Zahraničí

Ing. Michaela Navrátilová

Systém dalšího profesního vzdělávání ve Švédsku

Počtem obyvatel 8,8 milionu se Švédsko podobá České republice, ne však rozlohou a hospodářskou a sociální úrovní.
Ve Švédsku došlo koncem osmdesátých let minulého století k hospodářské recesi. V této souvislosti výrazně stoupl počet nezaměstnaných, mimo jiné v důsledku zavádění nových technologií.

Úzká spolupráce radnice a úřadu práce

Samosprávné městské obce (komuny), které jsou ze zákona odpovědné zejména za sociální služby, vzdělávání, zdravotní péči, bezpečnost, připravují lokální akční plány. Byly ustaveny Výbory trhu práce (Labour Market Board, resp. Labour Market Unit), a to v souladu se Strategií evropské zaměstnanosti. Na trhu práce a vzdělávání existuje ve Švédsku obecně úzké propojení mezi radnicí a úřady práce. Radnice se více zaměřuje na práci s mládeží ve věku od 18 do 25 let, a to prostřednictvím Výboru pro trh práce. Zde pracují poradci pro volbu povolání. Mezi nezaměstnanými je ve Švédsku podíl mladých lidí velmi vysoký, z nich navíc dvacet procent nemá ukončené ani středoškolské vzdělání. V praxi to vypadá tak, že úřad práce vypracuje pro nezaměstnané “kariérní plán” a vhodné uchazeče doporučí poradci oddělení rozvoje lidských zdrojů na radnici. Plán vychází z individuálních potřeb, možností a schopností - obsahuje například další vzdělávání a praktický výcvik. Poradce klientovi pomáhá v orientaci na trhu práce, pracuje s ním na získání základních sociálních návyků, doprovází ho k potenciálnímu zaměstnavateli.

Významná je spolupráce obce s regionálními zaměstnavateli. Klientovi je umožněno absolvovat praxi u různých zaměstnavatelů. Poskytují ji zdarma a aniž by byla sepisována jakákoli smlouva nebo dohoda.

Liberální systém vzdělávání dospělých

Po dvacátém roce života je obecně možné se zapojit do vzdělávání pro dospělé, které má ve Švédsku dlouhodobou tradici. V roce 1912 vznikla myšlenka liberálního vzdělávání dospělých v souvislosti s demokratizačním procesem - ženy ve Švédsku volí od roku 1922 - zaměřená na participaci na demokratizačním procesu i těm, kteří dosud v důsledku chybějícího vzdělání byli z této možnosti vyloučeni.

Postupně vznikly Národní rada pro vzdělávání dospělých, Národní svaz vzdělávacích sdružení, Svaz zemských rad.

Vzdělávání dospělých ve Švédsku je extenzivní a má mnoho různých forem, počínaje národním a komunálním vzděláváním dospělých až ke školení zaměřenému na trh práce a k odbornému vzdělávání na pracovištích.

Co se týče financování, neziskové organizace poskytující vzdělávání získávají finanční podporu od národních, regionálních a místních (komunálních) vlád. Národní rada poskytuje vzdělávacím sdružením a lidovým školám (Folk High Schools) národní granty.

Veřejný systém vzdělávání dospělých zahrnuje vzdělávání, které organizuje samospráva (tzv. Komvux) jako doplnění vzdělání, vzdělávání pro dospělé s různými handicapy (Särvux) a vzdělávání zaměřené zejména na imigranty, kteří jsou vyučováni švédštině.

Vzdělávání pro dospělé zabezpečované obcí – Komvux - bylo založeno v roce 1968 a nabízí vzdělávání dospělým, kteří nemají dokončené základní nebo středoškolské vzdělání. Nová kurikula byla uvedena do praxe v roce 1999. Základní vzdělávání pro dospělé koresponduje s devítiletou školní docházkou. Poskytuje základní vědomosti potřebné pro začlenění do společnosti a na trh práce a připravuje pro další studium. Obec má povinnost toto základní vzdělání poskytnout. Středoškolské vzdělávání pro dospělé je srovnatelné s normálním středoškolským vzděláním a je založeno na systému kurzů. Komunální vzdělávání dospělých je plně financováno z rozpočtu obce, který je tvořen, mimo jiné, ze státních grantů a příjmů z daní obce.

Vzdělávání pro dospělé se zdravotními problémy – Särvux -

je založeno na individuálním předchozím vzdělání a zkušenostech. Nabízený program vede k nabytí dovedností v individuálních předmětech a je ekvivalentem k základnímu, střednímu a profesnímu vzdělání pro dospělé.

Na podporu obcím, lidovým školám, vzdělávacím střediskům a dalším organizacím působícím v oblasti vzdělávání dospělých, byla v roce 2002 zřízena Švédská agentura pro flexibilní učení, jejímž cílem je organizování flexibilních forem vzdělávání a kurzů.

Legislativní rámec

V roce 2001 přijal parlament rozhodnutí, že bude zavedeno další profesní vzdělávání nástavbovou formou, které se stane součástí švédského vzdělávacího systému. Program je alternativou k ostatním nástavbovým typům vzdělání, je poskytován obcí, školícími organizacemi a institucemi ve spolupráci se zaměstnavatelem.

Vzdělávání pro dospělé se řídí zákonem o vzdělávání a řadou nařízení. Právo k základnímu vzdělání pro dospělé, kteří nezískali základní školní vzdělání, je zákonem stanoveno. Parlament a vláda dohlížejí na vzdělávací aktivity poskytované v rámci veřejného systému vzdělávání dospělých definováním národních cílů a směrnic pro vzdělávání.

Zodpovědnost za zajištění vzdělávání v souladu s těmito cíli mají centrální a místní úřady společně s různými organizacemi.

Iniciativy vedoucí ke vzdělávání dospělých a pilotní projekty zahrnující kvalifikované profesní vzdělávání jsou prováděny v rámci nařízení. Některé podmínky pro poskytování státních grantů lidovým vyšším školám, jsou upraveny zákonem. Některé speciální cíle lidového vzdělávání dospělých jsou zde stanoveny, ale v podstatě neexistují pravidla, která by upravovala, jak má být lidové vzdělávání organizováno, ani co se týká obsahu.

Neexistuje legislativa, která by regulovala školení zaměstnanců (on-the-job training). Rozhodnutí, týkající se kompetenčního rozvoje, činí zaměstnavatel, částečně se podílejí odbory.

Od roku 1975 se mohou ze zákona všichni zaměstnanci dále vzdělávat. Neexistují však žádné předpisy o době trvání studia nebo školení.

Podmínky, na základě kterých společnosti a organizace nakupují vzdělávání od obce a krajských rad, jsou určeny zákonem.

Školení organizované službami trhu práce je upraveno nařízeními o rekvalifikacích.

Rekvalifikace

Vzhledem k existenci propracovaného systému celoživotního vzdělávání je těžké přesně určit hranici mezi vzděláváním a rekvalifikačními kurzy. S každým nezaměstnaným se pracuje individuálně. V některých případech stačí doplnit dílčí znalosti a dovednosti – jedná se o rekvalifikaci, někdy je tato záležitost dlouhodobá a vede až k dalšímu vzdělávání. Existuje mnoho možností, jak si vybrat vhodný kurz a doplnit praxi, navíc jsou možné různé kombinace.

Uznání znalostí získaných v různých kurzech je možno realizovat prostřednictvím CV, což je firma, která provádí poradenství, týkající se profesní kariéry. Odborné znalosti potřebné k určité profesi neurčují školy, ale cechy. Základním obsahem kurzů prováděných pro úřady práce - v délce dvaceti týdnů - je výuka švédštiny, angličtiny, matematiky a prvků potřebných pro rozvoj osobnosti. Kurzy se také mohou věnovat pouze motivaci, rozvoji osobnosti, upevnění sebevědomí.

Pro instituce, poskytující vzdělání nebo rekvalifikaci, je typická ohromná flexibilita, s níž reagují na zadání kurzu.

Finanční prostředky na rekvalifikace přiděluje švédský parlament Národnímu výboru pro trh práce a úřadům práce. Osoby, které se rekvalifikací účastní, obdrží finanční příspěvky korespondující s úrovní podpory v nezaměstnanosti.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 34/2004.

Další informace [nápis]
Číslo 34/2004
Časopis Veřejná správa č. 34/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail