Konzultace
V programovacím období 2007 - 2013 dochází v oblasti regionální a strukturální politiky - v rámci mezinárodní spolupráce, oproti předcházejícímu programovacímu období k několika zásadním změnám.
Nová politika soudržnosti EU se bude v tomto programovacím obdobím dělit na tři Cíle: Cíl 1 Konvergence, Cíl 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Cíl 3 Evropská územní spolupráce. Hlavní část prostředků, které budou finančně podporovat mezinárodní spolupráci a hlavně další integrační procesy Evropské unie na přeshraniční, mezinárodní a meziregionální úrovni, je alokována do Cíle 3.
Cíl 3 tvoří v současném období tři základní typy spolupráce (programů), které byly v předcházejícím období nazývány Iniciativy společenství. Jedná se tedy o bývalou Iniciativu Interreg III A, Interreg III B a Interreg III C.
V novém programovacím období budeme tedy pracovat s Programem přeshraniční spolupráce, Programem nadnárodní (mezinárodní) spolupráce a Programem meziregionální spolupráce.
Celkově dochází k navýšení financí pro tyto programy na částku 7,75 bilionu Euro.
Dobrou zprávou je, že subjekty mohou žádat Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), který je finančním nástrojem pro Cíl 3, o kofinancování na své projekty až do výše 85 procent (oproti předcházejícímu období, kdy nejvyšší možné kofinancování z ERDF bylo ve výši 75 procent). Pro české subjekty bude existovat také možnost národního kofinancování. O výši kofinancování bude zájemce včas informovat zodpovědné kontaktní místo na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR.
Oproti předcházejícímu programovému období dochází ke změnám i ve struktuře následné implementace projektu. Ve všech třech typech programů budou projekty postaveny na tzv. principu vedoucího partnera (Lead partner principle). Tato změna se týká hlavně programu přeshraniční spolupráce, kde existovala možnost zrcadlových projektů a systém dvou vedoucích partnerů, kteří dostávají dotace. Teď je příjemcem dotace pouze jeden z projektových partnerů. Jedná se o vedoucího partnera, který je zodpovědný za ostatní projektové partnery, podává společnou žádost, komunikuje s nadřízenými orgány a distribuuje dotaci mezi projektové partnery. Také implementační struktura programu doznala změny. Tato změna je opět nejmarkantnější pro Program přeshraniční spolupráce, neboť v ostatních dvou programech již s touto strukturou příjemci pracovali. V rámci organizační struktury se tedy setkáváme s jedním řídícím orgánem, často též známým pod anglickou zkratkou MA (managing authority). Tento řídící orgán nese zodpovědnost za to, že program v rámci Cíle 3 je řádně spravován a realizován v souladu se všemi pravidly. Pro každý jednotlivý program je stanovený zodpovědný řídící orgán.
Důležitou úlohu sehrává také společný technický sekretariát – JTS (Joint Technical secretariat), který úzce spolupracuje s řídícím orgánem a je v zásadě první instancí, na kterou se projektoví partneři zastoupeni vedoucím partnerem obrací.
Evropská regionální politika a tedy i priority jednotlivých programů budou od roku 2007 vycházet z tzv. Lisabonských a Gothenburských cílů. Důraz tedy bude kladen na inovační a znalostní ekonomiku, udržitelný rozvoj jako aspekt životního prostředí a ochranu před riziky. Konkrétní priority a témata spolupráce by měly být z těchto dvou cílů odvozeny a budou v průběhu prvních měsíců roku 2007 k dispozici v jednotlivých Operačních programech.
Česká města a přeshraniční spolupráce
Na přeshraniční spolupráci je alokováno 74 procenta finančních prostředků Cíle 3. V minulém období byl Interregn III A, tedy v současnosti Program přeshraniční spolupráce, nejvíce využívaným programem českých měst v porovnání s ostatními typy programů Interreg.
Česká republika může přeshraniční spolupráci realizovat v rámci pěti bilaterálních Operačních programů (OP). Jedná se o OP Rakousko-české, Česko-slovenské, Česko-saské, Česko-bavorské a Česko-polské spolupráce. Každý OP má stanovené jiné priority. Obecně ale můžeme hovořit o společných cílech těchto OP:
- hospodářské a sociální integrace příhraničních území prostřednictvím odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich rozvojového potenciálu;
- posilování vzájemných hospodářských, společenských a kulturních vztahů;
- společná péče o přírodní bohatství;
- rozvoj cestovního ruchu;
- budování flexibilního trhu práce.
Nadnárodní spolupráce a Česká republika
Program nadnárodní nebo také mezinárodní spolupráce je pokračováním Iniciativy Interreg III B. Jak jsme se zmiňovali v minulém čísle časopisu Veřejná správa, dosavadní prostor spolupráce (tzv. CADSES zóna) se rozdělil na zónu Sever, kam patří i Česká republika, a zónu Jih, kam ČR nebyla z nevysvětlených důvodu zařazena (na rozdíl od Slovenska, Maďarska, Rakouska a Slovinska, jež patří do obou pracovních zón).
Na Program nadnárodní spolupráce je alokováno 21 procent všech finančních prostředků pro Cíl 3 (což je 1,6 miliardy Euro) a státy, které jsou přiřazeny do jednotlivých zón mohou žádat o finanční dotace na realizaci společných projektů v oblastech:
- inovace: věda a technologické záležitosti, regionální výzkum a technologický vývoj;
- životní prostředí: vodní hospodářství, energetická efektivita, prevence rizik (například před povodněmi);
- zlepšení napojení se na evropské dopravní a telekomunikační sítě;
- podpora rozvoje měst, propojení měst a venkova.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 1-2/2007.