Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa


Téma

ÚZSVM chrání státní majetek a zastupuje stát v České republice i v zahraničí

Vyšlo v čísle 1-2/2007

FOTO: Petr Hejna/Sídlo ÚZSVMČtyři a půl roku uplynulo od doby, kdy vznikl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Původní záměr zákonodárců – zřídit instituci - “státní advokaturu” či “finanční prokuraturu”, která bude hájit majetkové zájmy státu se rozšířil o agendu správy státního majetku. Právní zastupování a hospodaření představují dvě úzce propojené oblasti. Kvalitní právní služba, napojená na územní hospodaření s majetkem se ukazuje jako výhoda, a zároveň představuje velký potenciál ÚZSVM v oblasti hospodaření se státním majetkem. Nově vzniklé instituci byly postupně svěřovány do kompetence další agendy. Dnes zaměstnanci ÚZSVM vykonávají širokou škálu činností nejrůznějšího charakteru související s majetkovou problematikou.

Charakteristika celého spektra úkolů ÚZSVM vyplývá z několika zákonů. Jednak z povinností daných zřizovacím zákonem, jednak dalšími zákony. Dle zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, přísluší ÚZSVM od 1. 1. 2003 hospodařit s majetkem (včetně práv a závazků), se kterým byly příslušné hospodařit okresní úřady podle § 9 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a který nepřešel společně s výkonem agendy na obecní nebo krajské úřady. Zákon č. 120/2004 Sb., jímž byl zřizovací zákon novelizován, přidal ÚZSVM možnost zastupovat, v zákonem stanovených případech, i obce. Dále pak v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byl na ÚZSVM převeden vybraný majetek na silničních hraničních přechodech. Podle zákona č. 485/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 290/2002 Sb., vznikla dnem 1. 1. 2005 ÚZSVM příslušnost hospodařit s další skupinou majetku, jímž je zákonem definovaný okruh pozemků ve zvláště chráněných územích. Významnou změnu přinesl zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, který ÚZSVM svěřil úkoly související s majetkem vybraných skupin osob, proti nimž je vedeno trestní řízení.

Zastupování státu

V současné době působí v ÚZSVM více než 100 právních zástupců a spektrum jejich činnosti je velmi pestré. Patří sem významné a mediálně známé soudní spory. Dále vymáhání celé řady pohledávek převzatých po zaniklých okresních úřadech, jako jsou neuhrazené náklady pobytu na záchytné protialkoholní stanici. Právní zástupci se rovněž zúčastňují dědických řízení, má-li dojít k nabytí zůstavitelova majetku státem na základě tzv. odúmrti, zúčastňují se správních řízení dotýkajících se státního majetku, který ÚZSVM spravuje a zpracovávají též právní stanoviska, která si k majetkoprávní problematice vyžádají ostatní organizační složky státu. S ohledem na to, že ÚZSVM je také majetkovým úřadem disponujícím se státním majetkem velké finanční hodnoty, provádějí právní zástupci též právní audit uzavíraných majetkoprávních smluv.

Je prakticky nemožné uvést hodnotu majetku pro stát v daném sporu získaného nebo "zachráněného". Existence právních zástupců umožňuje poskytnout státnímu vlastnictví odbornou právní pomoc na potřebné úrovni a to za vynaložení mnohem menších nákladů, než by tomu bylo v případě, že by stát své majetkové zájmy v soudních řízeních zajišťoval na komerční bázi. Pro ilustraci je možno uvést, že ve sporu o částku

50 milionů korun činí odměna advokáta podle platného tarifu za zastupování v jednom stupni soudního řízení zhruba 78 tisíc korun.

V roce 2005 hájil ÚZSVM před soudy a v soudních řízeních státní zájmy ve 4 690 případech. Největší část sporů se vede v zájmu ochrany majetku, se kterým je příslušný hospodařit sám nebo s ním hospodaří jiné organizační složky státu.

Nejčastějšími případy právních sporů řešených ÚZSVM jsou majetkové spory vyplývající z hospodaření s majetkem státu. V roce 2005 řešil ÚZSVM 4 438 těchto případů. Jde o spory, ve kterých je buď zpochybňováno vlastnické právo státu jako takové nebo v nich jde o ochranu vlastnického práva a jeho obsahu, například o nájemné, o náhradu škody způsobenou na státním majetku. Na druhé straně Úřad čelí také žalobám, kdy se jiné než státní subjekty domáhají náhrady škody vůči státu. Z celkového počtu 4 438 soudních pří ÚZSVM prohrál jen ve 4,6 procentech případů.

Dalšími případy právních sporů jsou spory vedené namísto jiných organizačních složek státu, tedy podle § 2 až § 10 zákona č. 201/2002 Sb.. V těchto sporech ÚZSVM obhajuje vlastnická práva státu k majetku, se kterým není příslušný hospodařit a v podstatě tak poskytuje ostatním organizačním složkám státu právní servis pokud jde o zastupování před soudy a obdobnými orgány. V roce 2005 bylo těchto případů 234. Mezi nejznámějšími případy tohoto typu zastupování, ve kterých ÚZSVM zvítězil, byl spor o určení vlastnictví paláce Kinských na Staroměstském náměstí a bývalého Domu Sovětské vědy a kultury v Rytířské ulici v Praze. ÚZSVM poskytoval v roce 2005 právní pomoc v 18 případech také obcím. Tato právní pomoc byla vyvolána množícími se žalobami šlechtických rodů o navrácení majetku. Typickým příkladem byla pomoc obci Choltice, kde ÚZSVM společně s obecním úřadem vyhrál spor o určení vlastnictví k choltickému zámku. O jeho navrácení usilovali potomci šlechtického rodu Thun-Hohenstein.

Majetek státu

ÚZSVM má příslušnost hospodaření s majetkem České republiky, který nabývá průběžně do operativní evidence podle zákona č. 219/2000 Sb. a zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, dále s majetkem převzatým po okresních úřadech v souvislosti s jejich zrušením podle zákona č. 320/2002 Sb., s majetkem na silničních hraničních přechodech, který na ÚZSVM přešel v roce 2004 na základě usnesení vlády ze dne 13. ledna 2003 č. 56 a konečně s nemovitostmi, které na ÚZSVM přešly ke dni 1. 1. 2005 podle zákona č. 485/2004 Sb.

Stát získává majetek v průběhu celého roku. Jde například o zabavené padělky, majetek bez zákonného dědice, soudně propadnuté věci ve prospěch státu. Agenda vykazuje vzrůstající tendenci. V průběhu roku 2005 přibylo přes 1 500 případů majetku převzatého v rámci dědického řízení (tzv. odúmrti),

3 100 případů majetku převzatého z trestního řízení a řádově obdobný počet z ostatních právních titulů nabytí. K datu 31.12.2005 měl tento majetek hodnotu 1,3 miliardy korun. Jednou z podstatných změn je, že k 1.10.2005 se ÚZSVM již nestará o majetek ze ztrát a nálezů. Věci, k nimž se majitel v zákonné lhůtě nepřihlásí, teď připadají obcím.

Nakládání s majetkem představuje především převody ve prospěch jiných organizačních složek státu, kupní smlouvy a smlouvy o bezúplatném převodu ve prospěch fyzických a právnických osob, popřípadě dočasný nájem nebo výpůjčku, a výkon veškerých povinností vlastníka při správě a údržbě majetku včetně účasti ve správních řízeních z titulu vlastnictví. ÚZSVM v roce 2005 převedl nebo prodal státní majetek přibližně ve čtyřiceti tisících případech, většinou šlo o převod nemovitého majetku.

Proces odstátnění začíná pátráním v archivech. Je totiž nutné dohledat tzv. nabývací tituly, podle kterých se majetek včetně majetkových vztahů identifikuje. Poté je oficiální cestou nejprve nabídnut ostatním organizačním složkám státu. Pokud žádná z těchto složek neprojeví zájem, nabízí se majetek buď zdarma ve veřejném zájmu nebo za vyhláškovou cenu k převodu na obce nebo kraje. Za veřejný zájem je považována taková situace, jež je obvykle definována tak, že se týká potřeb a přání větší skupiny subjektů, například širší okruh obyvatel, obcí a zejména subjektů veřejného práva. Případné zájmy však rovněž musí být v souladu s platnými právními předpisy. Na předních místech je otázka ochrany života a zdraví lidí, školství a sociální účely atd. Do správy ÚZSVM přešlo přibližně 220 000 nemovitostí po bývalých okresních úřadech, ale také nemovitosti z tzv. odúmrti. Součástí odúmrtí bývají také předměty umělecké hodnoty, které Úřad převádí přímo na Ministerstvo kultury ČR. Množství majetku je uvedeno v grafu 1. Počty položek dávají dobrý celkový obraz, nicméně jsou pouze orientačním údajem, protože přibližně 40 % z nich představuje drobný movitý majetek, využívaný k vlastní činnosti ÚZSVM.

Silniční hraniční přechody

Na základě usnesení vlády č. 56 převzal ÚZSVM od Generálního ředitelství cel v roce 2004 nemovitý majetek na 63 silničních hraničních přechodech v celkové hodnotě přibližně 3,5 miliardy korun, v červenci 2005 pak ještě nově postavený hraniční přechod Orlické Záhoří v účetní hodnotě deset milionů korun. Z výše uvedeného počtu hraničních přechodů je jich většina užívána Policií ČR a celní správou, a to bezúplatně. V zápisech uzavřených s Policií ČR je uveden i majetek užívaný kontrolními orgány sousedních států, které jsou na některých hraničních přechodech umístěny v souladu s dvoustrannými mezinárodními smlouvami, tzv. Smlouvami o ulehčení pohraničního odbavování. Jejich využití jednotlivými složkami státní správy je zřejmé z grafu 2. Nemovitý majetek je na hraničních přechodech nabízen k pronájmu na dobu určitou. Hlavním důvodem tohoto řešení je skutečnost, že Policie ČR prozatím závazně nesdělila rozsah svých nároků na využití hraničních přechodů po přistoupení ČR k Schengenským dohodám. U celní správy je situace podobná.

Majetek po bývalých okresních úřadech

Zákonem č. 320/2002 Sb. byl dnem 1. 1. 2003 na ÚZSVM převeden majetek v účetnictví, se kterým hospodařily okresní úřady podle § 9 zákona č. 219/2000 Sb. a nebyl převeden na obce nebo kraje. U nemovitého majetku šlo přibližně o 250 tisíc položek v účetní hodnotě asi patnáct miliard korun, movitý majetek byl evidován v hodnotě asi dvou miliard korun, nehmotný majetek (software, práva, licence) v hodnotě přesahující tři sta milionů korun.

Na základě zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, v platném znění, se stal ÚZSVM příslušným hospodařit, mimo jiné i s administrativními budovami po bývalých okresních úřadech, které v řadě případů nepotřebuje k plnění úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti. Změny dislokace v těchto budovách či majetkové změny lze uskutečnit pouze se souhlasem vlády ČR po předchozím projednání ve Vládní dislokační komisi. ÚZSVM postupně připravuje materiály pro schůzi Vládní dislokační komise týkající se změny příslušnosti hospodařit na organizační složku státu, která objekt potřebuje ke své činnosti, bezúplatného převodu na nestátní subjekt či prodeje. Cílem Úřadu je zachovat si příslušnost hospodařit pouze s těmi objekty, které potřebuje ke své činnosti. Decentralistický způsob řízení okresních úřadů měl zásadní vliv na různé formy a způsoby, ale také na nestejný důraz na kvalitu vedení evidencí, zejména evidence nemovitostí. S tímto problémem se ÚZSVM potýká doposud a jednou z priorit roku 2006 je uvést do chodu dokonalejší a účelnější informační systém majetku státu (ISMS).

Majetek nepotřebný – prodej majetku

ÚZSVM každoročně nabývá další majetek, který postupně realizuje. Jde především o velký počet nemovitostí, s nimiž hospodařily bývalé okresní úřady, a dále o majetek již získaný z vlastní činnosti. V zásadě se jedná o majetek, jehož údržba je velmi nákladná a který stát nepotřebuje. Tento majetek je po prověření zájmu jiných organizačních složek státu postupně nabízen nestátním subjektům, a to zpravidla veřejným výběrovým řízením, v odůvodněných případech i přímým prodejem konkrétnímu zájemci. K nabídce realizovaného nemovitého majetku je určena webová prezentace umístěná na stránce http://www.uzsvm.cz/majetek.php. Webová on-line nabídka majetku s tak bohatou funkčností (zobrazování, třídění, vyhledávání, linky, pravidelné zasílání nových nabídek podle specifikace zájemce) je v rámci české veřejné správy zatím jedinečná. Ke zvýšení přehlednosti a lepší orientaci přispěla také nová podoba webových stránek ÚZSVM.

Nemovité kulturní památky

K 31. 6. 2006 hospodařil ÚZSVM se 160 objekty kulturních památek, které zahrnují 133 budov a staveb, 247 pozemků, jeden soubor 11 soch a jeden interiér. Tento majetek přináší zvýšené nároky na samotnou agendu, především pak na finanční prostředky na jejich údržbu. Podle zákonných norem jsou příslušné památkově chráněné objekty pro ÚZSVM majetkem nepotřebným, proto je nabízí Ministerstvu kultury. Pokud ministerstvo o příslušnou památku neprojeví zájem, nabídne ji dalším organizačním složkám státu a poté přednostně územním samosprávným celkům. Teprve pak se ji snaží realizovat prodejem formou výběrového řízení. Závěrečný souhlas k převodu opět dává ministerstvo kultury formou schvalovací doložky. V prvním pololetí minulého roku bylo zrealizováno sedm kulturních památek (hrad Hasištejn, zámek Klášterec nad Ohří či zámeček Javorná). U více než padesáti objektů nemovitých kulturních památek je stav jejich realizace ve vyšším stupni rozpracovanosti.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 1-2/2007.

CALA

Havlíčkův Brod:

ÚZSVM zlikvidoval škůdce na významné barokní památce

Při prohlídce interiéru klášterního kostela sv. Rodiny, jenž je součástí sídla odboru Odloučené pracoviště Havlíčkův Brod, bylo zjištěno napadení barokních oltářů aktivním červotočem. S ohledem na skutečnost, že se jedná o významné kulturní památky z první poloviny 18. století, bylo rozhodnuto o urychleném zásahu odborníků, který by zamezil další destrukci uměleckých děl. Po konzultacích s odbornými firmami byla zvolena metoda plynování. Na základě doporučení moravských památkářů byla poptávkovým řízením vybrána specializovaná firma. Záchranu významné kulturní památky zajistil ÚZSVM, odbor Odloučené pracoviště Havlíčkův Brod (Územní pracoviště Hradec Králové).

Pelhřimov:

ÚZSVM zabezpečuje údržbu majetku státu

ÚZSVM, odbor Odloučené pracoviště Pelhřimov (Územní pracoviště České Budějovice) pokračoval v opravách a údržbě majetku státu svěřeného do své správy. V průběhu minulého léta bylo provedeno několika zásadních prací - například výměna živičného povrchu nádvoří areálu, která je dokončena včetně vodorovného značení parkoviště pro 27 osobních vozidel. Náklady činily 430 tisíc korun. Druhá, v minulém roce nejnáročnější údržba, byla výměna značně poškozené střešní krytiny budovy, zabraňující další devastaci dřevěné konstrukce. Tyto práce si vyžádaly náklady ve výši 1,9 milionu korun. Další údržba, kterou zaměstnanci ÚZSVM zajistili, byla výměna panelové konstrukce a oprava izolace vjezdu do podzemních garáží. Tuto akci si vyžádaly poruchy hydroizolace na podzemním protiradiačním krytu umístněném pod podzemními garážemi. Náklady na opravy představovaly částku tři sta tisíc korun.