Příloha

Mgr. Jana Bartošková, Ing. Jana Šormová

Analýza podpořených projektů v rámci Podprogramu pro nestátní neziskové organizace na úseku sociálních služeb v roce 2004 z rozpočtu Zlínského kraje

V rámci vyhlášeného Podprogramu pro nestátní neziskové organizace na úseku sociálních služeb PD01-04 bylo předloženo 42 organizacemi celkem 116 projektů, které řešily sociální problematiku. Na základě usnesení Rady a Zastupitelstva Zlínského kraje obdrželo přímou dotaci na činnost celkem 36 organizací na 104 projektů v celkové částce 27 mil. Kč.

Analýza podpořených projektů z hlediska typů sociálních služeb

Na podpořené typy sociálních služeb v rámci podprogramu (Tab. 1) je možné nahlížet ze dvou hledisek. Jedním z nich je podíl počtu projektů zaměřených na jednotlivé typy sociálních služeb na celkovém počtu podpořených projektů (Graf 1).

Z tohoto hlediska největší skupinu představují centra denních služeb, neboť čtvrtina všech podpořených projektů byla zaměřena na poskytování této služby. Významný podíl projektů byl zaměřen také na poskytování pečovatelské služby a provozování zařízení typu domovy a penziony (patnáct procent). Na ostatní jednotlivé typy služeb bylo zaměřeno méně než deset procent projektů. Ke kategorii "jiné", která představovala jedenáct procent všech projektů, je třeba poznamenat, že sem byly zahrnuty i chráněné dílny, které nefungují primárně jako sociální služba (na rozdíl od kategorie "dílny", které jsou zaměřeny spíše terapeuticky), ale jako zaměstnání pro handicapované občany.

Vzhledem k rozdílné finanční náročnosti jednotlivých typů sociálních služeb je možná vhodnějším ukazatelem podíl částek věnovaný na jednotlivé typy služeb na celkovém objemu rozdělovaných finančních prostředků (Graf 2).

Z tohoto hlediska jednoznačně dominuje kategorie domovy a penziony, neboť na ni bylo přiděleno 31 procent všech finančních prostředků. Tento fakt je logickým důsledkem vyplývajícím z charakteru služby (nejkomplexnější služby v zařízení, které uživateli nahrazuje domov, poskytované často celodenně), který implikuje velkou finanční náročnost této služby. Významný objem finančních prostředků (devatenáct, resp. osmnáct procent) je věnován také na pečovatelskou službu a centra denních služeb. Více než deset procent z celkového objemu prostředků bylo přiděleno ještě na azylové domy (včetně azylových domů pro matky s dětmi). Na ostatní typy služeb byly schváleny částky nepřesahující deset procent celkového objemu.

Celkově lze konstatovat, že jak z hlediska počtu podaných projektů, tak i z hlediska objemu finančních prostředků, převažují následující typy sociálních služeb: domovy a penziony, centra denních služeb a pečovatelská služba. To je dáno zejména objektivními faktory, jako je poptávka uživatelů a nabídka služeb ze strany poskytovatelů, charakter jednotlivých typů služeb a jejich finanční náročnost. Nejvýznamnějším faktorem zde zůstává nedořešená legislativa a financování sociálních služeb v ČR.

Analýza podpořených projektů z hlediska cílových skupin uživatelů sociálních služeb

V rámci podprogramu bylo možné předkládat projekty zaměřené na tyto cílové skupiny uživatelů sociálních služeb:

Z hlediska cílových skupin, které mají z podpořených projektů užitek, lze podprogram posoudit opět ze dvou úhlů pohledu.

U podílu počtu projektů zaměřených na určitou cílovou skupinu na celkovém počtu podpořených projektů (Graf 3) jednoznačně dominuje skupina seniorů, na niž je zaměřeno čtyřicet procent podpořených projektů a skupina osob se zdravotním postižením, jejíž problematiku řeší 33 procent podpořených projektů. U žádné z ostatních cílových skupin počet projektů nepřesáhl deset procent z celkového počtu projektů.

U podílu objemu prostředků z celkové rozdělené částky věnovaných na projekty zaměřené na určité cílové skupiny (Graf 4) je dominance skupiny seniorů a osob se zdravotním postižením ještě výraznější. Celkem bylo na tyto dvě skupiny přiděleno 84 procent prostředků z rozdělované částky.

Celkově představuje skupina seniorů a osob se zdravotním postižením naprostou většinu mezi cílovými skupinami podpořenými v rámci podprogramu, a to jak dle počtu projektů, tak i dle objemu poskytnutých finančních prostředků.

Analýza podpořených projektů z hlediska územní působnosti

Z pohledu počtu projektů s působností v jednotlivých okresech je podíl na celkovém počtu podpořených projektů (Graf 5) vyrovnaný v případě okresů Vsetín a Zlín (31 %). Výrazně nejméně bylo naopak projektů z okresu Kroměříž (14 %).

Z pohledu podílu objemů částek schválených na projekty v jednotlivých okresech na celkové rozdělované částce (Graf 6) největší část připadá na okres Zlín (čtyřicet procent). Nejmenší část opět připadá na okres Kroměříž (pouze devět procent z celkového objemu).

Vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými okresy jsou rozdíly v počtu obyvatel, je vhodnější použít ke vzájemnému srovnání ještě ukazatel objemu finančních prostředků dotací, připadajících na deset tisíc obyvatel okresu (Graf 7). Při použití tohoto ukazatele jsou to opět okresy Vsetín a Zlín, na které připadá nejvíce přidělených finančních prostředků a naopak na okres Kroměříž částka nejmenší. Byť je zde disproporce mezi okresy o něco nižší.

Celkově lze tedy konstatovat, že z územního hlediska se okresy Zlínského kraje dělí na dvě skupiny. Okresy Zlín a Vsetín jsou v rámci projektů podporovány výrazně více než okresy Uherské Hradiště a Kroměříž. Okres Kroměříž zaostává za ostatními okresy jak v počtu podpořených projektů, tak v celkové částce, která byla na projekty v tomto okrese přidělena.

Tato skutečnost není dána kritérii, která by Zlínský kraj při rozdělování dotací uplatňoval (zatím není zpracována analýza, která by upřednostňování určitého území, například z důvodu nedostatečného pokrytí sociálními službami, opravňovala). Současný stav je tedy zřejmě výsledkem působení několika faktorů, k nimž může patřit například charakter území (rozdíly mezi městy a venkovem), větší pokrytí území sociálními službami jiných zřizovatelů, rozdílné vzorce chování obyvatel v jednotlivých okresech (například rozšířenější péče o handicapovanou osobu v rodině z důvodu vyšší religiozity území), aktivita nestátních neziskových organizací apod.

Na závěr je třeba dodat, že analýza byla provedena na základě schválených částek, jež mohou být odlišné od skutečnosti po vyúčtování projektů a předložení závěrečných zpráv. Avšak vzhledem k objemu financí lze předpokládat, že případné změny ve zde srovnávaných ukazatelích budou jen minimální.

Poznámka:

  1. V rámci podprogramu byly osoby se zdravotním postižením podrobněji rozčleněny na: osoby s tělesným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby se zrakovým postižením, osoby se sluchovým postižením, osoby s duševním onemocněním, osoby s kombinovaným postižením a osoby s jiným zdravotním postižením. Pro účely této analýzy je však použita souhrnná kategorie "osoby se zdravotním postižením", a to z důvodu přehlednosti.
Další informace [nápis]
Číslo 45/2004
Časopis Veřejná správa č. 45/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail