Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa


Přírodní památky

Doc. RNDr. Jan Vítek

Podmanivá krása Slavkovského lesa

Vyšlo v čísle 9/2006

Z národní přírodní památky Jan SvatošJe u nás jen málo míst, kde najdeme tolik rozličných zajímavostí a podmanivých zákoutí jako ve Slavkovském lese a stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. Jak prozrazuje název, území je to převážně lesnaté, v jehož srdci leží Horní Slavkov – město s dávnou “horní” (tedy hornickou) minulostí. Chráněná krajinná oblast (vyhlášená v roce 1994 na ploše 606 km²) se rozprostírá na západě Čech a její severní okraje zasahují až do údolí Ohře s hojně navštěvovaným areálem našich největších lázní v Karlových Varech. Také “bránou” do opačné jihozápadní části CHKO je významná lázeňská oblast. Nejvyhledávanější jsou tam Mariánské Lázně se čtyřmi desítkami uhličitých pramenů a vzorně upraveným lázeňským centrem, obklopeným zelení parků a lesoparků. S lesním prostředím splývají i nedaleké Lázně Kynžvart, využívané mimo jiné k léčbě dětí s chronickými nemocemi horních cest dýchacích. Poblíž láká také přístupný zámek Kynžvart, původně barokní a ve třicátých letech devatenáctého století přestavěný na honosnou rezidenci kancléře Metternicha. Z obou lázní – Mariánských a Kynžvartu – stoupají silnice i turistické trasy na náhorní planinu Slavkovského lesa s horskou osadou Kladská (v 850 m n.m.). Pro její okolí jsou typické hluboké lesy s rozsáhlými rašeliništi, chráněnými v národní přírodní rezervaci “Kladské rašeliny”. Ta zaujímá pět samostatných celků, zvaných Husí vrch, Lysina, Malé rašeliniště, Paterák a Tajga. Jde o tzv. blatková vrchoviště s hodnotnými rašelinnými společenstvy. Největší (133,4 ha) je posledně jmenované území, protnuté trasou bezbariérové naučné stezky, obcházející romantickými partiemi břeh Kladského rybníka. O přírodních a dalších vlastivědných hodnotách okolí osady Kladská poučí návštěvníky soubor informačních tabulí. Zčásti přístupné je i další chráněné rašeliniště, ležící přibližně mezi Mariánskými Lázněmi a městečkem Prameny. Nese poněkud nevábné pojmenování Smraďoch, inspirované “bublavými” výrony plynů se sirovodíkem, které jsou patrné zejména na Mofetovém jezírku a připomínají tak známější lokalitu Soos u Františkových Lázní (už mimo CHKO). Rašeliništěm vede značená trasa k Pramenům přes táhlý Vlčí hřbet (883 m n.m.). Zdejší přírodní rezervaci se říká Vlček a důvodem ochrany je zachovalý bor s hodnotným podrostem na hadcových (serpentinitových) skalkách. Obdobný hadcový bor vyplňuje také levý svah údolí Pramenského potoka s národní přírodní rezervací Pluhův bor. Pro výskyt vzácných rostlin jsou chráněny i některé hadcové skály, např. Tři křížky (s národními přírodními památkami Křížky a Úpolínová louka) u silnice z Pramenů do Nové Vsi a Dominova skalka, což je přírodní památka (pojmenovaná na počest významného českého botanika Karla Domina) mezi obcemi Nová Ves a Louka. Nevšedními krajinnými partiemi a přírodními zajímavostmi se vyznačuje také severní část Slavkovského lesa, kterou lze přehlédnout i z Krásenského vrchu (773 m n.m.), přesněji řečeno z vrcholové kamenné rozhledny. Stojí asi 1,5 km jižně od obce Krásno a zaujme i poněkud neobvyklým vnějším spirálovitým schodištěm. Součástí CHKO jsou též některé skalní partie v údolí Ohře na Karlovarsku. Častým cílem vycházek od Doubí u Karlových Varů je národní přírodní památka Svatošské skály neboli Jan Svatoš s úchvatným seskupením žulových útvarů. Pojmenování jim dala pověst o zkamenělém svatebním průvodu nevěrného mladíka Jana Svatoše. Při troše obrazotvornosti tu najdeme nejen dvojici strmých věží – ženicha s nevěstou, ale i ostatní svatebčany, pátera a muzikanty, poněkud stranou naproti výletní restauraci vystupuje nejmohutnější zdejší útes Zkamenělý zámek. Nádherná údolní scenérie a romantická pověst inspirovaly řadu umělců, například básníka J.W.Goetha, spisovatele Viléma Mrštíka a v hloubi 19. století i německého hudebního skladatele H. Marschnera ke zkomponování dnes už málo hrané opery Hans Heiling - Jan Svatoš.