Informace

Mgr. Ing. Petra Šímová
odbor modernizace veřejné správy MV ČR

Etika ve veřejném sektoru

V nizozemském Noordwijkerhout se uskutečnila mezinárodní konference Etické standardy ve veřejném sektoru, jež byla organizována ve spolupráci nizozemské vlády a Rady Evropy. Českou delegaci vedl náměstek ministra vnitra pro reformu veřejné správy RNDr. Josef Postránecký. Ministr vnitra a královských vztahů Nizozemska Johan Remkes zdůraznil, že důvěra občanů ve vládu se během posledních let snížila, roste korupce zejména v souvislosti s prorůstáním obchodních praktik do vládního rozhodování. Občan se stává pouhým klientem. Rada Evropy zareagovala na tento vývoj a zařadila mezi své aktivity i otázku etiky na místní a regionální úrovni. Nizozemský ministr vnitra upozornil na nebezpečí, které se skrývá v dominantním a monopolním postavení policie při obhajobě práva. O to větší je potřeba integrity a podpory důvěry veřejnosti. Velkou pozornost je třeba věnovat i chování politiků, neboť jsou to zejména oni, jejichž postoje a činy rozhodují o poklesu nebo růstu důvěry veřejnosti ve vládu, veřejné instituce i demokracii jako takovou. Osobní příklad je významnějším přínosem než řada nefunkčních, pouze deklaratorních předpisů a kodexů.

Ředitel sekce Rady Evropy pro právní záležitosti Guy de Vel zdůraznil, že integritu je nutné chápat jako základní stavební kámen demokracie, a připomněl přínos Rady Evropy k právnímu prostředí v Evropě zejména v podobě tzv. soft-law, na nichž se podílely zejména Skupina států pro boj proti korupci (GRECO) a Výbor pro místní a regionální demokracii (CDLR).

Část konference věnovanou etice ve veřejné správě na místní a regionální úrovni zahájil Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra ČR pro reformu veřejné správy. Tímto způsobem chtěla Rada Evropy ocenit iniciativu a aktivity, které v oblasti etiky Česká republika, zastoupená Ministerstvem vnitra, učinila ve spolupráci s Řídícím výborem pro místní a regionální demokracii. Josef Postránecký ocenil přínos Rady Evropy a jejích výborů k problematice veřejné etiky a k prosazování etických standardů ve všech členských státech. Uvedl, že pokud vláda selže při stanovení efektivních protikorupčních a preventivních opatření, jsou ohrožena základní lidská práva. Korupce totiž vede k diskriminaci, brání v plném uplatnění ekonomických, sociálních a kulturních práv občana, a může vést dokonce k porušování občanských a politických práv jednotlivce. Uvedl řadu aktivit, které Ministerstvo vnitra ČR vykonává s ohledem na prevenci korupce a podporu etických standardů a integrity (Vládní program boje proti korupci, konference a semináře s tématem etiky a etických standardů v Benešově a Olomouci v roce 2003).

Kulatý stůl k otázkám financování politických stran vedli Doris Cordesová, pracovnice Institutu pro politické vědy University v Oldenburgu a prof. Jan Reijnjes, profesor trestního práva z Open University v Heerlenu. Doris Cordesová popsala systém financování politických stran v Německu. Pro celkové příjmy politické strany jsou vzhledem k dlouhodobému trendu klesajícího počtu členů politických stran, a tím i členských příspěvků, stále významnější tzv. stranické daně: každý člen strany, který zastává veřejnou funkci, platí část ze svého příjmu plynoucího z této funkce své mateřské straně. Dalším významným příjmem rozpočtu politických stran jsou dary, přičemž malé částky jsou daňově odpočitatelné ve výši 50 procent. Dary v hotovosti jsou zakázány. Každý dar přesahující 10 000 euro musí být hlášen. Tato jednotná hranice pro strany na celostátní i na místní úrovni není považována za příliš šťastné řešení, s ohledem na celkovou výši rozpočtu strany na místní úrovni. Nelze opomenout ani státní subvence, které jsou však stranám na místní úrovni upřené.

Jan Reijnjes se zabýval cílenou podporou politických stran vůči soukromým zájmům konkrétních individuí či korporací. Zabránit takovému chování znamená udržet důvěru veřejnosti v politický proces a v demokracii. Pouhé zaznamenávání sankcí v zákonech však není řešení, předpokladem je vymahatelnost práva v případě porušení integrity, přičemž musí existovat možnost či nástroj jak toto porušení vůbec zjistit.

Z debaty vyplynulo, že financování politických stran členskými příspěvky se jeví jako nejvhodnější způsob z hlediska transparentnosti, bohužel však vzhledem ke stávajícím trendům není možné. Naopak jako nejhorší možnost připadá v úvahu čisté financování z darů korporací. Pokud chceme takové situaci zabránit, je nutné dát stranám jiný zdroj příjmů, zavést tedy částečné financování politických stran státem.

Philip Blair, ředitel spolupráce pro místní a regionální demokracii Rady Evropy, představil Příručku dobré praxe jako výsledek činnosti skupiny expertů na etiku veřejné správy na místní úrovni. Tato publikace byla upravena na základě připomínek, které jednotlivé členské státy vznesly v rámci národních konzultací (u nás probíhaly od května do září 2003 za účasti zástupců místní správy a samosprávy, představitelů ústřední státní správy a vysokých škol).

Jednohlasně byla schválena Deklarace, kterou se členské státy Rady Evropy zavazují k dalšímu rozvoji etických standardů, k výměně zkušeností s implementací politik na propagaci etiky, k posílení bilaterální a multilaterální spolupráce zahrnující státy, regionální a místní správy ve vztahu k veřejné etice na místní a regionální úrovni a k přijetí Příručky dobré praxe jako nástroje ústředních, regionálních a místních orgánů, volených představitelů na místní a regionální úrovni a úředníků veřejné správy, pro rozvoj a tvorbu politiky a legislativního, správního a institucionálního rámce k zajištění veřejné etiky.

Další informace [nápis]
Číslo 27/2004
Časopis Veřejná správa č. 27/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail