VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 6 |
informace |
Ing. Jan Kaňka
Každoročně dochází k mimořádným událostem v prostorech souvisejících s hornickou činností, většinou končících ztrátou života. Podle charakteru těchto prostor, ať už vznikly po těžbě cihlářských surovin, štěrkopísků (vodní plochy) nebo kamene, se jedná buď o stará důlní díla ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů nebo jde o území s neukončenou hornickou činností v dobývacím prostoru nebo kde je těžba realizována jako činnost prováděná hornickým způsobem na základě územního rozhodnutí podle plánu využití ložiska nevyhrazeného nerostu. Orgány státní báňské správy (dále jen “SBS”) v poslední době registrují ročně okolo šesti až sedmi těchto mimořádných událostí. Uvedené mimořádné události mají jeden společný rys – vždy se jedná o nepovolený vstup osob do výše uvedených prostor. Pokud došlo k nálezu postižené osoby v těchto prostorech, šetřila uvedené případy Policie ČR, neboť se nejedná o pracovníky těžebních organizací. Orgány SBS v případech, že se jedná o prostory, kde nebyla ve smyslu báňských předpisů ukončena hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem, tyto mimořádné události pouze registrují. Pokud je dobývání ukončeno a došlo k nežádoucímu vstupu do těchto prostor, které skončilo postižením osoby, která zákaz porušila, nemají o podobných událostech orgány SBS často ani informace, neboť povinnost tyto informace orgánům SBS poskytovat není ničím stanovena.
Orgány SBS provádějí vrchní dozor v organizacích podle § 3a zákona č.61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších úprav a v rámci tohoto dozoru namátkově ověřují, jak jsou organizacemi plněna příslušná ustanovení báňských předpisů, zejména § 4 vyhlášky ČBÚ č. 26/1989 Sb., který řeší vstupy do objektů a na pracoviště. Organizace, která musí mít odborně způsobilou osobu k zabezpečení úkolů v oblasti BOZP (závodního lomu), je povinna vyhodnotit všechna rizika, a to nejen ve vztahu k zaměstnancům, ale i k osobám, které se by dostaly do prostoru s prováděnou hornickou činností nebo kde je realizována činnost prováděná hornickým způsobem. Jedním z těchto rizik je i pád do volného prostoru, a proto musí být místa, kde toto nebezpečí hrozí, zabezpečena proti vstupu. Za nebezpečné prostory lze považovat místa kde hrozí pád osoby z výšky větší jak dva metry. Způsob zabezpečení určí organizace a zároveň stanoví lhůty kontrol stanovených opatření. Není výslovně stanoveno v předpisech, že musí být daný prostor ohrazen např. plotem, předepsáno je ale umístění výstražných tabulek se zákazem vstupu nepovolaných osob, které se doplňuje většinou ohrazením lanem nebo ohrazením z jiného materiálu, který společně s výstražnými cedulkami jednoznačně vymezuje prostor se zákazem vstupu. Na opuštěných místech, kde se nepřepokládá přístup veřejnosti do těchto prostor, lze provést ohrazení i jiným způsobem, například příkopem nebo valem (náspem).
Orgány SBS mohou ukládat pokuty pouze organizaci nebo pracovníkovi organizace za porušení předpisů v oblasti BOZP. Pokutu lze uložit cizí osobě podle § 44 odst. 6 zákona č. 61/1988 Sb. pouze v tom případě, kdy se zdržuje na pracovišti se souhlasem organizace, což v případech nepovoleného vstupu nepřipadá v úvahu.
Postih ale mohou uplatnit jiné orgány, a to podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 39 odst. 1 písm. a) tohoto zákona se dopustí přestupku ten, kdo “neoprávněně vnikne do důlního díla nebo do území, ve kterém je vykonávána hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem, nebo do poddolovaného území, kam je vstup zakázán”. Za tento přestupek podle zákona lze uložit pokutu do 15 000 Kč. Zde je tedy vytvořen právní prostor pro postih osob, které přes vyslovený zákaz do těchto prostor neoprávněně vstoupí. Organizace provádějící kontrolu zajištění proti vstupu nepovolaných osob samy o sobě tyto postihy sice uplatnit nemohou, ale z jejich podnětu často zakročuje proti osobám, které neuposlechly zákazu vstupu, Policie ČR.
Ukončením těžby a likvidací důlních děl ve smyslu vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb., ve znění pozdějších úprav, kompetence orgánů SBS končí. Pozemky, na kterých byla prováděna těžba, se vrací vlastníkům k jejich dalšímu využívání. Likvidace by měla být provedena tak, aby bylo minimalizováno riziko pádu osob do vytěženého prostoru, pokud tento prostor těžbou vznikl, např. úpravou výšek a sklonů těžebních stěn ve smyslu požadavků přílohy č. 6 vyhlášky č. 104/1988 Sb. (bod 1.4.2. této přílohy), ohrazením apod. Konkrétní podmínky, týkající se úpravy stavu vytěženého prostoru po ukončení těžby může tedy uplatnit i obec jako vlastník pozemků, a to s ohledem na jejich budoucí využívání, například v průběhu řízení o povolování plánu likvidace a OBÚ je zapracuje do svého rozhodnutí.
Závěr
V zásadě každý vstup na cizí pozemek bez souhlasu jeho vlastníka znamená zásah do vlastnických práv podle § 126 odst. 1 občanského zákoníku a vlastník pozemku má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Způsob, jakým vlastník pozemku bude svá práva chránit (například proti přístupu veřejnosti ke vzniklé vodní ploše apod.), je ponechán na něm. Je však nutno si uvědomit, že s právem vlastníka podle § 123 občanského zákoníka bez rozdílu zda je vlastníkem osoba právnická nebo fyzická jsou spojeny i určité povinnosti, například podle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, že výkon vlastnictví nesmí poškozovat lidské zdraví.