Týdeník Veřejná správa


Znak

Šťáhlavy (Plzeňský kraj)

Vyšlo v čísle 45/2004

Šťáhlavy (Plzeňský kraj)Osada při řece Úslavě je poprvé zmiňována v roce 1239, kdy ji král Václav I. věnoval kapli sv. Vavřince ve Starém Plzenci. Ve 14. století byly Šťáhlavy rozdrobeny na řadu drobných vladyckých statků. Až po spojení jejich jednotlivých dílů v rukou Doupovců z Doupova vznikla v místě tvrz. V roce 1539 koupili ves s příslušenstvím Kokořovcové z Kokořova, kteří si zde vybudovali dodnes zachovaný renesanční zámek a panství výrazně rozšířili. Za další vrchnosti – hrabat Černínů z Chudenic – byla v roce 1778 rozšířena šťáhlavská kaple na kostel a u nedalekého lesa byl vystavěn lovecký zámek Waldschloss, později přejmenovaný na Kozel. Následně dále upravovaná stavba, vybavená bohatým mobiliářem a obklopená parkem, patří mezi nejvíce navštěvované památky na Plzeňsku. Šťáhlavy, které měly v roce 1900 okolo tisíce dvou set obyvatel, jich mají v současnosti zhruba o tisíc více. Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy PS PČR 31. ledna 2002 současně s praporem. Prvá polovina polceného štítu je po vzoru erbu Kokořovců černo-červeně polcená a je do ní vložena pětice stříbrných koulí z rodového klenotu. Levá šestkrát modro-stříbrně dělená polovina odkazuje na znak Černínů.

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR