Znak
Hanácká dědina patřila k majetkům, které věnoval v roce 1078 kníže Ota s manželkou Eufémií nově založenému klášteru na Hradisku u Olomouce. Dar Kyselovic potvrdil v roce 1160 král Vladislav I. Pozdější dějiny vsi jsou ovšem spjaty s augustiniánskou kanonií ve Šternberku, která získala část zdejšího zboží již v předhusitském období. Zbývající díl přikoupili augustiniáni v roce 1723 a šternberští probošti zůstali vrchností sjednocené vsi až do 1784, kdy byl klášter zrušen. Přestože si kanovníci zbudovali v Kyselovicích rezidenci, ves postrádala za jejich vlády kostel. K výstavbě novogotické svatyně sv. Andělů Strážných došlo až v letech 1904-1906. V obci, která měla v závěru 19. století více než osm set obyvatel, jich v současnosti žije okolo pěti set.
Na barokní pečeti Kyselovic byla vyobrazena patronka šternberské kanonie - Panna Marie s Jezulátkem stojící na půlměsíci, doprovázená dvojicí hvězd a pod nimi dvojicí radlic hroty dolů. Znak inspirovaný historickým pečetním znamením udělil obci předseda PS PČR 29. března 1995 současně s praporem. V modrém štítu je stříbrná lilie v horních rozích doprovázená zlatými osmihrotými hvězdami. Lilie jako symbol čistoty a nevinnosti zastupuje postavu Panny Marie, hvězdy pak jako mluvící znamení (der Stern) připomínají někdejší vrchnost - klášter ve Šternberku.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR