Téma

Ing. Tomáš Just,
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Vodohospodářská revitalizace v Načeradci

Mnohé technické vodohospodářské úpravy, provedené v minulosti, shledáváme dnes jako nadbytečné či přímo nevhodné. Četné nivy byly odvodněny a potoky násilně upraveny, aniž by to přineslo nějaké významnější hospodářské užitky. Naproti tomu škody na přírodě a na vodním režimu krajiny byly značné. Potoky proměněné v kanály ztratily přirozenou členitost a bohatost oživení. Úpravami se zrychlil odtok vody z krajiny, což pociťujeme v dramatičtějším průběhu povodní i v prohloubení nepříznivých dopadů sucha. V dnešní době, kdy na nás výrazněji dopadají mimořádné výkyvy počasí, více oceňujeme přirozené funkce vody v krajině. S celkovými trendy v zemědělství ustupuje zájem o využívání okrajových, méně vhodných pozemků. To jsou důvody pro to, abychom obnovovali příznivé přírodní a vodohospodářské funkce některých niv vodních toků, které dříve prodělaly technické úpravy. Začínáme si také uvědomovat, že přírodní prostor v naší hustě obydlené krajině je příliš cenný na to, aby ležel ve stavu degradovaném nevhodnými technickými zásahy.

Činnosti, zabývající se obnovou příznivých vodohospodářských funkcí krajiny, se označují jako revitalizace. U nás je podporuje Program revitalizace říčních systémů Ministerstva životního prostředí ČR. V počátečních letech své existence tento program poněkud jednostranně podporoval pouhou výstavbu a rekonstrukce malých vodních nádrží. Toto zaměření se však prokázalo jako nevhodné. K dosažení potřebných příznivých efektů, jako je obnovení přirozených zásob vody v krajině, ztlumení průběhu velkých vod, zmírnění dopadů sucha a obnovení bohatosti a členitosti přírodních prvků, vázaných na vodní prostředí, jsou nezbytná komplexně pojatá opatření. Naproti tomu pouhé malé vodní nádrže byly a jsou příliš často jednostranně využívány pro chov ryb. To je sice činnost přínosná pro majitele nádrže, ale zřejmě by měla být podporována z jiných fondů než revitalizačních. (Nadměrné rybářské využívání naopak revitalizační nádrže znehodnocuje – likviduje podmínky pro život vodního ptactva, obojživelníků atd.)

Jednou z cest komplexněji pojatých revitalizací jsou dnes tak zvané kombinované akce, jejichž investory jsou nejčastěji obce. Taková akce spojuje tradiční zájem obce o výstavbu či obnovu nádrže s podélnou revitalizací určitého úseku upravené nivy. Investorství obce zvětšuje pravděpodobnost, že nádrž nebude jednostranně využívána jako rybník přesazený rybami, nýbrž že se uplatní především její veřejné funkce. Obec může mít zájem o nádrž třeba kvůli nenáročné přírodní rekreaci (revitalizační program neumožňuje budovat u revitalizačních nádrží nějaké rekreační objekty), nebo kvůli zlepšování kvality vody v potoce pod obcí.

Jednou z nově dokončených staveb tohoto typu ve středních Čechách je revitalizace pod Načeradcem na Vlašimsku. Za podpory Programu revitalizace říčních systémů MŽP ČR ji na jaře roku 2003, za působení starosty Jiřího Šandy, dokončila obec Načeradec. Touto stavbou pokračuje revitalizace podblanického Brodce, započatá o dva roky dříve pod Pravonínem. Brodec, který se o něco níže stává důležitou osou přírodních území Chráněné krajinné oblasti Blaník, prodělal po polovině 20. století na několika kilometrech pod Načeradcem tvrdé technické úpravy. Tehdy tu bylo vytvořeno kapacitní, dlažbou opevněné koryto s napřímenou stopou. Ve své době byla úprava zdůvodňována snahou zornit nivní louky. To se však beztak nepodařilo a z hlediska dnešního využívání území je úprava nejen nadbytečná, ale přímo škodlivá, neboť poškozuje přírodní prostředí a nevhodně zrychluje odtok vody.

Revitalizační stavba se uskutečnila ve zhruba půlkilometrovém úseku nivy pod Načeradcem a spočívala ve vybudování malé vodní nádrže, několika set metrů nového, přírodě blízkého koryta potoka a soustavy tůní s navazujícím zamokřením břehů. Svým souhlasem akci podpořil i správce vodního toku - Zemědělská vodohospodářská správa.

Nová vodní nádrž je průtočná, o objemu 28 tisíc metrů krychlových, se sypanou zemní hrází, požerákem a bezpečnostním přelivem s vestavěným rybím přechodem. Její prostor byl citlivě vytvarován tak, aby po obvodu a zejména v přítokových partiích vzniklo co největší mělkovodní pásmo s mírným sklonem dna. Pásmo o hloubce vody do 0,5 metru, zvané též litorál, je z ekologického hlediska nejcennější částí nádrže, neboť je nejvíce oživeno rostlinami i živočichy. Nad levým břehem nádrže je na ochranu před smyvy ze svažitého pole vymodelován nízký zemní val se záchytným příkopem. Hráz nemá geometricky zcela pravidelný tvar, který by špatně zapadal do krajiny. Její vzdušní líc je při levé straně vytažen do mírnějšího sklonu přísypem zeminy, vytěžené při hloubení nádržního prostoru. Tímto způsobem se ušetřilo na vyvážení zeminy, hráz lépe vypadá, je stabilnější a mohla být snáze a ve větším rozsahu osázena stromy a keři. (Představa holých hrází bez porostů dřevin je dnes již překonána a vzdušní líce i koruny hrází se ozeleňují. Podmínky upravuje metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ČR.)

Zatím jenom v krátkém, dá se říci ověřovacím úseku nad nádrží, o délce 200 metrů, proběhla revitalizace potoka. Napřímené koryto s opevněnou kynetou bylo zrušeno a v jeho trase byla vytvořena dvojice postranních tůní, které jsou cenným příspěvkem pro oživení území zejména obojživelníky. Stranou v nivě bylo vyhloubeno nové koryto, které je zvlněné, má o něco menší kapacitu a je stabilizováno a členěno pouze lomovým kamenem. Má tedy i jistou možnost samovolně se dál dotvářet. Další tůň byla vyhloubena na drobném přítoku z polí. Je konstruována velmi jednoduše, voda z ní odtéká přes průleh, jen v nejnutnější míře opevněný lomovým kamenem.

Revitalizovaný úsek potoka není dlouhý. Přesto však jde o dobrou ukázku, jak může revitalizace vypadat a jaké může přinášet efekty. Zvlněním se koryto prodloužilo a zmírnil se jeho podélný sklon. Na rozdíl od dřívějšího koryta má členitý podélný a příčný profil a je hydraulicky drsnější. Takto se z ekologického hlediska rozhojňuje cenný potoční biotop, obnovuje se členité vodní prostředí se střídáním různých rychlostí proudění a hloubek. Tedy z vydlážděného příkopu, určeného pro co nejrychlejší odvádění vody a skýtajícího jen skromné příležitosti pro různé formy oživení, se opět vytváří potok, do něhož se mohou vracet i ryby. Z vodohospodářského hlediska má nové koryto menší průtočnou kapacitu. Běžné průtoky jím postupují pomaleji, což je příznivé mimo jiné pro samočištění vody. Povodňové průtoky se ve větší míře než dříve rozlévají do okolní nivy, což může i významně přispívat k tlumení rychlosti a výšky kulminační vlny. (V tomto konkrétním místě nejde o protipovodňovou ochranu Načeradce, který leží nad revitalizací. Tlumení průběhu velkých vod však může být příznivé pro obce ležící níže po toku. Většího rozsahu ovšem tento efekt dosáhne, až bude v dalších etapách revitalizována celá upravená část Brodce pod Načeradcem.) Celkové zamokření nivy znamená rozhojnění zásoby vody v krajině, jehož význam pociťujeme zvláště silně v takových suchých obdobích, jaká jsme prožívali v loňském létě.

Součástí revitalizace je hojné ozelenění. Větší souvislé porostní skupiny kolem tůní a na vzdušním líci hráze chrání před zvěří dočasné oplocenky, což je efektivnější způsob, než ochrana jednotlivých rostlin. Ponejvíce byly nahusto sázeny menší sazenice stromů a keřů. Pouze stromořadí dubů na koruně hráze a olšový doprovod potoka tvoří sazenice střední velikosti, kolem dvou metrů výšky. Plochy výsadeb tvoří skupiny různých místně vhodných druhů, založené podle místních podmínek - ve vlhčích místech vrby a olše, v sušších například jasany a duby. Pro vytvoření členitých porostů byly sázeny též skupiny keřů - keřových vrb, svídy krvavé, brslenu evropského. V protismyvovém valu nad nádrží byly s keřovou podsadbou vysazeny jednotlivé stromy, včetně několika ovocných vysokokmenů. Neplánovaně se vydařilo ozelenit tůň na postranním přítoku. Zeminou, vyhrnutou z tůně, byly nechtěně přikryty rozlámané vrbové větve. Již během první vegetační sezóny zakořenily a prorostly v nadějnou keřovou skupinu.

Příprava načeradecké revitalizace započala v roce 2001, výstavba byla ukončena na jaře 2003. Celkové náklady stavby činily 7,5 milionu korun, z toho 80 procent poskytl Program revitalizace říčních systémů MŽP a zbytek hradila obec z vlastních prostředků. V objemu prací a finančních prostředků dominovala malá vodní nádrž.

Revitalizace potoka, založení tůní a zeleně má velký význam nejen pro samotnou lokalitu, ale také jako další metodická ukázka nově pojaté vodohospodářsko – revitalizační stavby. Po zprvu zmiňované revitalizaci pod Pravonínem, která se týkala horní části jednoho pravostranného přítoku, znamená stavba pod Načeradcem další pokrok v rehabilitaci horního povodí potoka Brodce a v krajinářském a vodohospodářském zkvalitňování předpolí Chráněné krajinné oblasti Blaník. Existují také podmínky pro to, aby další revitalizační opatření v této oblasti následovala, a to jak za účasti obcí, tak správců vodních toků.

Program revitalizace říčních systémů administrují krajská střediska Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. U nich je možné získat pravidla dotačního programu i další potřebné informace a s nimi je také vhodné konzultovat rozpracování jakéhokoliv záměru.

Podélné revitalizace upravených koryt vodních toků, budování tůní, mokřadů a podobných prvků může program podpořit až ze 100 procent realizačních nákladů, a to – od roku 2003 – u všech typů žadatelů. Výstavbu a rekonstrukci malých vodních nádrží může program podpořit v případě obcí nejvýše z 80 procent, v případě soukromých investorů ze 60 procent. Při stanovování výše podpory hraje mimo jiné roli efektivnost nákladů stavby – program nemá zájem podporovat stavby předražené nebo zakládané v nevhodných lokalitách, vyžadujících nadměrně velké náklady. Pokud se jedná o kombinovanou akci, složenou z malé vodní nádrže a podélné revitalizace, od roku 2004 program umožňuje diferencovat procento finanční podpory po jednotlivých objektech stavby, což má zvýhodnit provádění podélných revitalizací koryt a niv. Základní podmínkou provádění revitalizačních staveb je zkvalitňování prostředí, dříve poškozeného nevhodnými technickými úpravami. Dnes není například přípustné, aby revitalizační program podporoval výstavbu vodní nádrže v kvalitním přírodním prostředí – na přírodním potoce, v mokřadech nebo botanicky cenných lukách. Tyto formace jsou samy o sobě hodnotnější než umělá nádrž, kterou by bylo nutné vybudovat s velkým finančním vkladem.

Další informace [nápis]
Číslo 34/2004
Časopis Veřejná správa č. 34/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail