Příloha
Plzeňský kraj se rozprostírá na jihozápadě České republiky. Nejdelší hranici má s Bavorskem. Svou rozlohou je Plzeňský kraj třetím největším krajem v České republice, ale 549 600 obyvateli se řadí na deváté místo. Na celkovém počtu obyvatel České republiky se podílí 5,4 %. Po Jihočeském kraji je druhým nejřidčeji zalidněným krajem. Sídelní struktura kraje není vyvážená – na metropolitní Plzeň navazuje drobná venkovská struktura. Scházejí města střední velikosti. Typickým rysem území je vysoký počet malých sídel. Katastrální území obcí do dvou tisíc obyvatel tvoří více než 4/5 rozlohy kraje a žije v nich přes 30 % obyvatelstva.
Přirozeným centrem regionu je Plzeň. Město Nová Plzeň bylo založeno na příkaz českého krále Václava II. roku 1295 na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Od počátku se stalo důležitým obchodním střediskem na významné křižovatce cest do Norimberku a Řezna. Průmyslový a technologický rozmach Plzně začíná v polovině 19. století. Postupně se zařazuje mezi nejvýznamnější města státu. V současnosti je Plzeň čtvrtým největším městem v Česku. Žije v něm 167 000 obyvatel, což je více než 30 % obyvatelstva Plzeňského kraje. V Plzni působí dvě vysoké školy, Západočeská univerzita (7 fakult) a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a také biskupství.
Kromě Plzně plní funkci center města Klatovy, Domažlice, Tachov, Rokycany. Vzhledem k nízké hustotě zalidnění mají význam i malá města, například Sušice, Stříbro, Plasy, Kralovice, Horšovský Týn, Přeštice, Nepomuk. Kromě Plzně, která je statutárním městem od roku 1990, vykonává státní správu v Plzeňském kraji 14 obcí s rozšířenou působností: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov.
Dominantním přírodním fenoménem je pásmo pohraničních pohoří na jihozápadě (Šumava a Český les) a Plzeňská kotlina na severovýchodě kraje. Ostatní území kraje tvoří pahorkatiny - Plzeňská pahorkatina a část Brdské vrchoviny. Podle hlavních vodních toků tvoří největší oblast povodí Berounky. Na území se nachází 162 maloplošná chráněné území. Pro zachování rozmanitosti krajiny jsou vyhlášeny přírodní parky.
Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu dvojnásobně převyšují celorepublikový průměr. Poloha Plzeňského kraje je také významná pro rozvoj cestovního ruchu. Největší počet zahraničních turistů přichází do Plzeňského kraje z Německa přes hraniční přechody Rozvadov, Folmava a Železná Ruda. Sousedství Bavorska, jednoho z nejvyspělejších regionů EU s podobnými přírodními podmínkami, vyvolává potřebu zmírňování přeshraničních sociálních, ekonomických a environmentálních rozdílů. Města a obce příhraničních území na české a německé straně vytvořily dva Euroregiony: “Šumava-Bavorský les- Mühlviertel” a “Egrensis”. Kraj má výborné podmínky pro sport - v létě pro turistiku a cykloturistiku, v zimě pak pro sjezdové a běžecké lyžování. Podmínkou pro atraktivitu kraje je kvalita životního prostředí, jak pro místní občany, tak i pro návštěvníky. Přes řadu problémů se životní prostředí zlepšuje, zvyšuje se jeho jakost, ale problémem se stávají dříve okrajové jevy, například kvalita ovzduší. Kraj byl vybrán pro evropský projekt Twinning, který nesrovnatelně více zvyšuje šance na získání dotací pro projekty, protože na jejich přípravě se podílejí odborníci, kteří mají slovo i při rozhodování o penězích. Druhým důvodem k naší pozornosti vůči životnímu prostředí kraje je jeho snaha nejdříve rozkrýt problémy a pro jejich řešení připravit koncepce a strategie. Jen při jejich realizacích budou lidské síly a prostředky vynaloženy efektivněji, než uskutečňování nahodilých akcí nebo “hašení ekologických požárů”.
Pro lepší přípravu ČR na využití finančních zdrojů Evropské unie byla v březnu roku 2003 zahájena realizace projektu “Finanční nástroje pro implementaci Acquis v oblasti životního prostředí” - Twinning č. CZ02/IB/EN/04. Formou realizace twinningu – “kopírováním evropských postupů zdvojováním - cílů, zkušeností a odborníků Evropské unie a Česka” - bylo poskytování odborných konzultací expertů EU, vedených předvstupním poradcem panem Timem Youngem z Velké Británie, pro jednotlivé složky životního prostředí. Za řízení programu bylo odpovědné Ministerstvo životního prostředí ČR. Projekt vyústil v sestavení zásobníku projektů pro investičně nákladné akce Evropské unie podle směrnic v oblasti kvality vody, ovzduší a nakládání s odpady. Dalším z cílů twinningu bylo dovedení vybraných pilotních projektů do fáze podání žádostí o podporu z Fondu soudržnosti, případně strukturálních fondů. Získané postupy mají být poskytnuty i ostatním krajům ČR. V souvislosti se vznikajícími požadavky přípravy projektů pro podporu ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, zejména v oblasti čištění odpadních vod, byl Ministerstvem životního prostředí ČR ve všech krajích iniciován vznik Krajských pracovních skupin. V Plzeňském kraji byla tato pracovní skupina založena za účelem zkvalitnění koordinace a urychlení předkládání žádostí z prostředků EU, což vedlo i k definování projektů systémově a ne nahodile. Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje pro nás vypracovala dokument “Základního návrhu postupu přípravy a posuzování investičních záměrů z oblasti životního prostředí Plzeňského kraje předkládaných do zásobníku projektů v rámci projektu “Finanční nástroje pro implementaci Acquis v oblasti životního prostředí - Twinning č. CZ02/IB/EN/04”. V tomto dokumentu je uveden přehled finančních zdrojů Evropské unie pro oblast životního prostředí, zhodnocena legislativní a koncepční východiska pro využití zdrojů EU, vytvořen systém tvorby zásobníku projektů, jakou roli při jeho tvorbě a správě by mohl zastávat Krajský úřad, včetně odhadu personálních nároků na zajištění chodu systému a role ostatních subjektů, zpracovatelů krajských koncepcí a ostatních externích konzultantů. Twinningový projekt byl oficiálně ukončen 26. 11. 2004. Za spolupráce twinningového týmu se státními orgány byly dokončeny všechny programové dokumenty pro fondy EU v oblasti životního prostředí a důležité metodické materiály pro zařazování projektů do jednotlivých fondů. Zahraničním expertem pro přípravu a posuzování projektů v oblasti vodního hospodářství byl pan Wolfgang Pfeiffer z Německa. Pro dosažení podmínek Fondu soudržnosti - minimální výše investice 10 milionů EUR - je nutné jednotlivé projekty (akce) seskupovat. Jako hlavní byla vypracována “Analýza možnosti vzniku sdruženého projektu Čistá Berounka – etapa I pro podporu z Fondu soudržnosti”. Tento sdružený projekt, identifikovaný jako prioritní, se ukázalo vhodné rozdělit na dva projekty “Čistá Berounka – etapa I” a “Čistá Berounka – etapa II”. Záměr projektu “Čistá Berounka – etapa I” je v současnosti schválen. Z důvodu složitých vlastnických vztahů v projektu “Čistá Berounka – etapa II” byla twinningovým týmem zadána “Analýza právních a organizačních možností pro skupinové projekty pro Fond soudržnosti v oblasti vodního hospodářství”. Za nejvhodnější formu investora byl vybrán svazek obcí. Tento projekt je nyní ve fázi založení Dobrovolného svazku obcí Povodí Berounky. Úspěchem twinningu v oblasti vodního hospodářství je napojení všech obcí nad 2000 ekvivalentních obyvatel do řešení problematiky odkanalizování podle povinnosti plnění jednoho z úkolů přístupové dohody ČR k EU. Kromě těchto projektů, na jejichž koordinaci se odbor životního prostředí přímo podílel a podílí, existují na území Plzeňského kraje projekty, které samostatně zažádaly o podporu z předvstupního programu ISPA a Fondu soudržnosti. Jedná se o projekty “Čistá Radbuza”, “Klatovy–čisté město” a “Plzeň- doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzně”. O těchto projektech již Evropská komise rozhodla dne 31. 12. 2004 kladně a jednotlivým projektům byly přiděleny finanční prostředky z Fondu soudržnosti v těchto výších:
Na projektu “Čistá Radbuza” se Plzeňský kraj podílel částkou 9 000 000 Kč, kterou podpořil zpracování žádosti o dotaci pro tento projekt. V oblasti strukturálních fondů, konkrétně v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj - Priority 3 Operačního programu Infrastruktura, byl odborem životního prostředí vybrán jako pilotní projekt dokončení kanalizace v obci Zruč-Senec. Na zpracování žádosti, stejně jako ostatních, se podílela Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje. Zaregistrovány byly dále žádosti Svazku obcí “Údolí pod Ostrým” - odkanalizování obcí Hamry, Zelené Lhoty, Dešenice, Milence, Staré Lhoty na čistírnu odpadních vod (ČOV) Nýrsko, města Švihov - ČOV a kanalizace a Spalovny odpadu Plzeň, s.r.o. (instalace kontinuálního měření emisí s rozšířeným rozsahem). Dne 4. 11. 2004 schválil ministr životního prostředí přidělení finančních prostředků z Evropského fondu pro regionálních rozvoj v rámci Plzeňského kraje těmto projektům:
Součástí projektu “Integrovaný projekt nakládání s komunálním odpadem v Plzeňském kraji” bylo vytvoření zásobníku dalších projektů v oblasti nakládání s komunálním odpadem (sběrné dvory, dotřiďovací linky a řada dalších).
Alternativním postupem, který byl twinningovým týmem zvolen pro naplnění zásobníku projektů v oblasti ochrany ovzduší, je informativní kampaň zaměřená zejména na možnosti a podmínky financování projektů (na snižování spotřeby energie na vytápění budov a využívání alternativních zdrojů energie) ze zdrojů Evropské unie, včetně poradenské činnosti, uspořádaná pro představitele veřejné správy. Pro rozvoj regionu Plzeňského kraje v oblasti životního prostředí je velmi prospěšné, že díky práci twinningového týmu, pracovníků Odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje, pracovníků Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, o.p.s., externích konzultantů a potenciálních investorů, došlo v jeho první fázi k úspěšné iniciaci přípravy projektů v této oblasti, v mnoha případech i k získání finanční dotace z fondů EU. Zde je nutné zdůraznit, že k identifikování a definování projektů by bez angažovanosti a koordinace krajského úřadu patrně nedošlo. Úloha krajského úřadu při iniciaci a přípravě projektů pokračuje i při informování vhodných subjektů o možnostech a podmínkách fondů Evropské unie. Pro připravené projekty jsou vyhledáváni investoři, prioritní projekty je zapotřebí dovést do fáze Záměru projektu, a to jak za poradenské, tak za finanční pomoci kraje. Na cestě realizace projektů se vyskytují nemalé problémy, například různorodost vlastnických vztahů v případě sdružených projektů ve vodním hospodářství a nízké finanční rozpočty obcí, které se budou muset podílet na spolufinancování. Snahou programu Twinning bylo rozkrýt problémy a pokusit se nalézt vhodná řešení.
Oddělení administrativně správní Odboru životního prostředí má v náplni také oblast Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) a udělování dotací v oblasti ochrany životního prostředí. V Plzeňském kraji vznikla z iniciativy odboru životního prostředí stálá pracovní skupina vytvořená ze zástupců nevládních neziskových organizací, veřejné správy, školství, obcí a podnikatelů. Protože uplatňování EVVO závisí na konkrétních lidech, rada Plzeňského kraje rozhodla, po dohodě s odborem životního prostředí, s odborem školství, mládeže a sportu a stálou pracovní skupinou, že Koncepce EVVO (Koncepce) bude zpracována společnými silami těchto dvou odborů a stálou pracovní skupinou. Cílem Koncepce bylo zmapovat aktivity v oblasti EVVO, navázat na možnosti současných kapacit aktivních šiřitelů EVVO v kraji a připravit záměr aktivit tak, aby jejich plnění bylo reálné a posunulo kvalitu služeb v oblasti EVVO na vyšší úroveň. Největší důraz byl dán na výchovu dětí a mládeže, což lze chápat jako významné pozitivum, které se však projeví až s časovým odstupem, a proto bylo nutné zaměřit se i na generace, které touto výukou neprošly. V oblasti EVVO jsou nyní hlavními aktéry nevládní neziskové organizace (NNO). S nimi byla navázána spolupráce, při níž byl krajský úřad posunut do aktivní role při zajišťování nejrůznějších akcí pro veřejnost a při poskytování metodické pomoci obcím.
Na začátku roku 2005 proběhlo vyhodnocení činnosti EVVO a na základě tohoto vyhodnocení a dalších potřeb EVVO v kraji byl sestaven a radou kraje schválen plán na další rok. Během hodnoceného období se podařilo v roce 2003 v programu na podporu ekologických projektů podpořit 19 projektů v celkové částce 743 tisíce Kč a v roce 2004 26 projektů v celkové částce 1 151 tisíc Kč. Vydali jsme publikaci Příroda Plzeňského kraje, podařilo se sestavit a vydat adresář NNO, připravit dva projekty ozelenění školních zahrad, podpořit propagační kampaň Nadačního fondu Zelený poklad na podporu “Zelených školních zahrad”, rozšířit síť škol zapojených do systému Metodiky a realizace komplexní ekologické výchovy, založit tradici soutěže “V přírodě s přírodou” o nejlepší projekt letního tábora s ekologickou tématikou. Pomohli jsme při vzniku a rozběhu nových středisek ekologické výchovy a podpořili vzdělávání koordinátorů EVVO. Vytvořili jsme také záměr na vybudování pobytového střediska EVVO Plzeňského kraje, ať už v režii kraje, nebo jiného subjektu, kde by byla soustředěna komplexní výuka pro celé spektrum široké veřejnosti od mateřských škol přes veřejnou správu až po podnikatelskou sféru. V režii kraje by byla vyšší možnost získání dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR, jak na rekonstrukci, tak i na provoz střediska. Akční plán rozvíjí již započaté aktivity, je v něm věnována větší pozornost rozběhu záměrů, které jsou nadále prioritní, ale u nichž nedošlo k realizaci (například vytvoření sítě sponzorů projektů EVVO z řad obcí, veřejných institucí a podnikatelů) a jsou specifikovány i další žádoucí projekty. Mezi relativně nové aktivity patří i propagace a vytvoření místních Agend 21 (MA 21). Tento program (vznikl na Summitu Země v roce 1992) se rozvíjí pomalu a chybí zde širší vládní podpora, dostatečná informovanost a finanční zázemí. Principy místní agendy jsou zcela v souladu se zájmem a podporou Evropské unie k dosažení plánovaných cílů a projektů na lokální úrovni. Uplatňování MA 21 otevírá možnosti čerpání finančních prostředků Evropské unie ze Společného regionálního operačního programu (SROP) a tím i šanci pro zlepšení ekonomické situace českých obcí a regionů. Proto bychom chtěli v kraji zvýšit informovanost o této aktivitě a pomoci s realizací Agendy 21 na místní úrovni a získat tím i “příklady které táhnou”. Další oblastí činnosti je poskytování informací o možnostech získávaní finančních dotací pro oblast životního prostředí z národních zdrojů, evropských fondů a administrace krajských programů. Jedná se především o Státní fond životního prostředí, dotační programy Ministerstva zemědělství, o evropské fondy, hlavně o Operační program Infrastruktura a Fond soudržnosti. V rámci samostatné působnosti kraje proběhl už čtvrtým rokem Program pro poskytování finančních prostředků na ekologické projekty. Cílem programu byla podpora projektové přípravy záměrů souvisejících s ochranou a zlepšováním životního prostředí, podpora výchovných akcí a rozšiřování informací o životním prostředí a podpora projektů a činností v oblasti ochrany přírody a krajiny. Během čtyř let bylo podpořeno 265 akcí částkou 18 milionů Kč. S cílem zvýšení úrovně vybavenosti sídel Plzeňského kraje, v souladu se schváleným Programem rozvoje Plzeňského kraje, zlepšení kvality vod jako významné složky životního prostředí a dosažení standardů EU v oblasti čištění odpadních vod, bylo v roce 2004 a 2005 podpořeno v rámci rozpočtu Plzeňského kraje 29 akcí celkovou částkou 51.679.000,- Kč. Pro pokrytí všech problémů v oblasti životního prostředí a přípravu podkladů pro další plánovací období podpory z EU (2007–2013) se podílíme na základě zpracovaných koncepčních materiálů pro všechny složky životního prostředí (voda, ovzduší, krajina, nakládání s odpady) a na základě komunikace se zástupci obcí a znalostí terénu na přípravě a zdůvodnění oblastí vhodných pro podporu v regionálním operačním programu. Realizace projektů zaměřených na zlepšování životního prostředí a podporu udržitelného rozvoje je finančně velice náročná. Finanční prostředky vkládané do programů podpory z národních zdrojů, fondů EU i krajských prostředků nestačí pokrýt v současné době připravené projekty a žadatelé (především obce) nejsou schopny tyto projekty celé samy financovat. EVVO a ochrana přírody a krajiny jsou mnohdy uskutečňovány jen úsilím pracovníků nevládních neziskových organizací, jen s malou nebo žádnou finanční podporou z existujících zdrojů. Koncepce EVVO Plzeňského kraje včetně akčního plánu je zveřejněna na internetových stránkách Plzeňského kraje a krajský úřad je připraven se vážně zabývat připomínkami, náměty a novými podněty a zapracovat je do tohoto dokumentu.
Hospodaření s odpady v Plzeňském kraji je na několik dalších let určeno základním dokumentem – Plánem odpadového hospodářství (POH). Plán je v souladu se závaznou částí řešení Plánu odpadového hospodářství České republiky a podle zákona o odpadech je zpracován na dobu nejméně 10 let. Účelem plánu bylo vytvořit funkční systém hospodaření s odpady v kraji, definovat vzájemné souvislosti a integrující prvky funkčního systému jako celku. Plán odpadového hospodářství určuje směry a cíle pro budoucí nakládání s odpady a stanoví zásady, opatření a nástroje k dosažení cílů. V plánu jsou navrženy konkrétní způsoby předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a nakládání s nimi podle platných předpisů. Respektovány jsou mezinárodní závazky České republiky. Jednotlivé etapy plánu byly podrobeny veřejnému projednání s možností uplatnění připomínek a návrhů na doplnění dokumentu. Veřejná projednání doplnily dva samostatné semináře, na nichž byl POH prezentován členům zastupitelstva a obcím. Proces zpracování POH byl podroben i posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí SEA (strategická EIA). Závazná část POH byla zveřejněna v březnu 2005 obecně závaznou vyhláškou kraje. Do jednoho roku od tohoto data musí původci odpadů, kteří ročně produkují více než tisíc tun odpadů celkem nebo více než deset tun nebezpečných odpadů, zpracovat plán odpadového hospodářství. Účelem Twinningového programu bylo zpracovat projekty na vysoké úrovni, aby bylo možné získat pro realizaci akcí finanční podporu z fondů Evropské unie. Pro oblast odpadů ji nejdříve získal Integrovaný projekt nakládání s odpady v Plzeňském kraji, který byl zaměřen hlavně na komunální odpady. Kromě českých odborníků na projektu spolupracovali experti EU z Rakouska. Twinningový program probíhal ve stejném období jako Plán odpadového hospodářství, což vedlo v porovnání s ostatními kraji k jeho nadstandardnímu zpracování. V hierarchii nakládání s odpady je upřednostňován program prevence vzniku odpadů. U odpadů již vzniklých platí zásada odděleného shromažďování a vytváření podmínek pro jejich další využití s vysokým stupněm recyklace nebo materiálového využití. Není-li materiálové využití odpadu technicky nebo ekonomicky dostupné, je upřednostňováno energetické využití odpadu před jeho odstraňováním. Skládkování je nejméně vhodným způsobem odstraňování odpadů. Plzeňský kraj významně realizuje ekologickou výchovu a vzdělávání obyvatelstva k dosažení cílů v oblasti nakládání s komunálními odpady. S využitím pravomocí na úseku přenesené působnosti státní správy kraj působí prostřednictvím legislativních a ekonomických nástrojů i na ekonomické subjekty (podnikatele) za účelem plnění programů snižování produkce a předcházení vzniku odpadů a materiálového či energetického využívání odpadů již vzniklých. Cíle byly aplikovány na podmínky kraje a byla navržena opatření k jejich dosažení pomocí průběžných kontrol. Cíle se dělí na krátkodobé (do roku 2006), střednědobé (do roku 2010) a dlouhodobé (do roku 2014, případně 2020). Aktivity jsou definovány formou pilotních projektů na akce, které jsou připravovány k realizaci. Pilotní projekty jsou zejména záměry, které většinou již mají vlastního realizátora (investora). Každý z nich je v jiné fázi přípravy k realizaci. Celkem se jedná o 12 pilotních projektů. Všechny strukturované pilotní projekty jsou finančně ohodnoceny a uvedené finanční ohodnocení tvoří základní finanční rámec nutných investic do oblasti odpadového hospodářství v Plzeňském kraji v dlouhodobém výhledu do roku 2014. Jedním z nejdůležitějších pilotních projektů je integrovaný projekt výstavby sběrných dvorů. Typový projekt byl navržen v souvislosti s realizací integrovaného projektu výstavby sběrných dvorů odpadů ve velkých sídlech Plzeňského kraje. Plán odpadového hospodářství navrhuje zřízení sběrného dvora odpadů v každé obci Plzeňského kraje, která má více než dva tisíce obyvatel, nebo ve spádovém území obcí nad dva tisíce obyvatel celkem a maximální dojezdovou vzdáleností do osmi kilometrů od sběrného dvora. Projekt sběrného dvora je zpracován v souladu se zákonem č.185/2001 Sb., o odpadech. Sběrný dvůr je určen ke sběru všech odpadů především z domácností, shromažďovány v něm budou i nebezpečné odpady, proto je vybaven speciálním EKO skladem pro jejich ukládání. Ostatní komunální odpady, například papír, plast, sklo, textil, kov, akumulátory, dřevo, stavební odpad, biologicky rozložitelný odpad budou ukládány do samostatných sběrných nádob. Součástí vybavení je přístřešek pro dočasné skladování kontejnerů s televizory a monitory, kontejnerů na pneumatiky a na vyřazená chladící zařízení z domácností. Sběrný dvůr je vybaven buňkou pro obsluhu (včetně sociálního zařízení) a váhou. Plocha je zpevněná, celý areál je oplocený. Vybavení a velikost vyhovuje již požadavkům vyplývajících z legislativy, například povinnost zpětného odběru vyřazených elektrických a elektronických odpadů. Typový projekt je k dispozici v oddělení technické ochrany odboru životního prostředí krajského úřadu. Využilo jej už jedno město a dále sdružení obcí pro realizaci integrovaného projektu výstavby osmi sběrných dvorů. Možnostmi energetického využívání odpadů se zabývá několik pilotních projektů. Technologie výroby paliva z vybraných průmyslových odpadů je již v provozu v jedné tuzemské firmě. Toto palivo se využívá zejména v cementárnách. Plán odpadového hospodářství kraje obsahuje variantní řešení výstavby zařízení pro mechanicko biologickou úpravu směsného komunálního odpadu a objemného odpadu včetně biologického odpadu. Jedním z výstupů je lehká frakce odpadu, která je velice vhodná pro energetické využití v samostatném zařízení nebo po mechanické úpravě ke spoluspalování v některém již existujícím provozu na jiná paliva. Česká republika má do roku 2010 dosáhnout osmi procent energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že potenciál vodní energie je již téměř vyčerpán, pro větrné elektrárny nemáme všude vhodné podmínky a jejich výstavba často naráží na odpor veřejnosti, jsou energeticky využitelné odpady spolu s cíleně pěstovanou biomasou velice důležitým domácím zdrojem energie.
Katastrofální povodeň v srpnu 2002 zasáhla téměř všechny přítoky Vltavy a byla na území České republiky typickým příkladem velké letní povodně způsobené rozsáhlými srážkami. V pořadí jako druhý v republice byl touto povodní zasažen Plzeňský kraj. Povodeň měla na některých vodních tocích v kraji periodicitu rovnou nebo vyšší než 100 let. Bylo postiženo 255 obcí, neopravitelně poškozeno nebo zříceno šedesát domů, škody dosáhly zhruba čtyř miliard korun.
Po povodních v letech 1997, 1998 a 2000 schválila v dubnu 2000 vláda svým usnesením č. 382 dokument “Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR” (“Strategie”). Tento materiál formuluje základní principy a zásady v ochraně před povodněmi. Na Strategii navázal materiál “Záměry tvorby programů prevence před povodněmi”. Realizace těchto programů v praxi je cestou ke zlepšení situace v oblasti prevence povodní. Po povodňových událostech v srpnu 2002 naléhavěji vyvstal požadavek na systematický přístup k řešení ochrany před škodlivými účinky povodní. Bylo potřeba provést analýzu stávajícího stavu a posoudit navrhovaná opatření ve všech souvislostech celých hydrologických povodí, vytvořit zásady pro podporu protipovodňových opatření v kraji a připravit podklady pro spolupráci krajského úřadu při plánování v oblasti vod podle ustanovení §§ 23-26 zákona č. 254/2001 Sb., (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Prioritou po povodni bylo odstranění přímých následků povodně, zabezpečení kritických míst pro případ další povodně, odstranění povodňových škod na korytech vodních toků. Následovaly opravy poškozených komunikací a dalších staveb v záplavových územích. V některých obcích na tyto fáze postupně navázala realizace opatření, která zvyšují úroveň protipovodňové ochrany. Rada Plzeňského kraje v květnu 2003 přijala zadání “Studie protipovodňových opatření Plzeňského kraje” (dále jen “Studie”). Zhotovitelem byla ve výběrovém řízení vybrána společnost HYDROPROJEKT CZ a.s., která Studii dokončila v červnu 2004. Jejím cílem bylo analyzovat současný stav ochrany před povodněmi a vodního režimu krajiny a navrhnout postup řešení opatření ke snížení škodlivých účinků povodní včetně ekonomické analýzy. Jako podkladový materiál by měl napomáhat k rozhodování veřejné správy jak při výběru konkrétní realizace opatření ke snížení účinků povodní, tak i pro usměrňování rozvoje území. Jak vyplývá ze Strategie, povodním nelze zabránit a ochrana před povodněmi nemůže být nikdy absolutní. Pomocí účinných opatření je možné částečně omezit povodňové kulminační průtoky a transformovat povodňovou vlnu. Je nutné nalézt vhodnou kombinaci opatření v krajině (využívání pozemků, protierozní meze, vegetační pásy…) a technická opatření k ovlivnění povodňových průtoků (zmírnit účinky povodně, zabránění rozlivu…). V důsledku urbanizace, technického rozvoje, vybavenosti sídel, domácností a výstavbou výrobních kapacit v záplavových územích vodních toků je společnost povodněmi více zranitelná. Protipovodňová ochrana sídel by nebyla potřebná, kdyby byla situována mimo záplavová území, neboť další zástavba záplavového území bude v budoucnu vyžadovat další investice do ochrany před povodněmi. Obsahem Studie je především pro území kraje zmapování současného stavu ochrany před povodněmi a vodního režimu krajiny, vyhodnocení extrémních odtokových situací a jejich důsledků, stanovení hlavních cílů ochrany před povodněmi a vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi včetně návrhu variant řešení. Pro zranitelné obce kraje je zpracován návrh, který obsahuje stručný popis navrhovaného řešení, mapku, případně fotodokumentaci a odhad pořizovacích nákladů. Naléhavost realizace opatření byla hodnocena podle kritérií, která byla odsouhlasena Řídícím výborem Studie protipovodňových opatření Plzeňského kraje. Obce byly posuzovány podle kritérií - účinnost opatření ve vztahu k povodňovým škodám, prospěšnost opatření, hodnota chráněného majetku - do tří kategorií priorit. Do 1. kategorie bylo zařazeno 16 obcí, do 2. - 12 obcí, do 3. - 19 obcí. V mapových podkladech Studie jsou vyznačeny vodní útvary, kde dochází k nadměrnému zanášení splaveninami, místa omezující průtočnost vodních toků, území ohrožená zvláštními povodněmi a zastavěná území nedostatečně chráněná před povodněmi včetně kategorie priority. Studie byla v průběhu prací projednávána s vodoprávními úřady, obcemi a dalšími zájemci z řad veřejnosti. Je zveřejněna na internetovém portálu Plzeňského kraje (www.kr-plzensky.cz). V mapové službě je možno si prohlédnout i letecké snímky z povodně v srpnu 2002, případně získat další informace z povodňového plánu. Obnova území postiženého povodní v srpnu 2002 byla spolufinancována z národních fondů i z fondů a programů Evropské unie na podporu odstraňování povodňových škod. Postiženým obcím byla poskytnuta dotace z Fondu likvidace povodňových škod Plzeňského kraje. V následujících letech je třeba plynule pokračovat v realizaci preventivních opatření ke snížení škodlivých účinků povodní. Je nutné zajistit možnosti jejich financování. Na úhradě opatření se musí podílet nejen obce, ale i vlastníci majetku, který je těmito opatřeními chráněn. Plzeňský kraj již od roku 2002 poskytuje obcím na území kraje finanční prostředky na ekologické projekty, mezi které patří mimo jiné i podpora projektů na protipovodňová opatření. Cílem podpory je plnění záměrů plynoucích z koncepčních materiálů kraje. Studie je prvním uceleným dokumentem s povodňovou problematikou v rámci kraje. Navrhuje možné způsoby ochrany ohrožených obcí, v nichž existuje reálná možnost provedení technických opatření při určité míře návratnosti. Se zpracováním obdobného materiálu nebyly dosud zkušenosti. V době přípravy podkladů pro zadání Studie nebyla ještě publikována vyhláška č. 140/2003 Sb., o plánování v oblasti vod (zrušena vyhláškou č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod), ve které byl v příloze č. 3 stanoven základní obsah plánů oblastí povodí. Problematika povodní a sucha je v části D - “Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny”. Nebyl dostatek rovnocenných informací se stejnou vypovídající schopností pro celé území kraje. Část kraje byla postižena katastrofální povodní, jiné obce zasáhly lokální povodňové události v předchozích letech a v době zpracování Studie nebyly k dispozici rovnocenné podklady. Projekt “Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002” byl realizován současně se Studií. Výslednou zprávu o projektu a návrhu úpravy systému prevence před povodněmi vzala vláda na vědomí svým usnesením č. 76 ze dne 21. 1. 2004. V podmínkách rozbíhající se reformy veřejné správy bylo problémem najít partnery s místními a odbornými znalostmi (v kraji bylo zrušeno 7 okresů a od 1. 1. 2003 výkon státní správy na úseku vodního hospodářství provádí 15 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností). Studie není uzavřeným dokumentem, předpokládáme, že bude postupně aktualizována a využívána v činnosti vodoprávních úřadů a při plánování v oblasti vod. Podkladem spolupráce krajských úřadů se správci povodí, kteří jsou pořizovateli plánů oblastí povodí.
Zákonem o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a další novelou zákona o ochraně přírody a krajiny v roce 2004 byly krajským úřadům předány nejen některé kompetence zajišťované bývalými okresními úřady, ale i další, související především se začleněním soustavy “Natura 2000” do našeho právního řádu.
Státní správa po těchto dvou novelách zákona se na úseku ochrany přírody a krajiny stala značně nepřehledná a rozdělení jednotlivých kompetencí často odporuje zdravé logice. Ministerstvo životního prostředí si tak posiluje vliv a to zejména prostřednictvím svých správ chráněných krajinných oblastí (CHKO), kterým byly dány výrazné kompetence i mimo oblast vymezenou jejich zřizovacím předpisem. Tento správní orgán vykonává státní správu i mimo území CHKO, například ve věci udělování výjimek z ochranných podmínek pro silně a kriticky chráněné druhy rostlin a živočichů, přičemž pro ohrožené druhy dávají požadované výjimky krajské úřady. K zásahu do přirozeného vývoje kriticky a silně ohrožených druhů rostlin, například v důsledku běžného obhospodařování nemovitostí, vydává souhlas Ministerstvo životního prostředí, a jestliže se ještě k tomu jedná o činnost, která by zasahovala do vodního toku, rybníku, lesa, nebo údolní nivy, které jsou ze zákona významným krajinným prvkem, je zde příslušným orgánem k vydání závazného stanoviska obecní úřad obce s rozšířenou působností. Z hlediska ochrany přírody mohou
tedy k jedné žádosti pro jednu lokalitu s výskytem více kategorií zvláště chráněných druhů vydávat rozhodnutí (výjimku, souhlas, závazné stanovisko) čtyři správní orgány. Protože vnitřní směrnicí ředitele Správy ochrany přírody v Praze mají v Plzeňském kraji kompetence tři správy CHKO (Slavkovský les, Křivoklátsko, Blanský les), je zde státní správa v ochraně přírody ještě komplikovanější. Problém roztříštěnosti státní správy v ochraně přírody se ale promítá i do vyřizování žádostí o náhradu škody způsobenou vybranými zvláště chráněnými živočichy, neboť příslušným orgánem k vyřízení těchto žádostí je krajský úřad, a to i na území národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí. Z věcného, ekonomického i logického hlediska se nabízí otázka, proč nevyřizují žádosti o náhradu škody příslušné úřady obcí s rozšířenou působností a správy NP a CHKO, kterým se vzniklá škoda nahlašuje, a které také provádějí místní šetření? Jednou z významných kompetencí Krajského úřadu Plzeňského kraje je na úseku ochrany přírody vyhlašování a zajišťování péče o 134 přírodní rezervace a přírodní památky. Za dva roky se již podařilo vytvořit 35 nových plánů péče o tato území, 70 jich přeznačit a průběžně zajišťovat management území tak, aby docházelo ke stálému zlepšování jejich biodiverzity. Pro větší informovanost návštěvníků oblasti bylo již 49 chráněných území doplněno informačními tabulemi. Krajský úřad každoročně vkládá do zajištění péče o tato území přibližně dva miliony korun. V budoucnu bude zřejmě nemalým problémem naplnění zákona o ochraně přírody a krajiny ve věci vyhlašování evropsky významných lokalit (EVL) za chráněná území (Natura 2000). Problémy očekáváme při domlouvání smluvní ochrany, kdy se dá jen těžko očekávat vstřícný postoj vlastníků předmětných pozemků, nehledě na to, že stále neexistuje prováděcí předpis k zákonu ve věci stanovení újmy za ztížené lesní nebo zemědělské obhospodařování pozemků. Problematické bude i vymezování a označování EVL charakteru vodních toků, které se v našem kraji nacházejí v délce více než sta kilometrů, přičemž průběh koryta stávajícího toku se málokdy shoduje se situací v katastrální mapě. Vyhlášením EVL za zvláště chráněné území vyvstane pro zřizovatele mimo jiné povinnost tato území označit červeným pruhovým značením, což znamená pomalovat stromy podél desítek kilometrů toků červenými pruhy na obou březích a tím nejen znehodnotit estetický dojem z krajiny, ale připravit se i na stálé obměňování značení při každé údržbě břehového porostu. Nařízením vlády, kterým se stanoví seznam evropsky významných lokalit, je platné od 15. 4. 2005. Seznam byl navržen na základě odborných podkladů, které zpracovávala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Krajský úřad Plzeňského kraje je orgánem ochrany přírody a krajiny, který vydává podle ust. § 45 i zákona o ochraně přírody a krajiny stanoviska o možném vlivu záměrů a koncepcí na evropsky významné lokality. Měl by být tedy orgánem, který je schopen možný vliv vyloučit či nikoliv. K tomu je ale nezbytné mít k dispozici co nejvíce informací, které mu ale nebyly předány. I když jsou některé informace na webových stránkách AOPK, krajský úřad potřebuje kompletní údaje ke všem evropsky významným lokalitám, zejména podklady, na základě kterých byly jednotlivé lokality zařazeny do seznamu evropsky významných lokalit. Vstup do Evropské unie přinesl i změny pro chovatele a prodejce exotických zvířat podléhající mezinárodní úmluvě CITES. Zažitý zákon z roku 1997 nahradil zákon č. 100/2004 Sb., a především nařízení rady a komise ES. Tyto nové právní normy přinášejí další složitost a nepřehlednost a to nejen v návaznosti mezi sebou, ale i na správní řád a zákon o ochraně přírody a krajiny. Co šlo před 1. 5. 2004 vyřídit telefonicky, dnes nelze. Namísto jedné listiny (registračního listu) nyní k jednomu exempláři existuje hned několik dokumentů. Je pravda, že ubyl celkový počet exemplářů podléhající povinné registraci, na druhé straně však stoupl počet administrativních úkonů. Práci komplikuje i stále neexistující centrální databáze exemplářů CITES. S ochranou přírody a krajiny neodmyslitelně souvisí i ochrana zemědělského půdního fondu, neboť zemědělská půda je se všemi svými kategoriemi (orná půda, trvalé travní porosty, zahrady, ovocné sady, chmelnice a vinice) významným krajinotvorným fenoménem kulturní krajiny. V člověkem silně ovlivněném prostředí má struktura zemědělského půdního fondu výrazný podíl na všech negativních dopadech lidské činnosti na životní prostředí. V těchto územích bývá silné, 100 procentům se blížící zornění půdy. Takovéto území bývá často devastováno přívalovými dešti a přímo ohrožuje obyvatele obcí. Z vysoce intenzivně obhospodařovaných území je vyplavováno značné množství živin dodávaných do půdy. Naproti tomu území, kde je vysoké zastoupení trvalých travních porostů a kde se kultury zemědělské půdy střídají, je velice významné jak esteticky, tak funkčně. Pestrost a rozmanitost krajiny je znásobena množstvím živočišných a rostlinných druhů, pro které je toto prostředí ideálním. Péče o půdu je v prvé řadě úkolem orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. Ty se v nejednom případě potýkají s ekonomickými zájmy vlastníků půdy, kteří dávají přednost jejímu prodeji pro různé komerční účely před zemědělským využitím. Řada zemědělských pozemků je také zalesňována a právě v těchto případech je nezbytná úzká součinnost mezi orgány ochrany přírody a orgány ochrany zemědělského půdního fondu. Ne vždy je totiž zalesnění tím optimálním způsobem využití půdy. I přes veškeré uváděné nedostatky, zejména v našem právním řádu, je ochrana přírody a krajiny v krajském úřadu Plzeňského kraje zajišťována devíti pracovníky na vysoké odborné úrovni. Zajišťujeme nejen péči o maloplošná chráněná území, ale i o 24 přírodní parky, vykonáváme zákonem nám svěřenou státní správu a nad rámec svých pracovních povinností jsme připravili kompletní podkladový materiál pro vyhlášení oblasti Českého lesa za CHKO. Jako první jsme nechali zpracovat Koncepci ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje. Koncepce je metodickým materiálem nejen pro krajskou samosprávu a státní správu, ale i pro nižší správní orgány. Plzeňský kraj, který se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami s dominantním přírodním fenoménem pohraničních pohoří na jihozápadě (Šumava, Český les) a Plzeňskou kotlinou na severovýchodě kraje, si zaslouží, aby jeho příroda byla vždy nejen příjemným místem odpočinku pro jeho obyvatele a návštěvníky, ale také důsledně chráněna před jakoukoli devastací.