Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

Kateřina Beránková

Změna v oblasti sociálních dávek bude více motivovat
k přijetí i méně placené práce

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pracuje na změnách v oblasti sociálních dávek, které se odvíjejí od životního minima. Cílem je především zabránit zneužívání systému a zefektivnit vyplácení dávek. Pokud budou změny schváleny, přiblíží se institut životního minima v České republice evropskému pojetí. Bude dostatečně a spravedlivě ochraňovat před hmotnou nouzí všechny typy domácností a zároveň motivovat lidi k tomu, aby pracovali nebo si práci aktivně hledali.

Životní minimum

Životní minimum je nyní dvousložkové. Jsou v něm zahrnuty náklady na osobní potřeby (výživa) a náklady na domácnost (tedy i na bydlení). MPSV počítá s tím, že by životní minimum v budoucnu bylo jednosložkové. Jeho částka by pokrývala výdaje na osobní potřeby a na výživu. Část životního minima, vyjadřující náklady na bydlení, by se z životního minima vyloučila a náklady na bydlení by řešila dávka státní sociální podpory – příspěvek na bydlení, který existuje již dnes. Pobírají ho domácnosti, jejichž příjem nedosahuje 1,6 násobku životního minima. V návrhu se předpokládá, že by se upravila konstrukce dávky tak, aby se zohlednil nejen příjem domácnosti, ale i její náklady na bydlení.

Rozdílné náklady na bydlení v různých regionech České republiky by kromě toho řešil i nový zákon o hmotné nouzi, na němž MPSV také pracuje.

Doplatek na bydlení by byl plně v kompetenci obcí. Důvodem tohoto kroku jsou výrazně diferencované náklady na bydlení, a to nejen podle počtu osob v domácnosti, ale také velikosti sídla a podle formy vlastnictví, možnosti získat v určité lokalitě přiměřený byt, které nelze z centra objektivně vymezovat. Již dnes sociální referáty pověřených obcí při posuzování konkrétní situace domácnosti pro určení výše dávky sociální péče berou v úvahu skutečně doložené nezbytné náklady na bydlení a ke stanovené částce životního minima na společné potřeby domácnosti pouze přihlížejí. Domácnosti tak mohou na úhradu nákladů na bydlení dostat v dávce sociální péče, která zvyšuje nedostatečný příjem sociálně potřebné domácnosti, buď více finančních prostředků oproti stanovené částce životního minima, nebo naopak méně.

Zákon o zaměstnanosti

Od 1. října 2004 začne platit nový zákon o zaměstnanosti, který zpřísňuje podmínky pro vedení v evidenci uchazečů a také má více motivovat lidi k práci. Jeho součástí je tzv. doprovodný zákon, jímž se mění řada dalších zákonů. Mezi nimi i zákon o sociální potřebnosti. Podle novely nebude člověk, který je déle než jeden rok veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, považován za sociálně potřebného, pokud odmítne bez vážných důvodů (zdravotní, dopravní dostupnost) krátkodobé zaměstnání nebo veřejně prospěšnou práci. Bude mu pak pozastavena výplata sociálních dávek.

Vzhledem k tomu, že je Česká republika vázána mezinárodními úmluvami, musí se o takového občana postarat. MPSV počítá se zavedením institutu existenčního minima.

Lidé, kteří nebudou považování za sociálně potřebné z výše uvedeného důvodu, by tedy pobírali jakousi minimální částku tak, aby jim byl zabezpečen určitý minimální životní standard. Tedy prostředky na obživu a základní životní potřeby. Ale v žádném případě pro ně nebude pobírání těchto prostředků výhodné. Opět se jedná o motivační prvek.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 39/2004.

Další informace [nápis]
Číslo 39/2004
Časopis Veřejná správa č. 39/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail