VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 6 |
téma |
![]() |
Radana Mrázková
Veřejná správa v Nizozemsku:
|
Ředitelé krajských úřadů uskutečnili v polovině listopadu minulého roku studijní cestu do Nizozemska. Pětidenní pobyt, jehož cílem bylo přiblížení systému nizozemské veřejné správy na regionální úrovni, se uskutečnil v rámci projektu MATRA “Zvýšení připravenosti členů zastupitelstev místních a krajských samospráv”. Cestu organizovaly a částečně financovaly VNG International při Asociaci nizozemských municipalit (VNG), nizozemské město Groningen a Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s.
Program studijní cesty byl velmi obsáhlý. Na jeho přípravě se společně podíleli: zástupce města Groningen Peter Hunák, Ing. Jana Voldánová z Vzdělávacího centra pro veřejnou správu ČR a zástupci nizozemského VNG International. Byl sestaven tak, aby účastníci získali maximum informací o fungování nizozemské veřejné správy na jednotlivých úrovních. Zástupci deseti krajů – Ing. Jaroslav Folprecht (Pardubický kraj), JUDr. Eva Kafková (Moravskoslezský kraj), Ing. Libor Kolář (Olomoucký kraj), Josef Kubiš (Středočeský kraj), Ing. Jiří Kubricht (Ústecký kraj), Ing. Vladimír Kutý (Zlínský kraj), Mgr. Jiří Leščinský (Plzeňský kraj), Ing. Roman Rokůsek (Karlovarský kraj), Ing. Bohdan Tomáš (Liberecký kraj) a JUDr. Simeona Zikmundová (kraj Vysočina) – se během své pracovní návštěvy setkali se zástupci města a provincie Groningen a blíže se seznámili se strukturou a řízením obou institucí. Jeden den pak pobývali v Haagu, kde je přijal velvyslanec České republiky v Nizozemsku Petr Kubernát a v pracovní části programu se setkali se zástupci Asociace nizozemských municipalit (VNG), Meziregionální rady (IPO) a Ministerstva vnitra a záležitostí Nizozemského království.
Město Groningen
Studijní pobyt byl zahájen na odboru řízení úřadu města Groningenu představením nizozemské místní správy. Celodennímu programu dominovala témata: Struktura magistrátu a rozhodovací proces, Personální politika a rozvoj organizace, Regulační předpisy a Plánování a rozpočet.
V rámci úvodního bodu informoval zástupce ředitele úřadu o počtu volených zástupců, úředníků, struktuře úřadu a poté přiblížil rozhodovací proces na této úrovni veřejné správy. Zmínil se i o zásadní změně v budování systému veřejné správy - před dvěma lety zahájilo Nizozemsko změnu modelu řízení na úrovni měst i municipalit a přechází na duální způsob řízení, tedy na princip “vláda a parlament”. To se mimo jiné promítlo i do systému řízení a rozvoje celé organizace. Změny se částečně dotkly také další oblasti - personální politiky. Je zajímavé, jak při úvahách o budoucím personálním zajištění vychází úřad jednak z konkrétní představy o dalším vývoji města, ale také například ze současného rychlého rozvoje informačních technologií, které s sebou nesou mnohé změny ve společnosti. Lidé jsou si postupně daleko více vědomi svých práv a chtějí i k úřadům přistupovat jako zákazníci – šetřit čas, vyřídit si vše najednou a necestovat zbytečně z místa na místo. Pokud se akceptuje názor, že je činnost úřadu opravdu veřejnou službou, znamená to přizpůsobit také zaměření a způsob práce jeho zaměstnanců. Kompetence úředníka by potom byly tvořeny jednak jeho znalostmi, dovednostmi i jeho chováním. Podle představ odboru řízení úřadu také postupně nebudou potřeba pouze specialisté a odborníci, ale široce zaměření úředníci, kteří zvládnou výkon různých funkcí. Ti by sice měli mít jistotu pracovního poměru, ale ne stálého pracovního zařazení a měli by být schopni pružně reagovat na potřeby úřadu. Z množství informací, které zazněly v prvním dni pracovního pobytu, stojí za zmínku také závěrečné téma - financování města. Zajímavá je pro nás především struktura příjmů, kdy zhruba 80 % získávají města a obce od státu a 20 % tvoří vlastní příjmy (způsob, jak je mohou získat je velmi omezený – jedná se zejména o daň z nemovitostí, poplatky za odpady, za psy). Ze státního příspěvku je potom jeho využití v 65 % nespecifikováno (tyto prostředky nejsou vázané) a zbývajících 35 % je určeno na konkrétní účel.
Provincie
Poznatky z odboru řízení města měli krajští ředitelé možnost hned druhý den konfrontovat s informacemi, které získali při návštěvě Provincie Groningen. Také tady se seznámili s její organizační strukturou, která je stejně jako městská budována již druhým rokem na principu duálního systému řízení. Následovalo důležité téma - způsob financování. To je podobně jako v případě měst a obcí výrazně závislé na státních dotacích, jež činí zhruba 70 % ročního rozpočtu (asi 40 % z toho jsou účelově vázané prostředky). Další prostředky dostávají municipality z fondu provincií a jediným daňovým příjmem je část silniční daně, žádné jiné vlastní daně, ze kterých by získávaly příjmy, provincie nemají. Pokud jde o rozdělení prostředků, největší objemy financí jsou investovány do dopravy, zdravotnictví, kultury a péče o mládež. Dalšími tématy pracovního setkáni v sídle provincie byla personální politika, finanční kontrola a také kompetence a postavení provincií – v Nizozemsku je jejich role relativně malá. Mimo to se podrobně hovořilo o vztazích a formách spolupráce provincie s Evropskou unií.
Informace o místní správě rozšířila následující den pobytu ještě půldenní návštěva odboru územního plánování a ekonomických věcí města Groningenu, věnovaná vnitřní struktuře odboru a zejména tématu přípravy a řízení městských projektů.
Asociace nizozemských municipalit
Program v Groningenu byl poté přerušen jednodenním pobytem v Haagu. Krajští ředitelé zde nejprve navštívili Asociaci nizozemských municipalit (VNG). Tento nizozemský svaz měst a obcí byl založen počátkem 20. století (v roce 1912) spojením aktivit šesti měst a postupně se rozrůstal. V současné době jsou jeho dobrovolnými členy všechny nizozemské obce a města, což je kolem 480. Toto číslo však stále klesá – obce postupně dospěly k tomu, že sdružování je pro ně výhodné, a tak se jejich počet z původních 1500 před třiceti lety snížil na současných necelých pět set. V centrále Asociace se hovořilo nejprve o činnosti organizace, která má ve vztahu k městům a obcím tři základní úkoly: zastupovat zájmy měst a obcí směrem k vládě, provinciím i jiným subjektům; poskytovat členům kvalitní služby, což v praxi znamená, že může prostřednictvím svých odborníků nabídnout poradenství ve všech oblastech, které mají města a obce ve své kompetenci, a za třetí je Asociace komunikační platformou mezi subjekty v Nizozemsku – starosty, primátory, úředníky. Pro tyto úkoly má VNG k dispozici 250 pracovníků přímo v budově Asociace a 250 jich pracuje v podřízených složkách. Její rozpočet činí 40 milionů Euro. Třetinu z toho tvoří příspěvky měst a obcí, třetinu dostávají prostřednictvím nizozemského svazu ředitelů úřadů (jakési asociace tajemníků) a zbytek získávají z různých vlastních komerčních aktivit zmíněných složek VNG (vlastního vydavatelství, poradenství, provozu kongresového a studijního centra, pojišťovací společnosti apod.). Jednou z nich je také VNG International, která se v celosvětovém kontextu snaží o posílení lokální a regionální správy a podílí se právě na projektu MATRA. Tato složka má v centrále v Haagu kolem 40 pracovníků a síť asi 700 expertů z místní správy v Nizozemsku. Každým rokem realizuje ve zhruba třiceti zemích světa na padesát projektů vzdělávání pracovníků místní správy a podpory nově vznikajících svazů měst a obcí. V posledních deseti letech se také zvýšila aktivita této organizace směrem k Evropské unii, což vedlo k otevření vlastní kanceláře VNG v Bruselu a jejímu obsazení dvěma pracovníky. Asociace má také své zastoupení ve Výboru regionů EU a zasazuje se o to, aby Evropská asociace měst a obcí zastupovala zájmy měst a obcí v celoevropském řízení.
Kromě zevrubného představení činnosti VNG, zazněly při návštěvě Asociace i další informace o veřejné správě v Nizozemsku, zejména o finančním řízení měst a obcí i o zapojení Asociace do činnosti Evropského institutu pro veřejnou správu.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 6/2004.