Téma - reportáž
Součástí mikroregionu Železnobrodsko je obec Pěnčín, zahrnující sedm dříve samostatných částí. Zatímco Alšovice a Bratříkov byly odjakživa české, Dolní Černá Studnice, Huť, Jistebsko, Krásná a Pěnčín patřily do Sudet. Českou podhorskou obec s 1700 obyvateli znají mnozí školáci v Kanadě. V roce 2004 se Pěnčín zúčastnil každoročně vyhlašované Světové soutěže měst a obcí “O místech, kde se dobře žije” a v Niagaře starosta Richard Hübel převzal bronzovou cenu. Putovní výstava, složená z prezentací zúčastněných zemí, projela celou Kanadu, a tak si děti na americkém kontinentu udělaly názornou představu o životě lidí v různých částech světa. Pěnčín se v soutěži představil především sklářskou výrobou, která je pro zdejší region charakterická. Sklářská huť je připomínána již v roce 1558, ale ještě před tím se tu vyráběl porcelán. Tradiční jsou především mačkárny skla, tzv. drikety, zpracovávající skleněné tyče na korále různých tvarů a velikostí. Bývalo jich zde více než sto dvacet. Driketa jako symbol je zahrnuta v návrhu obecního znaku.
Čarování s dary přírody
Středověký způsob obživy obyvatelstva je v Železnobrodské pahorkatině modifikován i v jedenadvacátém století. Když se nedařilo odbytu skleněných perlí a figurek či vyhořely drikety, zaměřili se lidé na chov dobytka. Klimatické poměry nevhodné pro rozsáhlou zemědělskou výrobu dávají i nyní zelenou šťavnatým loukám spásaným ovcemi a kozami. Půvabná, zatím málo navštěvovaná oblast, z níž jsou ale na dosah zatížené a frekventované Krkonoše, Jizerské hory a Český ráj se spolu s kulturně historickým zázemím stává potenciálem pro šetrnou poznávací turistiku. Nelze nevzpomenout i duchovní dimenzi krajiny. K chráněným památkám patří roubené stavení v Bratříkově, Památník sklářské huti v Huti, studánka, morový sloup, hostinec u Kaštanu, kostel sv. Josefa, fara a Kittelův dům čp. 10 v Krásné. Zde vzniklo díky léčiteli Johannovi Josefovi Kittelovi (1704–1783) první horské sanatorium v Evropě. Legendární ranhojič se postaral také o školu a o kostel pro svou rodnou obec. Vinou bývalých vlastníků jsou nyní objekty, patřící k významným dokladům historie regionu z osmnáctého století, ve zbídačelém stavu. Obrat k lepšímu nastal až v roce 2004 převodem domu a přilehlých pozemků na obec Pěnčín. Městský úřad v Železném Brodě vydal rozhodnutí, na jehož podkladě se povolují záchranné práce spojené s celkovou opravou nosné konstrukce krovu a kompletní obnovou střešního pláště. Při tom musí být zachována původní tesařská vazba. Obec byla úspěšná i se žádostí o grant z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem se rýsuje další zázračný čin Fausta Jizerských hor – objekt chráněný památkovým zákonem by měl i příštím generacím přinášet svědectví o dávných dobách.
Postav dům, zasaď strom
Ačkoliv území dnešního katastru obce Pěnčín bylo v historii příslušné k rozdílným panstvím, v určité době měly všechny dnešní části společnou vrchnost – bylo to období držby Albrechta z Valdštejna. Společným prvkem je i bohatá spolková činnost, udržovaná nejen mimořádným zájmem místních obyvatel, ale také podporou samosprávy. V Alšovicích se uskutečnil již 32. ročník pochodu českých sklářů, o rok starší je přespolní běh Huť-Bratříkov-Huť. Obec na sportovní aktivity přispívá částkou kolem 120 tisíc korun ročně, ale mnohem větším dílem přispívají sami členové jednotlivých spolků. Mezi nejaktivnější patří tradičně myslivecká sdružení a hasičské sbory. Hasičské sbory v Huti a Bratříkově, které vyjíždějí i mimo obec, potřebují profesionální zázemí pro své vozy a v jednání je i čtyřsetmetrový ovál pro pořádání soutěží v požárním sportu na místě bývalé skládky skleněných odpadů v Huti. Hasičský sbor v Jistebsku se zaměřuje na péči o skvosty hasičské techniky. Možná tady jednou vznikne minimuzeum se starou hasičskou technikou, například koněspřežnou stříkačkou z roku 1900 a dalšími atraktivními exponáty. Rodákem z Krásné je Vladimír Novotný, který prošel celé katastrální území Pěnčína a zaznamenal všechny lesní pěšiny, studánky i kůlny na nové mapě, vydoloval z archivů stará pojmenování, dávné pomníčky a všechny místní relikty. Dobu současnou dokumentuje Januška Smolková, která své literární a překladatelské zkušenosti vkládá spolu s výtvarně laděnými fotografiemi do kroniky obce Pěnčína. Paní kronikářka žije v jednom ze třinácti bytů v alšovickém Domě s pečovatelskou službou, který obec zrekonstruovala z bývalé školy. Nevelké Alšovice na světové výstavě v Montrealu reprezentoval betlém Josefa Fraňka sestavený z 500 skleněných figurek. Z dalšího školského objektu se stal dům s obecními byty. Nově zrekonstruovanou školu v Pěnčíně s výtvarným ateliérem v podkroví, která byla dána do užívání v roce 1996, navštěvuje 170 dětí. Obec na ně myslí při vstupu i ukončení školní docházky, plánuje pro ně víceúčelové hřiště, spolupodílí se na mnoha aktivitách. K dispozici jsou čtyři knihovny s osvědčeným meziknihovním výměnným fondem fungujícím ve spolupráci s Městskou knihovnou v Jablonci nad Nisou. Kdo má rád přírodu, zapojuje se do iniciativ neziskových organizací a třeba pomáhá chránit velkoplošné porosty bledulí. Děti odcházející ze školy vysadí svůj strom. Další důvod, proč se vracet domů.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru v praxi
V roce 1992 založili v Pěnčíně Dana a Josef Pulíčkovi brusírnu ohňových perlí, v dalších letech přibrali společníky a rozšířili sklářskou výrobu o chov domácích zvířat. Od roku 1999 se kromě masných jalovic zabývají chovem koz bílých, v současné době největším v Česku. Je na místě připomenout, že zatímco ve čtyřicátých letech minulého století spásalo louky více než milion těchto tradičních hospodářských zvířat, dnes se jedná pouze o dvanáct tisíc koz na celém území České republiky. Firma hospodaří podle zásad EU o podhorském hospodaření, produkty mají certifikát EU, jedná se o uzavřený mléčný cyklus s výrobky vysoké nutriční hodnoty. Od léta 2002 byly rozšířeny aktivity firmy o ukázky výroby skleněných perlí a nabídku dalších turistických programů - provoz výletního vláčku, vznik kozí farmy a prodej jejích produktů. Tyto projekty byly realizovány z vlastních zdrojů firmy, za podpory obce Pěnčín. Během sezóny 2003 navštívilo areál zhruba deset tisíc turistů. Obec se s firmou dohodla na společném projektu “Pěnčínský náhrdelník”, jímž je rozvoj a podpora cestovního ruchu v regionu se zemědělsko-sklářskou tradicí na Železnobrodsku. Záměr navázal na započatou spolupráci obce Pěnčín a firmy FIPOBEX, je v souladu s Programem rozvoje Libereckého kraje, vychází z územně plánovací dokumentace obce Pěnčín a je typickým příkladem pilotního Public Private Partnership v rámci ČR – podpora partnerství v souladu s metodikou EU-Guidlines of Public Private Partnership DG Regio, March 2003. Filozofie projektu tkví především v partnerském propojení samosprávy a soukromého subjektu v souladu s programem SROP, opatření 4.2. Odborné konzultace včetně zahraničních vyjádřily podporu projektu zejména proto, že spojuje financování soukromého a veřejného sektoru, respektuje plně stanovenou strategii SROP – využívá obnovitelné zdroje energie, podporuje enviromentální inovaci, respektuje rovné příležitosti mužů a žen a propaguje zdravý životní styl. Analýza trhu prokázala, že projekt Pěnčínský náhrdelník vhodně doplňuje současnou nabídku atraktivit Libereckého kraje a je ojedinělý především rozmanitostí nabízených aktivit (zimní sporty, letní rekreace, cykloturistika, agroturistika, místní tradice a lidové léčitelství). Projekt má být realizován do roku 2007 v postupných ucelených etapách a dílčích krocích, tak jak to umožní cash-flow žadatele a technologické realizační lhůty.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 6/2005.