Příloha

ing. arch. Alešem Holým,
vedoucím odboru architektury, územního plánování a regionálního rozvoje

Rozvoj Zlínského kraje
z pohledu obce s rozšířenou působností

ing. arch. Aleš Holý

Chybí větší spolupráce veřejné správy a soukromého sektoru
Městského úřadu Uherské Hradiště

Jaké jsou priority Uherského Hradiště z hlediska územního rozvoje?

Uherské HradištěKlíčovým problémem městské aglomerace je doprava. Po dokončení obchvatu městského regionu ve směru východ-západ silnicí I/50 zbývá vyřešit stále významnější dopravní spojení ve směru sever-jih. Výstavba silnic II. třídy je záležitostí kraje. Nová silnice II/498 - západní obchvat Kunovic a napojení ulice Průmyslové na obchvat - je zařazena do schváleného Generelu dopravy Zlínského kraje a je rovněž součástí územně plánovací dokumentace městského regionu. S tím nepřímo souvisí aktuálně nejdůležitější úkol města v oblasti vnitřních dopravních investic, a tím je mimoúrovňové křížení Purkyňovy ulice s tratí ČD a poté nová komunikace západně podél tratě ČD do Průmyslové ulice. Cílem je zajistit kvalitní dopravní obsluhu celé západní části města, zejména nemocnice a dvou velkých sídlišť. Ke střednědobým úkolům města patří i výstavba severního obchvatu II/497 s propojením do Starého Města. Jeho realizace je podmíněna dokončením stavby hráze poldru, protipovodňového opatření na pravém břehu Moravy, které připravuje Povodí Moravy s.p. Součástí koncepce je organizace dopravy v centru města, jejímž cílem je nalézt optimální rovnováhu mezi funkcí dopravní obsluhy a ostatními městotvornými funkcemi, které určují charakter a funkčnost centra města. S tím souvisí i integrovaný systém dopravy, výstavba nových cyklistických stezek a preference pěšího provozu. Další prioritou města je proces konverze areálu bývalých kasáren, v jehož rámci již započala přestavba budov k civilnímu využití, výstavba obchodního centra. Připravují se projekty rekonstrukce podstatné části kasáren na Regionální vzdělávací centrum.

V rámci nového správního uspořádání se Uherské Hradiště stalo obcí s rozšířenou působností zahrnující 48 obcí s devadesáti tisíci obyvateli. Jak funguje regionální spolupráce?

V současné době existuje na území správního obvodu Uherského Hradiště pět mikroregionů. Rozvojový program navrhuje vznik nového mikroregionu Dolní Poolšaví, jehož členy budou Uherské Hradiště, Kunovice, Podolí a Popovice. Dalším úkolem je zlepšení informovanosti a vytvoření pravidelné spolupráce vedení Uherského Hradiště, Starého Města a Kunovic. Naším cílem je ve spolupráci s městskými a obecními úřady zajistit co nejlepší servis pro obyvatele, podnikatele a návštěvníky celého správního obvodu.

Archeologické nálezy z doby Velké Moravy činí z Uherského Hradiště historicky unikátní městskou aglomeraci. Lze harmonizovat péči o hmotné kulturní dědictví se soudobými požadavky na život v 21. století?

Posledním větším urbanistickým celkem v městské památkové zóně, který na svou definitivní podobu ještě čeká, je prostor Velehradské třídy kolem autobusového nádraží. Uvažujeme o úpravě této plochy a dostavbě dalšími občanskými stavbami, potlačení dopravní funkce Velehradské a Malinovského třídy, provozní propojení řešeného území jednak s historickým jádrem, ale také s areálem bývalých kasáren a s nábřežími Moravy.

Historického jádra se také dotýká úkol, jenž je malý dílčími kroky, ale rozsáhlý svými důsledky – jedná se o humanizaci uličních prostorů. Kvalita městského prostředí se totiž měří nikoliv několika nablýskanými památkami, ale také podle vzhledu běžných ulic a prostranství, podoby městského parteru.

K těmto urbanistickým operacím patří připravovaná regenerace veřejných prostorů Havlíčkova ulice - Masarykovo náměstí, prostory Nádražní ulice, autobusového nádraží a okolí stanice ČD, neboť současný vzhled nesplňuje požadavky kladené na tyto exponované prostory. Za pozornost stojí nové využití zbývající části bývalé jezuitské koleje domu č.p. 21, objektu, který je dominantní součástí nejcennější části historického jádra Uherského Hradiště. Nutná je postupná rekonstrukce městských subcenter a dokončení regenerace sídliště Východ, kde chceme zlepšit obytné prostředí a pozitivně ovlivnit sociální skladbu obyvatel. Běžné tržní mechanismy samy nestačí vyřešit problém týkající se mnoha měst, tzv. brownfields, což jsou nevyužívané výrobní areály, které se obvykle nacházejí v zastavěné části města. Máme několik takových pozůstatků z minulé doby, jejichž regenerace zásluhou města buď již probíhá (kasárna) nebo se díky soukromé sféře rychle připravuje (TON). Vysoká finanční náročnost projektů vyžaduje ovšem využití investic soukromého sektoru a využití dotačních titulů.

Historické jádro města se již teď vylouplo do své krásy. Lidé ale chtějí pěkně bydlet, mít perspektivní práci a v případě sociální či zdravotní nouze odpovídající péči. Jak řeší město tyto nároky?

Všechny tyto požadavky jsou shrnuty do aktualizovaného Programu rozvoje města Uherské Hradiště, což je klíčový nástroj ekonomického, sociálního i územního rozvoje města. Je důležitým podkladem pro sestavení plánu strategických investic města a rozpočtového výhledu. Současná státní bytová koncepce není dlouhodobě udržitelná a pro město využitelná, navíc objektivita poptávky po nájemním bydlení je pokřivena existencí regulace nájemného. Za optimální situaci z hlediska vlastnictví bytového fondu lze považovat stav, kdy si město ponechá ve vlastnictví byty v rozumné míře pro řešení své sociální politiky a také byty, jimiž chce město ovlivňovat přítomnost potřebného potenciálu pracovních sil včetně lukrativních bytů v centru města, tedy takové, které pomohou zvýšit efektivitu hospodaření s městským bytovým fondem. Ostatní bytový fond přechází do soukromého nebo družstevního vlastnictví. Nezastupitelná role města v bytové politice však spočívá především v přípravě ploch pro bydlení. Uherské Hradiště má od roku 2002 nový územní plán, v němž je podchyceno dostatečné množství ploch pro individuální i hromadnou výstavbu. V téměř naprosté většině jsou ale tyto plochy nezainvestované, tj. bez technické infrastruktury. Díky spolupráci a využití investic soukromého sektoru jsou však i tyto plochy dosažitelné. S daným tématem souvisí konverze areálu kasáren, která předpokládá v návrhu obytné zóny umístění různých forem bydlení: sociálního, nájemního i vlastnického. V ekonomickém rozvoji pociťujeme jako určitý handicap nedostatečnou spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Zejména v případě zahraničních firem je velmi důležitá tzv. after care – pomoc orientovat se v dosud ne příliš známém prostředí. Ve všech případech považujeme za vhodné, aby partnerem podnikatelů nebylo pouze Uherské Hradiště, ale představitelé všech tří měst tohoto městského regionu. Pro zajištění rozvojového programu je třeba stále spolupracovat s Regionální rozvojovou agenturou, CzechInvestem, Obchodní a hospodářskou komorou, Úřadem práce a dalšími institucemi. Vzhledem k tomu, že Uherské Hradiště má velmi omezené možnosti územního rozvoje, musí při přípravě rozvojových ploch úzce spolupracovat s Kunovicemi a Starým Městem. K tomu by měl přispět společně zpracovávaný Program rozvoje souměstí. Za perspektivní podnikatelské a rozvojové lokality města Uherské Hradiště považujeme aktuálně průmyslovou zónu Jaktáře, dále Průmyslovou ulici a případně zónu ve čtvrti Jarošov. S tím souvisí i sociální péče. S využitím státní dotace město v rámci konverze bývalých kasáren adaptuje jeden objekt na startovací byty a druhý na chráněné bydlení. Bývalá základní škola v městské čtvrti Vésky je připravena k rekonstrukci na azylový dům pro ženy a matky s dětmi. Narůstající počet občanů se zdravotním postižením přiměl hradišťskou dopravní společnost k nákupu nízkopodlažních autobusů, město ve spolupráci se sdružením zdravotně postižených občanů iniciuje vytváření dalších bezbariérových úprav a přístupů do veřejných institucí. Probíhá výstavba nových bytů pro pohybově handicapované občany v rámci chráněného bydlení v areálu bývalých kasáren.

Obyvatelé města se také chtějí bavit, aktivně trávit volný čas, rekreovat se a sportovat. Proto byla v roce 2001 dokončena obnova výjimečného kulturního stánku města - hradišťské Reduty - a nyní probíhá rozsáhlá rekonstrukce a dostavba Městského sportovně rekreačního areálu. V realizaci je postupná rekonstrukce Zimního stadionu a v přípravě je modernizace koupaliště i krytého bazénu.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 45/2004.

Další informace [nápis]
Číslo 45/2004
Časopis Veřejná správa č. 45/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail