolací soud, jemuž již okolnosti, za nichž byla písemnost dána (zásadně soudem prvního stupně) k doručení, nemusejí být známy.
Platná právní úprava doručování písemností soudů je obsažena v ustanoveních § 45 až § 50g o.s.ř. Její původní koncepce vycházela z teze, že doručování bude prováděno prostřednictvím pošty a ostatní formy doručování, včetně eventuálního doručování samotnými soudy, budou mít jen subsidiární povahu. Dnem účinnosti (1) tzv. velké novely (2) o.s.ř. byl institut doručování výrazně pozměněn. Došlo k opuštění preference doručování prostřednictvím držitele poštovní licence, zavedena byla nová ustanovení upravující doručování speciálním druhům adresátů (státu, advokátům, notářům, obcím a krajům).
Praxe však ukazuje, že se soudní písemnosti ani po další novelizaci (3) o.s.ř. nedoručují vždy v souladu s o.s.ř. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona k tomu lakonicky dodává, že “aniž by příčiny tohoto jevu rozebírala, jsou výsledkem takového postupu neodůvodněné průtahy v řízení před soudy, narušení právní jistoty účastníků řízení i třetích osob a zpochybnění právní moci a vykonatelnosti soudního rozhodnutí, které se od doručení písemnosti odvíjejí”.
Soudní písemnosti budou doručovány přímo při jednání soudu
Vládní návrh zákona mění v porovnání s platnou právní úpravou prioritu způsobů doručování soudních písemností. Písemnosti budou adresátům doručovány přímo při jednání soudu nebo jiném soudním úkonu. Pouze tehdy, nebudou-li doručeny tímto způsobem, bude moci soud nařídit jejich doručení alternativně prostřednictvím veřejné datové sítě nebo doručujícího orgánu. Volba každého z těchto dvou způsobů bude, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, závislá na úvaze předsedy senátu. Doručení prostřednictvím veřejné datové sítě proto zpravidla nařídí, bude-li si jist, že tím nezpůsobí průtahy v řízení. Zejména u písemností vyznívajících v neprospěch adresáta (předvolání, předvedení, odsuzující rozsudek apod.) lze totiž při doručování tímto způsobem již dopředu počítat s určitou adresátovou neochotou spolupracovat (při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě nelze doručení písemnosti prokázat jinak než potvrzující adresátovou datovou zprávou opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem).
Vládní návrh zákona nově vymezuje doručující orgány
Doručujícími orgány rozumí vládní návrh zákona soudní doručovatele, orgány justiční stráže, soudní exekutory, provozovatele poštovních služeb, orgány Policie ČR, orgány Vězeňské služby, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, územní vojenské správy, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti. Novými doručujícími orgány jsou v porovnání s platnou právní úpravou orgány Vězeňské služby, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, územní vojenské správy a Ministerstvo vnitra. Vládní návrh zákona stanoví, za jakých podmínek bude možno doručovat soudní písemnosti prostřednictvím toho kterého z doručujících orgánů.
Okamžikem nabytí vládního návrhu zákona účinnosti nebude již doručujícím orgánem výhradně držitel poštovní licence, nýbrž každý provozovatel poštovních služeb, tj. jakákoliv fyzická nebo právnická osoba provozující poštovní služby na základě souhlasu Ministerstva informatiky. Okruh osob, které se budou moci na doručování podílet, se o ty, jimž nebyla poštovní licence udělena, rozšiřuje úmyslně. Důvodem je skutečnost, že poštovní licenci lze podle zvláštního právního předpisu (4) udělit na tutéž dobu pouze jednomu subjektu.
Doručování zástupcům účastníka řízení, jeho opatrovníkovi a zástupci pro doručování písemností
Účastník občanského soudního řízení může být v řízení zastoupen svými zákonnými zástupci, eventuálně zmocněnci s prostou nebo procesní plnou mocí. Zákonní zástupci účastníka nebo zmocněnci s procesní plnou mocí mohu v řízení činit vše, k čemu je oprávněn sám účastník. Zmocněnec účastníka s prostou plnou mocí může účastníka zastoupit jen při úkonech výslovně uvedených v plné moci. Vládní návrh zákona stanoví způsob doručení písemnosti zvlášť pro každý z těchto případů účastníkova zastoupení. Na rozdíl od platné právní úpravy jsou pravidla doručování účastníkovým zástupcům vtělena do samostatných ustanovení, stejně jako v případě doručování účastníkovu opatrovníkovi nebo zástupci pro doručování písemností.
Institut zástupce pro doručování písemností si zaslouží bližší pozornost. Nejedná se o zástupce účastníka řízení, neboť zástupce pro doručování písemností si účastník nebo jeho zástupce zvolí tehdy, není-li možno doručovat písemnosti bez obtíží nebo průtahů (pozn. autora: všimněte si vylučovací spojky) jemu či jeho zástupci. Pokud si účastník na výzvu soudu zástupce pro doručování písemností nezvolí nebo nebude-li písemnosti možno bez obtíží a průtahů (pozn. autora: všimněte si slučovací spojky) (5) doručovat ani zástupci pro doručování písemností, budou účastníku písemnosti jemu určené doručovány uložením u soudu, s výjimkou doručování do ciziny a zvláštních případů doručování fyzickým osobám.
Změny ve způsobu doručování fyzickým osobám a jeho zvláštní případy
Na rozdíl od platné právní úpravy neobsahuje již vládní návrh zákona povinnost zjišťovat, zda se adresát v místě doručení skutečně zdržoval, nebyl-li na jím uvedené adrese ani kdekoliv jinde doručujícím orgánem zastižen. Ukázalo se totiž, že toto zjišťování bývá velmi obtížné, ne-li snad dokonce nemožné. Zpravidla ani nejbližší sousedi adresáta nevědí, zda není na služební cestě, v nemocnici nebo kde jinde se z různých důvodů zdržuje.
Mezi ustanovení o.s.ř. o doručování fyzickým osobám vkládá vládní návrh zákona nové ustanovení upravující zvláštní případy doručování fyzickým osobám. Jedná se o zvláštní případy upravené dosud ve zvláštních právních (6) a správních (7) aktech. Ustanovení dopadá na situace doručování písemností fyzické osobě umístěné ve výkonu trestu odnětí svobody, vazby nebo ústavní či ochranné výchovy, dále vojákovi, policistovi, osobě požívající diplomatických výsad a imunit a osobě nacházející se v jejím bytě či v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona uvádí, že význam těchto zvláštních případů doručování vyžaduje zákonnou úpravu.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 11/2004.
Poznámky:
1.1.2001
zákon č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
novelizace byla provedena zákonem č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního; účinnost k 1.1.2003
zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů
zajímavé je, že nebude-li možno doručovat soudní písemnosti účastníku nebo jeho zástupci, postačí, bude-li tato nemožnost způsobena buď samotnými obtížemi z takového doručování vyplývajícími nebo samotnými průtahy s takovým doručováním spojenými, vždy však postačí alternativně buď obtíže nebo průtahy; k doručování písemností uložením u soudu však bude moci dojít jedině tehdy, bylo-li by jejich doručení účastníkovi nebo jeho zástupci pro doručování písemností spojeno s obtížemi a průtahy zároveň, tj. výhradně s oběma těmito překážkami kumulativně a nikoliv jen s jednou z nich
vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů
instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 1/2002 (č.j. 505/2001-Org), kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy
Mgr. Tomáš Nahodil (25) je absolventem Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V průběhu středoškolských studií pracoval jako reportér a později hlasatel zpravodajských relací rozhlasových stanic Radio Zlatá Praha a Frekvence 1. Od r. 2000 je zaměstnán na Úřadu vlády ČR, zprvu v odboru evropské integrace, nyní v oddělení odborných analýz. V letech 2001–2002 pracoval jako legislativní konzultant senátora Parlamentu ČR. Je autorem a spoluautorem několika odborných článků, převážně z oblasti legislativního procesu. V současnosti je přihlášen k rigorózní zkoušce na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. |