Ponorky

Hr. Ink. Richard Lhářský,
starosta Sevřené Lhoty a hostující profesor Kirkwallské univerzity

Zemské cesty jako prémie:
Podvodní cesty

Ponorka Kazi často hlídá Karlův most

Senzační zpráva - Obdrženo po uzávěrce
Unikátní možnost spatřit české ponorkové loďstvo
Noc otevřených poklopců

Jako štiky plují pod hladinou našich řek a neustále jsou ve střehu. Málokdo je viděl, kdekdo o nich hovoří s uznáním. Stateční čeští ponorkáři. Shodou šťastných okolností jsme měli možnost pohovořit si s velitelem české ponorkové flotily. Jmenuje se Perry Scope a je korvetním kapitánem, nositelem kvalifikačního odznaku ponorkáře I. třídy s rákosovou ratolestí.

Pane korvetní kapitáne, jak je možné, že se o českých ponorkách vůbec nemluví?

Nemělo by vás to překvapovat. My Češi prostě dovedeme držet jazyk za zuby.

Už mnohokrát jsem se snažil při pohledu z mostu rozpoznat nějaký pohyb pod hladinou, zahlédnout alespoň část ponorky…

Víte, my musíme ponorku držet tak, aby poklopec ponorky nebyl vidět ani při pohledu z mostu. Znamená to dovedně manévrovat na operační hladině. To se nám daří.

Pokud je mi známo, začínal jste službu na ponorkách v poměrně náročné funkci…

Ano, byl jsem velitelem ponorkové dechové hudby.

Ta má u říčních ponorek zásadní význam, že?

Ano, ponorky se většinou vynořují s její pomocí. Vystudoval jsem tzv. žesťové vynořování a po delší praxi u sázavských ponorek jsem byl zařazen k vltavské flotile.

Mezitím se ovšem zásadně změnila konstrukce ponorek, viďte?

Postupně jsme přešli, řečeno po našem, “z plechu na dřevo”.

Celodřevěné ponorky jsou nesporně českým specifikem, že?

Určitě. S přechodem na “dřevo” jsem si upravil i specializaci. Na České námořní akademii (ČENA) jsem obhájil doktorskou práci o duální fagotizaci a hobojizaci vynořovacího procesu.

Když byly všechny české ponorky vyměněny za celodřevěné, byl jsem jmenován vrchním velitelem ponorkové flotily, s hodností korvetní kapitán.

Můžete pro milovníky techniky něco o ponorkách prozradit?

Vzácný snímek ponorky Teta ve sněhové bouři pod přepadem Slapské přehradyNěco ano. Začínal jsem na ponorce třídy Kmoch. Říká se, že ponorky třídy Kmoch patřily k zastaralým člunům, ale není to pravda. Šlo o ponorky střední velikosti vhodné pro akce v mělkých příbřežních vodách. Je pravda, že diesely systému Božek byly hlučné, šnorchl Arbes primitivní, palubní kanón Palivec snižoval podvodní rychlost. Při pobytu ponorek u pilířů mostů se navíc teploty uvnitř pohybovaly kolem 40°C, hloubka ponoření už nestačila. Přesto se ponorky znamenitě osvědčily v dnes už legendární povltavské akci Císařská louka. Podrobnosti jsou samozřejmě tajné.

Škoda!

Ta se pod vodou nepoužívá. Nevýhodou ponorek Kmoch bylo, že vyžadovaly mít neustále v pohotovosti velkou dechovou hudbu.

Kolik vás tam bylo?

Dechová hudba byla běžně 180 členná, kvůli vírům u pilířů jsme často nasazovali i saxofonovou sekci. Pravda je, že hluk dechové hudby odváděl pozornost od rachotu dieselů Božek.

Jak jste snášel repertoár?

Špatně. Víte, přišel jsem do služby jako nadšený rocker… Jenže s kytarami se nevynoříte a bicí škodí sonarům. V té době se při vynořování hrálo Ta naše písnička česká. Šlo to pomalu, tak nějak po česku. My mladí říční vlci jsme brzo začali používat takovou tu Vymyslel jsem spoustu nápadů. Jak je tam to aúúú, aúúú, tak to jsme vždycky šli na hladinu jako po másle.

Ponorky třídy Kmoch byly nahrazeny ponorkami Krok a o těch se ve světě mluví s velkým uznáním…

Protože to jsou dobré ponorky! Léta jsem pod Vyšehradem velel plavidlu Krok-1. Po poctivé službě bylo nahrazeno plavidlem Krok-2 a putuje do soukromého muzea na jednom ostrově v Severním moři. Obměňovány jsou i ponorky Kazi, Teta a Libuše.

Ukázalo se, že pro efektivní službu jsou nezbytné podstatně modernější lodě. Ty jsou obestřeny pochopitelně tajemstvím. Víme jen, že věž a trup byly upraveny pro vyšší podhladinovou rychlost a že došlo k montáži moderního sonaru, radaru, střeleckého systému a nových akumulátorů…

Víte, samozřejmě bylo nutné získat ponorky optimalizované pro specifické potřeby Česka, tedy menší čluny pro časově kratší operace v mělkých vodách. Protože v blízkosti našich stanovišť jsou vltavské mosty, je obtížné pohybovat se v periskopové hloubce s vysunutým šnorchlem. Velkou výhodou tudíž je, že ponorky jsou vybaveny nezávislým nouzovým systémem zn. Ducháček pro rychlé vynoření, využívajícím plný výkon palubní dechové hudby.

V obvykle dobře informovaných kruzích se šeptem hovoří o převratné podobě nových českých celodřevěných ponorek Krok-2. Zmiňovány jsou florotronové střely Bivoj-1, ultraiontová torpéda Šemík-3. Slyšel jsem o tom, že pohon zajišťují dva nanoplazmové reaktory. Ten pro běžný provoz je velký asi jako květináč, reaktor pro bojové nasazení má být údajně ve velikosti vědra.

Ponechám to, když dovolíte, bez komentáře.

Jak vypadá běžný den na ponorce?

Po budíčku následuje zaměstnání. Víte, ten budíček je velmi něžný a dlouhý, obstarávají jej naše budilky.

Na palubě jsou ženy?

Samozřejmě. Jako budilky jsou nenahraditelné! Buditelé jsou, milý pane, nejen pod vodou k ničemu! Během zaměstnání se skládají nové vynořovací melodie a námořníci se ošetřují proti dřevomorce.

Pane kapitáne, můžeme my občané klidně spát?

Řekl bych, že můžete i klidně bdít, pane redaktore.

Kdy vás budou moci čtenáři spatřit?

Víte, my se prakticky nevynořujeme. Máme už jen xylofon a triangl a s těmi to jde nahoru špatně.

No, ale přece jenom, prosím!

Tak dobře. Jednou ročně nabíráme vlhký říční vzduch do zásobníků, podle harmonogramu to bude 31. prosince pozdě večer. V lodním řádu se to oficiálně jmenuje “noc otevřených poklopců”. Během těch několika minut je, připouštím, teoretická možnost českou ponorku uvidět.

Jestli vás někdo najde, ukážete mu ponorku?

Jestli nás někdo najde, my mu teda ukážeme!

Ponorka třídy Krok-1, technická data:

Rozměry: 41,7 m délka, 5,3 m šířka, výtlak 615/700 t.

aktivní/pasivní sonar Maryša-02, pasivní sonar Vávra-4, radar Babinský, periskopy Bystrozraký typ 37 (útočný) a 38 (přehledový), šnorchl, výstražný radarový přijímač Kalupinka

Výzbroj: 26 příďových torpédometů Kunhuta ráže 933 mm, 208 mm dělo Záboj, 120 mm protiletadlové dělo Palivec, dvě výmetnice klamných cílů Rusalka-04

Pohon: dva desetiválcové diesely Božek 42 V (8900 HP celkem), dva elektromotory systém Brouk a Babka (7300 HP), dvanáctilistá vrtule Přemysl.

Výkony: maximální rychlost 31 uzlů na hladině, šnorchlovací rychlost 23 uzlů, 19 uzlů ponořená, ponor asi 500 m, dosah 34500 mil při 12 uzlech, 26500 mil při 17 uzlech. Posádka: 18 osob.

Další informace [nápis]
Číslo 51-52/2004
Časopis Veřejná správa č. 51-52/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail