Konzultace |
V březnu letošního roku projevila vláda svou vůli ke změnám ústřední státní správy. Již od roku 1998 byla popisována reforma ústřední státní správy v České republice jako náročný projekt navazující na reformu územní veřejné správy. Dosud k ní nedošlo. Teprve nedávno vláda schválila dokument Postup a hlavní směry reformy a modernizace ústřední státní správy obsahující vyřešení gesce a organizačního zabezpečení (usnesení vlády č. 237/2004).
Dokument je zveřejněn na webových stránkách reformy ústřední státní správy www.reforma.vlada.cz. Zde je možné si přečíst nejen dané usnesení vlády a informace popisující průběh a organizaci reformy, ale také informace o aktuálním stavu realizace jednotlivých projektů.
Úvod
Situace, kdy je občan nespokojen se stavem státní správy, nejsou vzácné, spíše naopak. Naše společnost do demokratického uspořádání vešla s mnohými vlastnostmi a dovednostmi zděděnými z předlistopadové minulosti. Nelze ale tvrdit – byť je to moderní - že tato doba obsahovala jen nedostatky. Stejně tak nelze tvrdit, že veškeré nedostatky jsme zdědili, zatímco přednosti usilovně budujeme. Měli bychom zohlednit, že tvrdá kritika naší veřejné správy je dána částečně tím, že v dnešní době máme možnost porovnávat ČR s vyspělými partnery v Evropě i v ostatním světě. Abychom porovnávali objektivně a uměli si ze světa vzít pro naši společnost vždy to prospěšné a dobré, měli bychom se oprostit od předsudků, eufemismů a polopravd. To je jediný způsob, jakým lze správně popsat situaci a stanovit cíle.
Naše ústřední státní správa, ač se to nezdá, není něčím neobvyklá nebo jak se dnes říká “nestandardní”. To však neznamená, že je dobrá a že neexistují závažné důvody ke změnám. Naopak. Závažných důvodů ke změnám je mnoho. Vyjděme v tuto chvíli z přání, aby profesionální přístup vedoucí ku prospěchu klienta byl v ústřední státní správě samozřejmostí stejně jako u mnohých úspěšných firem v soukromém sektoru. Již samotné toto přání je myslím dosti odvážné.
Měli bychom mít přitom stále na mysli, že armáda úředníků sestává z celkem 26 ústředních správních úřadů (z toho 14 ministerstev), kde pracuje kolem 23 tisíc zaměstnanců, a z dalších 776 podřízených správních úřadů s téměř 77 tisíci zaměstnanci.
Principem reformy je přechod od nabídky k poptávce
Jakmile ve státě něco nefunguje dobře nebo efektivně, těžce se to dotýká jak občana, tak vlády, jelikož ta je tu proto, abychom se my občané “měli čím dál lépe”.
Jednotlivé skupiny občanů mající společné znaky můžeme řadit do sociálních, zájmových, profesních a dalších skupin. Pokud jsou tyto skupiny nějak organizované, mohou definovat společné požadavky. Situace se komplikuje tím, že ani v rámci jedné skupiny nemusí existovat jasná představa o společných požadavcích. Skupiny, které nejsou organizované a jejichž požadavky je obtížnější definovat, také projevují svou vůli. Vláda se dostává do situace, kdy hledá optimální řešení v rámci svých programových cílů.
Vláda udává cíle a pravidla a ovlivňuje tím budoucnost všech občanů a skupin ve státě a potřebuje proto docílit alespoň nějaké úrovně sladění jednotlivých politik tak, aby výsledný užitek pro občany (společnost jako celek) byl co největší. K tomu vláda potřebuje kvalitní a výkonné nástroje a těmi klíčovými jsou právě ministerstva a další úřady působící v rámci ústřední státní správy jako součást výkonné moci.
Cíle reformy
Vládou schválený materiál se zaměřuje na změny v ústřední státní správě v období let 2004 až 2010. Materiál připravil na žádost vlády Úřad vlády ČR za využití týmu nejvyšších úředníků působících v rámci úřadů ústřední státní správy. Do tohoto týmu jmenovali členové vlády a vedoucí některých dalších úřadů své experty.
V dokumentu jsou popsány dvě roviny realizace. Na jedné straně je to reforma, která má systém ústřední státní správy změnit, a na druhé straně modernizace, jejímž cílem je systém pouze zlepšovat.
Obecným cílem reformy a modernizace je dosáhnout vyšší efektivity a horizontální koordinace ústřední státní správy, zavedení moderních metod managementu a více mají být v ústřední státní správě rovněž využívány moderní technologie. Velice důležité je, že vedle těchto obecných cílů existují dílčí cíle, které jsou vesměs měřitelné a jsou rozděleny do celkem patnácti projektů. Přičemž výstupy některých projektů slouží jako vstupy do jiných projektů, čímž na sebe některé projekty přímo navazují. Každý z nich je součástí jedné z pěti oblastí, které mají být v rámci reformy a modernizace řešeny.
Jde o následující oblasti:
Racionalizace procesů v ústřední státní správě,
Zlepšení řízení v ústřední státní správě,
Zvýšení kvality ústřední státní správy,
Implementace a zlepšování státní služby v ústředních správních úřadech,
Racionalizace financování ústřední státní správy.
Organizace reformy
Gesci za reformu a modernizaci ústřední státní správy převedla vláda z Ministerstva vnitra na Úřad vlády ČR. Vláda je nejvyšším řídícím místem reformy a modernizace a o postupu prací bude průběžně informována. Na základě těchto pravidelných informací bude stanovovat další postup a upravovat parametry reformy. O každém výstupu bude dále jednat a rozhodovat o jeho realizaci.
Úřad vlády ČR zajišťuje pro vládu práce na reformě a modernizaci ústřední státní správy. Předseda vlády je vnímán jako hlavní gestor a klíčová osoba pro prosazení reformy. Po odborné i politické stránce jsou práce na reformě a modernizaci ústřední státní správy zajištěny velmi důsledným mechanismem, kde se uplatňuje nejen odborná a politická rovina odděleně, ale kde také dochází k výměně informací a prodiskutování navržených řešení mezi odborníky a politiky navzájem (viz Schéma organizace a modernizace reformy ústřední státní správy).
Pro realizaci reformy a modernizace je uplatněno projektové řízení. Tato manažerská metoda byla zvolena kvůli zvýšení meziresortní komunikace, rozmělnění případných rizik reformy a pro zajištění vysoké profesionality realizace. Každý projekt má jmenovitě uvedeného svého vedoucího projektu, který zodpovídá za dosažení cílů a řádné vedení projektové dokumentace. Parametry projektové dokumentace stanovil Řídící tým reformy ústřední státní správy, který je zároveň vrcholným pracovním orgánem reformy.
Ve vazbě na charakter konkrétního projektu vytvářejí vedoucí projektů dílčí projektové týmy, kde jsou zastoupeni odborníci na danou oblast napříč ústřední státní správou, ale i mimo ni. O výstupech z projektů jedná Řídící tým reformy ústřední státní správy, který mimo jiné sleduje práce na reformě a projednává případné rozpory. Nakonec je však rozhodující postoj premiéra a vlády, která má tímto mechanismem zajištěno, že podklady k jednání byly projednány a přetrvávající rozpory již nelze řešit jinak než na úrovni ministrů.
Závěr
Je velmi odvážné pustit se do změn ústřední státní správy při současném rozložení politických sil, ale pokud má mít společnost v čele s vládou kvalitní úřady, měl by být záměr reformy ústřední státní správy společným cílem napříč politickou reprezentací.