Téma
Při ohlédnutí zpět a drobné rekapitulaci, čím procházejí malé obce za posledních pár let (před a po vstupu České republiky do Evropské unie) je možno říci, že ty aktivnější především byrokratickou džunglí vázanou na dotační systémy. Malé obce s minimální personální kapacitou musí zvládat stejnou dotační agendu jako města, která na to mají celá specializovaná oddělení s proškolenými zaměstnanci. Starostům malých obcí nezbývá než se snažit vše zpracovat sami za cenu probdělých nocí, nebo si najmout firmu, která si však nechá takový servis náležitě zaplatit. Jedno je jisté – nabubřelá administrativa mnohdy u příslušných úředníků způsobuje ztrátu schopnosti pomáhat projektům pro jejich smysl, pro jejich obsah, pro vizi realizace něčeho užitečného, místo toho se uzavřou do vyplňování kolonek typu počet stran příloh atp. Množstvím mnohdy nesmyslných úředních postupů jsou i sebesvědomitější a sebečestnější starostové nuceni mnohdy velmi riskovat a kličkovat, pokud chtějí dotace nejen získat, ale i udržet.
Malé obce obecně obtížně dosahují na tzv. “velké dotace” do infrastrukturních projektů, které přitom tak nutně potřebují (především vodovodní a kanalizační systémy), neboť priority jsou často směřovány spíše do větších sídelních celků.
Většinou jednodušeji získají finanční podporu tzv. “malých projektů” – týkajících se zejména dotací na kulturní, sportovní zázemí, péči o veřejná prostranství, hřbitovy, mateřské školy, které jsou viditelnějších pro občany a potřebné pro kulturně společenský život v obcích.
Na cestě za dotacemi se ukazuje, že přece jenom existují instituce, které umí dotační džungli zjednodušit a nabízejí pomocnou ruku s opravdovým zájmem o posuzované projekty. Na příkladu obce Struhařov u Mnichovic (620 obyvatel) lze velmi dobře prezentovat, jak osvědčená a efektivní je v této věci spolupráce se Středočeským krajem. Zkušenost ukazuje, že když se chce, tak to jde. Stačí jasná jednoduchá grantová pravidla a snaha přispět žadatelům, byť menšími částkami.
Ve spolupráci se Středočeským krajem bylo ve Struhařově za poslední čtyři roky realizováno mnoho zajímavých a přínosných projektů:
V roce 2002 byla na krásném místě u místního rybníka vybudována zbrusu nová hřiště - dětské a volejbalové, která se ihned stala vyhledávaným místem pro hry dětí i dospělých. Místem, kde se volejbalové turnaje střídají s dětskými dny a soutěžemi. Srdíčko obce tvořené Hliněným rybníkem znovu ožilo, jen rybáři se trochu mračí, že jim rozesmátá drobotina plaší úlovky.
Ani fotbalový oddíl Sokola TJ Struhařov, který svou aktivní sportovní činnost doposud zvládal se zázemím zhruba 35 let starých, kapacitně a hygienicky nevyhovujících sportovních kabin, nepřišel zkrátka, když v roce 2004 Středočeský kraj v rámci Programu pro sport a volný čas poskytl dotaci na jejich celkovou rekonstrukci a rozšíření. Rok poté podpořil rekonstrukci trávníku, oplocení a vybudování vlastního vodního zdroje pro jeho zavlažování i zásobování sportovních kabin vodou. Obyvatelé Struhařova tak získali nejen kvalitní zázemí k provozování sportovních aktivit, ale také novou společenskou místnost. Tu mohou využívat místní spolky (např. Obec Baráčníků) ke svým schůzím, struhařovští šachisté zde letos vybojovali postup do čtvrté nejvyšší soutěže.
Pro Struhařov, kde pětinu obyvatel tvoří děti, je mateřská škola základním kamenem pro život mladých rodin, které se právě tady rozhodly zapustit kořeny. Díky prostředkům z Programu obnovy venkova se podařilo v minulém roce zajistit u mateřské školy výměnu kotle pro vytápění a zajistit nezbytné úpravy zázemí dle požadavků hygieny. V letošním roce se pak děti těší na úpravy dětského hřiště na zahradě a čistě vymalované třídy. Díky úsilí paní ředitelky, jejích kolegyň a podpory Středočeského kraje se zdejší mateřské škola stává sice malou, ale velice příjemnou a hezkou.
Sbor zdejších dobrovolných hasičů, který patří v širokém okolí k nejaktivnějším, rozhodně nezůstává pozadu a ve spolupráci se Středočeským krajem postupně zkvalitňuje svou výstroj od ochranných obleků a pomůcek přes radiostanici až po úpravy společenského sálu v Požárním domě.
V neposlední řadě i místo posledního odpočinku – struhařovský hřbitov, kde do loňského roku bývala márnice, která kvůli podmáčení hrozila co chvíli sesutím, byl dík podpoře Středočeského kraje opraven. Márnice je sice menší, ale opravená, stejně jako oplocení, které po rekonstrukci vypadá jako nové. Struhařov tak mohl v loňském roce při pietním aktu u hrobu neznámého ruského vojína hrdě přivítat i vzácnou návštěvu velvyslance Ruské republiky pana Alexeje Fedotova.
Příslušné odbory Krajského úřadu Středočeského kraje (regionální rozvoj, životní prostředí…) dávají svá vyjádření a doporučení k “velkým” infrastrukturním projektům dotovaným z ministerských a evropských dotací. A i když věčně nestíhající starosta malé obce přiběhne na poslední chvíli, navíc vše potřebuje strašně rychle, aby uspokojil hladovou dotační agendu v požadovaném termínu, nestává se, že by nezískal podporu pro svůj projekt nebo byl odmítnut pro nedostatek času. Vždy se setká s maximální snahou pomoci.
Struhařov je součástí Svazku obcí Regionu Jih, který řeší projekt regionálního vodovodního přivaděče. Tento projekt, který je také dlouhodobě podporován Středočeským krajem se snaží dořešit problém vodohospodářské infrastruktury, která necelých 30 kilometrů od Prahy zoufale chybí. Právě Středočeský kraj financoval projektovou dokumentaci vodovodu a přijal záruky za již vybudovaný úsek Brtnice – Kunice.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 1-2/2007.