Zahraničí

Ing. Jiří Zukal,
Brusel

Jaké byly důvody nízké účasti ve volbách do Evropského parlamentu?

Letos v červnu mělo 360 milionů oprávněných voličů možnost vybrat si svoje zástupce do Evropského parlamentu (EP). V nadnárodních volbách si vybrali voliči v 25 členských zemích Evropské unie celkem 732 europoslanců, kteří je budou ve Štrasburku a Bruselu po dobu příštích pěti let zastupovat. Průzkumem výsledku voleb pověřilo Generální ředitelství pro informace EP ve spolupráci s Evropskou komisí a Institutem pro studia sociální změny Gallupův ústav. Předmětem studie se staly odpovědi 28 tisíc občanů ze všech členských zemí. Bezprostředně během prvního týdne po ukončení voleb odpovídali respondenti telefonicky nebo přímo na otázky. Autoři průzkumu tak zajistili, aby respondenti měli v paměti různé aspekty svého rozhodování. Studie se proto zabývá zejména rozborem a motivací velké neúčasti voličů, porovnáním účasti voličů s předchozími vnitrostátními všeobecnými volbami, znalostí dotazovaných o výsledcích voleb, významem evropských záležitostí pro účast ve volbách a nárůstem euroskeptických názorů.

Nejnižší volební účast v historii

Základním charakteristickým rysem voleb byla rekordně nízká účast voličů, která dosáhla v celé Unii pouze 45,7 %. Letos se konaly celkově šesté volby do EP. Od prvních voleb (1979) dochází vždy ke snížení procenta účasti. Rekordní účast, která dosáhla v roce 1979 výše 63,0 %, klesala až do roku 1994 vždy přibližně o dvě procenta za volební období. Nejvyšší pokles voličů (7 %) byl zaznamenán v roce 1999, kdy se poprvé dostavila k volebním urnám méně než polovina oprávněných voličů (49,8 %). Někteří političtí analytici se domnívali, že by se sestupný trend volební účasti mohl v souvislosti s letošním rozšířením o deset nových států zastavit. Jejich očekávání se však nevyplnila. Rozhodující příčinou byla nízká účast voličů v Polsku (20,87 %), které je jednoznačně nejlidnatější z nových států EU. Polští občané tak demonstrovali neochotu přerušit čtyřdenní víkend, který měli v době voleb, a tak se k volbám dostavil pouze každý pátý z oprávněných voličů. V tomto směru je překonali pouze občané Slovenska, kde 17 % účast byla zdaleka nejnižší v celé Unii. Vzhledem k nízkému počtu obyvatelstva nemohla vysoká volební účast na Maltě (82,4 %) a Kypru (71,2 %) vylepšit celkové výsledky volební účasti nových členských států (Tab. 1). V žádném z osmi zbývajících států nepřesáhla již volební účast padesátiprocentní hranici. Ve všech z nich volební účast značně zaostávala za účastí v posledních několika domácích všeobecných volbách.

V původních patnácti členských státech Unie dosáhla volební účast celkově 49,4 %, což znamená pouze minimální pokles (0,4 %) proti roku 1999. Nejvyšší účast byla tradičně v Belgii (90,8 %) a Lucembursku (89 %). Nejméně voličů se dostavilo do volebních místností ve Švédsku (37,8 %) a v Portugalsku (38,6 %). Proti volbám do EP v roce 1995 nejvíce poklesla účast u voličů ve Španělsku (o 17 %) a Řecku (o 12,5 %). Naopak nárůst voličů zaznamenala Velká Británie (o 14,9 %) a Irsko (o 9,5 %). Výsledky volební účasti byly však do jisté míry ovlivněny faktem, že v osmi z 25 členských států se volby do EP konaly společně s místními volbami (Malta, Irsko), prezidentskými volbami (Litva), všeobecnými (Lucembursko) nebo regionálními volbami (Belgie). Zkušenosti z těchto zemí ukazují, že pro vyšší účast voličů by bylo v budoucnu vhodné spojit volby do EP ještě s jinými volbami. Došlo by také určitě k nezanedbatelné úspoře finančních nákladů.

Nejvíce “nevoličů” měla nejmladší generace

Studie se také zabývala sociálně demografickým složením občanů, kteří se rozhodli voleb neúčastnit. Poměr mužů a žen, kteří se voleb neúčastnili, byl takřka shodný: 54 % mužů a 55 % žen. Největší počet “nevoličů” patřil především nejmladší generaci. Ve věkové kategorii nejmladších (18-24 let) nepřišlo k volbám 67 % oprávněných občanů, u skupiny 25-39 let tento počet činil 63 %. Podle očekávání největší míru zodpovědnosti prokázala věkově nejstarší skupina občanů nad 55 let. Z nich se neúčastnilo pouze 41 %. Podle profesního hlediska největší skupinu občanů neúčastnících se voleb tvořili manuálně pracující občané (64 %). Na druhé straně u občanů, kteří již aktivně nefigurují na trhu práce (především důchodci), dosáhla volební neúčast 48 %. Porovnání z hlediska teritoriálního vykázalo poměrně vyrovnané výsledky. Ve velkoměstech se voleb neúčastnilo 55 % občanů, ve venkovských oblastech 56 % a v městech dosáhla volební neúčast výše 53 %.

Zajímavé výsledky přinesl průzkum frekvence účasti respondentů ve volbách. Největší skupinu tvořili občané, kteří se pravidelně účastní voleb. Dva z pěti respondentů (40 %) uvedli, že se voleb účastní vždy, ať už se jedná o volby na místní nebo evropské úrovni. Takřka třetinu respondentů (31 %) tvořili občané, kteří se zúčastnili posledních voleb na národní úrovni, avšak volbám do EP nepřikládají takový význam, aby se jich museli zúčastnit. Takřka každý čtvrtý z dotázaných (23 %) se zařadil do skupiny občanů, kteří volby tradičně ignorují, ať se jedná o volby na jakékoli úrovni. Zvláštní skupinu tvořili občané, kteří se zúčastnili pouze voleb do EP.

Z těch občanů, kteří se nezúčastnili voleb do EP, se největší část (38 %) rozhodla o své neúčasti impulzivně, to znamená několik dní předem nebo dokonce v den voleb (21 %). Každý třetí z respondentů, kteří nevolili, byl rozhodnut již několik týdnů nebo měsíců před konáním voleb. Více než pětinu “nevoličů” (21 %) tvořili občané, kteří se nikdy ve svém životě voleb do EP neúčastnili a také letošní volby pro ně nebyly výjimkou.

Hlavní příčiny neúčasti: nedostatek důvěry a zklamání z politiky

Průzkum se také zaměřil na zjištění příčin, proč se voliči v takovém velkém množství nedostavili k volbám. V tomto směru přinesl velmi nelichotivé výsledky pro evropskou politiku (Tab. 2). Více než pětina dotázaných (22 %) v EU 25 projevila nedostatek důvěry v kandidáty a celkové zklamání z politiky. Zajímavé je, že tento pesimistický názor zastávají podstatně více občané nových členských států (34 %) než ve státech původní EU 15 (19 %). V České republice vyjádřilo zklamání z politiky 39 % respondentů, což je po Maltě (49 %) a Slovensku (40 %) třetí nejvyšší počet. Druhým nejpádnějším důvodem pro neúčast ve volbách do EP byl ve státech EU 25 celkový nezájem o politiku (14 %). Také tento faktor byl podstatně vyšší u nových členských států (21 %) než u původních 15 států (12 %). I zde byly výsledky odpovědí českých respondentů vysoce nadprůměrné; více než třetina Čechů (34 %), která se nedostavila k volbám, projevila nezájem o celkové politické dění.

Jedna z otázek se týkala také stranické příslušnosti respondentů a jejich vztahu k jednotlivým politickým stranám. Pouze 14 % z dotázaných v EU 25 přiznalo velmi úzkou vazbu na politické strany, 36 % deklarovalo určité sympatie k některé politické straně a 46 % odmítlo jakoukoli vazbu na politickou stranu. Tento postoj, kdy se respondenti distancovali od jakýchkoli sympatií k politické straně, byl podstatně vyšší v nových členských státech (63 %) než ve státech původní EU 15 (46 %).

Respondenti se museli též vyjadřovat k míře své informovanosti v období před volbami. Tento faktor mohl také ovlivnit velmi nízkou volební účast. Celkově takřka tři z pěti dotázaných (59 %) v EU 25 vyjádřili spokojenost s množstvím a kvalitou předvolebních informací, kdežto 39 % uvedlo, že byli informováni nedostatečně. Pouze každý padesátý respondent (2 %) nedokázal na otázku najít odpověď. Podstatně větší míru spokojenosti s odpovídající informovaností vyjádřili občané EU 15 (62 %), oproti 42 % v nových členských státech. Zde bylo 54 % dotázaných nespokojeno s informovaností. Tento poměr odpovídá též odpovědím, které poskytli respondenti v ČR.

Nejvíce informací se dostalo k občanům v rámci předvolební kampaně prostřednictvím rozhlasu a televize, dále prostřednictvím inzerce, přímého zasílání informací občanům a následně prostřednictvím tisku. Na šestém místě v pořadí zdrojů informací uváděli respondenti diskuse v rodinném kruhu a výměnu názorů s přáteli.

Zajímavé odpovědi přinesl dotaz, zda občané znají výsledky voleb do EP na národní úrovni, tzn. ve státě, kde byli oprávněni volit (Tab. 3). Přesně tři z pěti dotázaných znali volební výsledky, 12 % poskytlo špatnou odpověď a 28 % nebylo schopno poskytnout odpověď. Nejvíce obeznámeni s výsledky voleb byli Řekové (95 %), Maďaři (91 %) a občané Malty (90 %). Také tři ze čtyř českých respondentů znali výsledky voleb do EP v ČR. Velice zarážející je skutečnost, že ve Velké Británii zodpověděla správně otázku na výsledky voleb pouze necelá čtvrtina dotázaných (24 %) a stejný počet respondentů odpověděl špatně. Více než polovina (52 %) dotázaných britských občanů výsledky voleb neznala.

Celkově lze konstatovat, že letošní volby do EP byly výjimečné v několika směrech: nejvyšším počtem potenciálních voličů, rekordním počtem kandidátů na místa poslanců EP a především rekordní neúčastí voličů. Tato vysoká neúčast však nebyla způsobena nezájmem o “evropské záležitosti”. Hlavním důvodem byla nedůvěra v kandidáty, zklamání a nespokojenost s politickou kulturou. Pokud se v příštích pěti letech podaří velkou skupinu nevoličů přesvědčit o výhodách “společné Evropy” a pokud se podaří zlepšit politické klima a kulturu v jednotlivých členských zemích, potom je naděje, že výsledky voleb v roce 2009 budou z hlediska účasti příznivější.

Tab. 1: Volební účast v nových členských státech EU (v %)

Nové členské státy EU

Poslední všeobecné volby

Volby do EP

v r. 2004

Malta

96,0

82,4

Kypr

91,8

71,2

Litva

55,9

48,4

Lotyšsko

71,5

41,3

Maďarsko

73,5

38,5

Slovinsko

72,1

28,3

Česká republika

58,0

28,3

Estonsko

58,2

26,8

Polsko

46,3

20,9

Slovensko

70,0

17,0

Pramen: Eurobarometer


Tab. 2: Důvody neúčasti ve volbách do EP (v %)

Důvody neúčasti

EU 25

EU 15

Nové čl. státy

Nedostatek důvěry

22

19

34

Nezájem o politiku

14

12

21

Nedostatek času

13

14

10

Dovolená, prázdniny

10

10

8

“Volby nic nezmění”

9

8

14

Pramen: Eurobarometer


Tab. 3: Která politická strana zvítězila ve volbách do EP ve vašem státu? (v %)

Země EU

Správná odpověď

Špatná odpověď

Neví

Řecko

95

2

3

Maďarsko

91

5

4

Malta

90

2

8

Kypr

83

7

10

Dánsko

82

4

14

Španělsko

81

4

15

Německo

77

5

18

Lucembursko

77

8

15

Polsko

76

6

18

Litva

75

7

18

Česká republ.

74

8

18

Rakousko

70

15

15

Belgie

66

18

14

Francie

62

10

28

Slovensko

59

13

28

Švédsko

58

10

32

Itálie

52

16

32

Slovinsko

52

10

38

Lotyšsko

50

11

39

Polsko

45

7

48

Estonsko

44

15

41

Nizozemsko

42

34

24

Irsko

25

42

33

Finsko

25

43

32

Velká Británie

24

24

52

EU 15

60

12

28

EU 10

59

7

33

EU 25

60

12

28

Pramen: Eurobarometer

Další informace [nápis]
Číslo 42/2004
Časopis Veřejná správa č. 42/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail