Příloha

Rozvoj Zlínského kraje z pohledu obcí

Ing. Vojtěch Loucký, místostarosta obce Brumov-Bylnice

Co považujete za největší překážku rozvoje své obce?

V zakonzervovaných prostorách hradu je umístěna stálá expozice o proměnách brumovské dominanty.Ve městě žije přes šest tisíc obyvatel, z toho ekonomicky činných je zhruba polovina a v důchodovém věku je téměř 1150 obyvatel. Území, na něž se vztahuje samostatná působnost města, má rozlohu 5 654 hekarů a náleží do CHKO Bílé Karpaty. Město spravuje kolem 35 kilometrů místních a účelových komunikací, 12 kilometrů chodníků, 37 kilometrů veřejného osvětlení se 660 světelnými body, deset autobusových čekáren, deset hřišť a městský hřbitov s urnovým hájem. Město je zřizovatelem příspěvkové organizace ZŠ, MŠ a Služby města Brumov-Bylnice. Skutečnost, že je dnes Brumov-Bylnice pohraničním městem, leží na hranici kraje a na hranici republiky, a to nejenom územně, má neodpovídající silniční infrastrukturu hlavně pro nákladní dopravu, se silně promítá i do života města a jeho rozvoje. Průmysl i zemědělství na území města, které byly v minulosti nezanedbatelným zdrojem ekonomické síly občanů a města, dnes vytváří zhruba polovinu pracovních míst. Jsme vděčni podnikatelům i za to, a proto jim nabízíme spolupráci, nicméně faktem zůstává, že dotace státu na chod a na rozvoj města jsou úměrně poklesu pracovních míst menší. Také dosáhnout na účelové dotace ze státního rozpočtu nebo ze zdrojů EU se nám příliš nedaří. Nejsme ani vesnice, ani průmyslová oblast celostátního významu, takže najít dotační titul s kritérii, kterým by naše město odpovídalo, není vůbec jednoduché. Snažíme se mobilizovat vlastní příjmy rozpočtu, efektivně hospodařit s obecním majetkem a vytvářet podmínky pro příliv tuzemských i zahraničních turistů. Získané finanční prostředky z této činnosti spolu se státní dotací přesto nestačí ani na prostou obnovu budov a komunikací v majetku města, jehož vážným rozvojovým handicapem je velká rozloha. Město se proto, oproti očekávání veřejnosti, rozvíjí velmi pomalu. Přestože se město může pochlubit rozvojovými akcemi z nedávné minulosti (základní škola s plaveckou učebnou, atletické hřiště s umělým povrchem, rekonstrukce radnice, hasičský dům, denní stacionář pro seniory, městské muzeum), pociťujeme dnes potřebu řešit ve městě rekonstrukci havarijního stavu tělocvičny při základní škole, územní přípravu pro výstavbu rodinných domků, bytovou výstavbu a penzion pro seniory, venkovní plavecký bazén, rozšíření hřbitova, zásobování jedné odlehlé integrované části města vodou, rekonstrukci náměstí a nejdůležitějších navazujících komunikačních tahů. Je nám jasné, že situace v oblasti rozvoje našeho města se nijak neliší od ostatních obcí a měst, i když má určitá specifika pohraničního prostředí, že je odrazem stávajících ekonomických možností státu a našich schopností dosáhnout na eurofondy. Chceme ale také věřit, že se každému městu a obci měří podle jeho oprávněných potřeb a že příklady neuvážených rozvojových akcí v některých místech republiky (aquaparky v “zapadlých” vesnicích, sídla některých krajských a státních organizací), netvoří pravidlo, ale výjimku z procesu rovnovážného rozvoje měst a obcí České republiky.

František Vacula, starosta obce Březová

Cestou na Velký Lopeník či Velkou Javořinu mohou turisté obdivovat stovky chráněných rostlin.Naše obec leží v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty na hranici se Slovenskou republikou. Máme 1112 obyvatel. K největším překážkám rozvoje obce patří velká vzdálenost od průmyslových center a z toho vyplývající nezaměstnanost, malá podpora státu v rozvoji bydlení. Samostatnou kapitolou je doprava - příjezdové komunikace do obce jsou ve velmi špatném stavu. Na kvalitu si stěžují jak místní občané, tak i turisté a ostatní uživatelé, přijíždějící k hraničnímu přechodu Březová – Nová Bošáca. Setkáváme se také s nezájmem podnikatelů – obec nabízí již deset let objekt k podnikání.

Zbyněk Fojtíček, starosta obce Bystřička

Desetiletá voda v roce 1996 a stoletá voda o rok později dramaticky zasáhly do života obce, která nyní obnovuje nejen můstky, ale také hráz údolní přehrady.Za největší brzdu rozvoje považujeme, tak jako většina obcí, financování obcí, daňový systém, přepočítávání financí na občana dle koeficientu, který vyloženě diskriminuje malé obce, zdlouhavé procesy získávání dotačních titulů. Obcím by určitě pro začátek pomohlo, kdyby se staly plátci DPH, čímž by se náklady na zajištění chodu obce výrazně snížily. Zavedení systému krajských úřadů nebylo rozhodně šťastným krokem, neboť došlo především ke vzdálení úřadu od obce. Tím není myšleno jen vzdálení jako takové. Úředník na okresním úřadě měl k obcím podstatně jiný vztah než úředník krajského úřadu. Rovněž obrovský nárůst byrokratické administrativy a velký nárůst úřednických míst odčerpává značné finanční prostředky, které by mohly být využity k jiným účelům ve prospěch obcí. Takto bychom mohli pokračovat a v každé oblasti bychom zjistili, že tento systém, který byl zaveden, není pro poměry v České republice vhodný jak ekonomicky, tak svou funkčností.

Karla Komžáková, starostka obce Komárno

V obecní kronice je památný zápis prezidenta Masaryka, který obcí projížděl roku 1928 při příležitosti návštěvy výstavy soudobé kultury v Brně.Komárno leží pod nejvyšší horou Hostýnských vrchů – Kelčským Javorníkem. Má tedy předpoklad stát se například cílovou či alespoň tranzitní obcí pro turisty poznávající krásy Bílých Karpat. Obec by však musela být schopna nabídnout alespoň nějaké zázemí. A zde se dostáváme k jádru pudla, a to nejenom co se týká případného turistického využití obce. Náš problém je zcela klasický a dá se shrnout do několika málo slov – chybí nám finanční prostředky. Ba co víc, dlužíme, a to v takové míře, že v současné době si již nemůžeme dovolit plánovat jakoukoliv další akci týkající se rozvoje obce. Obec samozřejmě peníze nepromrhala, byly použity na výstavbu obecního vodovodu a na plynofikaci, což je v dnešní době takřka životní nutnost. I přes tuto nemilou situaci si dovedeme živě představit, jak naložit s případnými finančními prostředky – použít je například na výstavbu bytových jednotek, zkrášlení veřejného prostranství, vybudování víceúčelového hřiště, případně turistické ubytovny. Obec se však rozvíjí a žije ve všech dalších oblastech kulturních, spolkových a sportovních.

Ing. Karel Malovaný, starosta obce Jalubí

Obec vznikla v polovině třináctého století a již od roku 1703 je zde připomínána škola.Největší překážkou rozvoje obce je reforma veřejné správy. Na obce se jí přesouvá neúměrné množství povinností bez adekvátního objemu financí. Především při výkonu státní správy dochází k odčerpávání prostředků z rozpočtu obce a tím k omezování jejího rozvoje a celkové úrovně života. Dalším negativem je nebývalá administrativa, která ubíjí pracovní čas především starostům. Uvědomíme-li si, že na obecním úřadě v obci s 1750 obyvateli pracuje starosta, účetní a matrikářka, stojí veškerá administrativní agenda na starostovi. Místo toho, aby připravoval projekty na konkrétní investiční akce, zajišťoval finanční prostředky z různých státních a evropských fondů a staral se o celkový vzhled obce a její život, stráví pracovní čas vyřizováním pošty pro nadřízené orgány.

Miroslav Kovářík, starosta obce Modrá

V duchu hesla “Ve svých dětech žijeme dál” Modrá vytváří podmínky pro sepjetí moderního života s tradicí i přírodou.Nevstřícnost k našim architektonickým řešením ze strany monopolů – energetika, Telecom a plynárny. Estetika je pro tyto firmy většinou velkou neznámou. Donutit výše uvedené subjekty při úpravách veřejných prostranství k uložení vedení pod zem nebo k vhodnému kompromisu je téměř nemožné. Zákony v současné době jsou více nakloněny těmto monopolům na úkor obcí, a to jim umožňuje chovat se tak, jak uvádím.

Lubomír Minařík, starosta obce Podkopná Lhota

V mnoha malých obcích chybí infrastruktura naprosto samozřejmá pro život v 21. století.Jednou z největších překážek rozvoje malých obcí je zadluženost související s plynofikací a budováním zastaralých nebo nových inženýrských sítí. Malé obce pak nemají šanci získat další dotace, protože nemají v rozpočtu k tomu nezbytné vlastní zdroje. Smlouvy mezi obcemi a plynárnou jsou protizákonné a vyděračské (můžu doložit, nájmy se protizákonně nefakturují, ale vzájemně se započítávají jako opravy, jejichž přehled není doložen, i když se jedná o nové zařízení, na které je tříletá záruka dodavatele). Vláda by měla přimět plynárny k odkoupení tohoto zařízení přednostně od malých obcí, zatím se děje pravý opak, odkupuje se od velkých obcí, které mají rozpočet větší, a tak jim tato zadluženost nedělá problém. Malé obce, které mají zhruba sedmdesát procent přestárlých lidí a nižší počet obyvatel, mají automaticky malý rozpočet, který stačí pouze na chod obce (naše obec 1.300 tisíc). Většinou si všechny malé obce poradily s celospolečenskými problémy (nezaměstnanost, drogová závislost), takže by si zasloužily větší pozornost v dotačních titulech. Je zarážející, že velká města budují věci z dotačních titulů, které slouží úzké veřejnosti, a malé obce nemají na základní věci potřebné k životu a chodu obce (veřejné osvětlení, vodovod, kanalizace, televizní programy, za něž občané ze zákona platí, ale přístup k nim není umožněn). Dotace se rozdělují podle počtu voličů, což znamená uspokojit co nejvíce obyvatel. Malé obce nemají prostředky na zaplacení různých lobistů, zabývajících se vyřizováním dotačních titulů. Příprava různých dotačních titulů stojí obce hodně peněz a většinou vypracované projekty leží ve skříni včetně stavebního povolení, které samozřejmě propadne. V malých obcích existuje samozřejmě více problémů, které by stály za pozornost - školné, doprava, obchodní síť.

Josef Mrázek, starosta obce Rajnochovice

Rajnochovice jsou nejen nejrozsáhlejší obcí okresu Kroměříž, ale unikátní je také nepoměr stálých obyvatel vůči rekreantům.Překážkou rozvoje jsou za prvé nedořešené vztahy mezi státem a církví, které brzdí naši činnost na úseku zejména bytové výstavby, protože pozemky ve vlastnictví obce, vhodné pro bytovou výstavbu, jsou prakticky vyčerpány. Další vhodné pozemky jsou ve vlastnictví církve. Za druhé je překážkou nevýhodný systém státních dotací, které jsou přidělovány dle počtu obyvatel. Máme velký katastr, kolem 4 200 hektarů, což klade značné nároky na údržbu a opravy komunikací a zvýšené nároky na zátěž členů zastupitelstva a na úřad z důvodu značného počtu (zhruba 550) rekreačních chat a zařízení.

Ing. Jana Juřenčáková, starostka obce Rokytnice

Rokytnice nabízí práci i domov, chybí jen více peněz pro realizaci plánů obce.Ve funkci starostky jsem od března 2000, od roku, kdy obec získala opět po dvaceti letech samostatnost. V katastru obce je jak úrodná půda, tak i průmyslové firmy. Pracovních míst máme kolem tři sta třiceti. V celé obci je plynovod, vodovod, bezdrátový internet, základní škola spolu s mateřskou školou, ze tří čtvrtin je vybudovaná kanalizace, chybí však napojení na čistírnu odpadních vod, které bude nutné v nejbližší době řešit. Obec má schválený územní plán, v němž je zahrnuto kolem třiceti stavebních míst, ta se však nacházejí v soukromých rukou. Do obce dojíždí za zaměstnáním hodně lidí a mají zájem tu bydlet. Za největší překážku rozvoje obce považuji nedostatek finančních prostředků, protože většinu investic pořizujeme z vlastních zdrojů. Finanční prostředky by nám zejména umožnily dobudovat kanalizaci, vykoupit stavební pozemky a provést jejich zasíťování, aby mohla být započata nová výstavba, a vybudovat obslužnou komunikaci mezi obcí a průmyslovým areálem.

Jaroslava Schovajsová, starostka obce Střelná

Prosperita pohraniční obce závisí na vyřešení dopravní obslužnosti.Obec Střelná je v oblasti, která byla dlouhá léta velmi opomíjena a navíc v její blízkosti neleží žádné větší město a nejsou zde žádní velkoodběratelé. Z tohoto důvodu zde chyběla veškerá infrastruktura. Od roku 1990 jsme vybudovali vodovod, novou trafostanici na posílení energetiky a plynovod. Nyní zbývá ještě kanalizace. Všechny tyto stavby znamenají pro obec velkou finanční zátěž, protože se musí zadlužit a vybudovanou infrastrukturu pak provozuje některá z akciových společností, která z ní profituje a obci neplatí ani nájem. Nemá ani zájem na odkoupení těchto sítí. Chybějící infrastruktura však způsobuje velké problémy stavebníkům, protože zákony nezohledňují malé obce, které nemají dostatek financí na dostavbu toho, co se dlouhá léta zanedbávalo. Dalším problémem je dopravní dostupnost, která způsobuje, že i pro investory je naše území nezajímavé. Například do krajského města Zlína je spojení po železnici, která zajišťuje dopravní obslužnost obce, úplně nemožné. Autobusová doprava zde nevede, ale ani v případě zavedení autobusů by se situace příliš nezlepšila, protože silnice do Zlína je nevyhovující a rychlostní komunikace, která by toto spojení měla zlepšit, je zatím v nedohlednu. Podobně složité je i dopravní spojení do ostatních větších měst v republice, protože většina rychlíků je v Hranicích na Moravě směřována na Ostravu.

Ing. Jindřich Kovář, starosta obce Stupava

Stupava je vyhledávaným turistickým rájem, ale absence pracovních příležitostí vyhání obyvatele do větších měst.Obec Stupava se řadí k obcím, v nichž došlo v průběhu dvacátého století k drastickému poklesu obyvatel. Z původních téměř 900 obyvatel jejich počet na přelomu tisíciletí poklesl pod 150 osob s výrazným zvýšením věkového průměru. Definovat největší překážku současného rozvoje obce je poměrně obtížné, neboť se díky lokalizaci na samém okraji dřívějších tří okresů potýká s řadou problémů. Za rozhodující považuji jednak trvalý úbytek pracovních míst a pracovních příležitostí v posledních letech (JZD Družba, Let Kunovice, UP Koryčany), pak dopravní obslužnost neumožňující nástup do zaměstnání v ranních hodinách ve směru Uherského Hradiště i Zlína a také absolutní nedostatek finančních prostředků ke zbudování kanalizace a čistírny odpadních vod. To brání dalšímu stavebnímu rozvoji, neboť obec se nachází ve druhém ochranném pásmu nad vodní nádrží Koryčany, a vznikají tak limity rozvoje při zpracování změn územního plánu obce. K dalším překážkám rozvoje bychom mohli zařadit nedostatek ploch vhodných pro zástavbu (svážné území), malý zájem chalupářů (šedesát procent domů) o veřejné dění v obci a nízké příspěvky do rozpočtu obce, který sotva kryje běžný provoz.

Ing. Josef Bartoš, starosta obce Šumice

Fara existovala v Šumicích již v době předhusitské. V roce 2000 byl slavnostně vysvěcen nový kostel.Mezi hlavní překážky patří odliv mladých vzdělaných lidí do měst za snadnějším životem, z obcí se pak stávají domovy důchodců. Rozvoji brání špatná dopravní obslužnost obce, nedostatečná infrastruktura, omezené finance obecního rozpočtu, žádné nebo malé pracovní příležitosti a malé kulturní a ostatní vyžití občanů.

Mgr. Jana Martincová, starostka obce Ublo

Zatímco všechny cesty vedou do Říma, romantické Ublo je odříznuto od světa.V obci Ublo je vysoká nezaměstnanost, což je dáno zejména polohou obce. Není u hlavní silnice, s čímž souvisí dopravní obslužnost, a obec také proto není lukrativní pro podnikatele. Na zaměstnanost má vliv současná sociální politika – pro mnohé nezaměstnané je výhodnější pobírat sociální dávky, než složitě dojíždět do zaměstnání, kde musí navíc ještě pracovat! Další překážkou je systém rozdělování daňových příjmů obcím. Malé obce dostanou na jednoho obyvatele méně finančních prostředků, než obce větší. V obci je nedostatek vody – máme sice v rámci Sdružení obcí Syrákov vybudovaný hlavní vodovodní řad včetně vodojemů, kde je kvalitní pitná voda, ale nemůžeme tuto vodu dovést k občanům, neboť nejsou finance na vybudování rozvodných řadů po obci. Pokud se to nevyřeší, nelze očekávat, že budou chtít v obci bydlet zejména mladí lidé s dětmi, bude ubývat dětí v mateřské škole, což může vést k jejímu zrušení.

Jana Špaňhelová, starostka obce Zádveřice-Raková

Již koncem sedmnáctého století byly v obci vedeny matriční zápisy o narození, oddání i úmrtí. Elektřina zde byla zavedena až v roce 1930.Jedním slovem finanční prostředky. Největší brzdou rozvoje obce je kanalizace, která je vázána na kanalizační sběrač do Malenovic. S budováním kanalizace souvisí veškeré opravy a budování dopravní infrastruktury v obci, a také vybudování cyklostezek. Dalším negativním dopadem je silniční doprava, která je ve velmi špatném technickém stavu. Území neprotíná žádná dálnice ani rychlostní komunikace. A právě komunikační napojení celého mikroregionu je jeho nejožehavějším problémem. Špatná dostupnost neláká investory a v obci i v jejím okolí začíná narůstat nezaměstnanost.

Ing. Anna Mikošková, starostka obce Zašová

V Zašové byla založena první gobelínová manufaktura, která nyní působí ve Valašském Meziříčí.Za největší překážku rozvoje obce považuji nedostatek financí. Myslím si, že odpověď nikoho nepřekvapí, snad každá obec s tímto problémem zápasí. Záměrů, jak zlepšit podmínky života v obci, je mnoho. Některé menší projekty dokáže obec financovat ze svých zdrojů, ale na velké, především investiční akce, nestačí. Proto je třeba hledat další možnosti, nejlépe dotace. Ty ovšem bývají těžko dostupné a procentuálně omezené, a někdy i dofinancování stavby činí obci velké potíže. Navíc obce obyčejně nejsou plátci DPH, a tak stavbu zaplatí i s devatenáctiprocentní daní. Velký problém také vidím u výstavby inženýrských sítí. Každá obec se chce rozvíjet a má zájem na vytváření nových stavebních míst. Proto buduje kanalizaci, vodu, plyn, elektrické vedení. Vloží do staveb nemalé finanční prostředky, které se jí už nikdy nevrátí. Provozovatelé těchto inženýrských sítí se chovají jako monopoly, které si diktují podmínky. A tak obec, v tom lepším případě, převede vedení VN a NN za čtyřicet procent celkových nákladů, plyn za dvacet procent a za vodovody dostane třeba akcie, které jsou někdy i neprodejné. Ve svém důsledku vkládá obec své finance do těchto velkých soukromých firem, které ještě mají příjem od nově připojených odběratelů. Myslím si, že to není správné a určitě by se obcím ulevilo, kdyby sítě mohly převést za jejich účetní hodnotu. Pak by měly zase na realizaci jiných staveb a na svůj další rozvoj.

Další informace [nápis]
Číslo 45/2004
Časopis Veřejná správa č. 45/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail