Lexikon evropského práva
Právní pomoc v přeshraničních sporech
Směrnice Rady č. 2003/8/ES
V prosinci 2004 vypršel termín vnitrostátního provedení většiny ustanovení směrnice č. 2003/8/ES o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech. V České republice byla směrnice provedena především zákonem č. 629/2004 Sb., o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie. Harmonizovaná úprava se použije s výjimkou Dánska na občanské a obchodní věcí v přeshraničních sporech, bez ohledu na povahu soudu, před nímž se řízení vede. Za přeshraniční spor se pro účely této úpravy nepovažuje spor vyplývající ze správních vztahů mezi občanem a správním úřadem. Každá fyzická osoba účastnící se sporu má právo na přiměřenou právní pomoc k zajištění svého účinného přístupu ke spravedlnosti. Právní pomoc se považuje za přiměřenou, jestliže zaručuje právní pomoc a zastupování před soudem a osvobození od nákladů řízení, které nese příjemce, nebo částečnou náhradu těchto nákladů příjemce. V členských státech, ve kterých neúspěšná strana hradí náklady protistraně, prohraje-li příjemce pomoci spor, zahrne právní pomoc náklady protistrany, jestliže by tyto náklady příjemce nesl, kdyby měl bydliště nebo obvyklý pobyt v členském státě, v němž se koná řízení. Členské státy nemusí poskytovat právní pomoc nebo právní zastoupení před soudy v řízení zvláště přizpůsobeném tomu, aby se účastníci řízení mohli sami obhajovat před soudem, kromě případů, kdy soud nebo jiný příslušný orgán rozhodne jinak z důvodu zajištění rovnosti stran nebo vzhledem ke složitosti věci. Členské státy mohou stanovit, že příslušný orgán může rozhodnout, že příjemci právní pomoci musí tuto pomoc plně nebo částečně nahradit, jestliže se jejich finanční situace podstatně zlepšila nebo bylo-li rozhodnutí poskytnout právní pomoc přijato na základě nepravdivých informací, které poskytl příjemce. Právní pomoc poskytují členské státy bez rozdílu občanům Unie a občanům třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě. V případě osob s právem pobytu v České republice jsou oprávněnými osobami státní občané ČR (pokud mají na území ČR místo trvalého pobytu nebo pokud se na území ČR obvykle zdržují), dále cizinci, kteří na území ČR v souladu se zvláštními předpisy pobývají nepřetržitě po dobu delší 90 dnů, nebo cizinci, jimž byl udělen na území ČR azyl. Právní pomoc poskytuje nebo zamítá podle vnitrostátních předpisů příslušný orgán členského státu, v němž se koná řízení. Nejpozději k 1. červnu 2006 by mělo být v Evropské unii zaručeno právo na právní pomoc i pro účely poradenství před zahájením soudního řízení s cílem mimosoudního vyrovnání.
Doc. JUDr. Richard Pomahač,
Právnická fakulta Univerzity Karlovy