VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 8 |
téma |
Ing. Petra Olšová,
VŠE Praha, fakulta národohospodářská
Významná role občanů v obcích vyplývá již ze samotné definice obce, jakožto základního územního samosprávného společenství občanů - viz zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). I naše Ústava na obce pohlíží jako na územní společenství občanů, které má právo na samosprávu (viz čl 100 Ústavy České republiky). Zákonnou povinností obce je pak péče o potřeby svých občanů (§ 2 odst.2 zákona o obcích). Již z těchto stručných přehledů právních úprav je patrné silné zaměření obcí na občany, což tvoří podstatu samosprávného poslání obcí.
V návaznosti na toto pojetí samosprávy pak byla definována oprávnění občanů. Těm je z Ústavy dána možnost podílet se na správě věcí veřejných. To se může dít přímo, což je ale v našich podmínkách stále ještě nedostatečné, nebo volbou svých zástupců. Zákon o obcích občanům obce dále přiznává další oprávnění, jak se mohou účastnit samosprávy obce. Za stanovených podmínek mohou volit a být voleni do obecního zastupitelstva, rozhodovat v obecním referendu, účastnit se zasedání zastupitelstva, vyjadřovat se k projednávaným věcem, k návrhu rozpočtu a závěrečného účtu, mohou orgánům obce podávat návrhy, připomínky a podněty, mohou požadovat projednání určité záležitosti. Zapojit se do samosprávy je pak také možné realizací petičního práva. Občané toho “mohou” skutečně mnoho. Otázkou však zůstává, do jaké míry těchto svých oprávnění využívají, a zda je to ze strany příslušné samosprávy nějakým způsobem podporováno či naopak.
Většina náhodných respondentů by se zřejmě shodla na tom, že občané příliš svých práv nevyužívají. Na druhé straně nelze přehlédnout, že témata o zapojení občanů se diskutují stále častěji, jsou více viditelná, a tak lze do budoucna očekávat příchod určitých změn směrem k většímu podílu veřejnosti na rozhodování. Dnes jsou patrně nejaktivnějšími “participanty” představitelé nejrůznějších ekologických sdružení a každý obecní úřad by jistě mohl nabídnout hned několik jmen “chronických stěžovatelů”. Jaký dojem pak tento stav zanechává u představitelů obce? S ekology je mnohdy těžká řeč a člověk, který si jen neustále stěžuje (možná často i bezdůvodně), jistě také nebude na radnici, případně obecním či městském úřadě, zrovna vítaným hostem. Jakýmikoli negativními zkušenostmi by se však neměl nikdo nechat odradit.
Pokud někdo narazí na problémy při pokusech naplnit svá oprávnění občana obce, setká se s nezájmem či nepříjemnými úředníky, neměl by ihned rezignovat. Zachovat si optimismus se vyplácí v každé situaci. Stejně tak druhá strana, tedy obecní samospráva a její představitelé, by měla přestát určité nepříjemnosti a pokusy o větší spolupráci s občany stále opakovat. Zapojení občanů a jejich účast na životě obce jsou přínosné pro všechny zúčastněné. Větší díl úsilí, jak takovou spolupráci vybudovat, však leží na bedrech obce.
Výhody spolupráce
Pro občany je jistě prvotně důležité určité uspokojení z toho, že mohli svá oprávnění skutečně využít a že byli respektováni. Každý by byl také velmi hrdý, kdyby se mu podařilo prosadit nějaký vlastní návrh na zlepšení určité oblasti obecního života a kdyby se takový návrh uskutečnil a přinesl výhody. Větší zapojení do života obce s sebou také nese hlubší poznání místa, kde žijeme, zvyšuje se citlivost na problémy, které člověk do té doby někdy vůbec nevnímal. Zlepšuje se také vztah občanů k vlastní obci, člověk se s ní blíže sžívá.
Výhody pro představitele samosprávy, kteří zastupují druhou stranu, jsou většinou pragmatičtější. Obec totiž tím, že bude občany podporovat, aby se více zapojovali do rozhodování o věcech veřejných, aby se snažili toto rozhodování ovlivňovat, přenáší část zodpovědnosti za přijatá rozhodnutí a za jejich následky právě na občany. Takovýto “alibistický” důvod by ale neměl být hlavním podnětem pro navázání spolupráce. Důvodem by mělo být dosažení větší spokojenosti občanů a uspokojení jejich potřeb. Obec může rovněž ze spolupráce těžit tím, že větší zapojení lidí přinese také z jejich strany více nápadů na řešení nejrůznějších problémů. “Víc hlav víc ví.” Nesporná výhoda má bohužel i stinnou stránku. Mohlo by se totiž stát, že občané svými nápady představitele obce doslova zahltí, což může přijetí konečného řešení nebezpečně prodloužit. Taková možnost je sice s největší pravděpodobností pouze teoretická, na zřeteli ji však mít musíme. Prospěchem pro samosprávu by rovněž mohlo být využití občanů jako pomocníků (brigádníků) při určitých pracích. V úvahu přicházejí zejména úklidové akce, typu “zameť si před svým prahem” nebo dobrovolná pomoc třeba při čištění parků (takové akce jsou často nabízeny zejména základním školám). Obec může také využít odborných znalostí občanů a vyzvat je k účasti v komisích a poradních orgánech. Specifickou spoluprací by pak bylo navázání užších vazeb s představiteli podnikatelského sektoru v obci. Významní zaměstnavatelé mohou přispívat ke zvýšení hospodářské úrovně obce – vyšší průměrné mzdy, vyšší životní úroveň obyvatel, rozvoj služeb a dalšího podnikání, zlepšení infrastruktury, nalákání vzdělaných lidí do obce, zlepšení image obce. Představitelé obce mohou ze svých občanů “vytěžit” spoustu výhod, právě oni by tedy na spolupráci měli mít největší zájem.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 8/2004.