Názor |
Připravuje se další novela zákona o obcích a našim zákonodárcům se tak naskýtá jedinečná příležitost včlenit do stávajícího dělení obcí (obce, města a statutární města) po staletí známý a používaný název městys.
Tento status uděloval v dobách monarchie na žádost místní šlechty sám panovník. Úspěšné sídlo muselo být přirozeně spádové a muselo mít ráz městečka. Tím, že získalo status městyse, bylo většinou obdarováno i možností pořádat výroční a dobytčí trhy.
Po vzniku samostatného Československa byl udělován název městys ministerskou radou na základě velice detailní žádosti obce a po provedeném místním šetření. V tiskovině ”Československá republika” z roku 1930 je uvedeno, že orgány státní správy postupovaly při povyšování obcí velmi přísně a značná část žádostí byla zamítnuta. Úspěšné obce musely splňovat určitá kritéria – ”musely být v každém směru na výši doby a svým stavem i vzhledem odpovídat pokročilému vývoji sociálnímu, hospodářskému, politickému, kulturnímu, zdravotnímu a technickému”. Žádající obce v třicátých letech musely tvořit uspořádaný celek, musely mít regulační plán, kanalizaci, vodovod, elektrické osvětlení, zdravotní a chudinská zařízení, hřbitov, školu, dlážděné ulice a upravené chodníky, zděné domy s tvrdým kytem a seskupené domy. Všeobecně bylo přidělení postavení městyse považováno za velice prestižní záležitost.
Status se uděloval již od 13. století až do 2. světové války. Městyse (městečka) jako oficiální administrativní kategorie zanikly roku 1948. Za zmínku stojí fakt, že dle ”Statistického lexikonu v Republice Československé” za sčítání lidu v roce 1930 bylo 503 městysů. O tom, že si převážná část představitelů obcí, které městysy byly, tohoto označení váží, svědčí i skutečnost, že se o jmenování nezapomněli zmínit, když poskytovali data pro vydání Velké encyklopedie měst a obcí ČR.
Tímto pojednáním chceme vyprovokovat v první řadě všechny představitele bývalých ”městysů”, aby se ke snaze navrátit toto označení do zákona o obcích připojili a vytvořili tlak na poslance a senátory, aby toto snažení v rámci legislativní iniciativy podpořili. Měli by se zapojit hlavně ti, kteří vzešli z komunální politiky a kterých je například v Senátu několik.
Na závěr chceme podotknout, že tato snaha nevyplývá z cíle získat pro obec jakákoliv privilegia. Legalizací historického označní ”městys” nemíníme vyprovokovat ani finančně náročné změny. Jde nám pouze o zvýšení pocitu sounáležitosti občanů, jde nám o to, aby se nikdo z návštěvníků obce neusmíval třeba při použití pojmu náměstí, protože například pro obecní prostranství v případě obce Libice nad Doubravou je to označení vžité již 210 let, v případě obce Krucemburk dokonce dlouhých 620 let! Jde nám o návrat statusu, o který nás připravil předcházející režim. Veškeré náklady obcí by byly v případě navrácení pojmu ”městys” zpět do legislativy pouze na nová razítka, obálky a hlavičkový papír, což je zanedbatelné a nesrovnatelné s kladným dopadem na zvýšení sebevědomí občanů.
Navíc se daná problematika týká pouze změny formulace jednoho paragrafu zákona o obcích a rozhodně nevyžaduje změnu ústavního zákona.
Vážené starostky a starostové, přivítáme, když ti z Vás, kterých se tato záležitost týká, zašlou do 14 dnů od přečtení tohoto článku souhlasné stanovisko (nebo Váš názor) na obecní úřad Libice nad Doubravou nebo obecní úřad Krucemburk, abychom společně mohli vyvinout potřebný tlak na naše zákonodárce.
Kontakty: ou.libice@tiscali.cz, telefon: 569 621 255, mobil: 602 659 834; oukrucemburk@chnet.cz, telefon: 569 698 711, mobil: 602 248 615.