Královéhradecký kraj

II obyvatelstvo, byty a bydlení

Dnešní Královéhradecký kraj vznikl k 1. lednu 2000 podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a změně ústavního zákona č. 1/1993 (Ústava České republiky), jako jeden ze čtrnácti nových krajů (VÚSC) z tehdejších pěti okresů: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.

Svou rozlohou 4 758 km2 je devátým krajem republiky a zaujímá 6,0 % její plochy. Počtem 550 724 bydlících obyvatel podle sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 je rovněž devátým krajem v pořadí a představuje 5,4 % jejího bydlícího obyvatelstva. Hustotou zalidnění 116 obyvatel na 1 km2 je osmým krajem v České republice.

Jako kraj patří do velikostní skupiny území NUTS 3 (podle Nomeclature des Unités Territoriales Statistiques) a společně s Libereckým a Pardubickým krajem tvoří jednotku NUTS 2 s názvem Severovýchod.

Od 1. ledna 2003 se Česká republika územně administrativně člení na kraje, správní obvody obcí s rozšířenou působností, a obce, a to podle zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností a zákona č. 320/2002 Sb., o změně kompetencí v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Výčet správních obvodů se stal prostřednictvím vyhlášky Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o správních obvodech s rozšířenou působností.

Na území Královéhradeckého kraje vzniklo patnáct správních obvodů s rozšířenou působností: Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a Vrchlabí.

Příspěvek obsahuje nejdůležitější statistické údaje o jejich demografickém, ekonomickém, sídelním a bytovém profilu na základě zpracovaných dat Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 převedených na územně administrativní uspořádání k 1. lednu 2003, a běžné statistiky pohybu obyvatelstva a statistiky bytové výstavby. Vybrané základní ukazatele v časové řadě 1961-2001 vyjadřuje graf 1.

Území a obyvatelstvo

Královéhradecký kraj má podobu nepravidelného čtyřúhelníku, ohraničeného na severu Krkonošemi a Orlickými horami a na jihu spadající do polabské nížiny. Vodopisné poměry určují řeky Labe, Orlice, Metuje, Bystřice a další krátké poměrně nevydatné toky. Výškové poměry správních obvodů se proti jiným krajům liší v menším rozsahu. Nadmořská výška sídel obvodů se pohybuje od dvousetmetrových výšek do necelých 500 m. Nejníže leží sídla obvodů Nový Bydžov (232 m), Hradec Králové (235 m) a Jaroměř (254 m). Nejvýše položenými sídly obvodů jsou Trutnov (414 m), Nová Paka (427) a Vrchlabí (477 m).

Osídlení dnešního Královéhradeckého kraje spadá většinou do 13. a 14. století, avšak Hradec Králové je prvně dokumentován v roce 1073, Jaroměř v roce 1126 a Hořice v roce 1143. Ze 13. století jsou uváděny Náchod (1254), Broumov (1256), Rychnov nad Kněžnou (1258), Trutnov (1260), Dvůr Králové nad Labem (1270) a Jičín (1293). Ve 14. století jsou prvně zmiňovány Kostelec nad Orlicí (1303), Nový Bydžov (1305), Dobruška (1312), Nová Paka (1357), Vrchlabí (1359), ale Nové Město nad Metují až v roce 1501.

Při posledním sčítání lidu v roce 2001 mělo na území kraje bydliště 550 724 obyvatel, z nichž 548 268 mělo bydliště trvalé a 2 456 obyvatel (0,4 %) byli cizinci s pobytem delším než 90 dnů. Při sčítání bylo v kraji 448 obcí o průměrné rozloze 12,6 km2 s průměrným počtem 1 229 obyvatel, což je méně než celostátní průměr 1 635 obyvatel, avšak se stejnou rozlohou obce 12,6 km2.

V kraji připadá na jeden správní obvod 317,2 km2 proti 382,8 km2 v České republice, 36 715 obyvatel proti 49 660 v ČR. K kraji je 405 obcí s méně než 2 tis. obyvateli, 21 obcí s 2-5 tis. obyvateli, 13 obcí s 5-10 tis. obyvatel a 9 měst s 10 tis. a více obyvateli.

Ve 13 obcích s 5-10 tis. obyvateli bydlelo 90 605 obyvatel. Jednotlivé obce této kategorie měly tento počet obyvatel: Chlumec nad Cidlinou 5 252, Česká Skalice 5 407, Třebechovice pod Orebem 5 429, Úpice 5 932, Kostelec nad Orlicí 6 180, Týniště nad Orlicí 6 286, Hronov 6 519, Dobruška 7 181, Nový Bydžov 7 201, Broumov 8 361, Červený Kostelec 8 467, Hořice 9 091 a Nová Paka 9 299. Ve městech s 10 tis. a více obyvateli bydlelo 281 324 obyvatel. Jednotlivá města měla následující počet obyvatel: Nové Město nad Metují 10 074, Rychnov nad Kněžnou 11 736, Jaroměř 12 921, Vrchlabí 13 171, Dvůr Králové nad Labem 16 381, Jičín 16 489, Náchod 21 400, Trutnov 31 997 a Hradec Králové 97 155.

Při průměrné rozloze správních obvodů obcí s rozšířenou působností 317,2 km2 se rozloha jednotlivých obvodů pohybovala od 97,2 km2 v Nové Pace k 98,1 km2 v Novém Městě nad Metují a 138,5 km2 v Jaroměři až k rozlohám nad 600 km2 jako má např. správní obvod Jičín (601,8 km2) nebo Trutnov (604,8 km2), resp. největší obvod Hradec Králové (682,9 km2). Průměrné rozlohy obcí se v jednotlivých správních obvodech rovněž značně liší. Nejrozlehlejší obce má správní obvod Nová Paka (19,44 km2 při počtu pouhých pěti obcí). Druhé největší obce má obvod Vrchlabí (18,94 km2 při počtu 15 obcí), na třetím místě jsou obce obvodu Trutnov (18,90 km2 při počtu 32 obcí). Nejmenší rozlohy mají obce v obvodu Hořice (6,70 km2), Nové Město nad Metují (7,55 km2), malé jsou však i obce v obvodu Jičín (7,72 km2), Dvůr Králové nad Labem (9,21 km2) a v obvodu Nový Bydžov (9,31 km2).

Průměrný počet obyvatel v obci se v jednotlivých správních obvodech pohybuje podle sčítání 2001 od 595 v obvodě Jičín až k 2 659 v obvodu Nová Paka. Za Novou Pakou jsou obce obvodu Trutnov (2 048 obyvatel), na třetím místě obce obvodu Vrchlabí (1 867 obyvatel). Druhými nejmenšími obcemi správního obvodu za Jičínem jsou obce v obvodu Hořice (644 obyvatel), na třetím místě obce obvodu Nový Bydžov (741 obyvatel) - (Tab.1).

Populační těžiště ve správních obvodech Královéhradeckého kraje představuje správní obvod Hradec Králové se 144 361 bydlícími obyvateli, což je víc než čtvrtina obyvatel kraje (26,2 %). Je to dáno hlavně počtem 82 zahrnutých obcí s průměrným počtem 1 761 obyvatel. Druhým nejlidnatějším správním obvodem je obvod Trutnov s 65 542 obyvateli a s podílem 11,9 % obyvatel kraje. Na třetím místě je obvod Náchod, který má 61 600 bydlících obyvatel, čili 11,2 % obyvatel kraje. Nejmenší demografickou váhu mají správní obvody Nová Paka (13 294 obyvatel, 2,4 %), Nové Město nad Metují (14 256 obyvatel, 2,6 %) a na třetím místě správní obvod Nový Bydžov (17 053 obyvatel, 3,1 %).

Z důvodu odlišné rozlohy jednotlivých správních obvodů a počtu jejich obyvatel se liší i hustota jejich zalidnění. Nejvyšší obecnou hustotu obyvatelstva mají správní obvody Hradec Králové (211 obyvatel na 1 km2), Náchod (173) a Nové Město nad Metují (145). Řídce osídleny jsou naopak správní obvody Broumov (68 obyvatel na 1 km2), Dobruška a Rychnov nad Kněžnou (71 obyvatel), Jičín (77 obyvatel) a Nový Bydžov (80 obyvatel).

Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje žilo v roce 2001 ve 161 830 bytových domácnostech s průměrným počtem 2,61 členů. Byl to průměrný počet menší než celostátní 2,64. Hospodařících domácností bylo v kraji 179 357 a měly průměrně 2,38 členů, což byl počet rovněž nižší než celostátní 2,42. Cenzových domácností bylo v kraji 181 249, které měly v průměru 2,36 členů, což byla průměrná velikost rovněž nižší než celostátní s 2,40 členy.

Z úhrnu cenzových domácností bylo 95 670 úplných rodin, tj. manželských párů ať bezdětných nebo s dětmi. Bylo to 52,8 % úhrnu cenzových domácností čili podíl nižší než v úhrnu České republiky (54,6 %). Neúplných rodin bylo v Královéhradeckém kraji 21 136 (13,9 % cenzových domácností). Jejich zastoupení mezi cenzovými domácnostmi tedy bylo mírně vyšší než v celostátním průměru s podílem 13,5 %. Značný význam mají v kraji domácnosti jednotlivců. Bylo jich sečteno 56 579 čili 31,2 % všech cenzových domácností, což byl podíl vyšší než v průměru České republiky 29,9 %. Zlomek cenzových domácností tvořily vícečlenné nerodinné domácnosti v počtu 3 864 těchto komunit. Jejich podíl 2,1 % byl nepatrně vyšší než v úhrnu republiky 2,0 %. Struktura cenzových domácností v Královéhradeckém kraji svědčí o menší soudržnosti tamních rodin než v průměru České republiky.

Vývoj obyvatelstva 1961-2001

Vývoj obyvatelstva Královéhradeckého kraje je sledován od roku 1961 do současnosti jako střednědobý populační vývoj oblasti. Rok 1961 je zvolen jako východisko populačního vývoje proto, že v uvedeném roce bylo zpracování dat sčítání lidu, domů a bytů provedeno prvně za tzv. bydlící obyvatelstvo na rozdíl od předchozích populačních cenzů, které byly vyhodnocovány za tzv. přítomné obyvatelstvo. Populační vývoj kraje se po celou sledovanou dobu lišil od vývoje celostátního. Období 1961-2001 je děleno jednotlivými sčítáními lidu na čtyři stejně dlouhá desetiletá období s různou intenzitou vývoje, a to jak z celostátního pohledu, tak pohledu krajového (Tab. 2).

Mezi sčítáními 1961 a 1970 se počet obyvatelstva dnešní České republiky zvýšil o 3,5 %. Přírůstek v dnešním Královéhradeckém kraji však byl záporný –0,1 %. Období 1970-1980 bylo populačně pro Českou republiku značně příznivé, protože pronatalitní opatření přijatá na přelomu 60. a 70. let měla v obyvatelstvu příznivý ohlas, což vedlo ke zvýšení ukazatelů reprodukce a přírůstku celostátní populace o 4,9 % a v kraji k přírůstku 3,9 % obyvatel. Období začínající demografické deprese 1980-1991 bylo nastartováno shodou okolností právě rokem 1980 a pokračovalo během celého desetiletí. Celostátní populační bilance 1980-1991 byla aktivní ve výši 0,1 %, avšak v kraji došlo k úbytku 1,5 % bydlících obyvatel. Demografická deprese pokračovala a stále se prohlubovala. Bilance let 1991-2001 tak byla pro Českou republiku pasivní o 0,7 %, pro kraj však překvapivě jen o –0,4 %. Úhrnná bilance sčítání 1961-2001 byla pro Českou republiku aktivní +6,9 %, avšak pro Královéhradecký kraj jen o +1,8 % čili téměř na pouhé čtvrtinové úrovni.

Během let 1961-2001 se relativně nejvíce zvýšil počet bydlících obyvatel ve správním obvodě Nové Město nad Metují (+24,4 %). Na druhém místě byl relativní přírůstek obyvatel v obvodu Hradec Králové (+22,7 %), na třetím místě obvodu Rychnov nad Kněžnou, avšak se značným odstupem (+8,5 %). Čtvrtým obvodem s přírůstkem obyvatelstva bylo Vrchlabí (+6,5 %). Jedenáct správních obvodů mělo populační úbytky, největší v obvodu Nový Bydžov (-19,4 %), dále v obvodu Dvůr Králové nad Labem (-15,0 %) a Jičín (-13,4 %).

Na celkové populační bilanci správních obvodů 1961-2001 se poslední období 1991-2001 – již zcela krizové – podílelo nestejnou měrou, jak vyplývá z toho, že v něm ve správním obvodě Jaroměř přibylo 2,1 % obyvatel, v obvodu Rychnov nad Kněžnou 1,7 % obyvatel a v obvodu Broumov 1,1 % obyvatel. Z devíti obvodů s pasivní bilancí byl na prvním místě obvod Dvůr Králové nad Labem (-1,8 % obyvatel), na druhém Nová Paka (-1,7 %) a na třetím Kostelec nad Orlicí (-1,3 %). Jak uvedeno shora, celková bilance kraje byla v tomto posledním období mírněji ztrátová než celostátní, což naznačuje možný obrat v nejbližší budoucnosti.

Rozmístění obyvatelstva 1961-2001

Rozmístění obyvatelstva Královéhradeckého kraje bude sledováno jako rozsídlení do čtyř velikostních skupin obcí, a to do venkovských obcí s méně než 2 tis. bydlících obyvatel, do malých venkovských měst s 2-5 tis. obyvateli, do větších venkovských měst s 5-10 tis. obyvateli a do měst s 10 tis. a více obyvateli (Tab. 3).

Každá kategorie obcí měla v letech 1961-2001 odlišný vývoj jak v jednotlivých intercenzálních obdobích, tak z hlediska úhrnného čtyřicetiletého vývoje v každé skupině obcí. Počet obyvatelstva venkovských obcí se za čtyřicet let snížil o 21,5 % tak, že počet obyvatel klesal v letech 1961 až 1991, ale v posledním desetiletí vzrostl a zvýšil se i jeho podíl na úhrnu obyvatelstva kraje. U obcí s 2-5 tis. obyvatel se počet obyvatelstva snižoval mezi cenzy 1961-1970 a 1980-2001. Celkem v nich ubylo 3,0 % bydlících obyvatel. Nejmenší a malé obce tedy měly v úhrnu čtyřiceti let demografický vývoj nepříznivý. Tím se lišily od druhých dvou velikostních skupin obcí, totiž od větších venkovských měst a měst s 10 tis. a více obyvateli jako urbanistické kategorie. Počet obyvatel větších venkovských měst se během prvých dvaceti let zvyšoval, v posledních dvaceti letech však dochází k jejich ubývání. Přírůstky však převážily nad úbytky, takže celková bilance byla aktivní přírůstkem 3 654 obyvatel (+4,2 %). Vývoj měst s 10 tis. a více obyvateli byl nejprve značně dynamický a přírůstkový, v letech 1991-2001 však dochází k úbytku 2 828 (1,2 %) bydlících obyvatel, což je v kontextu vývoje měst i v ostatních krajích jako doklad zastavené urbanizace obyvatelstva České republiky.

Rozmístění obyvatelstva Královéhradeckého kraje do sledovaných čtyř velikostních skupin se liší od rozmístění populace v úhrnu České republiky, jak ukazuje toto srovnání za rok 2001. Proti 30,6 % obyvatel venkovských obcí v kraji stojí 26,0 % obyvatelstva stejně velkých obcí v České republice. Podíl obyvatelstva v obcích s 2-5 tis. obyvatel se však jako v jediné velikostní skupině obcí v České republice a v kraji odchyluje pouze nepatrně při podílu 10,9 % v kraji a podílu 11,0 % v ČR. Avšak už další velikostní skupina obcí – větší venkovská města s 5-10 tis. obyvateli – se v kraji a v České republice liší: v kraji má v obcích této velikosti bydliště 16,5 % obyvatel, v ČR jen 8,8 %. Liší se i podíl obyvatelstva měst s 10 tis. a více obyvateli: v kraji bydlí v takto velkých městech 42,0 % obyvatel, v úhrnu republiky 54,2 %. Hladina 42,0 % znamená i hladinu urbanizace Královéhradeckého kraje v roce 2001.

Věkové složení obyvatelstva 1970-2001

Věkové složení obyvatelstva je nejdůležitější biologickou charakteristikou populace. Je mu proto věnována vždy značná pozornost. Věkové složení obyvatelstva je sledováno a analyzováno podle různých kritérií. Prvním je sledování podle jednotek věku, resp. generačních jednotek, dále podle různě agregovaných jednotek, např. podle pětiletých věkových skupin, nebo účelově vymezených, např. podle reprodukčního věku (0-14, 15-49, 50 a více let), eventuálně podle ekonomických hranic věku (nyní obvykle 0-14, 15-59, 60 a více let).

Podle vzájemného vztahu agregovaných věkových skupin obyvatelstva je pak obyvatelstvo označováno jako progresivní, stacionární nebo regresivní. Určující je hlavně podíl dětské složky 0-14 letých a podíl složky seniorů starších 60 let.

Uvedené tři typy věkového složení obyvatelstva představují při grafickém vyjádření tři odlišné podoby. Progresivní typ je schematicky vyjadřován podobou “pyramidy” nebo “stromu života”, stacionární typ má podobu “úlu” a regresivní typ se podobá “urně”.

Věkové složení Královéhradeckého kraje a srovnání s Českou republikou je provedeno podle ekonomických hranic věku, ale graficky je vyjádřeno v pětiletých věkových skupinách. Grafická podoba věkového složení kraje připomíná nejspíše zmiňovanou “urnu” (Tab. 4, Graf 2).

Odchylky věkové struktury obyvatelstva Královéhradeckého kraje od věkového složení obyvatelstva České republiky vyjadřují podle tří populačních cenzů tyto poměry zastoupení v kraji a v České republice: 0-14 leté děti v roce 1970 20,5 % : 21,3 %, v roce 1991 20,8 % : 21,0 %, v roce 2001 16,3 % : 16,3 %. Rozdíly v čase lze označit za minimální.

Obyvatelstvo v produkčním věku 15-59 let v roce 1970 58,9 : 60,4 %, v roce 1991 60,6 % : 61,2 %, v roce 2001 64,6 % : 65,4 %. Rozdíly jsou již větší.

Obyvatelstvo v poprodukčním věku 60 a více let: v roce 1970 20,6 % : 18,4 %, v roce 1991 18,6 % : 17,8 %, v roce 2001 19,1 % : 18,4 %. Rozdíly jsou již významné.

Ze vztahu počtu, resp. podílu obyvatelstva v sledovaných třech věkových skupinách se odvozují různé “indexy věkového složení”, z nichž uvádíme “index mládí” jako počet obyvatel ve věku 0-14 let připadající na 100 obyvatel ve věku 60 a více let. V roce 1970 měl v kraji hodnotu 99,3 proti 115,7 v ČR, čili byl na 85,8 procentní hladině republiky. Do roku 1991 se ukazatel za kraj příznivě zvýšil na 111,7 proti zvýšení v ČR na 117,8, což znamenalo pro kraj 85,8 % hodnoty celostátní. Do roku 2001 došlo k dalšímu sblížení ukazatelů, když krajský klesl na 85,4 a celostátní na 87,7, což znamenalo, že kraj zaznamenal 97,4 % celostátního ukazatele.

Rozdíly ve věkovém složení obyvatelstva správních obvodů jsou sledovány za rok 2001 jako nejaktuálnější. Nejvyšší podílové ukazatele dětí ve věku 0-14 let měly správní obvody Broumov (18,6 %), Jaroměř (17,8 %) a Rychnov nad Kněžnou (17,3 %). Nepochybně k tomu přispěly i nedávné vysoké ukazatele porodnosti, jak bude ukázáno níže. Nejnižší ukazatele podílu dětské složky v obyvatelstvu měly obvody Hradec Králové (15,3 %), Dvůr Králové nad Labem (15,9 %) a Vrchlabí s Jičínem (16,0 %). Zde se na nižších podílech podílela rovněž zejména porodnost, tentokrát v opačném smyslu, hlavně v obvodu Hradec Králové a Vrchlabí.

Nejvyšší podíly obyvatel ve věku 15-59 let měly v roce 2001 správní obvody Vrchlabí (66,2 %), Rychnov nad Kněžnou (65,9 %) a Trutnov (65,8 %). V ukazatelích se promítá jejich dlouhodobější předchozí příznivý reprodukční vývoj s vysokou porodností. Nejnižší podíl obyvatelstva v potenciálním práceschopném věku vykázaly při sčítání 2001 správní obvody Nový Bydžov (62,9 %), Náchod a Kostelec nad Orlicí (63,6 %) a Dobruška (63,7 %).

Nejvyšší podíly obyvatelstva v poprodukčním věku 60 a více let měly správní obvody Kostelec nad Orlicí a Nový Bydžov (20,1 %), Hradec Králové a Jičín (20,0 %) a jako pátý byl Náchod (19,8 %). Proti nim stojí obvody, jejichž podíl starého obyvatelstva byl v kraji nejnižší, totiž obvody Rychnov nad Kněžnou (16,8 %), Broumov (17,0 %) a Trutnov (17,5 %) s příznivými důsledky retrospektivně vyšší porodnosti.

Syntetický ukazatel “index mládí” jako počet dětí mladších 15 let na 100 obyvatel starších 60 let byl nejpříznivější v obvodech Broumov (109,3), Rychnov nad Kněžnou (102,9) a Jaroměř (98,5), kdežto nejnižší ukazatele byly v obvodech Hradec Králové (76,5), Jičín (80,2), Kostelec nad Orlicí (81,2) a Dvůr Králové nad Labem (83,0).

Vzdělanost obyvatelstva v roce 2001

Vzdělanost obyvatelstva se považuje nejen za důležitou kulturní charakteristiku populace, ale stále častěji i za významnou charakteristiku ekonomickou. V českých zemích byla úroveň vzdělání zjišťována již od roku 1910 jako “gramotnost obyvatelstva”. V roce 1921 a 1930 byla u obyvatelstva již ve školním věku zjišťována znalost “čtení”, resp. znalost “čtení a psaní”. Od sčítání v roce 1950 je však zjišťována vzdělanostní úroveň obyvatel starších 15 let podrobněji, a to otázkou na stupeň dokončeného vzdělání a u vyšších stupňů vzdělání na jeho zaměření. V roce 2001 bylo za malé územní jednotky provedeno zpracování otázky vzdělání podle čtyř základních stupňů (Tab. 5).

Pouhé základní (i neukončené) vzdělání mělo v Královéhradeckém kraji 22,6 % dospělého obyvatelstva. Proti celostátnímu ukazateli 23,5 % to byl podíl nepatrně příznivější. Také podíl obyvatel se středním vzděláním bez maturity 39,9 % byl mírně vyšší než celostátní 38,0 %. Vyšší byl i podíl obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou: 28,9 % proti 28,4 % v České republice. Pouze u vysokoškolského vzdělání je celostátní ukazatel vyšší (8,9 %) než celokrajský (7,5 %).

Úroveň vzdělanosti obyvatelstva se měří několika ukazateli. Z nich prvním agregovaným ukazatelem je podíl obyvatel s úplným středním a úplným vysokoškolským vzděláním v přepočtu na 100 obyvatel starších 25 let (“index vzdělání”). Věk 25 let je volen proto, že ukazatel v přepočtu na obyvatelstvo starší 15 let nemůže postihnout situaci u obyvatelstva mezi patnáctým a pětadvacátým rokem. Takto formulovaný ukazatel byl v roce 2001 pro obyvatelstvo Královéhradeckého kraje 44,0, čili mírně nižší než celostátní index vzdělání 45,3. Druhým ukazatelem je úhrnný počet let školního vzdělání obyvatelstva staršího 15 let. Ten měl v roce 2001 v kraji hodnotu 11,6 roku, což je jen malá odchylka od celostátního ukazatele 11,7 roku.

Při porovnání prvého ukazatele vzdělanosti – indexu vzdělání – podle správních okresů zjišťujeme na prvním místě obvod Hradec Králové (53,5) a na druhém místě Nové Město nad Metují (47,7). Také třetí obvod Náchod však měl ukazatel proti Hradci Králové značně nižší (43,3) a byl už nižší než celokrajský. Nejnižší hodnoty ukazatele měly správní obvody Broumov (31,9), Nový Bydžov (32,7) a Dvůr Králové nad Labem (38,3). Podle druhého ukazatele – úhrnného počtu let školního vzdělání obyvatel starších 15 let – byl na prvém místě obvod Hradec Králové (12,0 let) a na druhém Nové Město nad Metují (11,7) čili oba obvody jako podle prvého ukazatele. Další obvody nedosahovaly celostátního průměru 11,7 let; na posledních místech byl obvod Broumov (11,1 roku) a Nový Bydžov (11,2 roku).

Ekonomická aktivita obyvatelstva v roce 2001

Pro sčítání lidu, domů a bytů 2001 byl okruh ekonomicky činných obyvatel vymezen jako součet osob v rozhodný okamžik skutečně pracujících a úhrn nezaměstnaných. V Královéhradeckém kraji to bylo celkem 279 064 obyvatel, v tom 262 014 zaměstnaných a 17 050 nezaměstnaných (6,1 %). Z úhrnu ekonomicky činných bylo 45,2 % žen proti 45,3 % v úhrnu republiky, v úhrnu zaměstnaných to bylo 45,0 % žen (Tab. 6).

Na 100 obyvatel ve věku 15-59 let připadlo v kraji 78,4 ekonomicky činných osob proti 78,6 v průměru České republiky. Na 100 zaměstnaných obyvatel připadalo v kraji 41,8 obyvatel, kteří museli za prací vyjíždět z obce trvalého pobytu do jiné obce. Míra vyjížďkovosti tak byla o něco vyšší než celostátní 39,3 %.

Míra intenzity ekonomického zapojení obyvatelstva ve věku 15-59 let se mezi správními obvody kraje nijak mimořádně nelišila od krajského průměru, jak vyplývá ze srovnání ukazatelů jednotlivých správních obvodů. Nejvyšší ukazatel zapojení byl zjištěn ve správním obvodu Jičín (80,0), Hradec Králové (79,7) a Vrchlabí (79,3). Proti tomu jsou obvody, kde míra zapojení je nižší, ne však mimořádně, jak ukazuje index za obvody Nový Bydžov nebo Rychnov nad Kněžnou (76,5) nebo Trutnov (76,1) či Broumov (77,5). Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším ukazatelem je pouhých 3,5 bodů čili 4,5 % krajského ukazatele.

Ukazatel pracovní vyjížďkovosti však vykazuje mezi správními obvody poměrně značné rozdíly. Nejvyšší podíl zaměstnaných, vyjíždějících za prací mimo obec trvalého bydliště je v obvodu Kostelec nad Orlicí (56,5 %), dále v obvodu Nový Bydžov (55,4 %) a také Jičín (50,2 %). Nejnižší ukazatele vyjížďkovosti byly v roce 2001 v obvodech Hradec Králové (30,8 %), Vrchlabí (36,9 %) a Dvůr Králové nad Labem (37,8 %). Rozdíl mezi ukazatelem za Kostelec nad Orlicí a Hradec Králové představoval 61,5 % krajského ukazatele, což je vysoká hodnota vyjadřující nestejnoměrné rozmístění pracovních příležitostí v kraji.

Ekonomická struktura měřená podílem ekonomicky činných obyvatel příslušných k hlavním národohospodářským odvětvím, se v kraji a republice nijak mimořádně neliší, jak ukazují uvedené ukazatele (Tab. 7).

Na zemědělství, lesnictví a rybolovu bylo v roce 2001 závislých 5,2 % ekonomicky činných obyvatel proti 4,4 % v úhrnu republiky. Na průmyslu záviselo v kraji 33,2 % ekonomicky činných osob proti 29,0 % v úhrnu Česka. Na stavebnictví záviselo v kraji 8,0 % ekonomicky aktivních osob proti 8,7 % v celostátním průměru, a na “ostatních odvětvích” představujících zhruba terciární sféru, bylo v kraji závislých 46,6 % ekonomicky činných proti 50,3 % v ČR. Nezjištěná odvětvová příslušnost měla v kraji hodnotu 7,0 % proti 7,6 % v České republice.

Na rozdíl od nepodstatných odchylek odvětvové příslušnosti v kraji a v České republice, rozdíly mezi správními obvody kraje byly podstatnější. Pokud šlo o první ekonomický sektor zemědělství, lesnictví a rybolov bylo nejvyšší zastoupení ekonomicky činných v tomto odvětví v obvodě Nový Bydžov (10,2 %), ale vysoký byl i podíl v obvodu Hořice (9,5 %) a Dobrušce (9,0 %). Skutečně nízké zastoupení pracovníků závislých na primárním sektoru je v obvodech Trutnov (2,8 %), Nová Paka (3,4 %) a Vrchlabí (3,6 %). Rozdíly v průmyslu jsou vyjádřeny krajními hodnotami v obvodech Vrchlabí (41,9 %), Nová Paka (41,8 %) a Dvůr Králové nad Labem (41,1 %) na jedné straně, a Hradec Králové (22,8 %), Nový Bydžov (30,3 %) a Hořice (31,9 %) na druhé straně, což je značný rozdíl 55,7 % krajského ukazatele.

Nejvyšší podíly obyvatel závislých na stavebnictví byly v roce 2001 ve správních obvodech Nový Bydžov (10,2 %), Dvůr Králové nad Labem (9,4 %) a Kostelec nad Orlicí (9,0 %). Některé obvody měly podíl činných ve stavebnictví značně nízký jako např. Vrchlabí (6,6 %), Jičín (6,5 %) nebo obvod s nejnižším zastoupením Broumov (6,4 %). Značné územní rozdíly existují mezi obvody s jejich podílovými ukazateli ekonomicky činných v “ostatních odvětvích” národního hospodářství. Na prvých místech se setkáváme s obvody Hradec Králové (57,0 % činných), na druhém místě s poměrně značným odstupem je obvod Trutnov (45,8 %), na třetím místě je obvod Jičín (45,2 %). Třemi obvody s nejnižšími podíly ekonomicky činných v terciární sféře jsou obvody Dvůr Králové nad Labem (38,0 %), dále obvod Broumov (38,7 %) a Nový Bydžov (38,9 %), z nichž Nový Bydžov je mezi nejzemědělštějšími obvody, ale Dvůr Králové nad Labem patří ke značně průmyslovým obvodům i s vyšším podílem činných ve stavebnictví. Tři obvody měly vysoké podíly obyvatel, u nichž se nepodařilo odvětvovou příslušnost zjistit. Byly to Nový Bydžov (10,3 %), Broumov (10,1 %) a Jaroměř (9,5 %).

Pohyb obyvatelstva v letech 1991-2002

Počet a složení obyvatelstva zjištěné k určitému datu, jako např. ke dni sčítání lidu, domů a bytů k tzv. rozhodnému okamžiku, ale i k jinému datu určenému jako bilanční den, jsou výsledkem jeho pohybu, a to přirozeného (kam patří rození a umírání, ale také sňatky a rozvody) a pohybu mechanického čili stěhování. Základní data jsou za Královéhradecký kraj za celé období 1991-2002 podle správních obvodů zřejmá z tab. 8.

Ukazateli pohybu obyvatelstva jsou již sama absolutní čísla tohoto pohybu. Pro analytické potřeby je však nutno volit ukazatele, vyjadřující vztahy k jiným populacím nebo vztahy k populacím sledovaným v čase. Nejobecnějšími mírami užívanými pro taková srovnání jsou hrubé míry pohybu obyvatelstva, převádějící absolutní hodnoty na hodnoty relativní jako jevy na 1 000 obyvatel v ročních průměrech.

Jednotlivé složky přirozeného pohybu (přirozené měny) obyvatelstva a jeho stěhování jsou analyzovány jako ukazatele porodnosti, úmrtnosti, přirozené přírůstkovosti, resp. přistěhovalectví, vystěhovalectví a migračního salda. Období 1991-2002 je sledováno prostřednictvím úhrnných absolutních dat celého období a také v přepočtu na 1 000 obyvatel ročně. V letech 1991-2002 se v Královéhradeckém kraji narodilo 66 140 živých dětí, což znamenalo porodnost 9,97 na 1 000 obyvatel ročně. Byl to ukazatel vyšší než celostátní, který činil 9,80. V letech 1991-2002 zemřelo v kraji 73 175 obyvatel, což znamenalo obecnou celkovou úmrtnost 11,03 na 1 000 obyvatel ročně čili nižší než celostátní 10,07 promile. Míra přirozeného úbytku byla –1,06 promile proti –1,28 promile v ČR. Na 1 000 zemřelých obyvatel připadalo v kraji pouze 904 živě narozených dětí, avšak i tak to byl ukazatel příznivější než celostátní index vitality, který činil pouhých 885 dětí (Grafy 3 a 4).

Prostorový pohyb je sledován jako počet přistěhovalých do úhrnu obcí Královéhradeckého kraje, úhrnný počet vystěhovalých z jeho obcí a migrační saldo tohoto pohybu. Průměrná míra přistěhování byla v kraji 20,14 na 1 000 obyvatel ročně, míra vystěhování byla 19,79, saldo činilo +0,36 promile. Jak míra přistěhování, tak míra vystěhování byla v kraji vyšší než v celostátním úhrnu (19,29; 18,56), aktivní migrační saldo +0,36 však bylo nižší než celostátní (+0,74 ročně).

Celková populační bilance Královéhradeckého kraje 1991-2002 byla záporná –0,71 promile obyvatel ročně čili nepříznivější než bilance celostátní charakterizovaná ročními úbytky 0,54 obyvatel na 1 000 bydlících.

Územní rozdíly v pohybu obyvatelstva a jeho intenzitě se lišily ve větší míře u stěhování, o něco méně u úmrtnosti a nejméně u porodnosti. Nejvyšší roční průměrný ukazatel porodnosti v průměru let 1991-2002 byl ve správním obvodu Broumov (11,40). Jen o málo nižší byla porodnost v obvodu Jaroměř (11,33), ale ani ukazatel za obvod Rychnov nad Kněžnou (10,83) nebyl nízký, i když pod krajským průměrem. Nejnižší míra porodnosti byla v obvodu Hradec Králové (9,46), ale také v Nové Pace (9,57) a Vrchlabí (9,64). Rozdíl mezi mírou porodnosti za Broumov a Hradec Králové byl 19,5 % krajského ukazatele.

Větší územní rozdíly byly v úmrtnosti. Na jedné straně byly vysoké ukazatele obecné míry úmrtnosti jako v obvodě Hořice (13,74), Kostelec nad Orlicí (13,19) nebo v Jičíně (12,08), na druhé straně relativně příznivé nižší ukazatele v obvodech Nové Město nad Metují (9,01), Rychnov nad Kněžnou (10,01) a Broumov (10,24), což znamenalo, že rozdíl v úmrtnosti v obvodu Hořice a obvodu Nové Město nad Metují byl 42,9 % krajského ukazatele.

V úhrnu let 1991-2002 měly aktivní saldo přirozené měny obyvatelstva jen čtyři správní obvody. Byl to Broumov (+1,16 obyvatel na 1 000 obyvatel ročně), Nové Město nad Metují (+0,90), Jaroměř (+0,89) a Rychnov nad Kněžnou (+0,82). Jedenáct obvodů mělo bilanci přirozené měny zápornou. Největší roční přirozené úbytky obyvatelstva zaznamenal správní obvod Hořice (-3,89), ale také Kostelec nad Orlicí (-3,43) a Nová Paka (-2,30).

Migrační pohyb sledovaný jako počet imigrantů a emigrantů z úhrnu obcí kraje v letech 1991-2002 měl v položce přistěhovalých na 1 000 obyvatel ročně nejvyšší ukazatele ve správních obvodech Broumov (25,84), Rychnov nad Kněžnou (25,77) a Kostelec nad Orlicí (24,91). Podstatně nižší ukazatele byly v řadě dalších obvodů; nejnižší byly zaznamenány v obvodech Hradec Králové (16,16), Nové Město nad Metují (16,97) a Nová Paka (17,51). Rozdíl v ukazateli přistěhování za obvod Broumov a Hradec Králové byl 48,1 % krajské míry přistěhování. Nejvyšší ukazatele vystěhování byly zjištěny v obvodu Broumov (26,14), Rychnov nad Kněžnou (25,59) a Jičín (22,58). Nejnižší míry vystěhovalectví z obcí byly ve správním obvodu Hradec Králové (16,71), Dvůr Králové nad Labem (17,86) a Nová Paka (17,89). Krajní hodnoty, tj. ukazatele vystěhování za obvod Broumov a Hradec Králové zaznamenaly 47,7 % krajské míry roční emigrace. U obvodu Broumov byl průměrný roční objem stěhování obyvatelstva jeho obcí 5,7 % bydlících obyvatel, u obvodu Rychnov nad Kněžnou byl obrat stěhování 5,1 % bydlícího obyvatelstva. U Hradce Králové byl tento roční ukazatel obratu migrace 3,3 % a u obvodu Nová Paka 3,5 %. Migrační saldo uvedeného typu stěhování do obcí a z obcí bylo v úhrnu let 1991-2002 aktivní pro 10 správních obvodů, pro 5 obvodů byla bilance pasivní. Největší relativní migrační přírůstky zaznamenaly obce ve správním obvodu Hořice a Kostelec nad Orlicí (+3,03 ročně), Náchod (+1,81) a Nový Bydžov (+0,74). Obvody s největšími relativními úbytky obyvatelstva stěhováním byly v obvodech Nové Město nad Metují (-1,12), Hradec Králové (-0,55) a Nová Paka (-0,39).

Celková bilance pohybu obyvatelstva byla v úhrnu let 1991-2002 aktivní ve čtyřech správních obvodech, a to v obvodu Jaroměř (+1,60), v obvodu Rychnov nad Kněžnou (+1,00), v obvodu Broumov (+0,87) a v obvodu Náchod (+0,10). Pasivní bilanci mělo 11 obvodů. Největší relativní roční úbytky měly obvody Nová Paka (-2,68), Jičín (-2,54) a Dvůr Králové nad Labem (-1,86).

Ve čtyřech velikostních skupinách obcí Královéhradeckého kraje byl pohyb obyvatelstva různě intenzivní (Tab. 9).

Nejvyšší ukazatele porodnosti měl úhrn obcí s 5-10 tis. obyvateli, kde průměrná roční míra byla 10,28 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel. Jen o málo nižší byl ukazatel v malých venkovských městech s 2-5 tis. obyvateli (10,26). Příliš se nelišila porodnost ani v úhrnu venkovských obcí (10,05). Pouze ve městech byl rozdíl větší s mírou 9,73. U míry obecné úmrtnosti zjišťujeme, že největší úmrtnost byla v úhrnu venkovských obcí a že s růstem velikosti obcí se úmrtnost snižovala až k minimu ve městech s 10 tis. a více obyvateli. Tato územní struktura úmrtnosti měla za následek, že největší přirozené úbytky obyvatelstva měly venkovské obce jako celek (-2,58 ročně), a nejnižší byl v úhrnu městských obcí (-0,08). U migračních pohybů zjišťujeme, že intenzitní ukazatele přistěhování i vystěhování byly nejvyšší ve venkovských obcích a že s růstem velikostní skupiny obcí se snižovaly. Tento vývoj se promítl i do migračních sald: největší migrační přírůstky měl soubor venkovských obcí (+2,20 promile ročně), města měla migrační saldo záporné: -1,24 obyvatel na 1 000 bydlících ročně. Celková populační bilance pohybu obyvatelstva – pro kraj záporná –0,71 promile ročně – byla aktivní jen pro obce s 2-5 tis. obyvateli: +0,01, což byl absolutní přírůstek pouhých 10 bydlících obyvatel za 12 let. Města ztrácela ročně 1,32 promile bydlících obyvatel; absolutně to bylo za 12 let 3 710 bydlících obyvatel. Počty obyvatelstva k 1. 1. 2003 je nutno korigovat o důsledky administrativních změn a opravy prováděné Českým statistickým úřadem. Ty jsou však promítány jen do bilančních stavů nikoli do pohybu obyvatelstva.

Všechny dosavadní analytické ukazatele byly zastoupeny tzv. hrubými mírami pohybu obyvatelstva, které nevyjadřují rozdíly v reprodukci obyvatelstva, způsobované rozdíly v jeho věkovém složení, o němž je známo, že často může deformovat hrubé míry zjištěné v přepočtu na 1 000 obyvatel. Věkově specifické míry však zatím nelze propočítávat za správní obvody obcí s rozšířenou působností. Za kraj však lze uvedené analytické ukazatele uvést. Pokud jde o porodnost, lze to učinit prostřednictvím ukazatele obecné plodnosti, tj. ročním počtem živě narozených dětí na 1 000 žen ve věku 15-49 let. Ta byla v úhrnu Královéhradeckého kraje v průměru let 1999-2000 36,1, což ho zařadilo mezi čtrnácti kraji na páté místo. Pokud šlo o úmrtnost, vyjadřujeme ji ukazatelem naděje dožití (střední délkou života), s krajskou hodnotou za průměr let 1999-2000 a za obě pohlaví v délce 75,72 roku, což byla druhá nejvyšší hodnota v krajích České republiky. Druhé místo zaujímal Královéhradecký kraj i ukazatelem naděje dožití mužů (72,16), třetí místo pak ukazatelem za ženy (78,67 roku).

Domovní a bytový fond 1961-2001

Domovní fond představuje v Královéhradeckém kraji podle sčítání 2001 celkem 128 770 domů, u nichž jako neobydlené bylo označeno 27 108 (21,1 %) objektů. Z úhrnu trvale obydlených domů bylo v roce 2001 87,1 % rodinných domů včetně bývalých zemědělských usedlostí. Proti předešlému sčítání v roce 1991 se podíl rodinných domů zvýšil, protože při předešlém cenzu jich bylo pouze 85,2 %. Ve srovnání s celostátními podíly, které vykazovaly v roce 1991 84,7 rodinných domů a v roce 2001 86,3 %, byla zastavěnost rodinnými domy v kraji o něco vyšší (Tab. 10).

Nejvyšší podíl rodinných domů v domovní zástavbě kraje byl ve správním obvodu Nový Bydžov (93,9 %), který měl nejvyšší podíl těchto domů i v roce 1991 (92,7 %). Na druhém místě v roce 2001 i v roce 1991 byl správní obvod Hořice s 92,2 % rodinných domů v roce 2001 a 91,1 % v roce 1991. V roce 2001 byl na třetím místě správní obvod Nová Paka s 91,7 % rodinných domů. Relativně nejméně rodinných domů v zástavbě správních obvodů měl v roce 2001 obvod Trutnov (78,4 % domů), dále obvod Broumov (80,6 %) a třetím byl obvod Vrchlabí (81,1 %).

V roce 1991 bylo v kraji 17,8 % neobydlených domů, v roce 2001 se podíl zvýšil na 21,1 %. Oba podíly byly vyšší než celostátní, které činily 14,1 % v roce 1991, resp. 18,3 % v roce 2001. Počet neobydlených domů se v kraji zvýšil mezi rokem 1991 a 2001 o 24,5 %, což bylo nižší tempo přírůstku než v úhrnu republiky, kde činilo 28,9 %. Nejvyšší přírůstky neobydlených domů mezi sčítáními 1991 a 2001 byly zjištěny ve správních obvodech Nová Paka (+56,3 %), a o něco nižší byly přírůstky v obvodech Vrchlabí (+32,9 %) a Jičín (+32,8 %) nebo Broumov (+31,4 %). Poměrně malé přírůstky neobydlených domů zjistilo sčítání 2001 ve správních obvodech Hradec Králové (+13,1 %), Nové Město nad Metují (+14,6 %), Nový Bydžov (+15,0 %) a Kostelec nad Orlicí (+15,4 %).

Nejvyšší podíly neobydlených domů byly při sčítání 2001 zjištěny ve správních obvodech Jičín (32,0 %), Hořice (26,6 %) a Nová Paka (25,8 %), považovaných právem za oblasti s vysokým rekreačním potenciálem. Nízké podíly neobydlených domů vykazují obvody s vysoce urbanizovaným zázemím jako je obvod Vrchlabí (13,8 %), Hradec Králové (15,0 %) nebo Trutnov (15,5 %).

Vývoj bytového fondu je sledován za období 1961 a 2001. V kraji bylo v roce 2001 sečteno celkem 241 699 bytů, z nichž bylo 204 529 trvale obydleno a 37 170 nebylo obydleno trvale nebo vůbec ne (15,4 %) – (Tab. 11).

Od sčítání v roce 1961 do sčítání v roce 2001 se počet trvale obydlených bytů v kraji zvýšil o 19,4 %, což bylo tempo značně pomalejší než v úhrnu České republiky, kde přírůstek byl 34,5 %. Přitom ovšem přírůstek obyvatel v kraji vzrostl v téže době pouze o 1,8 %, kdežto v ČR o 6,9 %. Pomalejší přírůstek bytového fondu v kraji ve srovnání s jeho přírůstkem v ČR byl i mezi roky 1991 a 2001; v kraji se počet trvale obydlených bytů zvýšil o 3,1 %, v České republice o 3,3 %. Přitom počet obyvatel v kraji klesl v uvedeném desetiletí o 0,4 % proti celostátnímu úbytku 0,7 % obyvatel.

Během čtyřiceti let 1961-2001 se počet trvale obydlených bytů zvýšil nejvíce ve správním obvodě Hradec Králové (+51,2 %), dále v obvodě Vrchlabí (+38,9 %) a v obvodě Nové Město nad Metují (+37,8 %). Nejnižší přírůstky zaznamenaly správní obvody Hořice (+1,5 %), Nová Paka (+2,1 %) a Jaroměř (+3,1 %). Ve třech správních obvodech se však v roce 2001 počet trvale obydlených bytů proti roku 1991 snížil. Byly to správní obvody Nový Bydžov (-11,0 %), Dvůr Králové nad Labem (-4,0 %) a Jičín (-1,2 %). Část tohoto úbytku šla nepochybně ve prospěch neobydlených bytů jako rekreačních objektů. Nelze však vyloučit ani nesprávnou deklaraci obydlenosti části bytů zejména v roce 1991.

V období 1991-2001, kdy se trvale obydlený bytový fond kraje zvýšil o 3,1 %, největší přírůstky byly zjištěny ve správních obvodech Broumov (+6,7 %), Rychnov nad Kněžnou (+6,2 %) a souhlasně v Dobrušce a Hradci Králové (+3,7 %). Nejnižší přírůstky měly správní obvody Dvůr Králové nad Labem a Jičín (+0,5 %), Nová Paka a Nový Bydžov (+0,8 %) a Hořice (+1,4 %). Ztrátu bytového fondu nezaznamenal ani jeden správní obvod.

Od roku 1991 do roku 2001 vzrostl počet neobydlených bytů v Královéhradeckém kraji o 38,1 %, což byl přírůstek relativně značně nižší než v celostátním úhrnu, kde činil +45,0 %. V obvodu Nová Paka však přibylo 75,0 % neobydlených bytů, v obvodu Vrchlabí 71,7 %. To byl významný pohyb s důsledky pro skladbu bytového fondu, resp. hladinu jeho obydlenosti. V obvodu Hradec Králové se počet neobydlených bytů zvýšil o 46,4 %, zejména v zázemí krajského města. Nejnižší relativní přírůstky neobydlených bytů byly zjištěny v obvodech Nový Bydžov (+16,6 %), Jaroměř (+16,9 %) a Broumov (+20,8 %). Tyto rozdílně vysoké, resp. nižší přírůstky zformovaly mapu kraje podle správních obvodů s nejvyššími a nejnižšími podíly neobydlených bytů, jak ukazují další řádky.

Nejvyšší podíly neobydlených bytů byly v roce 2001 sečteny v obvodech Jičín (25,4 %), Hořice (23,0 %) a Nový Bydžov (21,8 %). Výrazně nižší podíly měly obvody s nejnižšími ukazateli, a to Hradec Králové (10,5 %), Trutnov (10,7 %) a Vrchlabí (13,0 %). Tyto rozdíly potvrzují odlišnost správních obvodů v kraji z hlediska jejich využívání k rekreačním, resp. jiným účelům.

Počet trvale neobydlených bytů se v letech 1961-2001 zvýšil nejrychleji v úhrnu měst s 10 tis. a více obyvateli (+58,3 %), nejpomaleji vzrostl v malých venkovských městech (+10,7 %). Ve venkovských obcích do 2 000 obyvatel se jejich počet dokonce snížil o 6 222 čili o -9,4 %. Období 1991-2001 mělo v rámci uvedených čtyřiceti let odlišný vývoj. Nejvyšší přírůstky sice zaznamenala města s 10 tis. a více obyvateli, avšak venkovské obce do 2 tis. obyvatel měly přírůstek 2,2 % trvale obydlených bytů (Tab. 12).

V posledním desetiletí, kdy počet neobydlených bytů v kraji vzrostl o 38,1 %, ve městech to bylo 62,2 %, ale na venkově pouze o 31,4 %. Nerovnoměrné přírůstky neobydlených bytů z hlediska velikostních skupin obcí v letech 1991-2001 měly za následek změny v podílech neobydlených bytů ve všech čtyřech velikostních skupinách obcí. Nejvyšší podíl neobydlených bytů (25,6 %) je ve venkovských obcích, nejnižší je podíl v městech
s 10 tis. a více obyvateli (7,9 %).

Vybavenost obyvatelstva a domácností BYTovým fondem

Vybavenost obyvatelstva bytovým fondem je ukazatelem postačitelnosti bytového fondu pro bydlící obyvatelstvo a zároveň je i jedním z kvalitativních ukazatelů bydlení. Měří se jako počet (trvale) obydlených bytů na 1 000 obyvatel nebo jako počet trvale obydlených bytů na 100 (cenzových domácností) - (Tab. 13).

V roce 1961 připadlo na 1 000 obyvatel v Královéhradeckém kraji 316,8 trvale obydlených bytů. Byl to ukazatel o 6,6 % vyšší než celostátní, který byl 297,3 bytů. Obyvatelstvo kraje mělo vyšší vybavenost byty než byla celostátní i v roce 1970 a 1980. Teprve v roce 1991 se vztah obrátil, kdy celostátní ukazatel vybavenosti byl 359,7 trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel proti 359,0 v kraji. Podobně tomu bylo i podle sčítání 2001, kdy celostátní ukazatel 374,2 bytů byl o 0,8 vyšší než ukazatel krajský v hodnotě 371,4.

Nejvyšší ukazatel vybavenosti obyvatelstva trvale obydlenými byty byl v roce 2001 ve správním obvodě Trutnov (379,1), v obvodu Hradec Králové (376,1) a v obvodu Náchod (374,4). Nejnižší hodnoty ukazatele vybavenosti byly ve správních obvodech Nový Bydžov (354,5), v obvodu Hořice (359,3) a Dobruška (360,7). V úhrnu Královéhradeckého kraje se ukazatel vybavenosti byty zvýšil mezi roky 1961 a 2001 o 17,2 % proti 25,9 % v úhrnu republiky. V letech 1991-2001 se krajský ukazatel zvýšil o 3,5 % proti 4,0 % v České republice.

Druhým ukazatelem postačitelnosti bytového fondu pro obyvatelstvo je počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností. Tento ukazatel, který měl v roce 1991 v kraji hodnotu 92,5, byl vyšší než celostátní 91,5. Do roku 2001 se ukazatele za stát a kraj vyrovnaly na hladině 89,6 %, což pro kraj znamenalo zhoršení o 3,1 %, kdežto pro celý stát jen 2,0 %. Na rozdíl od ukazatelů vybavenosti tisíce obyvatel trvale obydlenými byty, které mezi rokem 1991 a 2001 ve všech správních obvodech vzrostly, u druhého ukazatele zjišťujeme naopak u všech správních obvodů zhoršení. Nejvyšší počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností připadal v roce 2001 ve správním obvodu Nová Paka (91,6), v obvodu Náchod (90,8) a v obvodu Dobruška (90,7). Nejnižší ukazatele pak byly zjištěny za obvod Trutnov (88,8), Hradec Králové (89,1) a Vrchlabí (89,3), což je zajímavé, protože obvody Trutnov a Hradec Králové byly obvody s nejvyšší vybaveností byty v přepočtu na 1 000 obyvatel (Graf 5).

Z hlediska velikosti obcí je nyní nejvyšší vybavenost byty v přepočtu na 1 000 obyvatel ve městech s 10 tis. a více obyvateli. To neplatilo vždycky, ale teprve od roku 1991
(Tab. 14).

Nejnižší ukazatel počtu bytů na 1 000 obyvatel byl v roce 2001, ale i při sčítáních 1970-1980 v obcích do 2 tis. obyvatel. V roce 2001, ale i v roce 1991 platilo, že čím menší obce, tím je ukazatel vybavenosti byty nižší. Mezi rokem 1961 a 2001 se sledovaný ukazatel nejvíce zvýšil u měst s 10 tis. a více obyvateli, na druhém místě byly venkovské obce, pak malá venkovská města a na posledním místě větší města na venkově. Zvýšení ukazatele v letech 1991-2001 mělo strukturu z hlediska velikosti obcí odlišnou, jak ukazuje tab. 14.

Druhý ukazatel – počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností – byl v roce 2001 nejvyšší ve větších venkovských obcích a nejnižší ve venkovských obcích čili podobně jako v roce 1991. K největšímu snížení tohoto ukazatele vybavenosti došlo v malých venkovských městech, k nejmenšímu snížení ve městech s 10 tis. a více obyvateli.

Bytová výstavba 1997-2002

V bytové výstavbě došlo v letech 1997-2002 v Královéhradeckém kraji k příznivému oživení. Ročně zde bylo dokončeno 2,57 bytů na 1 000 obyvatel, což bylo o 13,2 % více než byl celostátní průměr s hodnotou 2,27 nových bytů na 1 000 obyvatel (Tab. 15, Graf 6).

Uvedená renesance bytové výstavby měřená dokončenými byty na 1 000 obyvatel byla provázena i částečnými strukturálními změnami v druzích nově dokončovaných bytů. Ze 100 nově dokončených bytů v Královéhradeckém kraji připadalo na byty v rodinných domech – včetně nástaveb a přístaveb k starším rodinným domům – celkem 46,8 % bytů, což byl podíl nižší než celostátních 52,0 %. Podíl bytů dokončovaných v bytových domech (32,8 %) se od celostátního ukazatele liší poměrně málo (35,2 %), ale značné rozdíly zaznamenáváme u ostatních způsobů dokončení bytů: v kraji na ně připadlo 20,4 %, v úhrnu Česka 12,8 %.

Nejvyšší intenzita bytové výstavby, resp. dokončených bytů v průměru let 1997-2002 byla ve správním obvodu Rychnov nad Kněžnou (3,68), ale také ukazatele za obvod Vrchlabí (2,95) a Dobrušku (2,88) lze označit za povzbuzující. Neplatilo to však v obvodech s nejnižšími ukazateli, kterými byly obvody Broumov (1,40), Nový Bydžov (1,74) a Dvůr Králové nad Labem (1,82). Přitom nejnižší vybavenost obyvatelstva bytovým fondem na 1 000 obyvatel má obvod Nový Bydžov.

Nejvyšší podíly bytů dokončených v rodinných domech byly zjištěny v obvodech Kostelec nad Orlicí (64,2 %), Jičín (57,4 %) a Nová Paka (55,8 %). Byty dokončené v bytových domech byly nejvíce zastoupeny v obvodech Broumov (60,4 %), Trutnov (52,2 %) a Hořice (46,6 %). Nejvýznamnější podíl bytů dokončených jinými formami bytové výstavby zjistila statistika bytové výstavby v obvodech Jaroměř (39,5 %), Dobruška (35,7 %) a Nové Město nad Metují (31,7 %). Tato forma bytové výstavby v nich přispěla i k celkově vyšší hladině intenzity nové bytové výstavby.

Při 8 518 dokončených bytech v Královéhradeckém kraji v úhrnu let 1997-2002 byla v téže době zahájena výstavba 9 923 bytů čili 3,00 na 1 000 obyvatel, což je velmi příznivé, i když ukazatel 2,36 za rok 2002 byl proti předešlým letům opět nižší. Koncem roku 2002 bylo v kraji rozestavěno 5 455 bytů (9,95 na 1 000 obyvatel), což je třetí nejpříznivější hodnota mezi 14 kraji republiky a náznak zvýšení počtu dokončených bytů v nejbližších 3-5 letech (Graf 7).

Bytová výstavba v Královéhradeckém kraji je pro investory levnější než je celostátní průměr. V průměru let 2000-2002 ocenili stavebníci rodinných domů v Královéhradeckém kraji jeden nově dokončený byt (bez nástaveb a přístaveb) na 2 147 tis. Kč proti celostátnímu průměru 2 430 tis. Kč. Také stavebníci bytových domů vyčíslili náklady na jeden byt v bytovém domě (rovněž bez nástaveb a přístaveb) na nižší částku, totiž 1 205 tis. Kč proti 1 314 tis. Kč v úhrnu republiky.

V úhrnu let 1997-2002 bylo v Královéhradeckém kraji ve 111 obcích dokončeno víc než 10 nových bytů. Jmenovitý seznam měst a obcí, kde v šestiletém období 1997-2002 bylo dokončeno 10 a více bytů je uveden v tab. 16.

V devatenácti obcích byly byty dokončeny pouze v rodinných domech. Nejvyšší intenzita nové bytové výstavby byla v Peci pod Sněžkou (ročně 30,09 bytů na 1 000 obyvatel). Ze 100 dokončených bytů však bylo jen 9,5 v rodinných domech. Na druhém místě byla výstavba v Bradě-Rybníčku (25,51) s tím, že všechny byty byly dokončeny v rodinných domech. Třetí místo z hlediska intenzity bytové výstavby zaujal Špindlerův Mlýn (25,26); zde bylo v rodinných domech dokončeno jen 7,0 % nových bytů. Naopak v obci Zámostí-Blata (21,32) bylo 9 bytů z 10 dokončeno v rodinných domech. Více než 10 nových bytů na 1 000 obyvatel bylo dokončeno ještě v Radvanicích (12,58), kde všechny byty byly dokončeny mimo rodinné domy, a v Děštném v Orlických horách (11,44) s podílem 24,5 % bytů postavených v rodinných domech.

závěry

Královéhradecký kraj je svou rozlohou 4 758 km2 v pořadí devátým krajem v České republice, počtem 550 724 bydlících obyvatel je rovněž devátým krajem v republice, avšak hustotou zalidnění 116 obyvatel na km2 krajem osmým. Kraj má v řadě sociálně ekonomických ukazatelů blízko k republikovým průměrům.

Rozmístěním obyvatelstva do čtyř hlavních velikostních skupin obcí představuje venkovské obyvatelstvo v obcích do 2 tis. obyvatel 30,6 % populace kraje, v obcích s 2-5 tis. obyvateli má bydliště 10,9 % obyvatel, ve větších venkovských městech s 5-10 tis. obyvateli 16,5 % a ve městech s 10 tis. a více obyvateli bydlí 42,0 % obyvatel kraje, což je také míra jeho urbanizace.

Věkové složení obyvatelstva kraje je charakterizováno nepatrně vyšším podílem dětí v obyvatelstvu (16,3 %) než je celostátní průměr, nižším podílem obyvatelstva v produkčním věku (64,6 %) než je průměr celostátní, ale hlavně vyšším podílem obyvatelstva v poprodukčním věku, který je 19,1 % proti 18,4 % v ČR. Tzv. “index mládí” – 85,4 dětí mladších 15 let na 100 obyvatel starších 60 let – je proto o něco horší než celostátní ukazatel 87,7 dětí.

Vzdělanost obyvatelstva vyjádřená počtem obyvatel starších 15 let, kteří mají úplné středoškolské nebo úplné vysokoškolské vzdělání, má hodnotu 45,3 na 100 obyvatel starších 25 let, a průměrný počet 11,6 let úhrnu let školního vzdělání je mírně pod celostátním ukazatelem 11,7 let.

Ekonomické zapojení obyvatelstva, měřené počtem ekonomicky aktivních obyvatel na 100 obyvatel v produkčním věku, má v kraji hodnotu 78,4 proti celostátní míře 78,6. Ze 100 zaměstnaných osob jich 41,8 musí za prací vyjíždět mimo obec trvalého bydliště.

Odvětvové zapojení ekonomicky činných obyvatel kraje je charakterizováno 5,2 % pracujícími v zemědělství, lesnictví a rybolovu (ČR 4,4 %), 33,2 % pracujícími v průmyslu (ČR 29,0 %), 8,0 % pracujícími ve stavebnictví (ČR 8,7 %) a 46,6 % činnými v “ostatních odvětvích” představujících zhruba terciární sféru (ČR 50,3 %).

Pohyb obyvatelstva charakterizovaný relativními ukazateli jeho přirozené a mechanické (migrační) reprodukce na 1 000 obyvatel měl v průběhu let 1991-2002 následující roční hodnoty: porodnost 9,97, úmrtnost 11,03, přirozený přírůstek –1,06; přistěhování do obcí kraje 20,14, vystěhování z obcí kraje 19,79, migrační saldo 0,36. Úhrnná bilance byla každoročně –0,71 obyvatel na 1 000 žijících proti –0,54 v České republice. Vitální index kraje byl v tomto období 904 živě narozených dětí na 1 000 zemřelých proti 885 v úhrnu České republiky. Celokrajské věkově specifické ukazatele byly za průměr let vyjádřeny těmito hodnotami: obecná plodnost jako počet živě narozených dětí ročně na 1 000 žen ve věku 15-49 let byla 36,1, což byl pátý nejvyšší ukazatel mezi kraji, střední délka života při narození byla 75,72 roku, což znamenalo pro kraj 2. pořadí mezi všemi kraji.

Bytový fond kraje představovalo v roce 2001 celkem 204 529 trvale obydlených bytů. Jejich počet se od roku 1961 zvýšil o 19,4 % (v ČR o 34,5 %) při přírůstku 1,8 % obyvatel (v ČR o 6,9 %). V kraji bylo v roce 2001 celkem 15,4 % neobydlených bytů (v ČR 12,3 %).

Vybavenost obyvatelstva bytovým fondem byla v roce 2001 dána 371,4 trvale obydlenými byty na 1 000 obyvatel (ČR 374,2), resp. 89,6 trvale obydlenými byty na 100 cenzových domácností (ČR rovněž 89,6 bytů). Proti roku 1991 se prvý ukazatel zvýšil o 3,5 % (ČR +4,0 %), druhý ukazatel však klesl o 3,1 % (ČR –2,0 %).

Nová bytová výstavba 1997-2002 činila 8 518 bytů dokončených v uvedeném období čili 2,57 bytů na 1 000 obyvatel ročně proti 2,27 v České republice. Ze 100 dokončených bytů v kraji připadalo na byty v rodinných domech 46,8 %, na byty v bytových domech 32,8 % a na jinak vzniklé byty 20,4 % bytů.

Perspektivní vývoj Královéhradeckého kraje je dán demografickým, ekonomickým a kulturním profilem kraje při současných příznivých podmínkách zeměpisných. Tempo úbytku obyvatelstva se zpomalilo. Věkové složení není vysloveně nepříznivé. Ekonomická aktivita obyvatelstva zůstává na celostátní hladině. Bytová výstavba doznala v posledních letech oživení. Jako v úhrnu státu, i v Královéhradeckém kraji bude další vývoj společnosti záležet na rozhodnutí o zásadní orientaci kraje na ekonomicky nosná a perspektivní odvětví jednak v sekundární sféře, jednak ve sféře terciární ekonomiky přecházející do ekonomiky kvartéru. Půjde o rozhodování mezi posilováním dosavadních nosných odvětví v kraji nebo o přesun jednotlivých těžišť. Kraj má předpoklady rozvoje především terciární sféry díky přírodnímu bohatství i bohatství kulturních památek. K tomuto rozvoji bude jako další předpoklad nutno dále zvyšovat průměrnou vzdělanost obyvatelstva, k čemuž má kraj díky vysokým školám v kraji dobré předpoklady.