Znak
Poblíž staršího hradiště vznikla pravděpodobně v první polovině dvanáctého století při důležité stezce tržní osada, která záhy přešla ze zeměpanského majetku do vlastnictví olomouckého biskupství. Připomínkou nejstarších dějin Pustiměře je dochované torzo románské rotundy sv. Pantaleona. V roce 1340 založil biskup Jan Volek v místě opatství benediktinek, jehož první abatyší se stala jeho blízká příbuzná Alžběta – nemanželská dcera krále Václava. V následujícím roce je již Pustiměř označována jako městečko. Život konventu ukončil v roce 1588 odchod posledních sester a rozsáhlé klášterní zboží bylo připojeno k biskupskému panství Vyškov. Zánik většiny klášterních budov završilo zboření kostela, který musel ustoupit chrámové novostavbě z let 1900 až 1902. Koncem devatenáctého století žilo v Pustiměři zhruba devět set obyvatel, v současnosti se počet obyvatel obce blíží tisíci pěti stům. Znak městečka vychází z pečetního znamení doloženého v barokním období a odvozeného ze znaku vrchnosti. Olomoučtí biskupové a později arcibiskupové užívali červený štít nahoře se čtyřmi a dole se dvěma stříbrnými kužely, všechny hrotem dolů. V roce 1997 získala obec rozhodnutím předsedy PS PČR rovněž právo užívat prapor.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR