Zahraničí

Ing. Jiří Zukal,
Brusel

Drogy: trvalé nebezpečí pro mládež států EU

Orgány Evropské unie se zabývají fenoménem drog již delší dobu. Od roku 1990 se realizovala řada akcí a programů, které měly napomoci k řešení tohoto problému. Jednou z posledních iniciativ byl Akční plán pro boj s drogami, který proběhl v letech 2000–2004 a doporučoval široký, multidisciplinární a integrovaný přístup. Problém drog v sobě zahrnuje též sociální a ekonomické aspekty, je úzce spojen s veřejným zdravím, delikvencí a kriminalitou. Jedním z hlavních cílů plánu bylo zajištění informovanosti veřejnosti, především mladých lidí, u kterých je nebezpečí, že propadnou drogám, relativně nejvyšší.

V rámci boje proti drogám prezentovalo Generální ředitelství Evropské komise pro spravedlnost a vnitřní záležitosti v roce 2002 vypracování studie, zachycující názory 7 687 mladých lidí patnácti členských států EU na drogovou problematiku. V rámci průzkumu byly kladeny respondentům ve věku od 15 do 24 let otázky postihující drogovou problematiku z různých aspektů. Po dvou letech se Evropská komise rozhodla výzkum zopakovat, aby zjistila případný posun v názorech mladé generace. V dubnu a květnu roku 2004 byly tytéž otázky položeny stejnému počtu respondentů (Tabulka 1).

První skupina dotazů se týkala možností, jak snadno si lze obstarat drogy. Odpovědi v roce 2002 a 2004 jednoznačně ukázaly, že nejsnáze je lze získat ve večerních hodinách, když se mladí lidé nacházejí mimo domov. Z odpovědí vyplynulo, že největší pravděpodobnost pro snadné obstarání drogy je

Z odpovědí je jasně zřejmé, že ve všech případech bylo obstarání drogy snazší v roce 2004 než v roce 2002. Podle jednotlivých národností průzkum ukázal, že nejsnáze si lze drogy obstarat ve Španělsku. Pro 92 % mladých Španělů je snadné obstarat si drogu na večírku a pro devět z deseti dotázaných Španělů je snadné získat drogu v restauraci, hospodě nebo klubu. Na druhé straně nejméně snadné se jeví obstarání drogy na večírcích (49 %) a v restauracích (43 %) ve Finsku.

Kromě Španělska lze na večírcích drogy snadno získat také ve Francii, Irsku a Portugalsku. Nejvíce možností pro obstarání drogy poskytují restaurace a kluby v Belgii, Itálii a Řecku. V blízko bydliště je největší šance získat drogy v Irsku a Španělsku, okolí škol je relativně nejméně bezpečné ve Francii a Španělsku. Na druhé straně lze celkově konstatovat, že nejobtížnější a tím také nejbezpečnější situace při obstarání drog je ve Finsku, Švédsku a Rakousku.

Průzkum ukázal, že pro mladé lidi mezi 20-24 lety je snazší získat drogy v restauracích, klubech a večírcích než u mladší skupiny občanů. Je logické, že snazší přístup ke drogám v okolí škol má mládež ve věkové kategorii od 15 do 19 let. Průzkum potvrdil, že všeobecně jsou drogy dostupnější ve velkých městech než na venkově. Celkově se též nepotvrdilo, že by stupeň dosaženého vzdělání měl významný vliv na konzumaci drog u mladé generace. Je logické, že největší procento obstarávání drog v okolí škol potvrdili ve svých odpovědích studenti.

Nejvíce zkušeností s marihuanou mají Dánové

Průzkum jednoznačně potvrdil, že nejoblíbenější a zároveň nejrozšířenější drogou mezi mladou generací v EU je marihuana. Ta je také (kromě alkoholu a cigaret) považována za nejméně škodlivou drogu. Na druhé straně za nejnebezpečnější je podle průzkumu považován heroin, dále kokain, crack, LSD, extáze a morfium.

Výsledky průzkumu dokázaly, že více než dva ze tří dotázaných mladých lidí (68 %) znají někoho, kdo kouří marihuanu a každému druhému (50 %) respondentovi již někdy marihuana byla nabídnuta. Každý třetí má také již vlastní zkušenost s kouřením marihuany a více než každý desátý z dotázaných (11 %) kouřil marihuanu během minulého měsíce. Přesně jedna desetina dotázaných se přiznala, že má též zkušenosti s jinými drogami než je marihuana.V porovnání s rokem 2002 jsou výsledky průzkumu z roku 2004 ve všech aspektech o něco nepříznivější (Tabulka 2).

Údaje o konkrétní zkušenosti s konzumací marihuany a jiných drog se v jednotlivých státech EU velmi odlišují. Nejvíce zkušeností s marihuanou uvedli respondenti v Dánsku, Španělsku a Francii, na druhé straně stojí zjištění, že v Řecku přiznalo zkušenost s marihuanou pouze sedm procent dotázaných. Podle očekávání mají větší osobní zkušenost s marihuanou muži (37 %) než ženy (28 %). Je také logické, že se zvyšujícím se věkem roste procento mladých lidí, kteří marihuanu zkusili. Podle profesního hlediska je marihuana nejrozšířenější mezi nezaměstnanou mládeží, což se týká také konzumace ostatních druhů drog.

Jedna z otázek průzkumu se týkala také důvodů, které vedou mladé lidi k užívání drog. V odpovědích se vyskytovaly nejčastěji tyto motivy:

Následná otázka průzkumu se týkala také následků, které s sebou požívání drog zákonitě přináší. Respondenti uváděli v odpovědích především tyto důsledky:

Více než tři čtvrtiny dotázaných mladých lidí ve třech skandinávských státech EU a v Německu uváděly propadnutí drogám jako následek jejich konzumace, kdežto pouze 53 % Španělů si připouští tento důsledek.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 5/2005.

Tabulka 1: Důsledky užívání drog (odpovědi v %)

Stát

Závislost na drogách

Psychické problémy

Problémy se zákonem

Nakažení infekční nemocí

Belgie

67

36

28

26

Dánsko

72

69

42

15

Finsko

74

42

46

43

Francie

67

26

40

25

Irsko

55

42

46

33

Itálie

67

37

36

45

Lucembursko

63

32

36

30

Německo

75

29

45

37

Nizozemsko

59

59

21

17

Portugalsko

63

32

29

55

Rakousko

56

52

33

34

Řecko

59

24

36

57

Španělsko

53

55

40

36

Švédsko

73

61

36

17

Velká Británie

56

49

44

22

EU 15

64

40

39

33

Zdroj: Eurobarometer

Tabulka 2: Zkušenosti s marihuanou a ostatními drogami

Stát

% mládeže, které již má zkušenosti s marihuanou

% mládeže, které má zkušenosti též s jinými drogami

Dánsko

45

16

Španělsko

44

19

Nizozemsko

40

11

Francie

40

7

Velká Británie

38

18

Lucembursko

37

7

Irsko

33

22

Belgie

31

8

Rakousko

31

8

Německo

27

8

Itálie

26

4

Portugalsko

23

9

Finsko

18

6

Švédsko

14

9

Řecko

7

1

EU 15

33

10

Zdroj: Eurobarometer

Další informace [nápis]
Číslo 5/2005
Časopis Veřejná správa č. 5/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail