Týdeník Veřejná správa


Přírodní památky

Doc. RNDr. Jan Vítek

Králický Sněžník: Skvost na historickém pomezí

Vyšlo v čísle 6/2006

Králický Sněžník. Foto autorDlouho přetrvávající sněhová pokrývka dala pojmenování nejen krkonošské Sněžce, ale také Králickému Sněžníku, vystupujícímu při polské hranici na historickém pomezí Čech, Moravy a Kladska. Je třetím nejvyšším pohořím v České republice a zatímco obě vyšší pohoří byla vyhlášena za velkoplošná chráněná území (Krkonoše národním parkem, Hrubý Jeseník je součástí CHKO Jeseníky), ústřední část Králického Sněžníku je od roku 1990 stejnojmennou národní přírodní rezervací (NPR). Rozlohou 3066 ha (z toho ochranné pásmo 1371 ha) patří k nejrozsáhlejším chráněným územím této kategorie na našem území.

Zaujímá vrcholovou partii pohoří s pramenným amfiteátrem řeky Moravy a s částí východního i západního hřbetu. Hlavním účelem vyhlášení NPR je ochrana přírodního horského celku se zachovalými fragmenty původních lesů (např. horských bučin a suťových javořin), vrchovištních rašelinišť, pramenišť i horských luk nad horní hranicí lesa. Neobyčejně hodnotné a dosud jen málo porušené jsou i další zajímavosti přírody a krajiny Králického Sněžníku. Od vrcholku pohoří (v 1423 m n.n.) vybíhá pět táhlých hřbetů, místy rozdělených ještě do dílčích rozsoch. Dva nejdelší (kolem 15 km) hřbety směřují k jihu a odděluje je hluboké údolí horního toku Moravy. Zatímco východní hřbet vystupuje zcela na našem území, po západním hřbetu prochází státní hranice; také severovýchodní hřbet ke Kladskému sedlu je hraniční, kdežto zbývající dva (oddělené údolím Kleśnice) vybíhají na polské území. Vrcholová partie Králického Sněžníku nad horní hranicí lesa vytváří zdaleka nápadnou kupoli, ale na rozdíl od typického “jehlanu” krkonošské Sněžky zde nebyla prokázána někdejší přítomnost ledovců. Mnohé partie horských svahů a hřbetů však nesou výrazné stopy po mrazovém zvětrávání (tj. “trhacím” vlivem vody mrznoucí v puklinách a spárách) v podobě skalních útvarů, balvanových sutí a poměrně rozsáhlých kamenných moří. Při pohledu z vrcholku pohoří je dobře patrné rozložité skalisko Vlaštovčí kameny, zvýrazňující hraniční hřbet nad prameništěm Moravy. Vzniklo zvětráváním břidličnatého svoru a ruly, zčásti i bělavého křemence. Z obdobných hornin je i skupina skalních hřebenů a “špičatých” věží na hřbítku Kazatelny, sestupujícím z hraničního hřbetu do údolí Moravy. Tam jej vymezuje potok Ve srázném s osmnáct metrů vysokým vodopádem Pod Strašidly, největším na naší straně pohoří. Na hraničním hřbetu vystupuje ještě stupňovitý Bílý kámen, skalnatá je i vrcholová partie Klepého (1144 m), lemovaná rozsáhlým kamenným mořem, a také “ostře řezaný” Koňský hřbet (991 m) nad chatou Vilemínkou, vyčleněný Moravou a jejími levými pobočkami. K pozoruhodným přírodním zajímavostem Králického Sněžníku patří také krasové útvary a jevy, vzniklé v údolí Moravy v krystalických vápencích – mramorech (odkrytých též v “mramorovém lomu” nad Velkou Moravou), včetně několika nepřístupných jeskyní. Nejznámější jsou Tvarožné díry při levém břehu Moravy, kdysi pojmenované podle mazlavé vápnité hmoty na stěnách podzemních chodeb. Protéká jimi podzemní potok, jehož voda má dle zjištění hydrologů a speleologů původ až na polské straně pohoří (kde je turisticky přístupná Medvědí jeskyně). Druhá jeskyně – Patzeltova - se otevírá na svahu hory Podbělky a její dno vyplňuje malé jezírko. Součástí krasu v údolí Moravy jsou též ponory a několik vyvěraček (k tzv. Mléčnému pramenu směřuje odbočka turistické cesty).

Králický Sněžník bývá často označován jako “střecha Evropy”, protože vystupuje na hlavním evropském rozvodí. Skutečnou hydrografickou zvláštností je zde vrch Klepý (1145 m) na jižním okraji hraničního hřbetu, již mimo území NPR. Polští sousedé jej výstižně nazývají Trójmorski Wierch, protože voda z jeho svahů odtéká do tří moří. Z východního svahu stéká voda do horního toku Moravy v povodí Dunaje a úmoří Černého moře, jižní svah je odvodňován k Tiché Orlici v povodí Labe a úmoří Severního moře, na západním temeni pak pramení Kladská Nisa, přítok Odry v úmoří Baltského moře.