Týdeník Veřejná správa


Přírodní památky

Doc. RNDr. Jan Vítek

Klokočské a Betlémské skály

Vyšlo v čísle 10/2007

V severní části CHKO Český ráj se v borových lesích poblíž Turnova skrývá malebné pískovcové území, chráněné v přírodní rezervaci Klokočské skály. Na ploše více než 228 hektarů zaujímá dvě volně na sebe navazující skalní oblasti. V jižní a východní části vystupují rozsáhlejší “vlastní” Klokočské skály, nazvané podle obce Klokočí, která lemuje úpatí zdaleka nápadné skalní stěny. Zbývající severní a západní partie vyplňují Betlémské skály, pojmenované podle osady Betlém s Betlémským Mlýnem v přilehlém údolí Jizery.

Každá z našich pískovcových skalních oblastí nepochybně má své osobité a v mnohém i poněkud tajemné kouzlo, což v plné míře platí i o “klokočské” přírodní rezervaci, dostupné několika turisticky značenými cestami. Tak třeba z Turnova směřuje žluté značení nejprve údolím Stebenky, pak přes obec Bělá a posléze hluboko zaříznutou roklí Zeleného dolu do “lůna” skalní oblasti. Naproti tomu červené značky zprvu sledují údolí Jizery a pak se za Záholicemi proplétají územím Betlémských skal. Do ústřední části Klokočských skal je to však nejblíže buď z obce Klokočí strmým výstupem temnou průrvou Průchody, nebo od silniční křižovatky Podloktuše přes zříceninu hradu Rotštejn. Ta je částečně zpřístupněna pro veřejnost a kromě uměle vyhloubených světniček a sklepů zde zaujme i seskupení bizarně tvarovaných pískovcových skal. Jednu z nich protíná působivé, několik metrů velké skalní okno. Partiím od Rotštejna až za obec Klokočí dominuje téměř dva kilometry dlouhá a okolo padesáti metrů vysoká skalní stěna, z jejíž hrany (sledované turistickou stezkou) se otevírá krásný výhled do severních okrajů Českého ráje a především na táhlé pásmo Ještědsko-kozákovského hřbetu. Tato nápadná stěna je místy téměř souvislá, jinde – například přímo nad obcí Klokočí – rozčleněná do výčnělků a samostatných věží. Jeden z nejmohutnějších okrajových bloků dostal název Radnice, přiléhavé je i pojmenování poněkud “bachraté”, ve stromoví ukryté skalní věže Džbán. Romantikou pak dýchají zejména skalnaté rokle, brázdící plošinu Klokočských skal. Také jejich pískovcové skalní stěny, zvýrazněné křivolakými borovicemi, jsou velice členité se spoustou převisů, výklenků a dokonce temných jeskyní. Ty vznikly zejména rušivým působením vody, prolínající souvrstvím pískovců, mnohé byly nepochybně “vylepšené” také rukou člověka. Největší i nejznámější ze zdejších jeskyní se nazývá Postojná; k povrchu ústí (při žlutě značené cestě z Turnova) jen malým otvorem, ale uvnitř se rozšiřuje do překvapivě prostorné síně s bočními dutinami. Do protějšího svahu rokle se zahlubuje ještě další, ale menší jeskyně Husova kaple s pozoruhodným podzemním stupněm “kazatelnou”. Mnohé jeskyně a převisy v Klokočských skalách jsou významné také z archeologického hlediska, což dokazuje i současný systematický výzkum pískovcových oblastí Českého ráje. Ústřední část Betlémských skal vytváří nevelké skalní město – působivé seskupení oblých bloků (“sloních hřbetů”), kterým se vine i výše zmíněná červeně značená cesta. Odbočkou z ní je dostupný členitým terénem mezi temnými roklemi okraj skalní plošiny se Zdenčinou skálou. Její největší zajímavostí je upravená vyhlídka do údolí Jizery s Betlémským Mlýnem a částí přírodní rezervace Bučiny u Rakous, při úpatí vyhlídkového bloku objevíme také malebné skalní okno. Ještě výraznější “děravé skály” se však skrývají v porostech v západní části Betlémských skal (už mimo turistické značení) nad osadou Rohliny. Patří k nim pozoruhodně tvarovaný a rovněž archeologicky významný pískovcový útvar Trojnožka se skalní bránou a třemi sloupovitými podstavci.