Týdeník Veřejná správa


Znak

CHOTĚŠOV (Plzeňský kraj)

Vyšlo v čísle 5/2006

CHOTĚŠOV (Plzeňský kraj)Starší osada se zapsala do dějin zásluhou blahoslaveného Hroznaty, který zde mezi lety 1202 až 1210 založil za pomoci své sestry Vojslavy kanonii premonstrátek. Chotěšov se tak stal střediskem postupně se rozrůstajícího klášterního panství. Mnohdy velmi bouřlivé osudy konventu ukončilo zrušení v roce 1782. Klášterní areál později patřil knížatům Thurn-Taxisům a řádu Navštívení Panny Marie (vizitantky, salesiánky), který v něm zřídil dívčí penzionát. Monumentální barokní objekt konventu s pozoruhodnou freskovou výzdobou patří mezi nejvýznamnější památky západních Čech a byl částečně zpřístupněn pro veřejnost. V současnosti žije v Chotěšově a v připojených osadách Mantov, Losina, Týnec a Hoříkovice dohromady okolo dvou tisíc šesti set obyvatel. Znak udělil obci 17. května 1994 předseda PS PČR. V horním poli modro-zlatě děleného štítu je stříbrná osmicípá hvězda a v dolním poli trojice černých jeleních paroží (2, 1). Hvězda bývá v heraldice mimo jiné považována za symbol Panny Marie, patronky chotěšovského farního kostela. Paroží převzaté původně z erbu blahoslaveného Hroznaty nacházíme též ve znacích některých obcí patřících kdysi tepelskému klášteru, který tento velmož rovněž založil (např. Hroznětína, VS 97, č. 44).

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR