Konzultace

Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc.,
Vysoká škola finanční a správní

Kdo má v rukou rozvoj regionu?

K významným úkolům orgánů územní veřejné správy patří rozvoj regionů, měst a obcí. I když nesou orgány veřejné správy za tento rozvoj víceméně plnou odpovědnost, podílejí se na jeho realizaci podstatnou měrou i další subjekty.

Zákon o partnerství veřejného a soukromého sektoru

Otázka vzájemného vztahu mezi podnikatelskými subjekty a orgány veřejné správy je v zásadních aspektech upravena příslušnou legislativou. Ta sice řeší podstatné souvislosti mezi veřejnosprávními a podnikatelskými subjekty, ponechává však dostatečný prostor pro iniciativní jednání. Vzájemný vztah, eventuálně spolupráci mezi orgány veřejné správy a podnikatelskými subjekty, lze posuzovat z několika zorných úhlů. Orgány a instituce územní veřejné správy se ze zákona vyjadřují k řadě aspektů souvisejících se zahájením a rozvojem podnikatelské činnosti a dohlížejí na dodržování zákonných norem upravujících hospodářskou činnost podnikatelských subjektů. Jedná se zejména o dopad na oblasti charakterizované jako sféra veřejného zájmu, v nichž významnou úlohu sehrává především vliv hospodářské činnosti na životní prostředí. V této oblasti jsou podstatné kompetence, práva a povinnosti a z velké části i realizační postupy správních orgánů stanoveny příslušnou legislativou.

Přesto však, především ze strany podnikatelských subjektů, se kromě výhrad k poměrně složité legislativě upravující podnikatelské aktivity objevují i připomínky k realizačním postupům, zejména k poměrně dlouhým lhůtám při vyřizování administrativních úkonů souvisejících s podnikatelskou činností, které jsou v kompetenci příslušných správních institucí.

Další oblastí je participace podnikatelských subjektů na realizaci aktivit, jejichž cílem je společné zajištění určitého veřejného zájmu. Jedná se zejména o dlouhodobou spolupráci při realizaci staveb ve veřejném zájmu, například rozvoj dopravní infrastruktury, či zabezpečení služeb, které byly dosud převážně zajišťovány subjektem veřejného sektoru. Cílem spolupráce je především dosáhnout vyšší angažovanosti soukromých subjektů (včetně investic) při realizaci aktivit veřejného zájmu. Stávající legislativa vztahující se k této problematice je značně roztříštěná a jednotlivé právní normy zpravidla upravují více méně dílčí otázky. K výraznému posunu by mělo přispět přijetí zákona o partnerství veřejného a soukromého sektoru (veřejně soukromých partnerství). V současné době je zpracován návrh věcného záměru a lze očekávat, že na jedné straně stanoví přesnější pravidla pro koncipování a činnost těchto “veřejně soukromých partnerství” a současně vytvoří i větší prostor pro iniciativu orgánů veřejné správy. Bylo by vhodné, aby se odpovědní pracovníci důsledně seznámili s návrhem věcného záměru tohoto zákona a aby příslušné orgány územní veřejné správy (včetně samosprávy) věnovaly pozornost vytipování aktivit, které by bylo z hlediska finanční, časové i funkční efektivity výhodnější řešit v rámci těchto “veřejně soukromých partnerství”. Výraznou inspirací může být “Zelená kniha – o partnerství veřejného a soukromého sektoru a právu společenství o veřejných zakázkách a koncesích” připravená a zveřejněná Komisí Evropských společenství.

Naučit se podnikatelské komunikaci

V neposlední řadě je nutno ze strany orgánů územní veřejné správy věnovat pozornost takovým aktivitám, jimiž mohou podnikatelské subjekty přispět k pozitivnímu vývoji celkové situace v příslušném regionu, městě či obci. Orgány a instituce územní veřejné správy mohou v rámci současné legislativy svou činností podstatně ovlivňovat a v některých případech i iniciovat ekonomickou aktivitu podnikatelských subjektů, přispívající k optimálnímu rozvoji a zvyšování životní úrovně i kvality života regionu či obce. Orgány a instituce veřejné správy, včetně samosprávy, nemají k dispozici “přímé” nástroje k řízení ekonomické činnosti podnikatelských subjektů a nemohou jejich podnikatelské aktivity (pokud tyto nepřekračují zákonné normy a nařízení) usměrňovat administrativními prostředky. Proto úspěšnost hospodářského rozvoje regionů, měst a obcí velmi často závisí na úrovni odborné “podnikatelské” komunikace, tj. vedené v pojmech a termínech manažerského ekonomického myšlení, se značnou dávkou pochopení pro determinující činitele, které rozhodování podnikatelských subjektů ovlivňují. Tento typ komunikace ze strany pracovníků veřejné správy velmi souvisí s jejich odbornou připraveností nejen v oblasti “ekonomiky veřejného sektoru”, nýbrž také ve sféře “manažerské ekonomiky”, “finančního a investičního rozhodování” a principů podnikatelské strategie. Podstatným záměrem je “usměrnit” v podstatě “tržní” chování podnikatelských subjektů, a to prostředky odpovídajícími tržnímu prostředí (jiné buď nejsou k dispozici, nebo jsou neúčinné) takovým způsobem, aby svou hospodářskou činností přispěly k řešení aktuálních problémů regionu či obce a současně pozitivně ovlivnily i perspektivní rozvoj.

Úhel pohledu a hodnocení ekonomické aktivity podnikatelských subjektů ze strany orgánů a institucí veřejné správy se v určitých ohledech liší od vyhraněně podnikatelského přístupu. Může-li podnikatel uvažovat striktně v ekonomických kategoriích (všechny podnikatelské subjekty ustavené podle Obchodního zákoníku vznikly za účelem realizace zisku), ostatní pak zohlednit pouze v rámci zákonných norem a předpisů (například dopad ekonomické činnosti na životní prostředí, eventuální narušení infrastruktury atd.), je přístup k posuzování podnikatelské činnosti ze strany orgánů a institucí veřejné správy komplexnější. Kromě vlastního ekonomického přínosu pro rozvoj regionu zohledňuje uceleně nejen dopady na životní prostředí, ale i souvislosti týkající se sociálních aspektů, zaměstnanosti, vyvolání návazných ekonomických aktivit atd. Je-li z hlediska podnikatele základním kritériem úspěšnosti jeho aktivit dosažení odpovídajícího zisku, z hlediska poslání a cílů veřejné správy je základním kritériem posuzování příspěvek k rozvoji regionu, který se mimo jiné promítá i do přínosu k úspěšné realizaci veřejných politik, vytváření předpokladů pro trvale udržitelný rozvoj regionu či obce, udržení odpovídající zaměstnanosti a v neposlední řadě i posílení perspektivní konkurenceschopnosti příslušného územního celku.

Další informace [nápis]
Číslo 45/2004
Časopis Veřejná správa č. 45/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail