Rozhovor
s Mgr. Zdeňkem Zajíčkem,
náměstkem ministra vnitra pro legislativu, veřejnou správu, informatiku a archivnictví Veřejná správa musí být živáVyšlo v čísle 1-2/2007 |
![]() |
Pane náměstku, jak budete při řešení problémů veřejné správy komunikovat s představiteli obcí a krajů?
Po institucionální reformě provedené v předchozím období je zřejmé, že úřady s rozšířenou působností vykonávají většinu státní správy v území, na tajemnících a jejich podřízených, stejně jako na úředních v krajích záleží, jak bude stát vnímán občany. Úředníci na ministerstvech jsou v tomto směru až ve druhé linii. Výkon státní správy leží na územně samosprávných celcích a veškerá činnost ústředních institucí má směřovat k tomu, aby se agendy vykonávaly dobře, levně a s kvalifikovanými lidmi. Proto chci intenzivněji komunikovat s tajemníky obcí a řediteli krajských úřadů, aby bylo možné některé dosavadní přístupy změnit. Sám jsem byl před časem ředitelem pražského magistrátu a plnil jsem dvojjedinou roli ředitele krajského úřadu a tajemníka městského úřadu. Proto si dokážu představit, jak je složité zajistit přechod nové agendy, jako je tomu třeba nyní v případě sociálních a územně plánovacích agend. Je třeba mít připravené nové kvalifikované zaměstnance, orientovat se ve výkladech zákona, abych věděl, které informace mohu poskytovat a které nesmím. Budu se snažit, abychom v sekci veřejné správy ministerstva vnitra byli advokáty samospráv. Když už se schválí zákon, který přiděluje obcím nové povinnosti, které nejsou řádně projednány s těmi, jichž se týkají, a chybí na jeho aplikaci peníze, musíme usilovat v mezích našich možností alespoň o dodatečnou nápravu.
Každopádně nechceme sahat do území. Institucionální reforma již proběhla a nebudou vznikat žádné nové orgány. Naším cílem je však v rámci nastavených změn vyřešit nejkřiklavější problémy a dospět ke vzájemné symetričnosti agend u všech tří stupňů obcí, aby bylo dosaženo větší transparentnosti veřejné správy.
Jaká opatření připravujete pro zvýšení efektivity veřejné správy v území?
Podle novely kompetenčního zákona se přesune činnost, kterou vykonávalo ministerstvo informatiky v oblasti e-governmentu a informačních systémů veřejné správy, pod křídla ministerstva vnitra. Pokud se mají ve veřejné správě provádět nějaké organizační změny a má se hledat efektivní způsob výkonu správních činností, musí to být ruku v ruce s tvorbou informačních systémů, které podporují výkon agend a zlepšují standard správních úkonů pro úředníky i pro občany. Není možné, aby byl přijat zákon, který stanoví nové povinnosti, a teprve dodatečně se k němu vytváří informační systém. Pokud se má zákon úspěšně aplikovat, musí tvorba právního předpisu a zajištění informačního systému a pochopitelně také zajištění finančního krytí takového zákona probíhat souběžně. Pokud informační systém není vytvořen, je třeba účinnost zákona odložit do doby, než bude informační systém zaveden. Jinak vznikne víc škody než užitku.
Pozná občan konkrétní změny na úřadech?
Data, která se o občanech shromaždují na úrovni státu, by neměla patřit kterémukoliv orgánu, “patří” státu a ostatní subjekty k nim mají přístupová práva. Neexistuje exkluzivní postavení katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiných registrů a evidencí. Data má právo sdílet každý orgán veřejné moci, který vykonává ve vztahu k nim nějakou kompetenci, stejně jako má právo přistupovat k datům občan. To je důvod, proč dnes hovoříme o vytvoření čtyř centrálních registrů veřejné správy: registr územní identifikace katastrálních území a nemovitostí, registr obyvatel, registr osob a registr práv a povinností. Do nich by se měla přesouvat data z existujících evidencí, rejstříků a registrů. Orgány, které doposud vykonávají tuto kompetenci, budou ji vykonávat nadále a budou mít povinnost v okamžiku, kdy data pořídí, zeditovat je do systému, poslat do velkého centrálního registru, kde se zaznamenají a z něhož budou všechny ostatní orgány dodaná data využívat. Ani občan, ani úředník, ani nikdo jiný nebude muset tato data pořizovat, když budou v centrálním registru uchovány v originální podobě a s právní relevancí.
Snažíme se připravit pilotní projekt na základě existující nedokonalé legislativy, která naše záměry zatím neumožňuje uskutečnit, na 38 místech se budeme snažit prokázat, že nemusí trvat exkluzivní postavení registrátorů a editorů dat a že úředníci samosprávy mohou mít okamžitý přístup do registrů. Jednou budou nadstavbou čtyři velké registry, teď vytváříme zatím připojení do malých registrů k jednotlivým správcům a editorům dat. Až odstraníme nesmyslné bariéry, bude vše podstatně jednodušší a rychlejší. Podařilo se nám prosadit on-line přístup také k rejstříku trestů, může se do něj nahlížet a rovnou vydávat osvědčení o tom, zda někdo má nebo nemá záznam.
Doufáme, že do budoucna si občan nebude vyzvedávat vůbec žádné písemné dokumenty a nebude ani žádné odevzdávat. Úřad si je zajistí sám na základě zplnomocnění, které mu občan vydá při žádosti o vydání stavebního povolení, živnostenského oprávnění nebo dalších řízení, která musí občan se státem vést.
Jaké jsou hlavní cíle projektu Czech Point, k němuž dal podnět ministr vnitra?
Projekt Czech Point je zkratkou a možná trochu i slovní hříčkou a obchodní značkou vyjadřující český podací ověřovací informační národní terminál. Jde o asistované místo výkonu veřejné správy, místo univerzální, na němž by občan do budoucna měl získat veškeré informace o údajích, které se o něm vedou jménem státu v centrálních registrech. Měl by právo z těchto registrů a na tomto místě získat ověřené výstupy, opisy a výpisy, tak, aby do budoucna nemusel pobíhat po katastrálním nebo živnostenském úřadě, ale na tomto jediném místě mohl potřebné výpisy získat během několika vteřin či minut. V tuto chvíli díky informačním technologiím neexistuje žádná nepřekročitelná bariéra, bránící tomu, aby tyto údaje nemohly být na úřadech a na kontaktních místech, Czech Pointech, vydávány. Chceme zabezpečit, aby obíhala data, ale neobíhal občan po úřadech. Naším cílem je, aby úřad, který bude mít bezproblémový přístup do centrálních registrů, si sám opatřil výpisy a občana tím do budoucna vůbec neobtěžoval. Pokud se nám projekt Czech Point podaří uskutečnit, mělo by v následujících měsících a letech dojít k podstatným úsporám jednotlivých agend.
Na vybraných pověřených obecních úřadech bude od začátku tohoto roku implementován první systém, který by tento způsob vydávání opisů, výpisů z registrů umožňoval a poté, kdy se v pilotním projektu během půlroku věci ověří a zkalkulují konkrétní dopady na chod úřadů, chtěli bychom celý systém zkolaudovat, aby na něj přešly i zbývající obce. V této chvíli připravujeme dotační titul pro jednotlivé pověřené obecní úřady a místa, která by měla splňovat naplnění tohoto záměru. Czech Point nemusí stát pouze na úřadě, ale všude tam, kde jsou splněny bezpečnostní, personální a technické podmínky pro vydávání opisů a výpisů z registrů. Může to být třeba na poště nebo takovým místem může být pobočka hospodářské komory, do budoucna to mohou být i zastupitelské úřady v zahraničí. Ve Vídní a Berlíně by mohlo být možné vydávat tyto výpisy jménem státu v nejbližším možném termínu.
Jedním z koncových momentů je, že každý z nás občanů bude mít doma ve svém počítači svůj vlastní virtuální Czech Point, což znamená, že některé úkony vůči státu bude moci vykonávat z domova. K tomu je zapotřebí splnění některých podmínek. Jednou z nich je elektronický podpis, který již poměrně dlouho funguje. Připravujeme takové technologické řešení, aby bylo možné realizovat komunikaci občana se státem přímo z domova. Probíhá projednávání souboru zákonů o Czech Pointu, konkrétně zákonů o katastru nemovitostí, obchodním rejstříku, živnostenském podnikání a rejstříku trestů. Připravujeme se na implementaci, která proběhne v letošním roce. Pilotní projekt ve vybraných obcích poběží půl roku a pokud se nám jej podaří zrealizovat, budeme pokračovat i na dalších úřadech. Postupně se chceme dostat až na zhruba 1200 úřadů, které vykonávají působnost matriky, v průběhu roku by mělo přibýt až tři a půl tisíce poboček České pošty a poboček hospodářské komory. Znamená to celkem před 3 500 Czech Pointů a budeme se blížit čtyřem tisícům kontaktních míst po celé republice.
Do budoucna chceme naplnit plný význam slova Point a doufáme, že na tomto místě bude moci občan učinit jakékoli podání vůči státu. Dojde zde k přeměně původního papírového dokumentu do digitální podoby a stát mezi jednotlivými orgány bude komunikovat pouze elektronicky. Protože budeme zapojeni do jednotné sítě komunikační infrastruktury, bude mí občan právo vyzvednout si na kterémkoli kontaktním místě výsledek svého řízení.
Pomůže Czech point také úředníkům?
Czech Point by měl přispět k tomu, že úřady nebudou přetíženy tím, že musí poskytovat neuvěřitelné množství výpisů z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku a bůhvíjakého ještě zdroje. Jednou bude platit, že v okamžiku, kdy občan podepíše žádost o vydání stavebního povolení, úřad se připojí do rejstříků a rovnou tyto údaje pořídí do spisu. Občanům se do budoucna nebude v papírové podobě vydávat vůbec nic.
Nestrašme se vzájemně mezi sebou, že tato agenda bude stát ročně miliony korun. Opak je pravdou. Úřady potřebují jen počítače, aby měly bezproblémový přístup skrze komunikační infrastrukturu do existujících registrů a do budoucna do centrálních registrů, ale nebude to vyžadovat žádnou extrémní pracovní kapacitu. Odstraní se tak zbytečné fronty a podle mých zkušeností se i v případě, že nebude fungovat on line připojení, dá stahování dat ve funkčním systému provádět přes noc.
Tyto vize nejsou vzdálené, pokud k nim přistoupíme tak, že nám pomohou ke zkvalitnění veřejné správy. Ministerstvo vnitra potřebuje podporu obcí a krajů, aby mohlo vyvíjet tlak na resorty. Stanovili jsme si termín dvou let pro zavedení systému a odzkoušení v pilotních systémech. Legislativní předlohy jsou zpracovány, projednávají se v parlamentu nebo se dokončují.
Co je největší překážkou pro zavedení jednotného systému správy a vydávání dat?
Jednotná komunikační infrastruktura nefunguje, protože si jednotlivé resorty vytvářejí své vlastní informační systémy pro výkon svých vlastních agend. Na úřadě ovšem nepotřebujeme mnoho zásuvek pro nové počítače, v nichž poběží jednotlivé resortní informační systémy, stačí jedna zásuvka, ale funkční a výkonná, která bude fungovat v širokém pásmu, umožňujícím, aby data, která posíláme do systému a zpět ze systému, bylo možné zabezpečit. Proto vláda schválila na návrh ministerstva vnitra jednotný projekt komunikační infrastruktury, v němž se proti vůli téměř všech resortů prosadilo, že stát nakoupí zařízení od telekomunikačních firem souhrnně. Probíhají složitá jednání, aby do této jednotné infrastruktury vstoupily všechny úřady. Systém chceme vytvořit otevřený, aby do páteřní sítě mohly být zapojeny také obce a kraje. Nepůjde to bez centrálních registrů. Základní rámec jejich fungování stanoví zásadní, ale krátký návrh zákona o třiceti paragrafech.
Můžeme očekávat nějaké změny v přístupu k zaměstnancům veřejné správy?
Chystáme novou komplexní právní úpravu, která by se vztahovala na všechny úředníky v celé republice, bez ohledu na to, jestli jsou zaměstnanci státu nebo samosprávy. Pokud chce stát zajistit jednotný výkon státní správy na svém území, musí zabezpečit stejné podmínky pro práci a musí vyžadovat stejná práva a povinnosti pro zaměstnance ministerstev stejně jako pro zaměstnance územních samosprávných celků. Nebude jednoduché přesvědčit o tom zejména na ústřední úrovni, ale je to správná cesta.
Chceme zavést institut manažera veřejné správy. Vedoucí pracovníci koneckonců jsou manažeři, řídí své podřízené ve složitých podmínkách a měli by mít tomu odpovídající postavení. Při možnostech rozpočtu toho kterého zaměstnavatele by měli mít také právo na uzavření smluvního platu. Chceme stanovit jeho dolní limit a rádi bychom, aby horní hranice pro stanovení platu těchto zaměstnanců stanovena nebyla, ale aby se sestavovala podle možností toho kterého rozpočtu, protože jsou rozdílné podmínky v Praze, Pardubicích a Prachaticích. Koneckonců, když město díky schopnému manažerovi ušetří, tím lépe ho může zaplatit. Manažer veřejné správy by měl mít nárok na uzavření smlouvy na pět až sedm let, pokud splní podmínky smlouvy. Měla by to být doba, která překračuje politické funkční období, a v případě, že by měl odcházet dříve než po uplynutí této sjednané doby, měl by mít nárok na odstupné nejméně ve výši jednoho ročního platu.
Nemá smysl pošilhávat po definitivě, protože co se má za definitivní, má se za mrtvé a veřejná správa musí být živá. Dnešní tabulky leckdy nevyjadřují skutečné pracovní náplně a nasazení pracovníků ve veřejné správě. Pro běžné zaměstnance je třeba zachovat nějaký režim tříd podle kvalifikace a stupně náročnosti práce, ale jsme zásadně proti stupňům, protože počet odpracovaných let není zárukou toho, že práci budu vykonávat dobře. Stejně kvalitně ji může vykonávat čerstvý absolvent ekonomické fakulty jako zkušený padesátiletý úředník, který na jednom úřadě působí řadu let.
Vladimír Heger
Mgr. Zdeněk Zajíček (1967), absolvent Právnické fakulty UK, 1996-1998 poslanec, 1999-2002 ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, zakládající člen sdružení eStaat.cz – Efektivní stát, předseda České basketbalové federace, člen Rady ČTK.